Zeta Banovina - Zeta Banovina - Wikipedia
Zetska Banovina Zetska banovina Зетска бановина | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Banovina z Království Jugoslávie | |||||||||||||||
1929–1941 | |||||||||||||||
![]() Zeta Banovina (červená) uvnitř Království Jugoslávie (světle žlutá) | |||||||||||||||
Hlavní město | Cetinje | ||||||||||||||
Plocha | |||||||||||||||
• 1931 | 30 997 km2 (11 968 čtverečních mil) | ||||||||||||||
Populace | |||||||||||||||
• 1931 | 925,516 | ||||||||||||||
Vláda | |||||||||||||||
Zákaz Zeta | |||||||||||||||
• 1929-1931 | Krsta Smiljanić (za prvé) | ||||||||||||||
• 1941 | Blažo Đukanović (poslední) | ||||||||||||||
Historická doba | Meziválečné období | ||||||||||||||
• Zavedeno | 3. října 1929 | ||||||||||||||
• Zrušeno | 17.dubna 1941 | ||||||||||||||
| |||||||||||||||
Dnes součást | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |

The Zeta Banovina (Srbochorvatština: Zetska banovina / Зетска бановина), byla provincie (banovina ) z Království Jugoslávie v letech 1929 až 1941. Tato provincie se skládala ze všeho dnešního Černá Hora stejně jako přilehlé části Centrální Srbsko, Chorvatsko, Kosovo a Bosna a Hercegovina. Název byl pojmenován po Řeka Zeta který také dal své jméno středověký stav Zeta což zhruba odpovídá současné Černé Hoře. Hlavní město Zeta Banovina bylo Cetinje.
Hranice
Podle 1931 Ústava království Jugoslávie,
Zeta Banovina je na severu ohraničena jižními hranicemi Pobřežní a Drina Banovinas ... až k průsečíku hranic tří okresů Dragačevo, Žiča a Studenica. Od tohoto bodu až po státní hranici s Albánie hranice tohoto Banoviny sleduje východní hranice okresů Studenica, Deževa, Mitrovica, Drenica a Drin, včetně všech těchto okresů. Pak se hranice shoduje, až k Jaderské moře s jugoslávsko-albánskou státní hranicí.[Citace je zapotřebí ]
Dějiny
V roce 1939 převážně katolík oblasti Zeta Banovina od Konavle na Pelješac počítaje v to Dubrovník byly sloučeny s novým Banovina z Chorvatska.
druhá světová válka
V roce 1941 druhá světová válka Axis Powers obsadil zbývající oblast Zeta Banovina. Malá oblast kolem Kotorský záliv byl připojen Fašistická Itálie zatímco většina ze zbytku byla spojena s Itálií okupovanou Černou Horou a Albánií. Východní oblasti byly součástí Němec -obsazené Srbsko a západní oblasti část Nezávislý stát Chorvatsko.
Po druhé světové válce byl region rozdělen mezi Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Srbsko, a Chorvatsko v rámci federální Socialistická Jugoslávie.
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 1931 měla Zeta Banovina 925 516 obyvatel a rozlohu 30 997 km².
Města a městečka
Seznam zákazů Zety
název | Funkční | narozený | Strana přidružení | Monarcha | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Start | Konec | ||||||
1 | Krsta Smiljanić | 1929 | 1931 | ![]() (Nyní Srbsko ) | Válečný | ![]() | |
2 | ![]() | Uroš Krulj | 1931 | ![]() (Nyní Bosna a Hercegovina ) | JRSD | ||
3 | ![]() | Aleksa Stanišić | 1932 | 1934 | ![]() (Nyní Srbsko ) | JRSD | |
4 | ![]() | Mujo Sočica | 1934 | 1936 | ![]() (Nyní Černá Hora ) | JRZ | ![]() |
5 | ![]() | Petar Ivanišević | 1936 | 1939 | ![]() (Nyní Bosna a Hercegovina ) | JRZ | |
6 | ![]() | Božidar Krstić | 1939 | 1941 | ![]() (Nyní Srbsko ) | JRZ | |
7 | ![]() | Blažo Đukanović | 1941 | ![]() (Nyní Černá Hora ) | Válečný | ![]() |
Viz také
- Zeta Oblast (1919-1929)
- Zeta (středověké knížectví)
- Černá Hora (suverénní stát)