Acinonyx - Acinonyx
| Acinonyx | |
|---|---|
 | |
| Gepard, Acinonyx jubatus | |
Vědecká klasifikace  | |
| Království: | Animalia |
| Kmen: | Chordata |
| Třída: | Mammalia |
| Objednat: | Carnivora |
| Podřád: | Feliformia |
| Rodina: | Felidae |
| Podčeleď: | Feliny |
| Rod: | Acinonyx Brookes, 1828 |
| Druh | |
| |
| Synonyma | |
| |
Acinonyx je rod v rámci kočka rodina.[1] Jediný žijící druh tohoto rodu, Gepard A. jubatus, žije v otevřeném prostoru louky a pastviny z Afrika a Asie.[2]
Několik fosilní pozůstatky koček podobných gepardům byly vyhloubený to datum pozdě Pliocén a Střední pleistocén.[3] Tyto kočky se vyskytly v Africe, částech Evropy a Asie asi před 10 000 lety. Několik podobných druhů, zařazených do rodu Miracinonyx, žil současně v Severní Americe; tito mohli mít více příbuzný rodu Puma.[2]
Taxonomie
Acinonyx byl navržen uživatelem Joshua Brookes v roce 1828.[4]
Mezi koncem 18. století a začátkem 20. století následující Acinonyx druhy a poddruh byly popsány:[1]
- Felis jubatus podle Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1777 byl založen na dřívějších popisech od Comte de Buffon a Thomas Pennant.[5]
- Felis venatica podle Griffith v roce 1821 byl založen na náčrtu geparda z Indie.[6]
- Cynailurus Soemmeringi podle Fitzinger v roce 1855 přinesl živého mužského geparda Theodor von Heuglin na Tiergarten Schönbrunn z Kordofan v jižním Súdánu.[7]
- Acinonyx hecki podle Hilzheimer v roce 1913 byl v zajetí gepard ze Senegalu v Berlínská zoologická zahrada, pojmenovaný na počest ředitele zoo.[8]
V roce 1993 Acinonyx byl umístěn do monofyletický podčeleď Acinonychinae. Molekulární fylogenetická analýza ukázal, že se jedná o sesterská skupina rodu Puma, a nyní je umístěn v podrodině Feliny.[1]
Kromě toho následující fosilní Acinonyx druhy byly popsány:
- A. pardinensis obří gepard - Croizet et Jobert v roce 1828[9]
- A. intermedius - Thenius v roce 1954[10]
- A. aicha - Geraads v roce 1997[11]
- "A. kurteni" - Christiansen a Mazák v roce 2009[12]
„Linxia gepard“ byl původně popsán na základě lebky z pliocénních vrstev v Číně a byl považován za nejprimitivnějšího člena rodu. V roce 2012, A. kurteni byl zrušen jako druh, když holotyp byl určen jako padělek složený z fragmentů miocénního věku.[13][14]
Viz také
- Američtí gepardi příbuzného rodu Miracinonyx
Reference
- ^ A b C Wozencraft, W.C. (2005). "Rod Acinonyx". v Wilson, D.E.; Reeder, D.M. (eds.). Savčí druhy světa: taxonomický a zeměpisný odkaz (3. vyd.). Johns Hopkins University Press. 532–533. ISBN 978-0-8018-8221-0. OCLC 62265494.
- ^ A b Krausman, P. R. & Morales, S. M. (2005). "Acinonyx jubatus" (PDF). Savčí druhy. 771: 1–6. doi:10.1644 / 1545-1410 (2005) 771 [0001: aj] 2.0.co; 2. Archivovány od originál (PDF) dne 3. 7. 2015. Citováno 2015-07-02.
- ^ Hemmer, H .; Kahlke, R.-D .; Keller, T. (2008). „Gepardi ve středním pleistocénu v Evropě: Acinonyx pardinensis (sensu lato) intermedius (Thenius, 1954) z Mosbachských písků (Wiesbaden, Hessen, Německo) “. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen. 249 (3): 345–356. doi:10.1127/0077-7749/2008/0249-0345.
- ^ Brookes, J. (1828). "Sekce Carnivora". Katalog Anatomického a zoologického muzea Joshua Brookese. Londýn: Richard Taylor. str. 16.
- ^ Schreber, J. C. D. (1777). „Der Gepard“. Die Säugthiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen (Dritter Theil). Erlangen: Wolfgang Walther. 392–393.
- ^ Griffith, E. (1821). "Felis venatica". Obecné a konkrétní popisy obratlovců, uspořádané podle moderních objevů a vylepšení zoologie. Objednejte si Carnivora. Londýn: Baldwin, Cradock a Joy.
- ^ Fitzinger, L. (1855). „Bericht an die kaiserliche Akademie der Wissenchaften über die von dem Herrn Consultatsverweser Dr. Theodor v. Heuglin für die kaiserliche Menagerie zu Schönbrunn mitgebrachten lebenden Thiere“. Sitzungsberichte der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Mathematisch-Naturwissenschaftliche Classe. 17: 242–253.
- ^ Hilzheimer, M. (1913). „Über neue Gepparden nebst Bemerkungen über die Nomenklatur dieser Tiere“. Sitzungsberichte der Gesellschaft Naturforschender Freunde zu Berlin (5): 283–292.
- ^ Croizet, J. B .; Jobert, A. C. G. (1862). Recherches sur les ossemens fossiles du département du Puy-de-Dôme. Paris: Chez les principaux libraires.
- ^ Thenius, E. (1954). „Gepardreste aus dem Altquartär von Hundsheim in Niederösterreich“. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Monatshefte: 225–238.
- ^ Geraads, D. (1997). „Carnivores du Pliocène terminalde Ahl al Oughlam (Casablanca, Maroc)“. Geobios. 30 (1): 127–164. doi:10.1016 / s0016-6995 (97) 80263-x.
- ^ Christiansen, P .; Mazák, J. H. (2009). „Primitivní pozdní pliocénní gepard a vývoj linie gepardů“. Sborník Národní akademie věd. 106 (2): 512–515. Bibcode:2009PNAS..106..512C. doi:10.1073 / pnas.0810435106. PMC 2626734. PMID 19114651. (Zatažené, viz doi:10.1073 / pnas.1211510109 )
- ^ Knevitt, O. (2011). „Pět největších paleontologických padělků všech dob č. 5: gepard Linxia“. Věda 2.0. Citováno 13. ledna 2013.
- ^ Mazák, J. H. (2012). „Stažení pro Christiansena a Mazáka. Primitivní pozdní pliocénní gepard a vývoj linie gepardů“. Sborník Národní akademie věd Spojených států amerických. 109 (37): 15072. Bibcode:2012PNAS..10915072.. doi:10.1073 / pnas.1211510109. PMC 3443189. PMID 22908293.
externí odkazy
Média související s Acinonyx na Wikimedia Commons
Údaje týkající se Acinonyx na Wikispecies- "Acinonyx" na Encyklopedie života
Média související s 
Údaje týkající se 
 | Tento felid související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |