Stínový kabinet Eda Milibanda - Shadow Cabinet of Ed Miliband

Ed Miliband
Tento článek je součástí
série o
Ed Miliband

Vůdce labouristické strany

Volby

Kulturní zobrazení

Korunovaný padací mřížka.svg
Stínová skříňka Miliband
Vlajka Spojeného království.svg
Shadow Cabinet z Spojené království
2010 – 2015
Volby Eda Milibanda infobox.jpg
Datum vytvoření25. září 2010
Datum rozpuštění8. května 2015
Lidé a organizace
MonarchaAlžběta II
Vůdce opoziceEd Miliband
Stínový místopředseda vládyHarriet Harman
Členská strana
  •   Dělnická strana
Postavení v zákonodárném sboruOficiální opozice
Dějiny
Volby)Volby vedení práce v roce 2010
Odchozí volbyVšeobecné volby 2015
Termín (y) legislativy55. britský parlament
PředchůdcePrvní stínový kabinet Harriet Harman
NástupceDruhý stínový kabinet Harriet Harman

Ed Miliband stal se Vůdce labouristické strany a Vůdce opozice na být volen do bývalého postu dne 25. září 2010. Volby byly vyvolány Gordon Brown rezignace po pádu strany z moci v Všeobecné volby 2010, který přinesl a Konzervativní - liberální demokratická koalice. Miliband jmenoval svého prvního Shadow Cabinet v říjnu 2010, v návaznosti na Volby Stínové vlády Labouristické strany. Tyto volby byly posledními volbami před jejich zrušením v roce 2011.

Miliband provedl v letech 2011 a 2013 dvě zásadní změny, během jeho funkčního období došlo k řadě drobných změn.

V návaznosti na Všeobecné volby 2015 a Milibandova rezignace, úřadující vůdce Harriet Harman oznámil a nová stínová skříňka trvat do zvolení nového vůdce strany v září 2015.

Shadow Cabinet od roku 2010 do roku 2015

PortfolioStínový ministrObdobí
Vůdce opozice
Vůdce labouristické strany		Ed Miliband2010–2015
Stínový místopředseda vlády
Zástupce vůdce labouristické strany		Harriet Harman2010–2015
Stínový kancléř státní pokladnyAlan Johnson2010–2011
Ed Balls2011–2015
Stínový ministr zahraničních věcí a věcí společenstvíYvette Cooper2010–2011
Douglas Alexander2011–2015
Stínový ministr pro ministerstvo vnitraEd Balls2010–2011
Yvette Cooper2011–2015
Stínový ministr spravedlnosti
Stínový lord kancléř		Sadiq Khan2010–2015
Bič opozice ve sněmovněRosie Winterton2010–2015
Stínový ministr zdravotnictvíJohn Healey2010–2011
Andy Burnham2011–2015
Stínový státní tajemník pro obchod, inovace a dovednostiJohn Denham2010–2011
Chuka Umunna2011–2015
Stínový ministr práce a penzíDouglas Alexander2010–2011
Liam Byrne2011–2013
Rachel Reeves2013–2015
Stínový ministr školstvíAndy Burnham2010–2011
Stephen Twigg2011–2013
Tristram Hunt2013–2015
Stínový ministr obranyJim Murphy2010–2013
Vernon Coaker2013–2015
Stínový státní tajemník pro společenství a místní správuCaroline Flint2010–2011
Hilary Benn2011–2015
Stínový ministr pro energetiku a změnu klimatuMeg Hillier2010–2011
Caroline Flint2011–2015
Stínový vůdce poslanecké sněmovnyHilary Benn2010–2011
Angela Eagle2011–2015
Stínový ministr dopravyMaria Eagle2010–2013
Mary Creagh2013–2014
Michael Dugher2014–2015
Stínový ministr pro Severní IrskoShaun Woodward2010–2011
Vernon Coaker2011–2013
Ivan Lewis2013–2015
Stínový ministr pro mezinárodní rozvojHarriet Harman2010–2011
Ivan Lewis2011–2013
Jim Murphy2013–2014
Mary Creagh2014–2015
Stínový ministr pro SkotskoAnn McKechinová2010–2011
Margaret Curran2011–2015
Stínový ministr pro WalesPeter Hain2010–2012
Owen Smith2012–2015
Stínový státní tajemník pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkovaMary Creagh2010–2013
Maria Eagle2013–2015
Stínový ministr pro úřad vládyLiam Byrne2010–2011
Tessa Jowell2011–2011
Jon Trickett2011–2013
Michael Dugher2013–2014
Lucy Powell2014–2015
Místopředseda stranyTom Watson2011–2013
Jon Trickett2013–2015
Stínový ministr pro ženy a rovnostYvette Cooper2010–2013
Gloria De Piero2013–2015
Stínový hlavní tajemník ministerstva financíAngela Eagle2010–2011
Rachel Reeves2011–2013
Chris Leslie2013–2015
Stínový vůdce Sněmovny lordůJanet baronka Royall z Blaisdonu2010–2015
Shadow Chief Whip ve Sněmovně lordůSteve Lord Bassam z Brightonu2010–2015
Stínový státní tajemník pro kulturu, média a sportIvan Lewis2010–2011
Harriet Harman2011–2015
Také účast na schůzkách stínové vlády
Stínový ministr bez portfoliaMichael Dugher2011–2013
Stewart Wood2011–2015
Jon Trickett2013–2015
Stínový generální prokurátorPatricia Scotland2010–2011
Emily Thornberry2011–2014
Willy Lord Bach2014–2015
Koordinátor kontroly politikyLiam Byrne2011–2012
Jon Cruddas2012–2015
Stínový ministr pro kabinetJon Trickett2010–2011
Stínový ministr pro péči a starší lidiLiz Kendall2011–2015
Stínový ministr pro bydleníEmma Reynolds2013–2015
Vůdce EPLPGlenis Willmott2012–2015

Počáteční stínová skříňka

Miliband ohlásil svůj první stínový kabinet 8. října 2010, který následoval po Volby stínového kabinetu 2010.[1] Podle pravidel strany ve znění pozdějších předpisů z roku 2010 zahrnoval stínový kabinet vůdce, zástupce vůdce, vůdce labouristických vrstevníků, hlavní biče v obou komorách a 19 poslanců zvolen the Parlamentní labouristická strana.

Účastnit se také schůzek stínové vlády:

Následné změny

  • 20. ledna 2011: Johnson rezignoval na funkci stínového kancléře a byl nahrazen Ed Balls, kterého nahradil Cooper jako stínový ministr vnitra. Ona (zatímco zbývající ministr stínové rovnosti) byl následován jako stínový ministr zahraničí Alexander, kterého Byrne nahradil jako stínová práce a tajemník důchodů. Jowell převzala roli Byrne jako stínovou ministryni pro kabinet, zatímco si zachovala roli stínové ministryně olympijských her.[3]

2011 přeskupení

Dne 7. října 2011 Miliband provedl zásadní změnu svého stínového kabinetu.[4] Toto následovalo po konferenci Strany práce, na níž delegáti hlasovali, aby vůdci strany umožnili zvolit si členství ve Stínovém kabinetu, čímž se vyloučily volby poslanců. Healey se rozhodl odstoupit z politiky v první linii a jako stínový ministr zdravotnictví jej nahradil Andy Burnham, jehož portfolio v oblasti vzdělávání šlo Stephen Twigg, nováček ve Stínovém kabinetu, a jehož odpovědnost jako volební koordinátor šla do Tom Watson, rovněž nováčkem ve Stínovém kabinetu a který také získal titul „místopředseda labouristické strany“. Denham se rozhodl odstoupit od obchodního portfolia a stal se Milibandovým Parlamentní osobní tajemník. Na jeho místo nastoupil nový stínový ministr pro malé podniky, Chuka Umunna.

Harman a Lewis vyměnili podstatná portfolia (International Development to Lewis and Culture to Harman). Trickett převzal primární odpovědnost za stínování Úřadu vlády od Jowella. Ta si udržela pozici ve stínovém kabinetu i roli stínové ministryně pro Londýn a olympijské hry. Woodward (Severní Irsko) a McKechin (Skotsko) byli oba vynecháni ze Stínového kabinetu a byli nahrazeni nováčky: Vernon Coaker a Margaret Curran, resp.

Hillier opustil stínový kabinet a v portfoliu Energy ho nahradil Flint. V komunitách a místní správě ji zase nahradila Benn, jejíž role stínové vůdkyně sněmovny přešla na Angela Eagle. Na pozici hlavní stínové tajemnice ministerstva financí ji vystřídala Rachel Reeves, který byl ve Stínovém kabinetu nový. Hain si ponechal své odpovědnosti a byl jmenován předsedou Fóra pro národní politiku. Byrne si rovněž ponechal své portfolio a přidal „Koordinátora pro kontrolu politiky“, což odráží práci, kterou již převzal.

Dodatečně, Emily Thornberry nahradil Patricii Scotland jako Shadow Attorney General s právem účastnit se Shadow Cabinet, ale ne plné členství. Tři další získali právo účastnit se stínového kabinetu: Stewart Lord Wood z Anfieldu udržel svou roli jako Stínový ministr bez portfolia v týmu kanceláře stínového kabinetu (tj. opoziční ekvivalent Úřad vlády ). Michael Dugher také se stal stínovým ministrem bez portfolia s právem účastnit se schůzí stínového kabinetu. Liz Kendall byl jmenován stínovým ministrem péče a starších lidí s právem účastnit se stínového kabinetu.

Nakonec seznam stínové vlády oznámený v den rekonstrukce nezmiňoval Chána, stínového ministra spravedlnosti, že má „odpovědnost za politickou a ústavní reformu“[5] jak tomu bylo dříve.[6] Není jasné, zda si tuto odpovědnost ponechal, nebo ji přenesl na Harmana, jehož titul byl uveden jako „stínový místopředseda vlády“ místo „zástupce vůdce opozice“;[6][7] Nick Clegg, místopředseda vlády, byl ministrem vlády odpovědným za politickou a ústavní reformu.

Účastnit se také schůzek stínové vlády:

Následné změny

  • Dne 15. května 2012, po rezignaci Petera Haina jako stínového velšského tajemníka, provedl Miliband mini-přeskupení: Owen Smith byl jmenován, aby nahradil Haina, zatímco Jon Cruddas nahradil Liama ​​Byrna jako koordinátora pro kontrolu politiky.[8]
  • Dne 11. září 2012 Dame Tessa Jowell opustila stínový kabinet poté, co řekla, že plánuje odejít z přední linie politiky.[9]

2013 přeskupení

Dne 7. října 2013 Ed Miliband provedl přeskupení svého týmu na přední lavičce. Tyto pohyby zahrnovaly degradaci významných Blairitů včetně Jim Murphy, kteří přešli od obrany k mezinárodnímu rozvoji a Ivan Lewis který přešel z mezinárodního rozvoje do stínového portfolia Severního Irska. Taky, Liam Byrne a Stephen Twigg přešel z práce a penzí a ze vzdělávání na juniorské stínové ministerské pozice v podnikání a vzdělávání. Zahrnuty prominentní propagační akce Tristram Hunt na vzdělání, Rachel Reeves pracovat a důchody, Vernon Coaker na obranu a Chris Leslie na Stínový hlavní tajemník ministerstva financí. Douglas Alexander byl jmenován předsedou všeobecné volební strategie a plánování.

Účastnit se také schůzek stínové vlády:

Následné změny

  • Dne 2. listopadu 2014 Jim Murphy odstoupil jako stínový sekretář pro mezinárodní rozvoj v kampani za vedení lidí z Skotská labouristická strana.[10] Následně dne 5. listopadu byla oznámena řada změn ve složení stínového kabinetu: Stínový ministr dopravy Mary Creagh nahradil Murphyho na Mezinárodním rozvoji, kterého nahradil Michael Dugher, dosud stínový ministr pro úřad vlády; byl zase nahrazen Lucy Powell.[11]
  • Dne 20. listopadu 2014 Emily Thornberry rezignovala jako stínová generální prokurátorka po reakci, která byla výsledkem jejího odeslání kontroverzního tweetu.[12] Willy Lord Bach byl jmenován jako její náhradník dne 3. prosince.[13]

Viz také

Reference

  1. ^ Rosa Prince (8. října 2010). „Ed Miliband odhaluje otřesy při výběru stínové skříňky“. The Telegraph. Londýn.
  2. ^ http://www.parlament.uk/biographies/harriet-harman/25677
  3. ^ Andrew Whitaker (21. ledna 2011). „Všechny změny v nejvyšších pozicích, protože rezignace nutí vůdce k rozsáhlému přeskupení“. Skot. Edinburgh.
  4. ^ "Labour's Shadow Cabinet". Labour.org.uk. 7. října 2011. Archivovány od originál dne 7. října 2011.
  5. ^ „Oficiální opozice Jejího Veličenstva“. Sněmovna Informační kancelář. Citováno 12. října 2011.
  6. ^ A b „Nejvěrnější oficiální opozice Jejího Veličenstva“. Poslanecká sněmovna - informační kancelář. 18. července 2011. Archivovány od originál dne 4. října 2011.
  7. ^ „Rt Hon Harriet Harman“. Poslanecká sněmovna - informační kancelář. Archivovány od originál dne 4. října 2011.
  8. ^ „Cruddas dostane krátké informace o politice při přeskupení stínové vlády. BBC novinky. 15. května 2012.
  9. ^ Lister, Sam (11. září 2012). „Tessa Jowell opouští stínový kabinet“. Nezávislý. Londýn.
  10. ^ „Jim Murphy opouští stínovou skříňku“. BBC novinky. 2. listopadu 2014.
  11. ^ „Přeskupení práce: Dugher a Powell podporovaní Edem Milibandem“. BBC novinky. 5. listopadu 2014.
  12. ^ „Labour's Emily Thornberry quits over 'snobby' tweet“. BBC novinky. 21. listopadu 2014.
  13. ^ „Přeskupení práce: Peer převezme roli stínového právníka“. BBC novinky. 3. prosince 2014.

externí odkazy