Arcivévodkyně Alžběta Rakouská (1922–1993) - Archduchess Elisabeth of Austria (1922–1993)

Arcivévodkyně Alžběta
narozený(1922-05-31)31. května 1922
Královský palác El Pardo, Madrid, Španělské království
Zemřel6. ledna 1993(1993-01-06) (ve věku 70)
Valdštejn, Bavorsko, Německo
Manželka
Princ Heinrich z Lichtenštejna
​
​
(m. 1949)​
ProblémPrinc Vincenz
Princ Michael
Princezna Charlotte
Princ Christof
Princ Karl
Celé jméno
Němec: Elizabeth Charlotte Alphonsa Christina Theresia Antonia Josepha Roberta Ottonia Franziska Isabelle Pia Markus d'Aviano
DůmHabsburg
OtecKarel I. Rakouský
MatkaPrincezna Zita z Bourbon-Parma

Arcivévodkyně Alžběta Rakouská (31. Května 1922 - 6. Ledna 1993) byl členem Dům Habsburg-Lotrinsko. Byla nejmladší dcerou Karel I., poslední Císař Rakouska a jeho manželka, Princezna Zita z Bourbon-Parma.

Rodina a časný život

Děti Karel I. Rakouský a Zita z Bourbon-Parmy. Zleva doprava: Elisabeth, Charlotte, Rudolf, Karl Ludwig, Felixe, Robert, Adelheid, Otto

Alžběta se narodila 31. května 1922. Její otec Karel I., sesazený od roku 1918, onemocněl a zemřel na zápal plic 1. dubna 1922, dva měsíce před jejím narozením. Po jeho smrti byla její těhotná matka Zita pozvána Alfonso XIII Španělska žít ve Španělsku. Zita porodila Elisabeth v Královský palác El Pardo v Madridu. Byla pojmenována po Císařovna Alžběta, manželka Franz Joseph Rakouska.[1] Charles si vybral jméno dlouho předem, nějak věděl, že z dítěte bude dívka.[1] Tento nový přírůstek do rodiny měl sedm starších sourozenců: pět bratrů (Otto, Robert, Felixe, Carl Ludwig, a Rudolf ) a dvě sestry (Adelheid a Charlotte ).

Na pozvání Alfonsa se usadili v Palacio Uribarren v Lekeitio v Biskajském zálivu. Po dalších šest let se Zita usadila v Lekeitiu, kde pokračovala v práci na výchově a vzdělávání svých dětí. Jejich lekce probíhaly pod přísným režimem, přičemž největší objem platil pro Otta, a snižovaly se podle věku, takže Elisabeth měla nejmenší pracovní vytížení.[2] Jejich matka je ráda nechala všechny vyfotografovat ve výškové linii, přičemž na jednom konci byl Otto (nejvyšší) a na druhém konci Elisabeth.[3] Žili s napjatými financemi, hlavně z příjmů ze soukromého majetku v Rakousku, příjmů z vinice v Rakousku Johannisberg a dobrovolné sbírky. Ostatní členové exilové habsburské dynastie si však většinu těchto peněz vyžádali a od bývalých císařských úředníků byly pravidelně žádány o pomoc.

V roce 1929 se Elisabethina rodina přestěhovala do Steenokkerzeel, malé belgické městečko nedaleko Bruselu. Protože měli blízké příbuzné v Belgie, její nejstarší sourozenci se tam rozhodli navštěvovat univerzitu. Byli nuceni uprchnout, nicméně v roce 1940, kdy německá vojska napadla Belgii. Těsně jim uniklo zabití přímým zásahem německých bombardérů na hrad a uprchli k Zitinému bratrovi Princ Xavier Francouzský hrad v Bostz. S převzetím moci kolaborativní vládou Philippe Petain, Habsburkové uprchli ke španělským hranicím a dosáhli k nim 18. května. Přestěhovali se do Portugalska, kde NÁS. Vláda udělila rodině výstupní víza dne 9. července. Po nebezpečné cestě dorazili dovnitř New York City dne 27. července s rodinou v Dlouhý ostrov a Newark, New Jersey; v jednu chvíli žila Zita a několik jejích dětí jako dlouhodobí hosté v domě Tuxedo Park, na Suffern, New York.

Rakouský císařský uprchlík se nakonec usadil Quebec, který měl tu výhodu, že mluvil francouzsky (mladší děti, včetně Elisabeth, ještě neuměly anglicky). Protože byly odříznuty od všech evropských fondů, finance byly napjatější než kdy jindy. V jedné fázi byla jejich matka omezena na výrobu salátu a špenát pokrmy z pampeliška listy. Všichni její bratři však byli aktivní ve válečném úsilí. Otto propagoval roli dynastie v poválečné Evropě a pravidelně se s ní setkával Franklin Roosevelt; Robert byl zástupcem Habsburgů v Londýně; Carl Ludwig a Felix se připojili k Armáda Spojených států, sloužící u několika Američanů vychovaných Rakušany šlechtického klanu Mauerer; Rudolf se v posledních dnech války propašoval do Rakouska, aby pomohl organizovat odboj.

Manželství

Dne 12. Září 1949 se Elisabeth v roce provdala za prince Heinricha z Lichtenštejna Lignières, Francie.[4] Byl synem knížete Alfréda Romana z Lichtenštejna (sám syn Princ Alfred z Lichtenštejna ) a princezna Theresia Maria Oettingen-Oettingen. Byl také bratrancem vládnoucích Franz Joseph II, princ Lichtenštejnska.[4]

Měli pět dětí:

názevNarozeníSmrtPoznámky
Princ Vincenz Karl Alfred Maria Michael z LichtenštejnaGraz, 30. července 195014. ledna 2008ženatý s Hélène de Cossé-Brissac; rozvedený v roce 1991, měl problém. V roce 1999 se oženil s Robertou Valeri Manerovou; bez problému.
Princ Michael Karl Alfred Maria Felix Moritz z LichtenštejnaGraz, 10. října 1951v roce 1986 se oženil s Hildegardou Bertou Petersovou; měl problém.
Princezna Charlotte Maria Benedikte Eleonore Adelheid z LichtenštejnskaGraz, 3. července 1953v roce 1979 se oženil s Pieter Kenyon Fleming-Voltelyn van der Byl; měl problém.
Princ Christof Karl Alfred Maria Michael Hugo Ignác z LichtenštejnaGraz, 11. dubna 1956svobodný a bez problému.
Princ Karl Maria Alfred Michael Georg z LichtenštejnaGraz, 31. srpna 1957svobodný a bez problému.

Původ

Reference

  1. ^ A b Brook-Shepherd (2004), str. 73.
  2. ^ Brook-Shepherd (2004), str. 73-74.
  3. ^ Brook-Shepherd (2004), str. 240.
  4. ^ A b "Habsburská vévodkyně se vdala ve Francii", The New York Times, Paříž, 13. září 1949

Zdroje

  • Brook-Shepherd, Gordon (1991). Poslední císařovna - Život a doba Zity Rakouska-Uherska 1893-1989. Harper-Collins.
  • Brook-Shepherd, Gordon (2004). Uncrowned Emperor: The Life and Times of Otto von Habsburg. Hambledon a Londýn. ISBN  1-85285-439-1.
  • Harding, Bertita (1939). Imperial Twilight: The Story of Karl and Zita of Hungary. Vydavatelé společnosti Bobbs-Merrill. JAKO V  B000J0DDQO.