Szilassi mnohostěn - Szilassi polyhedron
Szilassi mnohostěn | |
---|---|
![]() | |
Typ | Toroidní mnohostěn |
Tváře | 7 šestiúhelníky |
Hrany | 21 |
Vrcholy | 14 |
χ | 0 (rod 1) |
Konfigurace vrcholů | 6.6.6 |
Skupina symetrie | C1, [ ]+, (11) |
Duální mnohostěn | Császár mnohostěn |
Vlastnosti | Nekonvexní |
The Szilassi mnohostěn je nekonvexní mnohostěn, topologicky a torus se sedmi šestihranný tváře.

Barvení a symetrie
Každá plocha tohoto mnohostěnu sdílí hranu s druhou tváří. Výsledkem je, že k zbarvení všech sousedních ploch vyžaduje sedm barev, což poskytuje spodní hranici pro sedm barevná věta. Má osa 180 stupňů symetrie; tři páry ploch jsou shodné a zanechávají jeden nepárový šestiúhelník, který má stejnou rotační symetrii jako mnohostěn. 14 vrcholů a 21 okrajů Szilassiho mnohostěnu tvoří vložku Heawoodův graf na povrch torusu.
Kompletní sousedství

The čtyřstěn a mnohostěn Szilassi jsou jediné dva známé mnohostěny, ve kterých každá plocha sdílí hranu s druhou stranou.
Pokud mnohostěn s F plochy jsou vloženy na povrch s h díry takovým způsobem, že každá plocha sdílí hranu s druhou tváří, následuje nějaká manipulace s Eulerova charakteristika že
Tato rovnice je pro čtyřstěn splněna h = 0 a F = 4 a pro Szilassiho mnohostěn s h = 1 a F = 7.
Další možné řešení, h = 6 a F = 12, odpovídá mnohostěnu se 44 vrcholy a 66 hranami. Není však známo, zda lze takový mnohostěn realizovat geometricky (spíše než jako mnohostěn) abstraktní mnohostěn ). Obecněji lze tuto rovnici přesně splnit, když F je shodný s 0, 3, 4 nebo 7 modulo 12.
Dějiny
Szilassiho mnohostěn je pojmenován po maďarském matematikovi Lajos Szilassi, který ji objevil v roce 1977. The dvojí na Szilassiho mnohostěn, Császár mnohostěn, byla objevena dříve uživatelem Ákos Császár (1949 ); má sedm vrcholů, 21 okrajů spojujících každou dvojici vrcholů a 14 trojúhelníkových ploch. Stejně jako Szilassiho mnohostěn má Császárův mnohostěn topologii torusu.
![]() | Nevyřešený problém v matematice: Existuje nekonvexní mnohostěn s více než sedmi plochami, které všechny sdílejí navzájem hranu? (více nevyřešených úloh z matematiky) |
Reference
- Császár, Ákos (1949), "Mnohostěn bez úhlopříček", Acta Sci. Matematika. Segedín, 13: 140–142.
- Gardner, Martin (1978), „Ve kterém se matematická estetika aplikuje na moderní minimální umění“, Matematické hry, Scientific American, 239 (5): 22–32, doi:10.1038 / scientificamerican1178-22.
- Jungerman, M .; Ringel, Gerhard (1980), „Minimální triangulace na orientovatelných površích“, Acta Mathematica, 145 (1–2): 121–154, doi:10.1007 / BF02414187.
- Peterson, Ivarsi (2007), „Mnohostěn s dírou“, MathTrek, Mathematical Association of America.[mrtvý odkaz ]
- Szilassi, Lajos (1986), „Pravidelné toroidy“ (PDF), Strukturální topologie, 13: 69–80
- ^ Branko Grünbaum, Lajos Szilassi, Geometrické realizace speciálních toroidních komplexů[mrtvý odkaz ], Příspěvky k diskrétní matematice, svazek 4, číslo 1, strany 21-39, ISSN 1715-0868
externí odkazy
- Eso, Tomi, Szilassi mnohostěn.
- Weisstein, Eric W. „Szilassi Polyhedron“. MathWorld.
- Szilassi Mnohostěn - Papercraft model na CutOutFoldUp.com