Tullio Serafin - Tullio Serafin
Tullio Serafin (1. září 1878 - 2. února 1968) byl Ital dirigent.
Životopis
Tullio Serafin byl přední italský operní dirigent s dlouhou kariérou a velmi širokým repertoárem, který oživil mnoho 19. století bel canto opery Bellini, Rossini a Donizetti stát se základem repertoáru 20. století. Měl bezkonkurenční pověst trenéra mladých operních zpěváků a skvěle využil a rozvinul obojí Renata Tebaldi a Maria Callas má značné talenty.
Narozen v Rottanově (Cavarzere ), blízko Benátky a trénoval v Miláně, hrál viola v orchestru La Scala, Milán pod Arturo Toscanini, později byl jmenován asistentem dirigenta. Převzal funkci hudebního ředitele v La Scale, když Toscanini odešel do New Yorku, kde působil v letech 1909–1914, 1917–1918 a po druhé světové válce v letech 1946–1947 se krátce vrátil.
Vstoupil do dirigentského štábu Metropolitní opera v roce 1924 a zůstal zde deset let, poté se stal uměleckým ředitelem Teatro Reale v Římě. Během své dlouhé kariéry pomáhal rozvíjet kariéru mnoha významných zpěváků, včetně Rosa Ponselle, Magda Olivero, Joan Sutherland, Renata Tebaldi a především Maria Callas, s nímž spolupracoval na mnoha nahrávkách.
Maestro Serafin byl velmi oceněn Buenos Aires. Během 9 sezón na Teatro Colón v letech 1914 až 1951 dirigoval 368 operních představení 63 různých oper. To zahrnovalo mnoho oper, které zřídka hrají skladatelé jako Alfano, Catalani, Giordano, Massenet, Montemezzi, Monteverdi, Pizzetti, Respighi, Rimsky Korsakov a Zandonai.[1]
Serafin přispěl k rozšíření repertoáru a provedl italskou premiéru děl Alban Berg, Paul Dukas, a Benjamin Britten. Dirigoval také významné světové premiéry italských i amerických skladatelů, jako např Franco Alfano, Italo Montemezzi, Považuje Taylor, a Howard Hanson. Jeho kmotrou byla sopranistka Claudia Pinza Bozzolla.[2]
Studio diskografie
- Verdiho zádušní mše (Caniglia, Stignani, Gigli, Pinza; 1939) EMI
- Un Ballo v Maschera (Caniglia, Barbieri, Gigli, Bechi; 1943) EMI
- Il barbiere di Siviglia (de los Ángeles, Monti, Bechi, Luise, Rossi-Lemeni; 1952) EMI
- Lucia di Lammermoor (Callas, di Stefano, Gobbi, Arié; 1953) EMI
- Puritani (Callas, di Stefano, Panerai, Rossi-Lemeni; 1953) EMI
- Cavalleria rusticana (Callas, di Stefano, Panerai; 1953) EMI
- Norma (Callas, Stignani, Filippeschi, Rossi-Lemeni; 1954) EMI
- Pagliacci (Callas, di Stefano, Monti, Gobbi, Panerai; 1954) EMI
- La forza del destino (Callas, Tucker, Tagliabue, Rossi-Lemeni; 1954) EMI
- Aida (Callas, Barbieri, Tucker, Gobbi, Modesti, Zaccaria; 1955) EMI
- Rigoletto (Callas, di Stefano, Gobbi, Zaccaria; 1955) EMI
- La traviata (Stella, di Stefano, Gobbi; 1955) EMI
- Turandot (Callas, Schwarzkopf, Fernandi, Zaccaria; 1957) EMI
- Manon Lescaut (Callas, di Stefano, Fioravanti; 1957) EMI
- Médée (Callas, Scotto, Pirazzini, Picchi, Modesti; 1957) Ricordi
- Suor Angelica (de los Ángeles, Barbieri; 1957) EMI
- Tosca (Stella, Poggi, Taddei; 1957) Philips
- Mosè v Egittu (Mancini, Danieli, Fillipeschi, Lazzari, Taddei, Rossi-Lemeni, Clabassi; 1957) Philips
- L'elisir d'amore (Carteri, Alva, Panerai, Taddei; 1958) EMI
- Madama Butterfly (Tebaldi, Cossotto, Bergonzi, Sordello; 1958) Decca
- Mefistofele (Tebaldi, Danieli, del Monaco, Siepi; 1958) Decca
- Lucia di Lammermoor (Callas, Tagliavini, Cappuccilli, Ładysz; 1959) EMI
- Bohème (Tebaldi, d'Angelo, Bergonzi, Bastianini, Siepi; 1959) Decca
- Norma (Callas, Ludwig, Corelli, Zaccaria; 1960) EMI
- Otello (Rysanek, Vickers, Gobbi; 1960) RCA Victor
- Il trovatore (Stella, Cossotto, Bergonzi, Bastianini; 1962) Deutsche Grammophon
- Isabeau (Pobbé, Ferraro, Rola; 1962) Cetra
Reference
- Warrack, John and West, Ewan (1992), Oxfordský slovník opery, 782 stránek, ISBN 0-19-869164-5
- Nicla Sguotti, Tullio Serafin, vlastník del bel canto, Padova, Armelin Musica, 2014, ISBN 978-88-95738-78-9 (https://web.archive.org/web/20150206232622/http://www.niclasguotti.it/tullio-serafin.html )
externí odkazy
| Kulturní kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Arturo Toscanini | Hudební režiséři, La Scala, Milán 1909–1914 | Uspěl neznámý |
| Předcházet neznámý | Hudební režiséři, La Scala, Milán 1917–1918 | Uspěl Arturo Toscanini |
Kontrolní úřad  |
|---|