Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu - Travel and Tourism Competitiveness Report

The Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu byl poprvé publikován v roce 2007 Světové ekonomické fórum.[1] Zpráva za rok 2007 zahrnovala 124 hlavních a rozvíjejících se ekonomik. Zpráva za rok 2008 zahrnovala 130 zemí,[2] zpráva za rok 2009 se rozšířila do 133 zemí,[3] a zpráva za rok 2011 pro 139 zemí.[4] Index je spíše měřítkem faktorů, díky nimž je atraktivní pro rozvoj podnikání v odvětví cestovního ruchu v jednotlivých zemích, než měřítkem atraktivity země jako turistické destinace. Zpráva hodnotí vybrané národy podle indexu konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu (TTCI), který v každém konkrétním subindexu hodnotí od 1 do 6 výkonnost dané země. Celkový index se skládá ze tří hlavních subindexů: (1) regulační rámec; 2) podnikatelské prostředí a infrastruktura; a (3) lidské, kulturní a přírodní zdroje. Zpráva rovněž obsahuje specifický profil země pro každý z hodnocených národů, přičemž každé ze skóre bylo získáno pro odhad TTCI a doplňující informace týkající se klíčových ekonomických ukazatelů z Světová banka a ukazatele zemí z Světová organizace cestovního ruchu a Světová rada pro cestování a cestovní ruch. Poslední zpráva o konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu byla zveřejněna v roce 2019.
Proměnné
U indexu 2008 je každý ze tří hlavních subindexů vytvořen z bodování následujících 14 proměnných, které se ve zprávě TTC nazývají pilíře. V definici proměnných bylo v TTCI 2008 zavedeno několik změn ve srovnání s definicemi TTCI z roku 2007.[2] Nejprve „regulace životního prostředí ”Sloup byl vylepšen s pomocí IUCN a UNWTO a pro rok 2008 byl index přejmenován na „udržitelnost životního prostředí „Sloup na“lépe odrážet jeho složky a zachytit stále více uznávaný význam udržitelnosti v rozvoji odvětví.”[5] Zadruhé, původní pilíř „přírodní a kulturní zdroje“ byl rozdělen do dvou samostatných dílčích složek: „přírodní zdroje “A„ kulturní zdroje “, což umožňuje odlišit ty země, které nemusí mít nutně stejné silné nebo slabé stránky v těchto dvou různých zdrojích. Obecně byl model vylepšen o lepší data a byly představeny nové koncepty.[2] Zprávy za roky 2009 a 2011 obsahovaly stejných 14 proměnných.[3][4]
Pillars by Subindexes (2015–)
- SUBINDEX A: POVOLENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
- Pilíř 1: Podnikatelské prostředí
- Pilíř 2: Bezpečnost a zabezpečení
- Pilíř 3: Zdraví a hygiena
- Pilíř 4: Lidské zdroje a trh práce
- Pilíř 5: Připravenost na ICT
- SUBINDEX B: POLITIKA T&T A PODMÍNKY POVOLENÍ
- Pilíř 6: Stanovení priorit v oblasti cestovního ruchu
- Pilíř 7: Mezinárodní otevřenost
- Pilíř 8: Cenová konkurenceschopnost
- Pilíř 9: Udržitelnost životního prostředí
- SUBINDEX C: INFRASTRUKTURA
- Pilíř 10: Infrastruktura letecké dopravy
- Sloup 11: Pozemní a přístavní infrastruktura
- Pilíř 12: Infrastruktura turistických služeb
- SUBINDEX D: PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ ZDROJE
- Pilíř 13: Přírodní zdroje
- Pilíř 14: Kulturní zdroje a služební cesty
Sloupy podle subindexů (–2013)
Pravidla a předpisy | Infrastruktura letecké dopravy | Lidské zdroje |
Udržitelnost životního prostředí | Pozemní dopravní infrastruktura | Affinity for Travel & Tourism |
Bezpečnost a zabezpečení | Infrastruktura cestovního ruchu | Přírodní zdroje |
Zdraví a hygiena | Informační a komunikační techn. infrastr. | Kulturní zdroje |
Stanovení priorit v oblasti cestovního ruchu | Cenová konkurenceschopnost v odvětví T&T |
Pořadí v roce 2019
Top 30 zemí
Španělsko 5.4
Francie 5.4
Německo 5.4
Japonsko 5.4
Spojené státy 5.3
Spojené království 5.2
Austrálie 5.1
Itálie 5.1
Kanada 5.1
Švýcarsko 5.0
Rakousko 5.0
Portugalsko 4.9
Čína 4.9
Hongkong 4.8
Holandsko 4.8
Jižní Korea 4.8
Singapur 4.8
Nový Zéland 4.7
Mexiko 4.7
Švédsko 4.6
Dánsko 4.6
Norsko 4.6
Lucembursko 4.6
Belgie 4.5
Řecko 4.5
Irsko 4.5
Chorvatsko 4.5
Finsko 4.5
Malajsie 4.5
Island 4.5
Pořadí 2017
Top 30 zemí
Španělsko 5.43
Francie 5.32
Německo 5.28
Japonsko 5.26
Spojené království 5.20
Spojené státy 5.12
Austrálie 5.10
Itálie 4.99
Kanada 4.97
Švýcarsko 4.94
Hongkong 4.86
Rakousko 4.86
Singapur 4.85
Portugalsko 4.74
Čína 4.72
Nový Zéland 4.68
Holandsko 4.64
Norsko 4.64
Jižní Korea 4.57
Švédsko 4.55
Belgie 4.54
Mexiko 4.54
Irsko 4.53
Řecko 4.51
Island 4.50
Malajsie 4.50
Brazílie 4.49
Lucembursko 4.49
Spojené arabské emiráty 4.49
Tchaj-wan 4.47
Hodnocení 2015
Top 30 zemí
Španělsko 5.31
Francie 5.24
Německo 5.22
Spojené království 5.12
Spojené státy 5.12
Švýcarsko 4.99
Austrálie 4.98
Itálie 4.98
Japonsko 4.94
Kanada 4.92
Singapur 4.86
Rakousko 4.82
Hongkong 4.68
Holandsko 4.67
Portugalsko 4.64
Nový Zéland 4.64
Čína 4.54
Island 4.54
Irsko 4.53
Norsko 4.52
Belgie 4.51
Finsko 4.47
Švédsko 4.45
Spojené arabské emiráty 4.43
Malajsie 4.41
Lucembursko 4.38
Dánsko 4.38
Brazílie 4.37
Jižní Korea 4.37
Mexiko 4.36
Řecko 4.36
Hodnocení 2013
Top 30 zemí
Švýcarsko 5.66
Německo 5.39
Rakousko 5.39
Španělsko 5.38
Spojené království 5.38
Spojené státy 5.32
Francie 5.31
Kanada 5.28
Švédsko 5.24
Singapur 5.23
Austrálie 5.17
Nový Zéland 5.17
Holandsko 5.14
Japonsko 5.13
Hongkong 5.11
Island 5.10
Finsko 5.10
Belgie 5.04
Irsko 5.01
Portugalsko 5.01
Dánsko 4.98
Norsko 4.95
Lucembursko 4.93
Malta 4.92
Jižní Korea 4.91
Itálie 4.90
Barbados 4.88
Spojené arabské emiráty 4.86
Kypr 4.84
Estonsko 4.82
Hodnocení 2011
Top 30 zemí
Švýcarsko 5.68
Německo 5.60
Rakousko 5.41
Francie 5.41
Švédsko 5.34
Spojené státy 5.30
Spojené království 5.30
Španělsko 5.29
Kanada 5.29
Singapur 5.23
Island 5.19
Hongkong 5.19
Austrálie 5.15
Holandsko 5.13
Lucembursko 5.08
Dánsko 5.05
Finsko 5.02
Portugalsko 5.01
Nový Zéland 5.00
Norsko 4.98
Irsko 4.98
Japonsko 4.94
Belgie 4.92
Kypr 4.89
Estonsko 4.88
Malta 4.88
Itálie 4.87
Barbados 4.84
Řecko 4.78
Spojené arabské emiráty 4.78
Top 10 hodnocení podle kontinentu
Počet v závorkách v kontinent hodnocení odpovídá pozici ve světovém žebříčku celkového indexu pro rok 2011.[4]
Top 10 Středního východu a severní Afriky
| Top 10 Americas
| Top 10 Asie a Tichomoří
|
Top 10 subsaharské Afriky
| Top 10 Evropa
|
Hodnocení 2009
Top 20 zemí
Švýcarsko 5.68
Rakousko 5.46
Německo 5.41
Francie 5.34
Kanada 5.32
Španělsko 5.29
Švédsko 5.28
Spojené státy 5.28
Austrálie 5.24
Singapur 5.24
Spojené království 5.22
Hongkong 5.18
Holandsko 5.09
Dánsko 5.08
Finsko 5.07
Island 5.07
Portugalsko 5.01
Irsko 4.99
Norsko 4.97
Nový Zéland 4.94
Top 10 hodnocení podle kontinentu
Počet v závorkách v kontinent hodnocení odpovídá pozici ve světovém žebříčku celkového indexu pro rok 2009.[3]
Top 10 Středního východu a Afriky
| Top 10 Americas
| Top 10 Asie a Tichomoří
| Top 10 Evropa
|
Hodnocení 2008
Top 20 zemí
Švýcarsko 5.63
Rakousko 5.43
Německo 5.41
Austrálie 5.34
Španělsko 5.30
Spojené království 5.28
Spojené státy 5.28
Švédsko 5.27
Kanada 5.26
Francie 5.23
Island 5.16
Finsko 5.11
Dánsko 5.10
Hongkong 5.09
Portugalsko 5.09
Singapur 5.06
Norsko 5.05
Holandsko 5.01
Nový Zéland 4.96
Lucembursko 4.95
Top 10 hodnocení podle kontinentu
Počet v závorkách v kontinent hodnocení odpovídá pozici ve světovém žebříčku celkového indexu v roce 2008.[2]
Top 10 Afrika
| Top 10 Americas
| Top 10 Asie
| Top 10 Evropa
|
Nejlepší 2 Oceánie
Austrálie 5.34 (4)
Nový Zéland 4.96 (19)
Reference
- ^ Jennifer Blanke a Thea Chiesa, redakce (2007). „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu za rok 2007“ (PDF). Světové ekonomické fórum, Ženeva, Švýcarsko. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C d Jennifer Blanke a Thea Chiesa, Editors (2008). „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu za rok 2008“ (PDF). Světové ekonomické fórum, Ženeva, Švýcarsko. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C Jennifer Blanke a Thea Chiesa, redakce (2009). „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu za rok 2009“. Světové ekonomické fórum, Ženeva, Švýcarsko. Citováno 2009-03-04.
- ^ A b C Jennifer Blanke a Thea Chiesa, Editors (2011). „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu 2011“ (PDF). Světové ekonomické fórum, Ženeva, Švýcarsko. Citováno 2011-03-14.
- ^ Blanke a Chiesa (2008), Shrnutí, s. Xiv
- ^ „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu 2019“. Světové ekonomické fórum. Září 2019.
- ^ „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu za rok 2017“ (PDF). Světové ekonomické fórum. Dubna 2017.
- ^ „Zpráva o konkurenceschopnosti cestování a cestovního ruchu za rok 2015“ (PDF). Světové ekonomické fórum. Květen 2015.