Leksvik - Leksvik
Leksvik kommune | |
---|---|
![]() Pohled na vesnici Leksvik | |
![]() Nord-Trøndelag uvnitř Norsko | |
![]() Leksvik v Nord-Trøndelag | |
Souřadnice: 63 ° 39'59 ″ severní šířky 10 ° 29'29 ″ východní délky / 63,66639 ° N 10,49139 ° ESouřadnice: 63 ° 39'59 ″ severní šířky 10 ° 29'29 ″ východní délky / 63,66639 ° N 10,49139 ° E | |
Země | Norsko |
okres | Nord-Trøndelag |
Okres | Uvolnit |
Založeno | 1. ledna 1838 |
Zrušeno | 31. prosince 2017 |
Administrativní centrum | Leksvik |
Plocha | |
• Celkem | 430,22 km2 (166,11 čtverečních mil) |
• Země | 399,70 km2 (154,33 čtverečních mil) |
• Voda | 30,52 km2 (11,78 čtverečních mil) |
Pořadí oblasti | 230/426 v Norsku |
* Oblast při rozpuštění obce. | |
Populace (2017) | |
• Celkem | 3,480 |
• Hodnost | 249/426 v Norsku |
• Hustota | 8,7 / km2 (23 / sq mi) |
Demonym (y) | leksværing[1] |
Časové pásmo | UTC + 01:00 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 02:00 (SELČ ) |
Kód ISO 3166 | NO-1718 |
Formulář v úředním jazyce | Neutrální[2] |
Vytvořeno jako | Formannskapsdistrikt v roce 1838 |
Uspěl | Indre Fosen v roce 2018 |
Leksvik je bývalá obec ve starém Nord-Trøndelag okres (nyní v Trøndelag okres), Norsko. The správní centrum obce byla vesnice Leksvik. Zahrnuty byly i další vesnice v Leksviku Vanvikan, Seter, a Dalbygda. Norská okresní silnice 755 je hlavní silnice, která spojovala celou obec od severu k jihu.

Vesnice Leksvik a Vanvikan byly dvě největší městské oblasti v Leksviku, pozoruhodné jejich špičková technologie průmyslová odvětví, která se vyvinula, aby se stala vyspělou a poptávanou. Oblasti s zemědělství byly také velmi rozšířené, ale většina obce byla pokryta lesy a hory Kde divoká zvěř vládl se zvířaty jako např Los a sob. Losy jsou někdy vidět v srdci Leksviku a Vanvikanu, kde jsou moderní v centru města oblasti s komerční a obytný vývoj roste.
Obec o rozloze 430 čtverečních kilometrů (170 čtverečních mil) byla v době jejího rozpuštění 220. největší oblastí z tehdejších 426 obcí v Norsku. Leksvik byl 249. nejlidnatější obcí v Norsku s populací 3 480. Obec hustota obyvatel bylo 8,7 obyvatel na kilometr čtvereční (23 / sq mi) a jeho populace se za poslední desetiletí snížila o 0,1%.[3]
Obecná informace

Leksvik byl založen jako obec 1. Ledna 1838 (viz formannskapsdistrikt ). Byla to jedna z mála obcí v Norsku se nezměněnými hranicemi od tohoto data.[4]
Obec Leksvik byla sloučena se sousední obcí Rissa dne 1. ledna 2018. Nová obec byla pojmenována Indre Fosen a nachází se v nově sloučeném Trøndelag okres.[5]
název
The Stará norština forma jména byla Lexuvík. Prvním prvkem je genitivní případ názvu řeky Lexa a poslední prvek je vík což znamená "přívod ". Název řeky je možná odvozen od slova." laxní což znamená "losos Jméno bylo také historicky napsáno Lexvigen nebo Leksviken.[6]
Erb
The erb byli z moderní doby; byly poskytnuty 28. září 1990 a byly používány do 31. prosince 2017, kdy obec zanikla. Ramena ukazují modrou Trondheimsfjorden a stříbrná část představující zemi s a jetel na konci toho bude představovat život a růst.[7] Tyto zbraně byly přijaty novou obcí Indre Fosen také.
Církve
The Církev v Norsku měl jednu farnost (sokn) v obci Leksvik. Byla to součást Uvolněte prosti (děkanství ) v Diecéze Nidaros.
Farní (Sokn) | Název kostela | Umístění kostela | Rok výroby |
---|---|---|---|
Leksvik | Leksvik Church | Leksvik | 1670 |
Strando | Stranda Church | Vanvikan | 1897 |
Zeměpis
Leksvik se nacházel na východní straně Uvolnit poloostrov podél pobřeží Trondheimsfjorden. V Leksviku se nacházejí dvě velká jezera: Storvatnet a Meltingvatnet.
Vláda
Za to byla odpovědná obec Leksvik základní vzdělání (přes 10. ročník), ambulantní zdravotní služby, starší občan služby, nezaměstnanost a další sociální služby, zónování, vývoj ekonomiky a obecní silnice. Obec byla řízena a obecní rada volených zástupců, kteří zase volí a starosta.
Obecní rada
The obecní rada (Kommunestyre) Leksviku tvořilo 25 zástupců, kteří byli zvoleni na čtyřleté funkční období. The strana rozdělení konečné městské rady bylo následující:
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 10 | |
Progress Party (Fremskrittspartiet) | 2 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 5 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 1 | |
Center Party (Senterpartiet) | 5 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Progress Party (Fremskrittspartiet) | 3 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 5 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 6 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 8 | |
Progress Party (Fremskrittspartiet) | 4 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 6 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 8 | |
Progress Party (Fremskrittspartiet) | 3 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 1 | |
Center Party (Senterpartiet) | 7 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 2 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 8 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 5 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 8 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 11 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 10 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 2 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 10 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 8 | |
Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti) | 1 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 10 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 2 | |
Center Party (Senterpartiet) | 8 | |
Liberální strana (Venstre) | 2 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 8 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 3 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 3 | |
Center Party (Senterpartiet) | 9 | |
Liberální strana (Venstre) | 2 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 1 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 3 | |
Center Party (Senterpartiet) | 10 | |
Seznam voličů zdarma (Frie Velgeres Liste) | 4 | |
Celkový počet členů: | 25 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 1 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 3 | |
Center Party (Senterpartiet) | 9 | |
Liberální strana (Venstre) | 1 | |
Celkový počet členů: | 21 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 6 | |
Konzervativní strana (Høyre) | 2 | |
Křesťanskodemokratická strana (Kristelig Folkeparti) | 3 | |
Center Party (Senterpartiet) | 7 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 3 | |
Celkový počet členů: | 21 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 7 | |
Společné seznamy nesocialistických stran (Borgerlige Felleslister) | 5 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 9 | |
Celkový počet členů: | 21 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 5 | |
Center Party (Senterpartiet) | 1 | |
Společné seznamy nesocialistických stran (Borgerlige Felleslister) | 7 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 8 | |
Celkový počet členů: | 21 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 4 | |
Společné seznamy nesocialistických stran (Borgerlige Felleslister) | 13 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 4 | |
Celkový počet členů: | 21 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 5 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 15 | |
Celkový počet členů: | 20 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 3 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 17 | |
Celkový počet členů: | 20 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 3 | |
Seznam pracovníků, rybářů a drobných farmářů (Arbeidere, fiskere, småbrukere liste) | 1 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 16 | |
Celkový počet členů: | 20 |
Název strany (v norštině) | Počet zástupci | |
---|---|---|
Dělnická strana (Arbeiderpartiet) | 3 | |
Společné seznamy nesocialistických stran (Borgerlige Felleslister) | 5 | |
Místní seznamy (Lokale lister) | 12 | |
Celkový počet členů: | 20 |
Dějiny
Předpokládá se, že první obyvatelé se přestěhovali do Leksviku asi před 3000 lety. Nechali několik kusů řezání nástroje, které jsou nyní umístěny do muzea. Ale Leksvik se neobjevuje zaznamenaná historie před Vikingský věk kdy se vesnice Leksvik a Hindrem v místní oblasti staly docela důležitými. V obou Leksvik a Hindrem byly nalezeny skvělé hrobky a ruiny budov a dlouhé lodě. Na Borgenu je kopec mezi Hindrem a Seter to mohl být skvělý Viking pevnost, ale to by mohly být také stopy vyrobené společností ledovce během posledního doba ledová. Po Černá smrt zasáhl Norsko v roce 1349, Leksvik asi na 300 let mlčel.
V modernější historii jsou Leksvik a Hindrem malé a relativně izolované vesnice severně od Trondheimský fjord. Stály zde dva kostely, kostel v Leksviku a Roubený kostel v Hindremu, ale to se rozpadlo v roce 1655 a bylo nahrazeno moderním dřevěným kostelem. V 19. století byl kostel Hindrem zbořen a nový Stranda Church byl postaven ve Vanvikanu. Leksvik stal se dobře známý pro jeho kozy a měl jejich nejvyšší počet 5 000.
V době druhá světová válka, Leksvik byl urovnán Německé jednotky s hlavním táborem na vrcholu Våttåhaugen, kopci severně od vesnice Leksvik. Ale jako malá a izolovaná vesnice se tam během války nestalo nic zásadního a bylo to většinou mírumilovné bomby spadl Trondheim, na jižní straně fjord. Po elektrická energie poprvé přišel do Leksviku, Bjørn Lyng založil první průmysl ve Vanvikanu a Leksviku. Poté, co byla na začátku 60. let konečně dokončena první silnice, průmysl rychle rostl a nahradil kozy.
Pozoruhodné osoby
Atrakce
Reference
- ^ „Navn på steder og personer: Innbyggjarnamn“ (v norštině). Språkrådet.
- ^ „Forskrift om målvedtak i kommunar og fylkeskommunar“ (v norštině). Lovdata.no.
- ^ Statistisk sentralbyrå (2017). „Tabulka: 06913: Populace 1. ledna a populační změny během kalendářního roku (M)“ (v norštině). Citováno 2017-10-01.
- ^ Jukvam, Dag (1999). „Historisk oversikt over endringer i kommune- og fylkesinndelingen“ (PDF) (v norštině). Statistisk sentralbyrå.
- ^ „Om Indre Fosen“ (v norštině). Indre Fosen kommune. Citováno 2017-10-01.
- ^ Rygh, Oluf (1903). Norske gaardnavne: Nordre Trondhjems amt (dokpro.uio.no ) (v norštině) (15 ed.). Kristiania, Norge: W. C. Fabritius & sønners bogtrikkeri. p. 48.
- ^ "Leksvik kommunevåpen" (v norštině). Leksvik kommune. Archivovány od originál dne 2011-07-24. Citováno 2008-11-02.
- ^ A b C d „Tabulka: 04813: Členové místních zastupitelstev podle stranického / volebního seznamu při volbách do městské rady (M)“ (v norštině). Statistiky Norsko.
- ^ „Tall for Norge: Kommunestyrevalg 2011 - Nord-Trøndelag“. Valg Direktoratet. Citováno 2020-04-19.
- ^ "Kommunestyrevalget 1995" (PDF) (v norštině). Oslo-Kongsvinger: Statistisk sentralbyrå. 1996. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunestyrevalget 1991" (PDF) (v norštině). Oslo-Kongsvinger: Statistisk sentralbyrå. 1993. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunestyrevalget 1987" (PDF) (v norštině). Oslo-Kongsvinger: Statistisk sentralbyrå. 1988. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunestyrevalget 1983" (PDF) (v norštině). Oslo-Kongsvinger: Statistisk sentralbyrå. 1984. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunestyrevalget 1979“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1979. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunevalgene 1975" (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1977. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunevalgene 1972" (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1973. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunevalgene 1967" (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1967. Citováno 2020-04-14.
- ^ "Kommunevalgene 1963" (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1964. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1959“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1960. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1955“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1957. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1951“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1952. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1947“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1948. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1945“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1947. Citováno 2020-04-14.
- ^ „Kommunevalgene og Ordførervalgene 1937“ (PDF) (v norštině). Oslo: Statistisk sentralbyrå. 1938. Citováno 2020-04-14.
externí odkazy
Trøndelag cestovní průvodce z Wikivoyage
- Webová kamera zobrazující pohled z Leksviku ve směru Frosta
- Evropský popel na sever do Leksviku