Tibetský pchin-jin - Tibetan pinyin
The Romanizace SASM / GNC / SRC tibetský, běžně známý jako Tibetský pchin-jin nebo ZWPY (čínština: 藏文拼音, Zàngwén Pīnyīn, „Tibetský pravopis“), je úředník transkripce systém pro Tibetský jazyk v Čínská lidová republika pro osobní jména a místní jména.[1] Je založen na výslovnosti Čínské národní rádio výslovnost Tibetan Radio,[1] který je Lhasa dialekt Standardní tibetština a odráží výslovnost kromě toho, že neoznačuje tón. V Číně byl používán jako alternativa k Přepis Wylie za psaní tibetštiny do Latinské písmo od roku 1982.[2]
Tibetský pchin-jin je fonetický přepis, proto je jeho pravopis vázán na skutečnou výslovnost.[3] Na druhé straně Wylie je přepis systém, kde je možná mechanická konverze do az tibetského a latinského písma. V akademických kruzích, přepis Wylie (s a proti výměna apostrof ) se běžněji používá.
Přehled
Přehled náběhů
Nezávislé nástupy v počáteční slabice slova jsou přepsány následovně:
| ཀ་ | ཁ་ ག་ | ང་ | ཅ་ | ཆ་ ཇ་ | ཉ་ | ཏ་ | ཐ་ ད་ | ན་ | པ་ | ཕ་ བ་ | མ་ | ཙ་ | ཚ་ ཛ་ | ཝ་ | ཞ་ ཤ་ | ཟ་ ས་ | ཡ་ | ར་ | ལ་ | ཧ་ | ཀྱ་ | ཁྱ་ གྱ་ | ཧྱ་ | ཀྲ་ | ཁྲ་ གྲ་ | ཧྲ་ | ལྷ་ | རྷ་ |
| G | k | ng | j | q | ny | d | t | n | b | p | m | z | C | w | X | s | y | r | l | h | gy | ky | hy | zh | ch | sh | lh | rh |
Obecnější případ viz #Nastavení.
Samohlásky a závěrečná souhláska
17 samohlásky lhaského dialektu jsou zastoupeny následovně:
| IPA | Tibetský pchin-jin | IPA | Tibetský pchin-jin |
|---|---|---|---|
| i | i | ĩ | v |
| E | E | E | en |
| ɛ | ai / ä | ɛ̃ | ain / än |
| A | A | A | an |
| u | u | ũ | un |
| Ó | Ó | Ó | na |
| ɔ | Ó | ɔ̃ | .n |
| y | ü | ỹ | ün |
| Ó | oi / ö | Ó | oin / ön |
Ukončení slabiky, -r obvykle není vyslovován, ale prodlužuje předchozí samohlásku. Na stejném místě, -n obvykle nasalises předchozí samohlásku. Souhlásky na konci slabiky se přepisují takto:
| IPA | Tibetský pchin-jin |
|---|---|
| ʔ̞ | b / • |
| ʔ | G/- |
| r | r |
| m | m |
| ŋ | ng |
Single slabika pravopis
Tón a slabika záleží hlavně na jeho počátečním souhláska. V této tabulce je každá iniciála uvedena v Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) se samohláskou A a značka tónu, která představuje registr tónů (vysoký / nízký).
Nástupy
Níže je uvedena komplexní přepisová tabulka nástupů počáteční slabiky slova. Pokud slabika, kterou chcete přepsat, není první slabikou slova, viz # Začátek variace.
| IPA | Přepis Wylie | Tibetský pchin-jin |
|---|---|---|
| pá | p, sp, dp, lp | b |
| pà | rb, sb, sbr | b |
| mpà | lb, “b | b |
| pʰá | ph, “ph | p |
| pʰà | b | p |
| má | rm, sm, dm, smr | m |
| mà | m, pane | m |
| wà | w[poznámka 1], db, b | w |
| tá | t, rt, lt, st, tw, gt, bt, brt, blt, bst, bld | d |
| ntá | lth | d |
| tà | rd, sd, gd, bd, brd, bsd | d |
| ntà | zl, bzl, ld, md, ‘d | d |
| tʰá | th, mth, ‘th | t |
| tʰà | d, dw | t |
| ná | rn, sn, gn, brn, bsn, mn | n |
| nà | n | n |
| Los Angeles | kl, gl, bl, rl, sl, brl, bsl | l |
| Los Angeles | l, lw | l |
| Los Angeles | lh | lh |
| tsá | ts, rts, sts, rtsw, stsw, gts, bts, brts, bsts | z |
| tsà | rdz, gdz, brdz | z |
| ntsà | mdz, ‘dz | z |
| tsʰá | tsh, tshw, mtsh, ‘tsh | C |
| tsʰà | dz | C |
| sá | s, sr, sw, gs, bs, bsr | s |
| sà | z, zw, gz, bz | s |
| ʈʂá | kr, rkr, lkr, skr, tr, pr, lpr, spr, dkr, dpr, bkr, bskr, bsr | zh |
| ʈʂà | rgr, lgr, sgr, dgr, dbr, bsgr, rbr, lbr, sbr | zh |
| ɳʈʂà | mgr, gr, br, br | zh |
| ʈʂʰá | khr, thr, phr, mkhr, ‘khr,‘ phr | ch |
| ʈʂʰà | gr, dr, br, grw | ch |
| .á | hr | sh |
| rà | r, rw | r |
| r̥á | rh | rh |
| ca | ky, rky, lky, sky, dky, bky, brky, bsky | gy |
| ca | rgy, lgy, sgy, dgy, bgy, brgy, bsgy | gy |
| ɲcà | mgy, gy | gy |
| cʰá | khy, mkhy, ‘khy | ky |
| cʰà | gy | ky |
| çá | hy | hy |
| tɕá | c, cw, gc, bc, lc, py, lpy, spy, dpy | j |
| tɕà | rby, lby, sby, rj, gj, brj, dby | j |
| ɕtɕà | lj, mj, „j“, autor | j |
| tɕʰá | ch, mch, ‘ch, phy,‘ phy | q |
| tɕʰà | j, podle | q |
| ɕá | sh, shw, gsh, bsh | X |
| ɕà | zh, zhw, gzh, bzh | X |
| ɲá | rny, sny, gny, brny, bsny, mny, nyw, rmy, smy | ny |
| ɲà | ny, můj | ny |
| já | např | y |
| jà | y | y |
| ká | k, rk, lk, sk, kw, dk, bk, brk, bsk | G |
| kà | rg, lg, sg, dg, bg, brg, bsg | G |
| àkà | lg, mg, ‘g | G |
| kʰá | kh, khw, mkh, ‘kh | k |
| kʰà | g, gw | k |
| .á | rng, lng, sng, dng, brng, bsng, mng | ng |
| ŋà | ng | ng |
| ʔá | -, db | — |
| ʔ̞à | ’ | — |
| há | h, hw | h |
Rimes
Níže je uvedena komplexní přepisová tabulka rýmů závěrečné slabiky slova s přepisem IPA pro lhaský dialekt.[4] Pokud slabika, kterou chcete přepsat, není konečnou slabikou slova, viz Variace Coda.
Vezměte „ཨ“ jako souhlásku (ne „◌“).
| ཨ ། | ཨའུ ། | ཨར ། | ཨལ ། ཨའི ། | ཨད ། ཨས ། | ཨག ། ཨགས ། | ཨབ ། ཨབས ། | ཨང༌ ། ཨངས ། | ཨམ ། ཨམས ། | ཨན ། |
| A | au | ar | ai / ä | ag | ab | ang | dopoledne | ain / än | |
| [A] | [au̯] | [A] | [ɛ:] | [ɛ] | [aʡ] | [əʡ̆] | [aŋ] | [dopoledne] | [ɛ̃ː] |
| ཨི ། | ཨིའ ུ ། ཨེའ ུ ། | ཨིར ། | ཨིལ ། ཨའི ། | ཨིད ། ཨིས ། | ཨིག ། ཨིགས ། | ཨིབ ། ཨིབས ། | ཨིང༌ ། ཨིངས ། | ཨིམ ། ཨིམས ། | ཨིན ། |
| i | mj | ir | i | ig | ib | ing | im | v | |
| [i] | [iu̯] | [iː] | [iː] | [i] | [iʡ] | [ɪʡ̆] | [v] | [im] | [ĩː] |
| ཨུ ། | ཨུར ། | ཨུལ ། ཨུའ ི ། | ཨུད ། ཨུས ། | ཨུག ། ཨུགས ། | ཨུབ ། ཨུབས ། | ཨུང༌ ། ཨུངས ། | ཨུམ ། ཨུམས ། | ཨུན ། | |
| u | ur | ü | ug | ub | ung | um | ün | ||
| [u] | [uː] | [yː] | [y] | [uʡ] | [ʊʡ̆] | [uŋ] | [um] | [ỹː] | |
| ཨེ ། | ཨེར ། | ཨེལ ། ཨེའ ི ། | ཨེད ། ཨེས ། | ཨེག ། ཨེགས ། | ཨེབ ། ཨེབས ། | ཨེང༌ ། ཨེངས ། | ཨེམ ། ཨེམས ། | ཨེན ། | |
| E | êr | E | např | êb | êng | êm | ên | ||
| [E] | [E] | [E] | [E] | [eʡ] | [eʡ̆] | [eŋ] | [em] | [E] | |
| ཨོ ། | ཨོར ། | ཨོལ ། ཨོའ ི ། | ཨོད ། ཨོས ། | ཨོག ། ཨོགས ། | ཨོབ ། ཨོབས ། | ཨོང༌ ། ཨོངས ། | ཨོམ ། ཨོམས ། | ཨོན ། | |
| Ó | nebo | oi / ö | ôg | ôb | ông | ôm | oin / ön | ||
| [Ó] | [Ó] | [Ó] | [Ó] | [oʡ] | [oʡ̆] | [na] | [om] | [Ó] | |
Nesmyslitelný vliv
Nástup variace
- Holá variace s nízkým nasáváním
- k *, q *, t *, p *, X*, s *, ky *, ch * stát se G*, j *, d *, b *, ?*, ?*, gy *, zh * resp
- pa * (་ བ) a po * (་ བོ) stát wa a jo resp
Variace Coda
- Ngoinjug další slabiky
- Prenasalizace další slabiky
Příklady
Někdy existuje mezislabičný vliv:
| Tibetský scénář | Tibetský pchin-jin | Wylie (EWTS) | Lhasa IPA | Vysvětlení |
|---|---|---|---|---|
| མ་ ཕམ་ གཡུ་ མཚོ ། | Mapam Yumco | ma-pham g.yu-mtsho | [mapʰam jumtsʰo] | dopředný posun předpony མ |
| ཁྲ་ འབྲུག་ དགོན་ པ ། | Changzhug Gönba | khra-‘brug dgon-pa | [ʈ͡ʂʰaŋʈ͡ʂ˭uk k˭ø̃p˭a] |
Příklady
| Tibetský skript | Wylie | Tibetský pchin-jin | THL | další přepisy |
|---|---|---|---|---|
| གཞིས་ ཀ་ རྩེ | Gzhis-ka-rtse | Xigazê | Zhikatse | Shigatse, Šikatse |
| བཀྲ་ ཤིས་ ལྷུན་ པོ་ | Bkra-shis-lhun-po | Zhaxilhünbo | Trashilhünpo | Tashilhunpo, Tashilhümpo atd. |
| འབྲས་ སྤུང་ | „Bras-spung | Zhaibung | Dräpung | Drebung |
| ཆོས་ ཀྱི་ རྒྱལ་ མཚན་ | Chos-kyi Rgyal-mtshan | Qoigyi Gyaicain | Chökyi Gyältshän | Choekyi Gyaltsen |
| ཐུབ་ བསྟན་ རྒྱ་མཚོ་ | Thub-bstan Rgya-mtsho | Tubdain Gyaco | Thuptän Gyatsho | Thubten Gyatso Thubtan Gyatso, Thupten Gyatso |
Viz také
Poznámky
- ^ jako v NamjagbarwA
Reference
Citace
- ^ A b „少数民族 语 地名 汉语拼音 字母 音译 转 写法“ [Přepis čínských pchin-jinů s místními jmény v menšinových jazycích] (v čínštině). Ministerstvo školství Čínské lidové republiky. 2012-06-29. Citováno 11. ledna 2020.
少数民族 语 地名 汉语拼音 字母 音译 转 写法 ... （三） 藏语 ... 说明 ： （1） 藏语 地名 的 音译 转 写 ， 以 中央 人民 广播 电台 藏语 广播 的 语音 为 依靠。
- ^ Romanizace tibetských zeměpisných jmen – UNGEGN
- ^ „Geografické názvy Tibetu AR (Čína)“. Institut estonského jazyka. 03.06.2018. Citováno 7. července 2020.
Tibetská jména byla romanizovaná podle oficiálního schématu, takzvaného tibetského pchin-jin. Romanizace je založena na skutečné výslovnosti a není vždy předvídatelná, pokud je známa pouze písemná forma.
- ^ Kartáč, Beaumont. „Postavení koronálu v historickém vývoji lhaských tibetských rýmů“ (PDF). SIL. Citováno 9. května 2015.
Zdroje
- Zhōngguó Shǎoshù mínzúyǔ dìmíng hànyǔ pīnyīn Zìmǔ yīnyì zhuǎnxiěfǎ 中国 少数民族 语 地名 汉语拼音 字母 音译 转 写法[trvalý mrtvý odkaz ]
- Guójiā cèhuìjú dìmíng yánjiūsuǒ 国家 测绘 局 地名 研究所 (Institute for Place Names of the State Survey Bureau; vyd.). Zhōngguó dìmínglù 中国 地 名录 / Místopisný úředník Číny. (Peking, SinoMaps Press 中国 地图 出版社 1997); ISBN 7-5031-1718-4. Obsahuje oficiální hláskování pro místní jména.
- Zàngwén Pīnyīn Jiàocái - Lāsàyīn 藏文 拼音 教材 • 拉萨 音 / bod yig gi sgra sbyor slob deb, lha sa'i skad (Kurz v Pöyig Kigajor lhaského dialektu; Běijīng 北京, Mínzú chūbǎnshè 民族 出版社 1983), ISBN 7-105-02577-8. Pöyig Kigajor (ZWPY) je upravená verze oficiálního přepisu „tibetský pchin-jin“ (ZYPY) s tónovými písmeny.
- Wylie, Turrell: Standardní systém tibetských transkripcí V: Harvard Journal of Asiatic Studies 1959, s. 261-267.
- David Germano, Nicolas Tournadre: THL zjednodušený fonetický přepis standardního tibetštiny (Tibetská a himálajská knihovna, 12. prosince 2003).
- Transliterace a transkripce tibetštiny (Tibetská a himálajská knihovna)
- Romanizace tibetských zeměpisných jmen – UNGEGN