Szarvasův nápis - Szarvas inscription
The Szarvasův nápis odkazuje na nápis na kosti jehelníček nalezeno poblíž Szarvas na jihovýchodě Maďarsko a pocházející z druhé poloviny 8. století, „Pozdní Avar "období (700-791).[1]
Pouzdro na jehlu a jeho nápis

Název skriptu nápisu Szarvas

Maďarský archeolog, historik a lingvista Gábor Vékony pojmenoval skript použitý na pouzdru jehly jako „Kárpát-medencei rovásírás“ („Skript Karpatské kotliny Rovas“).[4][5] Tento termín často používal ve své knize, A székely írás emlékei, kapcsolatai, története, např. v kapitole „A kárpát-medencei rovásábécé korabeli feljegyzése“ („Současný záznam abecedy Rovas v Karpatské kotlině“).
Vékony analyzoval podobnosti a rozdíly mezi skripty staromaďarské a karpatské pánve na straně 154 své knihy.[6] Na straně 232 napsal Vékony: "- Aethicus Ister jelei azonosak az egykori Kárpát-medencei rovásírás jeleivel." („Symboly Aethicus Ister jsou totožné se symboly skriptu quondamské Karpatské kotliny“).[7]
Vékony také píše: „E jel a Szarvason azonosított Kárpát-medencei F alig torzult megfelelője ... " („Tento symbol je totožný s karpatskou pánví„ f “uvedenou v Szarvasu.) (S odkazem na případ kostní jehly nalezený v Szarvasu)[8]
Na stránce 233 Vékony píše: „Erre utalhat az is, hogy ez a betűalak levezethető egy párthus alep formából. Feltehető tehát ennek a jelnek a megléte a Kárpát-medencei rovásírásban is (a székelybe is innen származhatott).“ („To by mohlo znamenat také to, že tento glyf lze odvodit z formy Parthian Aleph. V důsledku toho lze existenci tohoto symbolu předpokládat i ve skriptu Karpatské kotliny (z toho by mohl pocházet Székely).“[9] Pojem „Szekely“ zde odkazuje na Szekely-maďarský Rovas skript také známý jako Staromaďarské písmo. Vékonyho psaní naznačuje návrh, že skript Rovas v Karpatské kotlině může být jedním z předků skript maďarsko-rovaského písma.
Význam nápisu
Gábor Vékony přepis[10] vylepšil lingvista Erzsébet Zelliger.[Citace je zapotřebí ] Poslední znak čtvrté řady nápisu zrekonstruoval Vékony. Okraje pouzdra na kostní jehly jsou opotřebované a horní a dolní okraj pro část znaků nejsou jasně viditelné.[11]
Přepis s notací IPA
Následující přepis pomocí Mezinárodní fonetická abeceda je založeno na Vékonyho původním přepisu.[12] Rekonstruovány jsou segmenty horního indexu a segmenty v závorkách.
Počet řádků | Přepis (pomocí IPA ) | Překlad ze starověké maďarštiny |
---|---|---|
1. místo | /ynɡyr isnɛk im iʎ βAʃu/ | ![]() |
2. místo | /[t]i. tEβɛdɣEn isEn ti. ti. sur bEk βÓrɣ/ | ![]() |
3. místo | /Fɛʃɛs ɛlEjeɜl [...]/ | ![]() |
4. místo | /ynɡyr nE adɣÓn [ɜzdɣ] imEsd ENejsemɛnɛ[m]/ | ![]() |
V nápisu mohl být třetí symbol třetí řady (zleva) považován za potomka ideogramy v Turkic jazyky.[Citace je zapotřebí ] Jejich možný vztah však vyžaduje další důkazy.
Přepis s maďarskou fonetickou notací
Počet řádků | Přepis (pomocí maďarský fonetická notace) | Překlad ze starověké maďarštiny (moderní význam) |
---|---|---|
1. místo | /üngür: isznek im ily: βAsu/ | Tady je železo [jehla] proti démonovi Üngürovi; |
2. místo | /[t]i. tEβEdγEn: iszEn: ti. tiɣ szur bEk βÓrɣ/ | [Jehla by měla být napíchnutá do démona; jehla, jehla, bodnutí, poke, šít- [v]! |
3. místo | /FEsEsz: ElEi szɜl [...]/ | [Who] unstitches […]; |
4. místo | /üngür nE : adɣÓn: [ɜzdɣ] imEszd Eent en: istEnE[m]/ | Üngür nesmí dát [kletbu]; [...], odstřel ho, můj Bože! '' |
Kritici a alternativní teorie
Vékony četl Szarvasův přepis jako maďarský, čímž jej navrhl jako důkaz toho, že maďarsky mluvící lidé se v regionu objevili do 7. století. Existuje několik kritiků Vékonyových teorií a překladů, zejména maďarština lingvista a historik, András Róna-Tas. Debaty shrnul István Riba v letech 1999 a 2000: „mnoho z nich nedokáže přijmout Vékonyho teorii“.[13][14]
Klíčovým bodem kritiků bylo, že v tradičním maďarském bádání se existence maďarsky mluvící populace datuje od roku 896 (kdy Maďaři převzal Karpatská pánev ), zatímco pouzdro jehly Szarvas pochází z 8. století. V důsledku toho buď nápis Szarvas není v maďarštině, nebo byli Maďaři v Karpatské pánvi mnohem dříve než na konci 9. století. Róna-Tas se pokusil přečíst Szarvasovu relikvii v turečtině místo v maďarštině, ale napsal, že jeho přepis vyžaduje další zlepšení.[15] Tato otázka zůstává mezi maďarskými učenci otevřenou otázkou.
Viz také
- The Alsószentmihály nápis na stavebním kameni nalezeném v Mihai Viteazu, Cluj (Sedmihradsko, dnes Rumunsko ).
Poznámky
- ^ Róna-Tas, András (1996): Honfoglaló magyar nép [Landtaking Hungarian nation]. Bevezetés a korai Magyar történelem ismeretébe [Úvod do poznání raných maďarských dějin]. Budapešť: Balassi Kiadó, ISBN 963-506-106-4
- ^ Vékony, Gábor (1987): Spätvölkerwanderungszeitliche Kerbinschriften im Karpatenbecken. Acta Acheologica Hungarica sv. 39, s. 211-256.
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1, strana 203, první řádek druhého odstavce
- ^ G. Hosszú: Návrh na kódování skriptu Rovas v Karpatské kotlině v SMP UCS. Příspěvek národního orgánu k posouzení podle UTC a ISO / IEC JTC1 / SC2 / WG2, 21. ledna 2011, revidováno: 19. května 2011, Univerzální znaková sada s více oktety. ISO / IEC JTC1 / SC2 / WG2 N4006
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1, strana 154, první řádek druhého odstavce
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1, strana 232, osmý a devátý řádek druhého odstavce
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1, strana 235, druhý a třetí řádek druhého odstavce
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1, strana 233, posledních šest řádků v prvním odstavci
- ^ Vékony, Gábor (1987): Későnépvándorláskori rovásfeliratok a Kárpát-medencében [Rovas nápisy z období pozdní migrace v Karpatské kotlině]. Szombathely-Budapešť
- ^ Vékony, Gábor (1987): Későnépvándorláskori rovásfeliratok a Kárpát-medencében [runové nápisy z období pozdní migrace v Karpatské kotlině]. Szombathely-Budapest: Életünk szerkesztősége
- ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó
- ^ Riba, István: Jöttek, honfoglaltak, fújtak. Régészvita egy rovásírásról [Přišel, usadil se, vybuchl. Archeologická debata o runovém psaní]. In: Heti Világgazdaság [Týdenní ekonomika slova], sv. 21. 1999. N. 46. str. 101-102, 105.
- ^ Riba, István (2000). „Čtení run: Důkaz dvojího dobytí?“ Archivováno 16. března 2012 v Wayback Machine. Maďarský Quarterly. Sv. XLI. Č. 157, jaro 2000
- ^ Róna-Tas, András (1996): Honfoglaló magyar nép [Landtaking Hungarian nation]. Bevezetés a korai Magyar történelem ismeretébe [Úvod do poznání raných maďarských dějin]. Budapešť: Balassi Kiadó, s. 108-110
Reference
- Juhász, Irén (1983): Ein Avarenzeitlicher Nadelbehälter mit Kerbschrift aus Szarvas. In: Acta Acheologica 35 (1983), str. 34
- Juhász, Irén (1985): A szarvasi avar rovásírásos tűtartó [Avarská potřeba Szarvase se scénářem Rovas]. Magyar Tudomány [Journal of the Hungarian Science], 85: 2, s. 92–95 (v maďarštině)
- Kristó, Gyula & Makk, Ferenc (2001): A kilencedik és a tizedik század története [Dějiny 9. a 10. století]. In: Magyar Századok [maďarská století]. Vydal Pannonica Kiadó, Ser. vyd.: Gyula Szvák, 222 s.ISBN 963-9252-38-7 (v maďarštině)
- Riba, István: Jöttek, honfoglaltak, fújtak. Régészvita egy rovásírásról [Přišel, usadil se, vybuchl. Archeologická debata o runovém psaní]. In: Heti Világgazdaság [Týdenní ekonomika slova], sv. 21. 1999. N. 46. str. 101–102, 105; ISSN 1217-9647 (v maďarštině)
- Róna-Tas, András (1999). Maďaři a Evropa v raném středověku: Úvod do raných maďarských dějin. Středoevropský univerzitní tisk. ISBN 963-9116-48-3
- Róna-Tas, András (1996). „Migrace a vykládka Maďarů“, Maďarský Quarterly. Sv. XXXVII, č. 144, zima 1996, s. 37–41
- Vékony, Gábor (1985): Késő népvándorláskori rovásfeliratok [runové nápisy z období pozdní migrace]. In: Életünk sv. XXII, č. 1, s. 71–84 (v maďarštině)
- Vékony, Gábor (1987): Későnépvándorláskori rovásfeliratok a Kárpát-medencében [Runové nápisy z období pozdní migrace v Karpatské kotlině]. Szombathely-Budapest: Életünk szerkesztősége. ISBN 978-963-02-5132-7 (v maďarštině)
- Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN 963-9402-45-1 (v maďarštině)
Další čtení
- Gábor Hosszú (2011): Dědictví písařů. Vztah skriptů Rovas k euroasijským psacím systémům. První vydání. Budapešť: Rovasova nadace, ISBN 978-963-88437-4-6
externí odkazy
- Nápis Szarvas Rovas na RovasPedia
- Jenő Demeczky, Dr. Gábor Hosszú, Tamás Rumi, László Sípos, Dr. Erzsébet Zelliger: Revidovaný návrh pro kódování Rovas v UCS. Individuální příspěvek za zvážení UTC a ISO / IEC JTC1 / SC2 / WG2, 14. října 2012.
- Informační portál Rovás Info
- Rovasova nadace: Žádost o kód pro skript Rovas v ISO 15924 (2012-10-20)[trvalý mrtvý odkaz ]
- Jenő Demeczky, György Giczi, Dr. Gábor Hosszú, Gergely Kliha, Dr. Borbála Obrusánszky, Tamás Rumi, László Sípos, Dr. Erzsébet Zelliger: Další informace o názvu skriptu Rovas. Individuální příspěvek za zvážení UTC a ISO / IEC JTC1 / SC2 / WG2, 2012-10-21.
- Jenő Demeczky, György Giczi, Gábor Hosszú, Gergely Kliha, Borbála Obrusánszky, Tamás Rumi, László Sípos, Erzsébet Zelliger: O shodě kódování Rovas - reakce na N4373 (rezoluce 8. maďarského světového kongresu o kódování staré maďarštiny). Individuální příspěvek za zvážení UTC a ISO / IEC JTC1 / SC2 / WG2[trvalý mrtvý odkaz ]. Registrováno UTC (L2 / 12-337), 2012-10-24