Alsószentmihály nápis - Alsószentmihály inscription

The Alsószentmihály nápis je nápis na stavebním kameni v Mihai Viteazu, Cluj (Sedmihradsko, dnes Rumunsko ). Počátky a překlad nápisu jsou nejisté.

Relikvie

Fotografie nápisu Alsószentmihály

Kámen byl starorímským stavebním kamenem - což dokazuje listový symbol, často používaný ornamentální prvek starorímských nápisů - znovu použitý v 10. století. Alsószentmihály se nachází na území pozdní Provincie Dacia existovala až do poloviny 3. století. Dénes ukázal, že Khavars (Chazarští rebelové se k Maďarům připojili v 9. století[1]) pravděpodobně se usadil v této oblasti (v té době Transylvánie).[2] V některých částech Maďarska existují údaje o Khavarech dokonce ze 13. století.[3]

Skript použitý pro nápis Alsószentmihály

Některé citace od historika Gábor Vékony o identifikaci skriptu v tomto nápisu:

  • „Vzhledem k tomu, že nápis Alsószentmihály nebyl nalezen v zeměpisné oblasti staromaďarského písma a v prvním řádku bylo možné číst pouze samohlásky na základě Szekely abeceda, můžeme s jistotou konstatovat, že možný přepis nápisu je určitě mimo Székelyovo písmo “.[4]
  • „Abychom to shrnuli, můžeme konstatovat, že nápis na vesnici Alsószentmihály je pozůstatkem Khavarů usazených v Transylvánii, který je přirozeně psán v Khazaru s chazarským písmem.“[5]
  • „Podobný symbol se vyskytuje i v jiných chazarských runových nápisech.“[6]
  • „V Transylvánii je nápis znovu použitého kamene zabudovaný do zdi kostela vesnice Alsószentmihály jednoznačně psán chazarskou runovou abecedou.“[7]

Na základě výše citovaných příkladů lze konstatovat, že Vékony identifikoval skript Alsószentmihályovy relikvie jako chazarský skript. Podle Vékonyho další památka, jmenovitě Homokmégy-Halom nápis obsahuje také chazarský text.[8]

Význam nápisu

Alsószentmihály nápis byl rozluštěn archeologem Gábor Vékony.

Přepis Vékony (používá IPA symboly):[9]

První řadaDruhá řada
NápisAlsoszentmihaly Khazarian Rovas nápis řádek 1Alsoszentmihaly Khazarian Rovas nápis řádek 2
Přepis (pomocí IPA )ɛbi Atlïɣjyedi • kyr qerEji
Překlad z běžné turečtiny,[10][11]Jeho sídlo je slavné.Jüedi Kür Karaite. nebo Jüedi Kür (dále jen) Kerei.

Podle Vékony, nápis vytvořil a Khavar vůdce, jehož náboženství bylo Karaite.[12] První symbol první řady je ligatura, její přepis: Atlïɣ.[13] První symbol (zleva) ve druhé řadě je chazarský oddělovač slov.[14]

V nápisu lze považovat třetí potomka první řady (zleva) a symbol na druhém a posledním místě za potomky Turkic ideogramy. Jejich vztah však potřebuje více důkazů.

Kritici, alternativní teorie

Existuje několik kritiků Vékonyových teorií a překladů, zejména maďarština lingvista a historik, András Róna-Tas. Debaty byly shrnuty[jak? ] István Riba v letech 1999 a 2000.[15][16]

Poznámky

  1. ^ Kristó, Gyula & Makk, Ferenc (2001): Kilencedik és a tizedik század története [Dějiny 9. a 10. století], str. 52. V: Magyar Századok [Maďarská století]. Vydal Pannonica Kiadó, Ser. vyd.: Gyula Szvák, 222 s.
  2. ^ Dénes, József (1984–1985): Magyarok hét neme és hét országa (A magyar "törzsek" elhelyezkedése a Kárpát-medencében ") [Sedm génů a sedm zemí Maďarů (Rozdělení maďarských „kmenů“ v Karpatské kotlině). V: Móra Ferenc Múzeum Évkönyve [Ročenka muzea Ference Móra v Szegedu], Szeged, 1991, s. 573
  3. ^ Györffy, György (1990): Magyarság keleti elemei. [Východní prvky Maďarů]. Budapešť: Gondolat, s. 50
  4. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 218, prvních pět řádků prvního odstavce
  5. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 230, první tři řádky druhého odstavce
  6. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 280, pátý a šestý řádek čtvrtého odstavce
  7. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 109, poslední třetina druhého odstavce
  8. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 218, prvních pět řádků prvního odstavce
  9. ^ Vékony, Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó
  10. ^ Vékony, Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó
  11. ^ Gábor Hosszú (2011): Dědictví písařů. Vztah skriptů Rovas k euroasijským psacím systémům. Budapešť: Rovasova nadace
  12. ^ Vékony, Gábor (1985): Késő népvándorláskori rovásfeliratok [Rovas nápisy z období pozdní migrace]. In: Életünk sv. XXII, č. 1, s. 71–84
  13. ^ Vékony, Gábor (1985): Késő népvándorláskori rovásfeliratok [runové nápisy z období pozdní migrace]. In: Életünk sv. XXII, č. 1, s. 71–84
  14. ^ Vékony Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó, strana 217
  15. ^ Riba, István: Jöttek, honfoglaltak, fújtak. Régészvita egy rovásírásról [Přišel, usadil se, vybuchl. Archeologická debata o runovém skriptování]. In: Heti Világgazdaság [Týdenní ekonomika slova], sv. 21. 1999. N. 46. str. 101–102, 105.
  16. ^ Riba, István (2000). „Čtení run: Důkaz dvojího dobytí?“ Archivováno 16. března 2012 v Wayback Machine. Maďarský Quarterly. Sv. XLI. Č. 157, jaro 2000

externí odkazy

Reference

  • Bálint, Csanád (1980): Některé archeologické dodatky k chazarským studiím P. Golden. In: Acta Orientalia Academiae Scientiarium Hungaricae sv. 34. 1981, s. 397–412
  • Bálint, Csanád (1981): A kazár kaganátus régészeti kutatása a Szovjetunióban [Archeologický výzkum Khazar Khanate v Sovětském svazu]. In: Magyar Tudomány [maďarská věda], č. 5. 1980, s. 381–386
  • Benkő, Elek (1972): Egy újabb rovásírásos emlék Erdélyből [Nový runový skript relikvie z Transsylvánie]. (A szentmihályfalvi templom rovásfelirata [runový nápis kostela Alsószentmihály]). In: Magyar Nyelv [maďarský jazyk]. 1972, sv. LXVIII, č. 4, s. 453 a dodatek
  • Dénes, József (1984–1985): Magyarok hét neme és hét országa (A magyar "törzsek" elhelyezkedése a Kárpát-medencében ") [Sedm genů a sedm zemí Maďarů (Přidělení maďarských„ kmenů “v Karpatská pánev)]. In: Móra Ferenc Múzeum Évkönyve [Ročenka muzea Ference Móra v Szegedu], Szeged, 1991, s. 571–577
  • Györffy, György (1990): Magyarság keleti elemei. [Východní prvky Maďarů]. Budapešť: Gondolat. ISBN  963 282 251 X
  • Kristó, Gyula & Makk, Ferenc (2001): A kilencedik és a tizedik század története [Dějiny 9. a 10. století]. In: Magyar Századok [maďarská století]. Vydal Pannonica Kiadó, Ser. vyd.: Gyula Szvák, 222 s.ISBN  963-9252-38-7
  • Róna-Tas, András (1999): Chazaři a Maďaři. In: Golden, Ben-Shammai a Róna-Tas (eds., 1999), str. 269–278
  • Róna-Tas, András (2007): Tudtak-e írni a magyarok a honfoglalás előtt? Írásbeliség Eurázsiában, 7. – 9. század [Mohli by Maďaři psát před Ukládáním Maďarů? Gramotnost v Eurasii, 7. – 9. Století], In: História, roč. 29, č. 8, s. 22–24
  • Vékony, Gábor (1985): Késő népvándorláskori rovásfeliratok [runové nápisy z období pozdní migrace]. In: Életünk sv. XXII, č. 1, s. 71–84
  • Vékony, Gábor (1987): Későnépvándorláskori rovásfeliratok a Kárpát-medencében [Runové nápisy z období pozdní migrace v Karpatské kotlině]. Szombathely-Budapest: Életünk szerkesztősége. ISBN  978-963-025-132-7
  • Vékony, Gábor (2004): A székely írás emlékei, kapcsolatai, története. Budapešť: Nap Kiadó. ISBN  963 9402 45 1