Tunelem - Through the Tunnel

První samostatné vydání
Vydal Creative Education (USA)

"Tunelem„je povídka napsaná britským autorem Doris Lessing, původně publikováno v americký týdeník Newyorčan v roce 1955.

Spiknutí

Jerry, mladý anglický chlapec, a jeho ovdovělá matka jsou na dovolené na pláži, kam v minulých letech mnohokrát přišli. Ačkoli není uvedena přesná poloha pláže, je zjevně v cizí zemi. Každý se snaží potěšit toho druhého a neklade příliš mnoho požadavků. Matka je „rozhodnuta být ani jednou Přivlastňovací ani chybí oddanost „A Jerry zase jedná z„ neutuchajícího kajícného popudu - jakési rytířství.”

Druhé ráno Jerry zmiňuje, že by rád prozkoumal „divokou a skalnatou zátoku“, kterou zahlédl z cesty. Chtěl jednat dospělý a ne neustále cestovat se svou matkou. Jeho svědomitá matka ho posílá na cestu s tím, v co doufá, že jde o příležitostný vzduch, a Jerry zanechává přeplněnou „bezpečnou pláž“, kde vždy hrál. Jerry, silný plavec, se vrhne dovnitř a jde tak daleko, že svou matku vidí jen jako malou žlutou skvrnu na druhé pláži.

Při pohledu zpět na břeh vidí Jerry, jak někteří chlapci svlékli šaty a utíkají dolů ke skalám, a plave k nim, ale drží si odstup. Chlapci jsou „toho pobřeží; všichni byli spálení hladce tmavě hnědí a mluvili jazykem, kterému nerozuměl. Být s nimi byla touha, která naplnila celé jeho tělo. “ Sleduje chlapce, kteří jsou starší a větší než on, až na něj nakonec jeden zamává a Jerry dychtivě plave. Jakmile si uvědomí, že je cizinec, zapomenou na něj, ale je šťastný, že je mezi nimi.

Jerry se k nim připojí, když se na chvíli ponoří z vysokého bodu do vody, a pak se ten největší chlapec ponoří dovnitř a nepřijde. "V jednu chvíli se ráno zdálo plné drnčení chlapců; další byl vzduch a povrch vody prázdný. Ale skrz těžkou modrou bylo vidět tmavé tvary, které se pohybovaly a tápaly. “ Jerry se také ponoří dolů a vidí „černou skalní stěnu, která se na něj tyčí“. Když chlapci jeden po druhém vyšli na druhou stranu skály, „pochopil, že propluli nějakou mezerou nebo dírou v ní. . . . [Nicméně] ze žhavé slané vody neviděl nic jiného než prázdnou skálu. “ Jerry cítí neúspěch a hanbu, křičel na ně nejprve anglicky a pak nesmyslně francouzsky, „prosebný úsměv na tváři jako jizva, kterou nikdy nedokázal odstranit.“

Chlapci se ponořili do vody všude kolem sebe a on zpanikaří, když se nevrátí na hladinu. Pouze když mentálně napočítal do 160, připouští, že jsou určitě pryč. V přesvědčení, že odcházejí, aby se mu dostali pryč, „křičí“.

Dalších pár dní stráví uvažováním o plavání skalním tunelem sám a pod vodou cvičí zadržování dechu. Po jednom kole cvičení jeho krvácení z nosu tak špatně, že se stane závratě a nevolnost, a obává se, že totéž by se mohlo stát v tunelu, že by tam opravdu mohl zemřít uvězněný. Rozhodne se počkat až den před odjezdem, když jeho matka řekne, že za čtyři dny budou pryč, ale dva dny předem ho předběhne impuls a má pocit, že musí učinit pokus okamžitě - nyní nebo nikdy. "Třásl se strachem, že nepůjde; a třásl se hrůzou v dlouhém, dlouhém tunelu pod skálou, pod mořem. “

Jakmile vstoupí do tunelu, začne počítat, opatrně plavat, cítit vítězství i paniku. "Musí jít do temnoty před námi, jinak by to udělal." utopit. Hlava mu otokovala, plíce praskaly. . . . Už nebyl úplně při vědomí. “ I když se vynoří, obává se, „že by se teď potopil a utopil; nemohl plavat pár stop zpět na skálu. “

V „Through the Tunnel“ se doslovný průchod skalním tunelem stává pro Jerryho průchodem dospělosti. Po splnění své výzvy se vrací do společnosti své matky, spokojený a sebejistý z budoucnosti. Nepovažuje za nutné říci své matce o monumentální překážce, kterou překonal.

Viz také

Externí odkazy