University of Neuchâtel - University of Neuchâtel
Université de Neuchâtel | |
Typ | Veřejnost |
---|---|
Založeno | 1838[1] |
Rozpočet | CHF 144,59 milionu [2] |
Rektor | Kilian Stoffel |
Administrativní pracovníci | 1046 [2] |
Studenti | 4,173 [2] |
616 [2] | |
Adresa | Avenue du 1er-Mars 26, CH - 2000, Neuchâtel , , , 46 ° 59'37 "N 6 ° 56'19 ″ východní délky / 46,99373 ° N 6,938547 ° ESouřadnice: 46 ° 59'37 "N 6 ° 56'19 ″ východní délky / 46,99373 ° N 6,938547 ° E |
Přidružení | BENEFRI,[3] Trojúhelník Azur,[4] CRUS,[5] CUSO,[6] a AUF.[7] |
webová stránka | unine |
The University of Neuchâtel (UniNE) je francouzsky mluvící univerzita sídlící v Neuchâtel, Švýcarsko. Univerzita má čtyři fakulty (školy) a více než tucet institutů, včetně umění a humanitních věd, přírodních věd, práva a ekonomiky. Fakulta umění a humanitních věd s 2 000 studenty je největší školou z těch, které tvoří University of Neuchâtel.
Univerzita má roční rozpočet 144 milionů CHF a roční výzkumný fond 40 milionů CHF. Přibližně 4 000 studentů, včetně 600 doktorandů, navštěvuje univerzitu a každoročně se uděluje více než 600 diplomů, licencí, doktorátů a osvědčení. Univerzita má více než 1100 zaměstnanců.[8]
Dějiny
University of Neuchâtel nahradila Akademie, který byl vytvořen v roce 1838 králem Frederick William IV Pruska Princ Neuchâtel.[9] Oceněno udělit licenci akademické tituly v umění a ve vědách. V roce 1848 velká rada nařídila uzavření akademie a v roce 1866 byla zřízena nová „akademie“, která byla nakonec v roce 1909 přejmenována.[10][11]
University of Neuchâtel se nachází v samém srdci frankofonního regionu Švýcarsko, v Neuchâtel.[12]
Před rokem 2005 se University of Neuchâtel řídila francouzským modelem vzdělávání s malými rozdíly. Univerzita se nyní řídí akademickými standardy Boloňského procesu, který navrhuje třístupňový systém univerzitních titulů, a to bakalářský, magisterský a doktorský.
Akademické programy
University of Neuchatel nabízí kurzy v francouzština stejně jako v Angličtina. Programy jsou klasifikovány na vysokoškolák a absolvovat úroveň jako např bakalář, Mistr a doktorský studijní programy v oborech jako finance, počítačová věda, zákon, ekonomika, vědy a sport, žurnalistika a matematika abychom jmenovali alespoň některé.[10][13]
Ve spolupráci s dalšími dvěma univerzitami De Montfort University v Leicester (Anglie) a Škola managementu SDA Bocconi v Milán (Itálie) a pořádané Mezinárodním střediskem pro sportovní studia (CIES) nabízí University of Neuchatel také a Mistr FIFA v managementu, právu a humanitních vědách ve sportu.[14]
Fakulty
- Fakulta humanitních studií
Největší fakulta má kolem 2 000 studentů. Jeho výzkumné a studijní obory jsou jazyky a civilizace starověkého a středního věku, archeologie, dějiny umění, anglický jazyk a literatura, francouzský jazyk a literatura, logika, muzeologie a filozofie. V sociálních vědách je Centrum pro porozumění sociálním procesům (Maison d’analyse des processus sociaux, MAPY) se skládá z pěti ústavů: antropologie, geografie, psychologie a vzdělávání, Švýcarské fórum pro migraci a populační studia a sociologie. Podporuje spolupráci na interdisciplinárních výzkumných projektech.
- Přírodovědecká fakulta
Přírodovědecká fakulta má kolem 900 studentů. Tato fakulta je aktivní v různých oblastech výzkumu, jako jsou: biologie, biogeovědy, hydrogeologie, geotermální věda, informační technologie, matematika, chemie a fyzika. Je to přední švýcarský dům pro jedno z národních středisek kompetence ve výzkumu: Plant Survival.
- Právnická fakulta
Fakulta s 560 studenty, která nabízí šest orientací v rámci magisterského studia: obchodní právo, mezinárodní a evropské právo, veřejné právo, zdravotní a biotechnologické právo, sportovní právo, soudní profese. Má 3. cyklus mezinárodního magisterského studia na SDA Bocconi University v Miláně a na De Montfort University v Leicesteru ve spolupráci s FIFA a počítá s mnoha instituty, jako je Institute of Health Law (IDS) nebo International Sport Science Center (CIES ).
- Ekonomická fakulta
Ekonomická fakulta má přibližně 700 studentů a je nejlepší fakultou univerzity. Nabízí magisterské studijní programy v mnoha různých oblastech: finanční analýza, rozvoj mezinárodního podnikání, veřejná ekonomika, veřejná politika a management, psychologie práce a organizací, statistika a informační systémy. Unikátní ve Švýcarsku je Akademie žurnalistiky a médií: integrovaný magisterský program určený pro profesionály z tohoto odvětví, zaměřený na nové potřeby podnikání v mediálním světě. Bakalář v oboru ekonomie byl před HSG hodnocen jako nejlepší bakalář ve Švýcarsku.
- Teologická fakulta (do roku 2015)
Malá historická budova, sídlo prestižní Bibliothèque des Pasteurs, sídlí na teologické fakultě. Neuchâtel nabídl společný magisterský titul v teologii na univerzitách v Ženevě a Lausanne.[15] V roce 2015 byla teologická fakulta uzavřena; nyní výuka a výzkum v teologii probíhá na University of Geneva a University of Lausanne.
Komise pro výzkum NSF
Výbor pro výzkum je orgánem Švýcarská národní vědecká nadace (SNSF) složená z členů univerzity. Působí jako orgán SNSF, jednak poskytováním výzkumných grantů pro mladé výzkumné pracovníky a jednak působením jako poradce pro granty pro pokročilý výzkum. Jménem rektora stanoví institucionální oznámení vyžadované SNSF pro žádosti podané u jeho divizí. Rovněž požaduje odborné znalosti v oblasti stipendií a grantů z Fondu univerzity pro dary a nabídky.[16]
Institut de langue et civilization françaises
Institut de langue et civilisation françaises (ILCF) University of Neuchâtel, kterému Cours d’été (Letní kurz) je propojen, je centrem specializovaného studia ve výuce francouzštiny pro rodilé mluvčí (FLE).[17]
Během akademického roku poskytuje:
- školení ve francouzském jazyce, literatuře a kulturních studií;
- specializované školení pro budoucí učitele FLE;
- opravné kurzy francouzštiny pro nefrankofonní studenty různých fakult (švýcarská mobilita a Erasmus)
Seznam rektorů od roku 1909
Tříleté období
- Guillaume Tell (1906-1908)
- Arthur Piaget (1909-1911)
- Auguste Châtelain (1911-1913)
- Edouard Béguelin (1913-1915)
- Emile Dumont (1915-1917)
- Philippe Godet (1917-1919)
- Adrien Jaquerod (1919-1921)
- Charles Meckenstock (1921-1923)
- Paul Humbert (1923-1925)
- Alfred Lombard (1925-1927)
- Henri Rivier (1927-1929)
- Carl Ott (1929)
- Claude DuPasquier (1929-1931)
- Willy Corswant (1931-1933)
- Max Niedermann (1933-1935)
- Henri Spinner (1935-1937)
- Maurice Neeser (1937-1939)
- Georges Méautis (1939-1941)
- Robert Châbles (1941-1943)
- Carl Ott (1943-1945)
- Maurice Neeser (1945-1947)
- Eddy Bauer (1947-1949)
- Jean-Georges Baer (1949-1951)
- Paul-René Rosset (1951-1953)
- Jean-Daniel Burger (1953-1955)
- Charly Guyot (1955-1957)
- Felix Fiala (1957-1959)
- François Clerc (1959-1961)
- Jean-Louis Leuba (1961-1963)
- André Labhardt (1963-1965)
- Claude Favarger (1965-1967)
- Maurice Erard (1967-1969)
- Werner Soerensen (1969-1971)
Čtyřleté období
- Werner Soerensen (1971-1975)
- Jean-Blaise Grize (1975-1979)
- Éric Jeannet (1979-1983)
- Jean Guinand (1983-1987)
- Rémy Scheurer (1987-1991)
- Denis Maillat (1991-1995)
- Francis Persoz (1995-1999)
- Denis Miéville (1999-2003)
- Hans-Heinrich Nägeli (co-recteur 2003)
- Michel Rousson (co-recteur 2003)
- Alfred Strohmeier (2004-2007)
- Jean-Pierre Derendinger (prozatímní reklama 2007-2008)
- Martine Rahier (2008-2016)
- Kilian Stoffel (2016-)
Přidružené instituce
- École romande de santé publique (ERSP)
Lidé napojení na univerzitu
- Jean Piaget
- William Hatcher
- Pierre Bovet
- Arnold Henri Guyot
- Martin Dibelius
- Louis Agassiz
- Johann Jakob Tschudi
- Denis de Rougemont
- Roger Masson
- Fritz de Quervain
- Arnold van Gennep
- Dick Marty
- Alain Berset
- Jean-Frédéric Jauslin
- Elisée Reclus
- Renzo Modesti
- Denise Berthoud
- Yadolah Dodge
- Albert Schinz
- Robert Forrest Burgess
- Mohammad Mossadegh
- Michel Luc
- Denis Miéville
- Max Petitpierre
- Pierre Aubert
- Pierre Graber
- Amélie Plume
- Rosario Murillo
- Fernand Brunner
- François Grosjean
- Edmond Privat
- Yann Richter
- Pierre du Bois de Dunilac
- Ünal Aysal
- Hans Christian Henriksen
- Mimi Khalvati
- Stephan Klapproth
- Maurice Kottelat
- Gertrud Theiler
- Alison Wolf
- Ye Peijian
Čestné doktoráty
- 1938: Philippe Etter, Henri Meylan, Benigne Mentha
- 1943 : Ernest Ansermet
- 1945: Eugène Mayor
- 1948: Camille Gret, Léopold Defosses, Philippe Daulte
- 1949: Léon Montandon
- 1957 : Martial Gueroult Ernst Ackermann
- 1959: Richard Paquier, Sidney de Coulon, Karl Oftinger, Hermann Hauser, Suzanne De Dietrich, Edgar Bonjour
- 1960: Albert Dubois, Fritz Richner
- 1962: André Chedel, Marti Frédéric, Ernest Stueckelberg
- 1963: Claire Rosselet, Paul Geroudet
- 1965: Marguerite Wutrich
- 1966: Yvonne Marx
- 1967: Louis Emberger, Théodore Monod
- 1969: Bengt Hasselrot, Roger Perrot
- 1970: Jürg Engi, Dom J.-Emmanuel Lanne
- 1971: Max Moor, Henri Seyrig, Fred Uhler
- 1972 : Pierre Emmanuel, Rafael Armenteros
- 1973: Paul-André Robert
- 1974: Alfred Buehler
- 1975: Kurt Stalder, Emile Walser
- 1976: Gaston Clottu
- 1978 : Ralph Alexander Leigh Jaques Courvoisier
- 1979 : Albert Henry
- 1980: Gabrielle Berthoud, Georges Mangenot, Gérard Bauer, Jean-François Egli
- 1981 : Friedrich Dürrenmatt Georges Millot, Paul Lacombe
- 1982 : Louis Euzet, Raymond Spira
- 1983: Marc-Rodolphe Sauter, Théo Schneider, Claude Pichois
- 1984: Maurice Gandillac, Hans Diggelmann
- 1985: Christophe Senft
- 1986 : Yves Bonnefoy, François Chamous, Robert Darnton Arnold Niederer, Joseph Flach, Michel Kervaire
- 1988: Pierre Duquoc, Francie Quere-Jaulmes, Pierre Vellas, Joseph Voyame, Ali Mehmet Celal Sengor, Jerzy Kostrowicki, Pierre Hadot
- 1989: Alfred Hartmann, Gerd Theissen, Jean Starobinski Nicolas Valticos, Calyampudi R. Rao, Pierre Pescatore
- 1990: Eric Muller, David S. Landes Jean-Pierre Blaser
- 1991: Jean Rott, Albert Valdman, Paul Mazliak, Georges Reeb
- 1992: Jean-Claude Perrin, David Cox, Jean-Jacques Gagnepain, Olivier Reverdin
- 1993 : Gerhard Ebeling Sandor Kovacs, Ernst Heer, Jean-Baptiste Donnet, Jules Vuillemin Hans-Georg Bandi
- 1994: Georges Gusdorf, Peter J. Huber, Bernard Vittoz, André Tissot
- 1995: Jean Pradel, Bernard Quemada, Hanz Merz
- 1996: Thomas Bonhöffer, Nicolas Hayek, Norio Murata, Laurent Pauli, Inhelder Bärbel
- 1997 : Alexander von Zelewsky
- 1998: François Vouga, René M. Stulz, Pierre Caspard
- 1999: Claus-Dieter Ehlermann, Jelio Vladimirov
- 2000: Marc Lienhard, Pierre Lieutaghi, Hans A. Luthy, Jean-Pierre Jelmini
- 2001: Bertrand Reeb, Hans Rudolf Zulliger, Ross Chambers Guy Bovet
- 2002: Sam Hedayat
- 2003: David Hawking, Michel Waelbroeck, Peter Baccini, Ulrich Ruoff
- 2004 : Christophe Brandt, Nikolaus Amrhein, Luzius Wildhaber
- 2005: Pierre Gresser, Hans-Joachim Güntherodt, Christian Gouriéroux, Eric Junod
- 2006 : Jean-Yves Empereur, Maurice Kottelat, Giuliano Amato
- 2007: Michel Schlup, Joseph Deiss, Mario Botta
- 2008 : Kofi Annan, Rudolf Braun, Marcel Tanner, Aiming Wang
- 2009: Michael Screech, Mikhaïl Leonidovitch Gromov, Jean-Pierre Roth, Leonardo Boff, Robert Badinter
- 2010: Éric de Rosny, M. Guy Lapalme, Gilles Petitpierre, M. Roland Rust
- 2011: Raymond Trousson, Ghislain de Marsily, Giorgio Malinverni, Wayne Arthur Fuller
- 2012: Roger Chartier, François L'Eplattenier, Herbert H. Clark
Poznámky a odkazy
- ^ „Příručka pro univerzity University of Neuchatel“. Příručka pro univerzity.
- ^ A b C d Výroční zpráva UniNE za rok 2017
- ^ „BeNeFri“. Unine. Archivovány od originál dne 2014-04-26. Citováno 2014-04-25.
- ^ „Triangle Azur“. Triangle-Azur.
- ^ „CRUS Les universités suisses“. CRUS.
- ^ „La CUSO en bref“. KUSO. Archivovány od originál dne 2014-04-26. Citováno 2014-04-25.
- ^ „Liste des membres“. AUF. Archivovány od originál dne 2014-04-25.
- ^ „Université de Neuchatel“. KCL. Archivovány od originál dne 19. 3. 2015.
- ^ "Neuchatel | Švýcarsko". Encyklopedie Britannica. Citováno 2017-08-30.
- ^ A b „Magisterský portál University of Neuchâtel“. Portál mistrů.
- ^ „University of Neuchâtel“. Times Higher Education (THE). Citováno 2017-08-30.
- ^ „UTS Handbook 2015“. Příručka UTS. Archivovány od originál dne 02.04.2015. Citováno 2015-03-19.
- ^ „University of Neuchatel University Directory“. Univerzitní adresář.
- ^ „Mistr FIFA - mezinárodní mistr v managementu, právu a humanitních vědách ve sportu“. CIES.
- ^ „Swiss learning University of Neuchatel“. Swisslearning. Archivovány od originál dne 07.10.2013. Citováno 2014-04-10.
- ^ „Komise pro výzkum NSF“. Unine.
- ^ „Bienvenue à l'ILCF“. Unine.
Viz také
- Seznam největších univerzit podle zápisu ve Švýcarsku
- Seznam moderních univerzit v Evropě (1801–1945)