Podpis Lisabonské smlouvy - Signing of the Treaty of Lisbon

Podpis Lisabonská smlouva
Tratado de Lisboa 13. 12. 2007 (04) .jpg
Pódium použité k podpisu
datum13. prosince 2007
UmístěníLisabon, Portugalsko
Klášter Jerónimos
ÚčastníciZplnomocnění zástupci z 27 Členské státy EU
Evropská unie

The podpis Lisabonské smlouvy se konalo v Lisabon, Portugalsko, dne 13. prosince 2007. The Vláda Portugalska z titulu držení Předsednictví Rady Evropské unie v té době uspořádal obřad uvnitř 15. století Klášter Jerónimos stejné místo byla v roce 1985 podepsána portugalská smlouva o přistoupení k Evropské unii (EU).[1] Zástupci 27 EU členské státy byli přítomni a podepsáni Smlouva tak jako zplnomocnění zástupci, což znamená konec jednání, která začala v roce 2001. Kromě toho byla poprvé podepsána smlouva o EU také prezidenty tří hlavních orgánů EU. Po hlavním ceremoniálu se hlavy států a vlád společně projeli vyzdobenou lisabonskou tramvají, která symbolizuje bratrství evropských zemí na cestě Evropská integrace.

Pozadí

Diplomacie a zprostředkování, které vedly k politické dohodě obsažené v Lisabonské smlouvě (dále jen „reformní smlouva“), bylo do značné míry úspěchem Němec předsednictví v Radě Evropské unie, vedené Kancléř Angela Merkelová v první polovině roku 2007. Na zasedání Evropská rada ve dnech 18. a 19. října 2007, Portugalsko, který následoval po Německu jako nositel předsednictví, nicméně trval na podepsání smlouvy Lisabon, portugalské hlavní město. Této žádosti bylo vyhověno, a Smlouva tak měla být nazývána Lisabonskou smlouvou, v souladu s tradicí pojmenovávání smluv Evropské unie. Portugalské předsednictví bylo jmenováno do funkce organizace programu a slavnostního podpisu smlouvy na konci roku 2007, později stanoveno na 13. prosince.[2]

Obřad

José Sócrates přednesl svůj projev před podpisovým obřadem

V 10:00 hod zplnomocnění zástupci z 27 členských států a také prezidenti tří hlavních institucí EU začali přicházet mimo EU Klášter Jerónimos s jejich motorkami. Na oplátku se setkali s uvítacími pozdravy portugalštiny premiér José Sócrates a Ministr zahraničí Luis Amado. Když všichni účastníci a posluchači seděli na hlavním nádvoří kláštera (pro tuto příležitost s dočasnou střechou), sbor portugalských dětí za doprovodu klavíru přednesl původní německou verzi evropské hymny, Ludwig van Beethoven je Óda na radost. Po této přestávce se Předseda Evropské komise, José Manuel Barroso; the Předseda Evropského parlamentu, Hans-Gert Pöttering a předseda vlády Portugalska (v roli Předseda Evropské rady ), José Sócrates, v uvedeném pořadí, přednesl projevy zdůrazňující historický význam dne. Kolem poledne začal hlavní podpisový obřad, kdy smlouvu podepsali zástupci 27 členských států v abecedním pořadí. Poté renomovaný portugalský lidový umělec Dulce Pontes provedl hudební skladbu v tradičním jazyce země Fado žánr. Program v klášteře Jerónimos skončil tradiční „rodinnou fotografií“ vůdců před jižní bránou historické budovy.

Seznam signatářů

Zástupci členských států podepsali smlouvu v tomto pořadí:

Umístění a dekorace

Další informace: Klášter Jerónimos

Portugalské předsednictví se rozhodlo uspořádat hlavní autogramiádu v hlavní kapli Manueline Klášter Jerónimos od roku 1502 v Belém okres Lisabon, částečně proto, že toto místo bylo také použito k podpisu portugalské smlouvy o přistoupení k Evropské unii v roce 1985.[1]

Hlavní obřad se konal v 15. století Klášter Jerónimos.

Samotné podepsání proběhlo na pódiu s masivním LCD obrazovka na pozadí, zobrazující národní vlajku příslušného členského státu, mávající, když zástupci členského státu podepsali Smlouvu.

Absence Gordona Browna

Britský předseda vlády Gordon Brown byl jediným národním zástupcem, u kterého se plánovalo při slavnostním ceremoniálu podepsat Smlouvu, ale nezúčastnil se a odešel Ministr zahraničí David Miliband podepsat Smlouvu sám. Místo toho podepsal dokument na obědě pro hlavy států a vlád později téhož dne. Jako důvod jeho nepřítomnosti byl uveden požadavek předstoupit před výbor britských poslanců.[3] To vyvolalo kritiku opozičních stran. Konzervativci tvrdili, že ho to přimělo vypadat „bezstarostně“, a označovali to za „kousek“, který dokázal, že Brown „nebyl v mezinárodní diplomacii příliš dobrý.“ Liberální demokraté tvrdili, že to vyvolává „vážné otázky“ a Chris Huhne řekl ukázal „nešikovné a pochmurné chování, které nechává pověst Gordona Browna poctivým jednáním s našimi partnery EU viset na vlásku“.[4] Části britských médií za to Browna také kritizovaly, což naznačuje, že to udělal, protože se styděl podepsat Smlouvu,[5] s Nickem Robinsonem, politickým redaktorem BBC, prohlašujícím, že Brown se mohl podpisu zúčastnit, ale místo toho se rozhodl ne.[6]

Prohlídka tramvaje a oběd muzea trenéra

Tramvaj, která byla použita k přepravě vůdců
V hotelu se konal slavnostní oběd pro hlavy států a vlád Národní muzeum trenérů

Po skupinové fotografii před klášterem se vůdci svezli na jednom z nich Lisabonské elektrické tramvaje spolu. Tento neobvyklý způsob přepravy hlav států a vlád byl popsán jako symbol bratrství evropských zemí na cestě k Evropská integrace. Cesta skončila u Národní muzeum trenérů Portugalska, kde se slavnostní oběd konal uprostřed historické sbírky královských kočárů. Zpoždění britského premiéra Gordona Browna vyústilo v to, že dorazil do muzea a podepsal tam smlouvu.[7]

Demonstrace a kritika

V době podpisu smlouvy byli v Lisabonu přítomni demonstranti. Například britská nátlaková skupina Chci referendum uspořádal demonstraci proti smlouvě ratifikované ve Spojeném království pouze schválením ze strany Britský parlament, aniž byste museli držet další referendum.[8]

The Amsterodamská smlouva stanovena Brusel jako sídlo všech normálních Evropská rada a podpis se shodoval s jedním z těchto setkání, došlo k neshodě ohledně místa konání. Belgie, která si nepřeje žádný precedens pořádání povinných schůzek mimo Brusel proti smlouvě, chtěla schůzku v Bruselu, zatímco portugalské předsednictví EU ji chtělo v Lisabonu, aby smlouvu nazvala Lisabonskou smlouvou.

Výsledkem bylo podepsání smlouvy v Lisabonu, poté pokračování schůzky v Bruselu, která se stala otevřenou výzvou pro média k útoku na vůdce, kteří podnikli 27 samostatných zbytečných letů letadly, což podkopalo environmentální postavení EU, když se snažilo získat mezinárodní podporu dohoda po Kjótském protokolu. Nakonec někteří vůdci (například tři Benelux vůdci) letadlo sdruženo.[9]

Mediální pokrytí

Televizní přenos z obřadu produkoval Rádio e Televisão de Portugal, veřejnoprávní vysílací organizace v Portugalsku.[10] Ceremoniál byl vysílán živě například na webových stránkách portugalského předsednictví i na mezinárodních televizních zpravodajských sítích Euronews.[10]

Viz také

Reference

  1. ^ A b José Sócrates o podpisu Lisabonské smlouvy
  2. ^ Hrdé Portugalsko opouští smíšený rekord v předsednictví EU, EUobserver.
  3. ^ „Vláda vyhrála první kolo v bitvě o smlouvu o EU“. Agence France-Presse. 21. ledna 2008. Citováno 2009-10-28. Britský vůdce pozvedl obočí tím, že přijel pozdě na velký ceremoniál, aby minulý měsíc podepsal v Lisabonu novou smlouvu o EU s tím, co mnozí považovali za křehkou výmluvu - musel předstoupit před výbor poslanců.
  4. ^ „Brown opožděně podepisuje smlouvu o EU“. BBC. 13. prosince 2007. Citováno 28. října 2009.
  5. ^ Fletcher, Hannah (11. prosince 2007). „Gordon Brown se‚ stydí 'za podpis Lisabonské smlouvy, řekněme konzervativci “. Londýn: Times Online. Citováno 28. října 2009.
  6. ^ Robinson, Nick (13. prosince 2007). "Nemohl nebo ne". BBC. Citováno 14. října 2009.
  7. ^ Hrdé Portugalsko opouští smíšený rekord v předsednictví EU, Telegraph.
  8. ^ Události „Chci referendum.
  9. ^ Vedoucí představitelé EU podepíší novou smlouvu, EUobserver.
  10. ^ A b Předsednictví EU, Portugalsko 2007.

externí odkazy

Externí obrázek
ikona obrázku Portugalské předsednictví

Oficiální webové stránky

Mediální zprávy