Sulejman-Šáh - Suleiman-Shah
| Sulejman-Šáh | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Sultán z Seljuqská říše | |||||
| Panování | 1159 – 1160 | ||||
| Předchůdce | Muhammad II | ||||
| Nástupce | Arslan-Shah | ||||
| narozený | ? | ||||
| Zemřel | Dubna 1161 | ||||
| Manželka | Khwarazmi Khatun | ||||
| Problém | Sanjar | ||||
| |||||
| Dům | Dům Seljuq | ||||
| Otec | Muhammad I. | ||||
| Matka | Gowhar Khatun | ||||
| Náboženství | islám | ||||
Ghiyath ad-Dunya wa ad-Din ibn Muhammad (? - duben 1161), známější pod svým královským jménem Sulejman-Šáh (Peršan: سلیمان شاه), Byl sultán z Seljuqská říše od 1159 do 1160.
Časný život
Sulejman-Šáh byl synem sultána Muhammad I. Tapar. Jeho matkou byla Gowhat Khatun, dcera Isma'il bin Yaquti. Jeho tři bratři Mahmud II, Toghrul II a Mas'ud se stali sultány Seljukské říše.[1] Dříve byl se svým strýcem, Sultan Sanjar, díky kterému se stal jeho dědicem zjevným a vložil jeho jméno do Khutbah na kazatelny Khurasan. Poté, co Sanjar vydržel od Oghuzů, Suleiman-Shah převzal velení Khurasanské armády, i když se ukázalo, že jsou příliš slabí na to, aby se s Oghuzem vypořádali, Suleiman-Shah odešel do Khwarazm Shah, který si ho vzal za dceru svého bratra Aqsis.[2] Pár měl syna, který se jmenoval Sanjar. V roce 1152 po přistoupení sultána Muhammada zaútočil Suleiman-Shah spolu s dalšími na Muhammada a kalif mu udělil titul „Al-Melil al-Mustadir“. V roce 1156/57 byl v Bagdádu prohlášen za sultána, poté ho však Mohamed porazil.
Odcestujte do Hamadhanu
Dne 12. ledna 1160 cestoval Sulejman-Šáh z Mosulu do Hamadhanu. Důvodem, proč šel do Hamadhanu, bylo to, že po smrti knížete Muhammada, syna sultána Mahmuda, poslali velcí emíři Atabeg Qutb ad-Dín Mawdud, pán Mosulu, s žádostí, aby jim poslal prince Sulejmana-Šáha, aby mohli investujte mu sultanát. Došlo mezi nimi k dohodě, že Sulejman-Šáh by měl být sultánem, Qutb ad-Din Mawdudem jeho atabeg, že Jamal al-Din, Qutb ad-Din Mawdudův, vezír by měl být vezírem Sulejmana-Šáha a Zayna al-Din Aliho Emir sil Mosulu by měl být velitelem Sulejman-šáhovy armády. Všichni přísahali, že to přijmou, a Sulejman-Šáh byl vybaven velkými penězi, zavazadly na kampaň, držáky, suverénními odznaky a podobnými předměty vhodnými pro sultána. Poslal je do Hamadhanu se Zaynem al-Dinem, který vedl mosulskou armádu.
Když se přiblížili k vysočině, vojska se k nim houfně přidala, skupina a emír se s nimi každý den setkávali, dokud se kolem Sulejmana-Šáha neshromáždila velká síla. Zayn al-Din si o nich myslel, že je pro něho lahůdkou, protože viděl, že se nad sultánem tak houpali, a projevoval takovou úctu, že jeho úzkost byla nevyhnutelná. Proto se vrátil do Mosulu. Když se vrátil a opustil Sulejmana-Šáha, plány nevycházely a nepodařilo se mu dosáhnout toho, co si přál. Armáda ho v říjnu 1160 zatkla před branami Hamadhanu a vyrobila Khutbah pro Arslan-Shaha, syna sultána Toghril II, jehož matka se provdala za Ildikiz.[3]
Přistoupení a smrt
Suleiman-Shah následoval sultána Muhammada po jeho smrti v lednu 1159 a získal od Bagdádu titul „Sultan Muizz ad-Din Suleiman Shah Burhan-Amir al-Muminin“. Ale v září 1160 byl sesazen poté, co vládl osm měsíců. Drželi ho jako zajatce Qutb ad-Din Mawdud až do roku 1160 a byl zavražděn v dubnu 1161.[4][5] Byl pohřben v Hamadhanu.
Reference
- ^ Ann K. S. Lambton (1. ledna 1988). Kontinuita a změna ve středověké Persii. SUNY Stiskněte. ISBN 978-0-887-06133-2.
- ^ Ibn Al-Athir 2010, str. 77.
- ^ Ibn Al-Athir 2010, str. 254.
- ^ Politické a dynastické dějiny íránského světaC.E. Bosworth, Cambridge historie Íránu, Sv. 5, vyd. John Andrew Boyle (Cambridge University Press, 1968), 169–170.
- ^ Ibn Al-Athir 2010, str. 120.
Bibliografie
- Ibn Al-Athir (2010). Kronika Ibn Al-Athir pro období křížové výpravy z Al-Kamil Fi'l-Ta'rikh. Ashgate Publishing, Ltd. ISBN 978-0-754-66951-7.
Posloupnost
| Předcházet Muhammad II | Sultan Great Seljuq 1159–1160 | Uspěl Arslan-Shah |