Pierre Emmanuel - Pierre Emmanuel - Wikipedia
Portrét Pierra Emmanuela od Willy Eisenschitz během druhé světové války.
Noël Mathieu (3. května 1916, Gan, Pyrénées-Atlantiques - 24. září 1984, Paříž ) známější pod svým pseudonymem Pierre Emmanuel, byl francouzský básník křesťanské inspirace. Byl třetím členem zvoleným k obsazení 4. místa Académie française v roce 1968 prezident PEN International v letech 1969 až 1971, prezident francouzského klubu PEN v letech 1973 až 1976 a první prezident francouzštiny Institut národní de l'audiovisuel v roce 1975.
Funguje
Každý rok odkazuje na odpovídající článek „[rok] v poezii“ (pro poezii) nebo „[rok] v literatuře“ (pro prózu):
Poezie
- 1940: Elégies[1]
- 1941: Tombeau d'Orphée[1]
- 1942: Le Poète et son Christ[1]
- 1943: Jour de colère („Den hněvu“), včetně „Hymne de la liberté“ („Hymnus na svobodu“)[2]
- 1943: "Les dents serrées", publikováno v L’Honneur des poètes sborník, Éditions de Minuit[3]
- 1943: La Colombe[1]
- 1944: Le Poète fou („Šílený básník“)[1]
- 1944: Mémento des vivants[1]
- 1944: Sodom[1]
- 1945: Bojuje proti défenseurs[4]
- 1945: La liberté průvodce nos pas[1]
- 1947: Poésie, raison ardente[1]
- 1947: Qui est cet homme[1]
- 1949: Car enfin je vous aime[1]
- 1952: Babel[1]
- 1956: Visage Nuage[1]
- 1958: Versant de l'Âge[1]
- 1961: Evangéliaire[1]
- 1963: Le Goût de l'un[1]
- 1963: La Nouvelle Naissance[1]
- 1965: La Face Humaine[1]
- 1970: Jacob[1]
- 1973: Sophia[1]
- 1976: La Vie Terrestre[1]
- 1978: Tu[1]
- Le Livre de l'Homme et de la Femme, trilogie:[1]
- 1981: L'Arbre et le Vent[1]
- 1981: Le velké dílo, zveřejněné několik týdnů před jeho smrtí[4]
- 1984: Le Grand Ouvre. Une kosmogonie
Posmrtně zveřejněny
- 2001: Tombeau d'Orphée suivi de Hymnes orphiques, edice etétlie et préfacée par Anne-Sophie Andreu, Lausanne, L'Âge d'homme, coll. Amers, 2001.
- 2001: Œuvres poétiques complètes, Lausanne, L'Âge d'homme, 2001, t. I, 1940-1963.
- 2003: Œuvres poétiques complètes, Lausanne, L'Âge d'homme, 2003, t. II, 1970-1984.
- 2005: Lettres à Albert Béguin : korespondence 1941-1952 (edice établie et annotée par Aude Préta-de Beaufort). Lausanne, Paříž: L'Âge d'homme, kol. «Cahiers Pierre Emmanuel» č. 2, 2005. ISBN 2-8251-1921-0.
Próza
- 1950: The Universal Singular: The Autobiography of Pierre Emmanuel (trans. Erik de Mauny ), Gray Walls Press: London.
- 1967: Le monde est intérieur („Svět je uvnitř“)[1]
Rozhovory
- «Les dernières interrogations de Pierre Emmanuel» Emmanuelův poslední rozhovor provedl Damian Pettigrew, zveřejněno v Le Monde, 7. října 1984
Reference
- „Pierre Emmanuel (1916-1984)“ (francouzsky). Académie française. 2009. Archivovány od originál dne 13. 2. 2009. Citováno 2009-01-18.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab Webové stránky s názvem „Œuvres de Pierre EMMANUEL“ Archivováno 2010-11-20 na Wayback Machine (pro informaci o letech vydání) a „Pierre EMMANUEL (1916-1984)“ Archivováno 2009-02-13 na Wayback Machine, pro identifikaci jako díla poezie, na webových stránkách Académie française, vyvolány 11. července 2010
- ^ Webová stránka s názvem „Pierre Emmanuel,„ Jour de colère “,„ Hymne de la liberté “ Archivováno 07.03.2012 na Wayback Machine na webu oodoc.com (překlad „Day of Wrath“ z Google), získaný 11. července 2010
- ^ Webová stránka s názvem „Baccalauréat: épreuve anticipée de français“ Archivováno 01.07.2010 na Wayback Machine (ve francouzštině), vyvoláno 11. července 2010
- ^ A b Webová stránka s názvem „PIERRE EMMANUEL PAPERS“ na webu Wichita State University Libraries, vyvoláno 11. července 2010
externí odkazy
- Pierre Emmanuel - Oficiální stránka Pierra Emmanuela
- PEN International
| Pozice neziskových organizací | ||
|---|---|---|
| Předcházet Arthur Miller | Mezinárodní prezident PEN International 1969–1971 | Uspěl Heinrich Böll |
