Franz Schädle - Franz Schädle - Wikipedia

Franz Schädle
FranzSchadleHimmler.jpg
Schädle stojí napravo od vojáka přivítaného Himmlerem (vlevo)
narozený19. listopadu 1906
Westerheim, Německá říše
Zemřel2. května 1945(1945-05-02) (ve věku 38)
Berlín, nacistické Německo
Věrnost nacistické Německo
Servis/větevVlajka Schutzstaffel.svg Schutzstaffel
Roky služby1930–1945
HodnostObersturmbannführer
JednotkaSS-Begleitkommando des Führers
Příkazy drženyFührerbegleitkommando (1945)

Franz Schädle (19. listopadu 1906 - 2. května 1945) byl posledním velitelem Adolf Hitler osobní strážce ( Führerbegleitkommando; FBK), od 5. ledna 1945 až do své smrti 2. května 1945.

Životopis

Narodil se v Westerheim, Bádensko-Württembersko a po obchodní škole pracoval jako stavební technik. Do SS vstoupil dne 1. února 1930. Dne 29. února 1932 byla SS-Begleitkommando byla vytvořena za účelem obecné ochrany Hitlera. Schädle byl jedním z dvanácti členů SS vybraných Sepp Dietrich předložit Hitlerovi za jednotku.[1] Z dvanácti zavolal menší osmičlenný tým SS-Begleitkommando des Führers (SS Escort Command of the Führer; SS-BKdF) byl vybrán k ochraně Hitlera, když cestoval ven Mnichov a hranice Bavorsko, Německo.[1] Jako člen jednotky Schädle hlídal Hitlera u různých Führerovo ústředí a doprovázel ho na všech jeho cestách.[2] Sloužil také ve štábu Reichsführer-SS Heinrich Himmler od 1. května 1934.

Dne 5. ledna 1945 byl Schädle po propuštění z funkce jmenován velitelem tělesné stráže Bruno Gesche.[2] Do té doby SS-Begleitkommando byl rozšířen a byl znám jako Führerbegleitkommando (Führer Escort Command; FBK).[3] Doprovázel Hitlera a jeho doprovod do komplexu bunkrů pod Říšského kancléřství zahrada v ústředním vládním sektoru Berlín.[2] Schädle jmenován členem FBK Oberscharführer Rochus Misch být telefonním operátorem bunkru.[4] Do 23. dubna 1945 velel Schädle přibližně 30 členům jednotky, kteří hlídali Hitlera.[5] Dne 28. dubna 1945 byl Schädle zraněn šrapnelem do nohy, což způsobilo, že se musel „houpat“ kolem pomocí berle.[6]

Po Hitlerovi spáchal sebevraždu odpoledne 30. dubna byl Schädle přítomen u Hitlerovy kremace v zahradě říšského kancléřství.[7] Poté byly vydány rozkazy, aby vypukly ty, kteří to mohli udělat. V plánu bylo uprchnout z Berlína, aby se vzdal západním spojencům na Labe nebo se připojte k německé armádě na sever. Ti, kteří odešli v říšském kancléřství a Führerbunker byli rozděleni do deseti hlavních skupin.[8] Rochus Misch uvedl, že Schädle nařídil, že až přijde čas, má se připojit k SS-Brigadeführer Wilhelm Mohnke vedoucí skupina pro vystoupení.[9] Misch si později vzpomněl, že krátce nato sestoupili čtyři strážci FBK Führerbunker nesoucí prázdnou nosítka. Chtěli na něm během vypuknutí nést Schädle. Schädle je odmítl.[9] Podle mistra elektro bunkrumechanik Johannes Hentschel, do té doby se Schädle zranil na noze gangrenózní.[10]

Před jeho sebevraždou Joseph Goebbels nakonec uvolnil Mischa z další služby jako telefonní operátor v bunkru; mohl odejít.[11] Do té doby byli Misch a mechanik Hentschel dva z posledních lidí, kteří zůstali v bunkru.[12] Misch šel nahoru, sklepy říšského kancléřství, kde měl Schädle svou kancelář, aby se naposledy hlásil. Misch Schädleovi řekl, že ho Goebbels propustil. Schädle řekl Mischovi o trase, kterou by měl podniknout, aby se pokusil dostat přes sovětské obklíčení oblasti.[13] Poté Schädle spáchal sebevraždu tím, že si střelil do úst pistolí, místo aby se pokusil o útěk z kancléřství, aby unikl z postupujícího Rudá armáda.[2] Nechtěl při pokusu ohrozit životy ostatních, protože mohl použít jen pomalé tempo pomocí a berle.[9]

Reference

Citace

  1. ^ A b Hoffmann 2000, str. 48.
  2. ^ A b C d Joachimsthaler 1999, str. 293, 294.
  3. ^ Joachimsthaler 1999, s. 16, 287.
  4. ^ Misch 2014, str. 134.
  5. ^ O'Donnell 1978, str. 97.
  6. ^ O'Donnell 1978 236, 349.
  7. ^ Joachimsthaler 1999, s. 160–182, 193.
  8. ^ Felton 2014, str. 154.
  9. ^ A b C O'Donnell 1978, str. 349.
  10. ^ O'Donnell 1978, str. 341.
  11. ^ Misch 2014, str. 181.
  12. ^ Misch 2014, str. 182.
  13. ^ Misch 2014, str. 184.

Bibliografie

  • Felton, Marku (2014). Guarding Hitler: The Secret World of the Führer. London: Pen and Sword Military. ISBN  978-1-78159-305-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Hoffmann, Peter (2000) [1979]. Hitlerova osobní bezpečnost: Ochrana Führera v letech 1921-1945. New York: Da Capo Press. ISBN  978-0-30680-947-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Joachimsthaler, Anton (1999) [1995]. Poslední dny Hitlera: Legendy, důkazy, pravda. Trans. Helmut Bögler. London: Brockhampton Press. ISBN  978-1-86019-902-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Misch, Rochus (2014) [2008]. Hitlerův poslední svědek: Monografie Hitlerova osobního strážce. London: Frontline Books-Skyhorse Publishing, Inc. ISBN  978-1848327498.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • O'Donnell, James P. (1978). The Bunker: The History of the Reich Chancellery Group. Boston: Houghton Mifflin. ISBN  978-0-395-25719-7.CS1 maint: ref = harv (odkaz)