Krsta Smiljanić - Krsta Smiljanić
Krsta Smiljanić | |
---|---|
![]() | |
narozený | Ljubiš, Srbské knížectví | 29. prosince 1868
Zemřel | 14. května 1944 Bělehrad, Německem okupované Srbsko | (ve věku 75)
Pohřben | |
Věrnost | Královská srbská armáda Královská jugoslávská armáda |
Roky služby | 1892–1929 |
Hodnost | Armádní generál |
Jednotka | Divize Drina |
Bitvy / války | Balkánské války první světová válka |
Ocenění | Řád Karađorđovy hvězdy Řád bílého orla (Srbsko) Řád svatého Sávy Řád jugoslávské koruny |
Krsta Smiljanić (Srbská cyrilice: Крста Смиљанић; 29. prosince 1868 - 14. května 1944) byl srbský armádní generál, Zákaz z Zeta Banovina a senátor v Království Jugoslávie
Životopis
Krsta se narodil v srbské vesnici Ljubiš dne 28. prosince 1868 otci Milosavovi a matce Vidosavě. Vystudoval základní školu a Tělocvična poté se přihlásil Vojenská akademie Srbska kterou zcela dokončil v roce 1896.
V První balkánská válka byl ve službě srbského maršála Radomír Putník. Srbský politik Nikola Pašić poslal Krsta Mírové rozhovory v Bukurešti po skončení Druhá balkánská válka.
V době první světová válka byl velitelem divize Drina. Zúčastnil se také Ústup srbské armády přes Albánii.
Po první světové válce se stal velitelem Oblastí třetí armády, zákazu Zeta Banovina (moderní den Černá Hora a regiony Metohija, Hercegovina a Sandžak ). Byl součástí Jugoslávského Senátu Král Alexander I. v roce 1932.
Do začátku roku druhá světová válka žil v Bělehrad ale jakmile začala válka, přestěhoval se zpět do Ljubiši. Německé okupační síly ho uvalily do domácího vězení, kde v květnu 1944 zemřel.