Trøndelag - Trøndelag
Trøndelag fylke Trööndelagen fylhkentjïelte | |
|---|---|
 Trøndelag v Norsku | |
| Souřadnice: 63 ° 25'37 ″ severní šířky 10 ° 23'35 ″ východní délky / 63,42694 ° N 10,39306 ° ESouřadnice: 63 ° 25'37 ″ severní šířky 10 ° 23'35 ″ východní délky / 63,42694 ° N 10,39306 ° E | |
| Země | Norsko |
| okres | Trøndelag |
| Kraj | Střední Norsko |
| ID kraje | NO-50 |
| Založeno | 1. ledna 2018 |
| Správní střediska | Steinkjere (okresní úřad, hejtman) Trondheim (hejtman) |
| Vláda | |
| • Guvernér | Frank Jenssen H (2018 – dosud) |
| • Starosta kraje | Tore O. Sandvik Ap (2018 – dosud) |
| Plocha | |
| • Celkem | 42 201,59 km2 (16 294,12 čtverečních mil) |
| • Země | 39 493,28 km2 (15 248,44 čtverečních mil) |
| • Voda | 2 708,31 km2 (1045,68 čtverečních mil) 6,4% |
| Pořadí oblasti | #3 v Norsku |
| Populace (2020)[2] | |
| • Celkem | 468,702 |
| • Hodnost | 5 |
| • Hustota | 11 / km2 (29 / sq mi) |
| • Změna (10 let) | 10.4% |
| Demonym (y) | Trønder |
| Časové pásmo | UTC + 01:00 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 02:00 (SELČ ) |
| Formulář v úředním jazyce | Neutrální |
| webová stránka | www |
Trøndelag (Urban East Norwegian:[ˈTrœ̂ndəlɑːɡ])[3][4] (Southern Sami: Trööndelage) je okres ve střední části Norsko. To bylo vytvořeno v roce 1687, pak pojmenovaný Trondhjem County (Norština: Trondhjems Amt); v roce 1804 byl kraj rozdělen na Nord-Trøndelag a Sør-Trøndelag králem Dánsko-Norsko a okresy byly znovu sjednoceny v roce 2018 po hlasování obou krajů v roce 2016.[5][6]
Největším městem v Trøndelag je město Trondheim. The správní centrum je Steinkjere, zatímco Trondheim funguje jako kancelář starosty kraje.[7] Obě města slouží úřadu hejtmana; Steinkjer však obsahuje hlavní funkce.[8]
Trøndelag kraj a sousední Møre og Romsdal kraj společně tvoří to, co je známé jako Střední Norsko. A osoba z Trøndelag se nazývá a trønder. The dialekt mluvený v této oblasti, trøndersk, se vyznačuje tím, že nejvíce odpadne samohláska zakončení; vidět apokop.
Trøndelag je jednou z nejúrodnějších oblastí Norska s velkou zemědělskou produkcí. Většina produkce končí v norském systému spolupráce pro maso a mléko, ale zemědělská produkce je trvale rostoucí obchod.
název
The Stará norština forma jména byla Ǿrǿndalǫg. Prvním prvkem je množné číslo genitivu þrǿndr což znamená „osoba z Trøndelag“, zatímco druhá je lǫg (množné číslo zpoždění což znamená „právo; okres / lidé se společným právem“ (srov Danelawi, Gulaþingslǫg a Njarðarlǫg ). Paralelní název pro stejný okres byl Óróndheimr což znamená „vlast (heim ) z þrǿndr".[9] Óróndheimr může být starší, protože první prvek má a kmenová forma bez přehláska.
Dějiny
Lidé v tomto regionu žili tisíce let. Na začátku doba železná Trøndelag byl rozdělen do několika drobné království volala fylki. Odlišný fylki měl obyčejný zákon a brzy parlament nebo věc. Volalo se to Poleva a byl držen na Frosta -poloostrov. Někteří to považují za první skutečný demokracie.
V době po Håkon Grjotgardsson (838-900), Trøndelag byl ovládán Jarl z Lade. Lade se nachází ve východní části Trondheim, hraničící s Trondheimsfjord. Mocný Jarls of Lade nadále hrála v Norsku velmi významnou politickou roli až do roku 1030.
| Rok | Pop. | ±% |
|---|---|---|
| 1769 | 78,274 | — |
| 1951 | 307,635 | +293.0% |
| 1960 | 327,127 | +6.3% |
| 1970 | 350,297 | +7.1% |
| 1980 | 368,942 | +5.3% |
| 1990 | 377,202 | +2.2% |
| 2000 | 389,960 | +3.4% |
| 2010 | 422,102 | +8.2% |
| 2020 | 468,702 | +11.0% |
| Zdroj: Statistiky Norsko [1][2][3][4]. Data za rok 2017[2] | ||
Jarls of Lade (Ladejarl) byly:
- Håkon Grjotgardsson, první jarl Lade.
- Sigurd Håkonsson, syn Håkona. Zabit Harald Greyhide.
- Håkon Sigurdsson, syn Sigurda. Spikli s Harald Bluetooth proti Haraldovi Greyhideovi a následně se stal vazalem Haralda Bluetooth a ve skutečnosti nezávislým vládcem Norska. Po příjezdu Olaf Trygvason, Håkon rychle ztratil veškerou podporu a byl zabit svým vlastním otrokem, Tormod Kark v roce 995.
- Eirik Håkonsson, syn Håkona. Spolu se svým bratrem Sveinem, norským guvernérem pod Sweyn Forkbeard Dánska od 1000 do 1012.
- Håkon Eiriksson, syn Eirika. Guvernér Norska pod Sweyn Forkbeard Dánska od 1012 do 1015.
Trøndelag (společně s částmi Møre og Romsdal ) byl krátce postoupen v roce 1658 na Švédsko v Smlouva z Roskilde a byl ovládán králem Karel X. dokud nebyla vrácena Dánsko-Norsko po Kodanská smlouva v roce 1660. Za tu dobu Švédové odveden 2000 mužů v Trøndelag, nutí mladé chlapce do 15 let, aby se připojili k švédským armádám bojujícím proti Polsko a Brandenburg. Charles X se bál Trønders povstali proti svým švédským okupantům a považovali za moudré držet velkou část mužů pryč. Pouze asi jedna třetina mužů se někdy vrátila do svých domovů; někteří z nich byli v té době nuceni se usadit Estonské švédské vévodství, jak si Švédové mysleli, že by bylo snazší vládnout tam Trønderům s využitím starodávné zásady rozděl a panuj.[12]
Na podzim roku 1718, během Velká severní válka, Všeobecné Carl Gustaf Armfeldt bylo nařízeno králem Charles XII Švédska vést švédskou armádu 10 000 mužů do Trøndelagu a dobýt Trondheim. Kvůli jeho špatným zásobovacím linkám zpět do Švédska musela Armfeldtova armáda žít mimo zemi a způsobovat lidem v regionu velké utrpení. Armfeldtova kampaň selhala: obráncům Trondheimu se podařilo jeho obležení odrazit. Poté, co byl Charles XII zabit při obléhání Fredriksten na jihovýchodě Norska dostal Armfeldt rozkaz zpět do Švédska. Během následného ústupu jeho 6 000 přeživších ošlehaných a hladovějících Caroleans byly chycen v divoké vánici. Tisíce Caroleanů ztuhly v norských horách a stovky dalších byly ochromeny na celý život.[13]
Vláda
Kraj je řízen Obec Trøndelag County. The město Steinkjer je sídlem hejtman a okresní správa. Jak hejtman kraje, tak okresní úřad Trøndelag však mají také kanceláře v Trondheimu.
Kraj dohlíží na 41 vyšší střední školy, včetně devíti soukromých škol. Šest škol má více než 1 000 studentů: čtyři v Trondheimu plus Steinkjer střední škola a Ole Vig střední škola v Stjørdalshalsen. V kraji je jich deset Lidové střední školy, s jedenáctou lidovou střední školou, která by mohla být otevřena v Røros, s možným začátkem v roce 2019.[14]
Okresy
Kraj je často rozdělen do několika zeměpisných oblastí:
- Namdal, větší Namsen říční údolí
- Uvolnit, Povolte poloostrov a okolní oblasti
- Innherred, oblasti obklopující vnitřní Trondheimsfjorden
- Stjørdalen, Stjørdalen údolí
- Region Trondheim, oblasti obklopující velké město Trondheim
- Gauldalen, Gaula říční údolí
- Orkdalen, Orklaelva říční údolí
Města a města
V Trøndelagu je devět měst plus „těžební město“ Røros.
- Trondheim (v Trondheim obec)
- Steinkjere (v Steinkjere obec)
- Stjørdalshalsen (v Stjørdal obec)
- Levanger (v Levanger obec)
- Namsos (v Namsos obec)
- Verdalsøra (v Verdal obec)
- Orkanger (v Orkdal obec)
- Brekstad (v Ørland obec)
- Kolvereid (v Nærøy obec)
- Bergstaden Røros (v Røros obec)
Trøndelag
V Trøndelagu je 38 obcí.[15]
| Obecní Číslo | název | Adm. Centrum | Umístění v kraj | Založeno | Staré městské č. (do roku 2020) | Bývalý kraj |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 5001 |  Trondheim | Trondheim |  | 1. ledna 1838 | 5001 Trondheim 5030 Klæbu | Trøndelag |
| 5006 |  Steinkjere | Steinkjere |  | 23. ledna 1858 | 5006 Steinkjer 5039 Verran | |
| 5007 |  Namsos | Namsos |  | 1. ledna 1846 | 5005 Namsos 5040 Namdalseid 5048 Fosnes | |
| 5014 |  Frøya | Sistranda |  | 1. ledna 1964 | 1620 Frøya | Sør-Trøndelag |
| 5020 |  Osen | Steinsdalen |  | 1. června 1892 | 1633 Osen | |
| 5021 |  Oppdal | Oppdal |  | 1. ledna 1838 | 1634 Oppdal | |
| 5022 |  Rennebu | Berkåk |  | 1. ledna 1839 | 1635 Rennebu | |
| 5025 |  Røros | Røros |  | 1. ledna 1838 | 1640 Røros | |
| 5026 |  Holtålen | Renbygda |  | 1. ledna 1838 | 1644 Holtålen | |
| 5027 |  Midtre Gauldal | Støren |  | 1. ledna 1964 | 1648 Midtre Gauldal | |
| 5028 |  Melhus | Melhus |  | 1. ledna 1838 | 1653 Melhus | |
| 5029 |  Skaun | Børsa |  | 1. ledna 1890 | 1657 Skaun | |
| 5031 |  Malvik | Hommelvik |  | 1. ledna 1891 | 1663 Malvik | |
| 5032 |  Selbu | Mebonden |  | 1. ledna 1838 | 1664 Selbu | |
| 5033 |  Tydal | Tak jako |  | 1. ledna 1901 | 1665 Tydal | |
| 5034 |  Meråker | Midtbygda |  | 1. ledna 1874 | 1711 Meråker | Nord-Trøndelag |
| 5035 |  Stjørdal | Stjørdalshalsen |  | 1. ledna 1902 | 1714 Stjørdal | |
| 5036 |  Frosta | Frosta |  | 1. ledna 1838 | 1717 Frosta | |
| 5037 |  Levanger | Levanger |  | 1. ledna 1838 | 1719 Levanger | |
| 5038 |  Verdal | Verdalsøra |  | 1. ledna 1838 | 1721 Verdal | |
| 5041 |  Snåsa | Snåsa |  | 1. ledna 1838 | 1736 Snåsa | |
| 5042 |  Lierne | Sandvika |  | 1. ledna 1964 | 1738 Lierne | |
| 5043 |  Røyrvik | Røyrvik |  | 1. července 1923 | 1739 Røyrvik | |
| 5044 |  Namsskogan | Namsskogan |  | 1. července 1923 | 1740 Namsskogan | |
| 5045 |  Špatně | Medjå |  | 1. ledna 1838 | 1742 špatně | |
| 5046 |  Høylandet | Høylandet |  | 1. ledna 1901 | 1743 Høylandet | |
| 5047 |  Overhalla | Ranemsletta |  | 1. ledna 1838 | 1744 Overhalla | |
| 5049 |  Flatanger | Lauvsnes |  | 1. ledna 1871 | 1749 Flatanger | |
| 5052 |  Leka | Leknes |  | 1. října 1860 | 1755 Leka | |
| 5053 |  Inderøy | Straumen |  | 1. ledna 1838 | 1756 Inderøy Mosvik | |
| 5054 |  Indre Fosen | Årnset |  | 1. ledna 2018 | 1624 Rissa | Sør-Trøndelag |
| 1718 Leksvik | Nord-Trøndelag | |||||
| 5055 |  Heim | Kyrksæterøra |  | 1. ledna 2020 | 1571 Halsa | Møre og Romsdal |
| 5011 Hemne 5012 Snillfjord (část) | Trøndelag | |||||
| 5056 |  Hitra | Fillan |  | 1. ledna 1838 | 5013 Hitra 5012 Snillfjord (část) | |
| 5057 |  Ørland | Botngård |  | 1. ledna 1838 | 5015 Ørland 5017 Bjugn | |
| 5058 |  Åfjord | Årnes |  | 1. ledna 1838 | 5018 Åfjord 5019 Roan | |
| 5059 |  Orkland | Orkanger |  | 1. ledna 2020 | 5012 Snillfjord (část) 5016 Agdeny 5023 Meldal 5024 Orkdal | |
| 5060 |  Nærøysund | Kolvereid a Rørvik |  | 1. ledna 2020 | 5050 Vikna 5051 Nærøy | |
| 5061 |  Rindal | Rindal |  | 1. ledna 1858 | 1567 Rindal | Møre og Romsdal |
Kultura
Umění
Oficiálním divadlem regionu je Trøndelag Teater v Trondheimu.[16] Na Stiklestad v Verdal, zvaná historická hra Svaté Olavské drama se hraje každý rok od roku 1954. Zobrazuje poslední dny roku Svatý Olaf.
Džez na velmi vysoké úrovni je často slyšet v Trondheimu, kvůli jazzovému vzdělání na vysoké úrovni v Trondheimu. Trondheim je také národním centrem rockové hudby; populární muzeum hudby Rockheim zde byl otevřen v roce 2010. Trøndelag je také známý svou místní rozmanitostí rockové hudby, která se často hraje v místním dialektu, který se nazývá „trønderrock“.
Jídlo a pití
Tento region je populárně známý pro své moonshine homebrew, volala Karsk. Ačkoli je oficiálně zakázáno, umění vyrábět jako čistě domácí duchové v částech Trøndelag má stále možné silné postavení. Tradičně se podává ve směsi s kávou, platí místní variace. V jižních oblastech mají lidé tendenci používat normální filtrovanou kávu, zatímco na severu se rozhodnou podávat karsk s co nejslabší kávou.
„Oficiálním pokrmem“ regionu je sodd který je vyroben z ovčího nebo hovězího masa a masové koule ve vařeném vývaru. Nor Šedá ovce Troender je ohrožené plemeno domestikovaných ovcí, které pocházelo z Trøndelagu na konci 19. století. V současné době zbývá přibližně 50 jednotlivých zvířat a vyvíjí se úsilí o oživení plemene.
Viz také
Reference
- ^ Statistisk sentralbyrå (2020). "09280: Plocha půdy a sladká voda (km²) (M)" (v norštině).
- ^ A b Statistisk sentralbyrå (2020). „Tabulka: 06913: Populace 1. ledna a populační změny během kalendářního roku (M)“ (v norštině).
- ^ Berulfsen, Bjarne (1969). Norsk Uttaleordbok (v norštině). Oslo: H. Aschehoug & Co (W Nygaard). str.336.
- ^ Vanvik, Arne (1985). Norsk Uttaleordbok: Norský vyslovující slovník (v norštině a angličtině). Oslo: Fonetisk institutt, Universitetet v Oslu. str. 311. ISBN 978-8299058414.
- ^ Hofstad, Sigrun (2016-04-27). „Her bankes det for et samlet Trøndelag“. NRK (v norštině).
- ^ „Trøndelag fylke: English“. Trøndelag fylke. Citováno 2018-01-01.
- ^ „Fakta om Trøndelag“. www.trondelagfylke.no (v norštině Bokmål). Citováno 2019-09-02.
- ^ „Om oss“. Trøndelag (v norštině Bokmål). Citováno 2019-09-02.
- ^ Sandnes, Jørn; Stemshaug, Ola (1980). Norsk stadnamnleksikon. 322–323.
- ^ Statistiky Norsko - Norsko. Archivováno 16. 7. 2012 v Archiv. Dnes
- ^ Statistika Norsko - Členové náboženských a životních postojů mimo norskou církev podle náboženského / životního postoje. Okres. 2006-2010
- ^ Gjerset, Knut (1915). Dějiny norského lidu, svazky II. Společnost MacMillan. 318–320.
- ^ "Historien" (v norštině). Citováno 2009-04-07.
- ^ Olsen Haugen, Morten, ed. (2018-03-10). "Trøndelag". Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Kunnskapsforlaget. Citováno 2018-05-05.
- ^ Seznam norských čísel obcí
- ^ Haugan, Trond E (2008). Byens magiske rom: Historické kino Trondheim. Tapir Akademisk Forlag. ISBN 9788251922425.)
externí odkazy
Trøndelag cestovní průvodce z Wikivoyage- Fakta o Trøndelagu z evropské kanceláře ve středním Norsku
- Ostrovní artefakty z pohřebů vikingského věku ze středního Norska. Přehled kontaktu mezi Trøndelagem a Británií a Irskem
 |
|  | |||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
