Thajská poezie - Thai poetry
Poezie byl rozsáhle uveden v Thajská literatura, a tvořil téměř výlučnou většinu literárních děl až do počátku Rattanakosin období (počátek 19. století). Většina imaginativních literárních děl v thajštině před 19. stoletím byla složena v poezii. V důsledku toho, i když v roce 1767 bylo s pytelem Ayutthaya ztraceno mnoho literárních děl, Thajsko má stále velké množství epických básní nebo dlouhých básnických příběhů [1] - některé s původními příběhy a jiné s příběhy čerpanými ze zahraničních zdrojů. Siamské poetické médium se skládá z pěti hlavních forem, známých jako khlong, chan, kap, klon a rai; některé z nich se vyvinuly domorodě, zatímco jiné byly vypůjčené z jiných jazyků. Thajská poezie se datuje do Sukhothai období (13. – 14. století) a vzkvétal Ayutthaya (14. – 18. Století), během nichž se vyvinulo do svých současných podob. Ačkoli mnoho děl bylo pro Barmánce ztraceno dobytí Ayutthaya v roce 1767 sponzorství následných králů pomohlo oživit umění, s novými díly vytvořenými mnoha velkými básníky, včetně Sunthorn Phu (1786–1855). Próza psaní jako literární forma byla zavedena jako západní import za vlády krále Mongkut (1851–1868) a postupně si získal popularitu, ačkoli poezie zaznamenala oživení za vlády krále Vajiravudh (1910–25), který je autorem a sponzorem tradiční poezie i novějších literárních forem. Popularita poezie jako tradiční formy literatury poté postupně klesala, i když je stále psána a čtena a pravidelně se slavnostně používá.
formuláře
Thajská poetická díla se řídí zavedenými prozodickými formami, známými jako chanthalak (Thai: ฉันทลักษณ์, výrazný [tɕʰǎntʰalák]). Téměř všichni mají pravidla, kterými se řídí přesný Metr a rým struktura, tj. počet slabik v každé čára a která slabika se rýmuje. Určité formuláře také specifikují tón nebo tónové značky slabik; jiní mají požadavky na slabiku „těžkosti“. Aliterace a in-line rýmování se také často používá, ale pravidla to nevyžadují.
Khlong
The khlong (โคลง, [kʰlōːŋ]) je jednou z nejstarších thajských básnických forem. To se odráží v jeho požadavcích na tónové označení určitých slabik, které musí být označeny mai ek (ไม้เอก, [máj èːk], ◌่) nebo mai tho (ไม้โท, [máj tʰōː], ◌้). To bylo pravděpodobně odvozeno od doby, kdy thajský jazyk měl tři tóny (na rozdíl od dnešních pěti, rozdělení, ke kterému došlo během období Ayutthaya), z nichž dva přímo odpovídaly výše uvedeným ochranným známkám. Obvykle se považuje za vyspělou a sofistikovanou poetickou formu.[2]
v khlong, sloka (bot, บท, [bòt]) má řadu řádků (netopýr, บาท, [netopýr], z Pali a Sanskrt pada ), v závislosti na typu. The netopýr se dělí na dvě wak (วรรค, [wák]ze sanskrtu varga).[poznámka 1] První wak má pět slabik, druhá má proměnné číslo, také v závislosti na typu, a může být volitelná. Typ khlong je pojmenován počtem netopýr ve sloce; lze jej také rozdělit na dva hlavní typy: khlong suphap (โคลง สุภาพ, [kʰlōːŋ sù.pʰâːp]) a khlong dan (โคลง ดั้น, [kʰlōːŋ dân]). Tyto dvě se liší v počtu slabik ve druhé wak finále netopýr a pravidla rýmování mezi stanzami.[2]
Khlong si suphap
The khlong si suphap (โคลง สี่ สุภาพ, [kʰlōːŋ sìː sù.pʰâːp]) je nejběžnější forma stále používaná. Má čtyři netopýr za sloku (si překládá se jako čtyři). První wak každého netopýr má pět slabik. Druhý wak má dvě nebo čtyři slabiky v první a třetí netopýr, dvě slabiky ve druhé a čtyři slabiky ve čtvrté. Mai ek je vyžadován pro sedm slabik a Mai tho je vyžadován pro čtyři, jak je uvedeno níže. "Mrtvé slovo "slabiky jsou povoleny místo slabik, které vyžadují mai eka změna pravopisu slov tak, aby splňovala kritéria, je obvykle přijatelná.
Následující plán ukazuje rýmovou strukturu jedné sloky. Každé písmeno představuje slabiku; A a B (v jiných příkladech také C, D, E a F) představují rýmované slabiky. Slabiky zobrazené v závorkách písmeny jsou volitelné.
OOOOO | OA (OO) | |
OOOOA | OB | |
OOOOA | OO (OO) | |
OOOOB | OOOO |
Následující plán ukazuje požadavky na značku tónu; každé ก představuje jednu slabiku.
ก กก ก่ ก้ | กก (กก) | |
ก ก่ ก กก | ก่ ก้ | |
กก ก่ กก | ก ก่ (กก) | |
ก ก่ กก ก้ | ก่ ก้ กก |
Příklad
เสียง ฦๅ เสียง เล่า อ้าง อัน ใด พี่ เอย เสียง ย่อม ย อย ศ ใคร ทั่ว หล้า สอง เขือ พี่ หลับ ให ล ลืม ตื่น ฤๅ พี่ สอง พี่ คิด เอง อ้า อย่า ได้ ถาม เผือ — Neznámý, Lilit Phra Lo (ลิลิต พระ ล อ), c 15. – 16. Století
Přepisy:
siang lue siang lao ang | dai phi oei | |
siang yom yo yot khrai | thua la | |
píseň khuea phi lap lai | luem tuen rue phi | |
song phi khit eng a | ya dai tham phuea |
sǐaŋ lɯ̄ː sǐaŋ lâw ʔâːŋ | ʔān dāj pʰîː ʔɤ̄ːj | |
sǐaŋ jɔ̂m jɔ̄ː jót kʰrāj | tʰûa lâː | |
sɔ̌ːŋ kʰɯ̌a pʰîː làp lǎj | lɯ̀ːm tɯ̀ːn rɯ̄ː pʰîː | |
sɔ̌ːŋ pʰîː kʰít ʔēːŋ ʔâː | jàː dâːj tʰǎːm pʰɯ̌a |
Překlad:
Jaké příběhy, jaké pověsti, ptáte se?
O kom se tato chvála šíří po celém světě?
Vy dva jste spali a zapomněli jste se probudit?
Oba si o tom můžete myslet sami; mě se neptej.
Chan
The chan (ฉันท์, [tɕʰǎn] od Pali chando), je odvozen z Pali a sanskrtských metrů a je založen na Vuttodaya, srílanské pojednání o Pali prozódii. Vyvinula se během období Ayutthaya a stala se prominentní poetickou formou, ale poté poklesla, dokud se neobjevila v obnově z roku 1913.[3]
Hlavním rysem chan jsou její požadavky na „těžkost“ každé slabiky. Slabiky jsou klasifikovány buď jako „lehké“ (lahu, ลหุ, [lahù]), ti s krátkou samohláskou a otevřeným koncem, nebo „těžký“ (kharu, ครุ, [kʰarú]; Viz také Lehké a těžké slabiky pod Sanskrtská prozódie ). Thajské měřicí přístroje sledují svůj původ v Pali / Sanskritu s přidanými rýmovanými schématy. Moderní autoři také vymysleli nové formy svých skladeb. Zde jsou zobrazeny dvě tradiční formy.[3]
Inthrawichian chan
The Inthrawichian chan (อินทรวิเชียร ฉันท์, [īn.tʰrá.wí.tɕʰīːan tɕʰǎn], z Indravajra, forma sanskrtské poezie a smyslu Indrov blesk) má dva netopýr za sloku, s jedenácti slabikami v každé netopýr, podle vzoru HHLHH LLHLHH (H představuje těžké a L představuje slabé slabiky):
HHLHH | LLHLHH | |
HHLHH | LLHLHH |
Schéma rýmování (které je shodné se schématem kap yani, viz níže) je zde zobrazen ve dvou slokách:
OOOOA | OOAOOB | |
OOOOB | OOOOOC | |
OOOOD | OODOOC | |
OOOOC | OOOOOO |
Příklad
สายัณห์ ตะวัน ยาม ขณะ ข้าม ทิฆัมพร เข้า ภาค นภา ตอน ทิ ศะ ตก ก็ รำไร รอน รอน และ อ่อน แสง น ภะ แดง สิ แปลง ไป เป็น คราม อร่าม ใส สุ ภะ สด พิสุทธิ์ สี — Chit Burathat (1892–1942), Na Hat Sai Chai Thale Haeng Nueng (ณ หาด ทราย ชายทะเล แห่ง หนึ่ง, „U přímořské pláže“)
Transkripce:
sayan tawan yam | khana kham thikhamphon | |
khao phak napha ton | thisa tok ko ramrai | |
ron ron lae na saeng | napha daeng si plaeng pai | |
pen khram aram sai | supha sot phisut si |
sǎː.jān ta.wān jāːm | kʰa.nàʔ kʰâːm tʰí.kʰām.pʰɔ̄n | |
kʰâw pʰâːk ná.pʰāː tɔ̄ːn | tʰí.sàʔ tòk kɔ̂ rām.rāj | |
rɔ̄ːn rɔ̄ːn lɛ́ʔ ʔɔ̀ːn sɛ̌ːŋ | ná.pʰáʔ dɛ̄ːŋ sìʔ plɛ̄ːŋ pāj | |
pēn kʰrāːm ʔa.ràːm sǎj | sù.pʰáʔ sòt pʰí.sùt sǐː |
Překlad:
Večer se uklidňuje, když slunce prochází oblohou.
Jak zapadá na západě, jeho světlo mizí.
Jeho poslední paprsky blikají a obloha zčervená
Do jasně zářícího indiga, tak jasného a čistého.
Wasantadilok chan
The wasantadilok chan วสันตดิลก ฉันท์, [wá.sǎn.tà.dì.lòk tɕʰǎn]ze sanskrtu vasantatilaka) má čtrnáct slabik za netopýr, se vzorem HHLHLLLH LLHLHH:
HHLHLLLH | LLHLHH | |
HHLHLLLH | LLHLHH |
Následující plán ukazuje strukturu rýmu ve dvou slokách.
OOOOOOOA | OOAOOB | |
OOOOOOOB | OOOOOC | |
OOOOOOOD | OODOOC | |
OOOOOOOC | OOOOOO |
Příklad
ช่อฟ้า ก็ เฟื้อย กล จะ ฟัด ดล ฟาก ทิฆัมพร บราลี พิไล พิศ บวร นภศูล ส ล้าง ลอย — Phraya Sisunthonwohan (Phan Salak), Inlarat Kham Chan (อิ ล ราช คำ ฉันท์), c 1913
Transkripce:
chofa ko fueai kala cha fat | dala fak thikhamphon | |
brali philai phisa bawon | napha sun salang loi |
tɕʰɔ̂ː.fáː kɔ̂ fɯaj ka.lá tɕa fát | da.la fâːk tʰí.kʰām.pʰɔ̄ːn | |
brāː.līː pʰí.lāj pʰí.sa ba.wɔ̄ːn | ná.pʰá sǔːn sa.lâːŋ lɔ̄ːj |
Překlad:
The chofa táhne se, jako by bojovalo se samotnou oblohou.
Střešní hřebenové desky jsou na pohled tak nádhernou krásou; věž stupy stoupá vysoko.
Kap
Existuje několik forem kap (กาพย์, [kàːp]), každý se svým konkrétním metrem a pravidly rýmování. The kap mohou pocházet buď z indických metrů, nebo z kambodžských forem.[4]
Kap yani
The kap yani (กาพย์ ยานี, [kàːp jāː.nīː]nebo yani sip et, sip et význam jedenáct, s odkazem na počet slabik za netopýr) má dva netopýr za sloku. Každý má dva wak, s pěti a šesti slabikami. Má pomalý rytmus a obvykle se používá k popisu krásy a přírody. Následující plán ukazuje schéma rýmování ve dvou slokách; mezery ukazují obvyklé rytmické přestávky (nejsou zobrazeny písemně).[4]
OO OOA | OOA OOB | |
OO OOB | OOO OOC | |
OO OOD | OOD OOC | |
OO OOC | OOO OOO |
Příklad
เรือ สิงห์ วิ่ง เผ่น โผน โจน ตาม คลื่น ฝืน ฝ่า ฟอง ดู ยิ่ง สิงห์ ลำพอง เป็น แถว ท่อง ล่อง ตาม กัน นาคา หน้า ดั่ง เป็น ดู เขม้น เห็น ขบขัน มังกร ถอน พาย พัน ทัน แข่ง หน้า วาสุกรี — Chaofa Thammathibet (1705–46), Kap He Ruea (กาพย์ เห่เรือ พระ นิพนธ์ เจ้าฟ้า ธรรม ธิ เบ ศร, Kap pro průvod Royal Barge)
Transkripce:
Ruea Sing Wing Phen Phon | chon tam khluen fuen fa fong | |
du ying sing lamphong | pen thaeo tanga dlouho tam kan | |
nakha na dang pero | du khamen slepice khopkhan | |
mangkon thon phai phan | než khaeng na wasukri |
rɯ̄a sǐŋ wîŋ pʰèn pʰǒːn | tɕōn tāːm kʰlɯ̂ːn fɯ̌ːn fàː fōːŋ | |
dūː yîŋ sǐŋ lām.pʰɔ̄ːŋ | pēn tʰɛ̌w tʰôŋ lôŋ tāːm kān | |
nāː.kʰāː nâː dàŋ pēn | dūː kʰa.mên hěn kʰòp.kʰǎn | |
māŋ.kɔ̄ːn thɔ̌ːn pʰāːj pʰān | tʰān kʰɛ̀ŋ nâː wāː.sù.krīː |
Kap chabang
The kap chabang (กาพย์ ฉบัง, [kàːp tɕʰa.bāŋ]nebo chabang sip hok, sip hok význam šestnáct, počet slabik na sloku) má tři wak na sloku se šesti slabikami v první a třetí a čtyřmi slabikami ve druhé. Často se používá pro vyprávění a často doprovází chan. Následující plán ukazuje dvě sloky.[4]
OOOOOA | OOOA | |
OOOOOB | ||
OOOOOB | OOOB | |
OOOOOO |
Příklad
ธรรมะ คือ คุณากร ส่วน ชอบ สาธร ดุจ ดวง ประทีป ชัชวาล แห่ง องค์ พระ ศาสดาจารย์ ส่อง สัตว์ สันดาน สว่าง กระจ่าง ใจ มนท์ — Phraya Sisunthonwohan (Noi Acharayangkun) (1822–1891), Uctívání Dhammy (บท นมัสการ พระ ธรรม คุณ)
Transkripce:
thamma khue khunakon | suan chop sathon | |
dut duang prathip chatchawan | ||
haeng ong phra satsadachan | píseň sat sandan | |
sawang krachang chai mon |
tʰām.máʔ kʰɯ̄ː kʰú.nāː.kɔ̄ːn | sùan tɕʰɔ̂ːp sǎː.tʰɔ̄ːn | |
dùt dūaŋ pra.tʰîːp tɕʰát.tɕʰa.wāːn | ||
hɛ̀ŋ ʔōŋ pʰráʔ sàːt.sa.dāː.tɕāːn | sɔ̀ŋ sàt sǎndāːn | |
sawàːŋ kra.tɕàːŋ tɕāi mōn |
Překlad:
Dhamma je základem dobra, toho, co je samo o sobě dobré.
Jako jasná lucerna,
Z velkého učitele proroka, zářícího do charakteru každé bytosti,
Přináší světlo do pošetilých srdcí.
Kap surangkhanang
The kap surangkhanang yi sip paet (สุรางคนางค์ สุรางคนางค์ 28, [kàːp sù.rāːŋ.kʰa.nāːŋ jîː sìp pɛ̀t], yi sip paet prostředek dvacet osm) má sedm wak na sloku, se čtyřmi slabikami v každé wak. Méně častá forma je surangkhanang sam sip píseň (třicet dva), s osmi wak za sloku. Jeho rytmus je rychlý a používá se k popisu hněvu a boje. Následující plán ukazuje dvě sloky surangkhanang 28.[4]
OOOA | OOOA | OOOB | ||||||||
OOOC | OCOB | OOOB | OOOD | |||||||
OOOE | OOOE | OOOD | ||||||||
OOOF | OFOD | OOOD | OOOO |
Klon
V obecném smyslu, klon (กลอน, [klɔ̄ːn]) původně odkazoval na jakýkoli druh poezie. V užším smyslu odkazuje na nověji vyvinutou formu, kde má sloka čtyři wak, každá se stejným počtem slabik. Obvykle se považuje za originální thajskou formu.[5] The klon metry jsou pojmenovány podle počtu slabik v a wak, např. klon hok (กลอน หก, [klɔ̄ːn hòk]) má šest slabik za wak (hok prostředek šest). Všechny metry mají stejné schéma rýmování a existují také požadavky na tón závěrečné slabiky každého z nich wak. The klon je také rozdělena do několika typů podle jejich způsobu složení, s klon suphap (กลอนสุภาพ, [klɔ̄ːn sù.pʰâːp]) je základní forma.
Následující plán ukazuje strukturu klon suphap (dvě sloky) v nejběžnější odrůdě s osmi slabikami, kterou intenzivně využíval Sunthorn Phu a je nejběžnější formou období ratanakosinu. Písmena v závorkách představují alternativní rýmované slabiky. V praxi příležitostné wak se sedmi nebo devíti slabikami jsou také přijatelné.
OOO OO OOA | OOA O (A) OOB | |
OOO OO OOB | OOB O (B) OOC | |
OOO OO OOD | OOD O (D) OOC | |
OOO OO OOC | OOC O (C) OOO |
Příklad
ถึง โรง เหล้า เตา กลั่น ค วัน โขมง มี คันโพง ผูก สาย ไว้ ปลาย เสา โอ้ บาปกรรม น้ำ นรก เจียว อก เรา ให้ มัวเมา เหมือน หนึ่ง บ้า เป็น น่า อาย ทำบุญ บวช กรวดน้ำ ขอ สำเร็จ พระ สรรเพชญ โพธิญาณ ประมาณ หมาย ถึง สุรา พา รอด ไม่ วอดวาย ไม่ ใกล้ ก ราย แกล้ง เมิน ก็ เกินไป ไม่ เมา เหล้า แล้วแต่ เรา ยัง เมา รัก สุด จะ หักห้าม จิต คิด ไฉน ถึง เมา เหล้า เช้า สาย ก็ หาย ไป แต่ เมา ใจ นี้ ประจำ ทุก ค่ำคืน — Sunthorn Phu, Nirat Phukhao tanga (นิราศ ภูเขาทอง, c 1828)
Transkripce:
thueng rong lao tao klan khwan khamong | mi khan phong phuk sai wai plai sao | |
o bap kam nam narok chiao ok rao | hai mua mao muean nueng ba pen na ai | |
tham bun buat kruat nam kho samret | phra sanphet phothiyan praman mai | |
thueng sura pha rot mai wotwai | mai klai krai klaeng moen ko koen pai | |
mai mao lao laeo tae rao yang mao rak | sut cha hak šunka chit khit chanai | |
thueng mao lao chao sai ko hai pai | tae mao chai ni pracham thuk kham khuen |
tʰɯ̌ŋ rōːŋ lāw tāw klàn kʰwān kʰamǒːŋ | mīː kʰān pʰoːŋ pʰùːk saːj wáj plāːj sǎw | |
ːÔː bàːp kām náːm na.rók tɕīaw ʔòk rāw | hāj mūa māw mɯ̌an nɯ̀ŋ bâː pēn nâː ʔāːj | |
tʰām būn bùat krùat náːm kʰɔ̌ː sǎm.rèt | pǎrá sǎn.pʰét pʰōː.tʰí.jāːn pra.māːn mǎːj | |
tʰɯ̌ŋ sù.rāː pʰāː rɔ̂ːt mâj wɔ̂ːtwāːj | mâj klâj krāːj klɛ̂ːŋ mɤ̄ːn kɔ̂ kɤ̄ːn pāj | |
māj māw lâw lɛɛː tɛɛː rāw jāŋ māw rák | sùt tɕa hàk hâːm tɕìt kʰít tɕʰa.nǎj | |
tʰɯ̌ŋ māw lâw tɕʰáw sǎːj kɔ̂ hǎːj pāːj | tɛ̀ː māw tɕāj níː pra.tɕām tʰúk kʰâm kʰɯ̄ːn |
Rai
The rai (ร่าย, [râːj]) je pravděpodobně nejstarší thajská poetická forma a byla používána v zákonech a kronikách. Je to také nejjednodušší. Skládá se z pokračující série wak neurčeného počtu, obvykle s pěti slabikami a rýmy z poslední slabiky a wak na první, druhý nebo třetí z následujících. Některé varianty neurčují počet slabik za wak a jsou vlastně formou rýmovaná próza. Složení skládající se z rai střídající se s (a končící na) khlong je známý jako lilit (ลิลิต, [lí.lít]), a navrhuje, aby khlong vyvinut z rai. Toto je forma rai známý jako Rai Boran (ร่าย โบราณ, [râːj bōː.rāːn]).[6]
Příklad
ส รวม ส วัส ดิ วิชัย เกริก กรุง ไกร เกรียง ยศ เกียรติ ปรากฏ ขจร ขจาย สบาย ทั่ว แหล่งหล้า ฟ้า ฟ้า ชุ่ม ชล ไพ ศ รพ ณ์ ผล พูน เพิ่ม เหิม ใจ ราษฎร์ ... ประเทศ สยาม ชื่น ช้อย ทุกข์ ขุก เข็ญ ใหญ่ น้อย นา ศ ไร้ ไร้ แรง เกษม โสต เทอญ
— Král Chulalongkorn, Nitra Chakrit (ลิลิต นิทรา ชาคริต, 1879)
Čtení
Když se čte nahlas, thajská poezie může být čtena konvenčně nebo melodickým způsobem známým jako thamnong sano (ทำนองเสนาะ, [tʰām.nōːŋ sanɔ̀ʔ], rozsvícený příjemná melodie). Thamnong sano má mnoho melodických stylů a pro určitá vystoupení se používají i další specifické styly, například sefy. Thamnong sano čtení je často uváděno ve studentských soutěžích spolu s dalšími formami jazykových představení.
Poznámky
- ^ V literární vědě čára v západní poezii se překládá jako netopýr. V některých formách je však jednotka ekvivalentnější wak. Aby nedocházelo k nejasnostem, bude tento článek odkazovat wak a netopýr namísto čára, který může odkazovat se na jeden.
Reference
- ^ Low, James (1836). O siamské literatuře (PDF). 162–174.
- ^ A b „โคลง Khloong“. Thajské jazykové zvukové centrum. Univerzita Thammasat. Citováno 6. března 2012. Reprodukovaná forma Hudak, Thomas John (1990). Indigenizace Pali metrů v thajské poezii. Monografie z mezinárodních studií, série pro jihovýchodní Asii. Atény, Ohio: Ohio University Center for International Studies. ISBN 978-0-89680-159-2.
- ^ A b „ฉันท์ Chan“. Thajské jazykové zvukové centrum. Univerzita Thammasat. Citováno 6. března 2012. Reprodukovaná forma Hudak, Thomas John (1990). Indigenizace Pali metrů v thajské poezii. Monografie z mezinárodních studií, série pro jihovýchodní Asii. Atény, Ohio: Ohio University Center for International Studies. ISBN 978-0-89680-159-2.
- ^ A b C d „กาพย์ Kaap“. Thajské jazykové zvukové centrum. Univerzita Thammasat. Citováno 6. března 2012. Reprodukovaná forma Hudak, Thomas John (1990). Indigenizace Pali metrů v thajské poezii. Monografie z mezinárodních studií, série pro jihovýchodní Asii. Atény, Ohio: Ohio University Center for International Studies. ISBN 978-0-89680-159-2.
- ^ „กลอน Klon“. Thajské jazykové zvukové centrum. Univerzita Thammasat. Citováno 6. března 2012. Reprodukovaná forma Hudak, Thomas John (1990). Indigenizace Pali metrů v thajské poezii. Monografie z mezinárodních studií, série pro jihovýchodní Asii. Atény, Ohio: Ohio University Center for International Studies. ISBN 978-0-89680-159-2.
- ^ „ร่าย Raay“. Thajské jazykové zvukové centrum. Univerzita Thammasat. Citováno 6. března 2012. Reprodukovaná forma Hudak, Thomas John (1990). Indigenizace Pali metrů v thajské poezii. Monografie z mezinárodních studií, série pro jihovýchodní Asii. Atény, Ohio: Ohio University Center for International Studies. ISBN 978-0-89680-159-2.