Wilhelm Zander - Wilhelm Zander

Wilhelm Zander
narozený22.dubna 1911
Saarbrücken
Zemřel27. září 1974(1974-09-27) (ve věku 63)
Mnichov
Věrnost nacistické Německo
Servis/větevVlajka Schutzstaffel.svg Schutzstaffel
Roky služby1933 až 1945
HodnostSS -Standartenführer
OceněníSportovní odznak SA, Železný kříž 2. třída a 1. třída

Wilhelm Zander (22 dubna 1911-27 září 1974) byl pobočník na Martin Bormann v průběhu druhá světová válka. Zemřel v Mnichově v roce 1974.

Životopis

Narodil se v Saarbrückenu. Ačkoli získal jen minimální vzdělání, vybudoval si Zander obchodní zájmy Itálie. Opustil tyto zájmy, aby nastoupil na plný úvazek jako Nacistická strana pracovník.[1] V roce 1933 nastoupil do Schutzstaffel (SS) a později dosáhl hodnosti SS-Standartenführer.[2]

Na začátku roku 1945 doprovázel Bormanna a německého vůdce Adolf Hitler do Führerbunker v Berlín. Dne 29. Dubna 1945, během Bitva o Berlín, Hitler diktoval jeho poslední vůle a politický zákon. Byli přiděleni tři poslové, aby odvedli závěť a politický testament z obklíčeného města Berlína, aby zajistili jejich přítomnost pro potomky. Prvním poslem byl zástupce tiskového atašé, Heinz Lorenz. Druhý posel byl Willy Johannmeyer Hitlerův pobočník armády a třetí byl Zander. Ten tři muži ten den odešli. Bormann nařídil Zanderovi, aby odnesl dokumenty Karl Doenitz.[3]

Do 30. dubna se sovětem sovětská armáda méně než 500 metrů od komplexu bunkrů, Hitler spáchal sebevraždu.[4] Zander se dostal přes obklíčení sovětské armády z Berlína na západ.[5]

Po skončení války se následně zjistilo, že přijal příjmení Paustin a pracoval jako zahradník.[6] Pod tímto jménem byl zajat v americké okupační zóně a v důsledku toho se kopie Hitlerovy závěti dostaly do rukou amerických a britských sil. Poté, v lednu 1946, byly texty dokumentů zveřejněny v americkém a britském tisku.[7]

Reference

  1. ^ Trevor-Roper, Hugh, Poslední dny Hitlera, Pan Macmillan, 2002, s. 166-167
  2. ^ Trevor-Roper, Poslední dny Hitlera, str. 166
  3. ^ Trevor-Roper, Poslední dny Hitlera, str. 167
  4. ^ Joachimsthaler, Anton, Poslední dny Hitlera: Legendy, Důkazy, PravdaBrockhampton Press, 1999, s. 160–182
  5. ^ Joachimsthaler, Poslední dny Hitlera: Legendy, Důkazy, Pravda, str. 55
  6. ^ WashingtonPost.com: Hitlerova smrt: Celý příběh s novými důkazy z tajných ruských archivů
  7. ^ Eckert, Astrid M., Boj za spisy: Západní spojenci a návrat německých archivů po druhé světové válce, Cambridge University Press, 2012, s. 46