Srbské obrození - Serbian Revival

The Srbské národní probuzení nebo Srbské obrození (srbština: Српски препород / Srpski preporod) odkazuje na období v historie Srbů mezi 18. stoletím a de jure založení Srbské knížectví (1878). Začalo to na habsburském území v roce Sremski Karlovci.[1] The Srbská renesance (Српска ренесанса / Srpska renesansa) se říká, že začala v 17. století Banát.[2] Srbské obrození začalo dříve než Bulharské národní obrození.[3] První vzpoura v Osmanská říše získat národní charakter byl Srbská revoluce (1804–1817),[1] což bylo vyvrcholením srbské renesance.[4] Podle Jeleny Milojković-Djurićové: „První literární a učená společnost mezi Slovany byla Matica srpska, založený vůdci srbského obrození v Pešti v roce 1826. “[5] Vojvodina se během 19. století stala kolébkou srbské renesance.[6] Vuk Stefanović Karadžić (1787–1864) byl v tomto období nejvíce instrumentální.[7][8]

Srbské obrození hrozilo, že ohrozí Rakousko a zpochybní jeho strategické zájmy.[9] Srbové založili krátkodobé Srbská Vojvodina Během 1848 revolucí prostřednictvím ozbrojeného konfliktu s Maďary jako součást obrození.[10]

Ačkoli Srbské obrození přijalo myšlenku spolupráce mezi jugoslávskými národy, a bylo jím ovlivněno základ národní politiky a možnost vzniku jugoslávského státu, ten z kulturního a národně politického hlediska zůstal Pan-Srb.[11]

Viz také

Reference

  1. ^ A b M. Şükrü Hanioğlu (8. března 2010). Stručná historie pozdní Osmanské říše. Princeton University Press. str. 51–. ISBN  1-4008-2968-2.
  2. ^ Francis Deák (1942). Maďarsko na mírové konferenci v Paříži: Diplomatická historie Trianonské smlouvy. Columbia University Press. p. 370.
  3. ^ Viktor Novak (1980). Revue historique. Иако је српски препород старији од бугар- ског, они су се надопуњивали. Књижевно „славеносрпски“ и „сла- веноблгарски“ су били блиски један другом, „нису се много разла
  4. ^ Fred Singleton (21. března 1985). Krátká historie jugoslávských národů. Cambridge University Press. str.72 –. ISBN  978-0-521-27485-2.
  5. ^ Jelena Milojković-Djurić (1994). Panslavismus a národní identita v Rusku a na Balkáně, 1830-1880: obrazy sebe a ostatních. Východoevropské monografie. p. 21.
  6. ^ Paul Robert Magocsi (2002). Historický atlas střední Evropy. University of Toronto Press. str. 34–. ISBN  978-0-8020-8486-6.
  7. ^ Ingrid Merchiers (2007). Kulturní nacionalismus v jihoslovanských habsburských zemích na počátku devatenáctého století: Scholaryova síť Jernej Kopitar (1780-1844). DCL Print & Sign. ISBN  978-3-87690-985-1. Srbské obrození je zvláště spojeno se jménem Vuka Stefanoviče Karadžiče, který je rozsáhle studován a je předmětem mnoha monografií.
  8. ^ Sovětská literatura. Nakladatelství pro cizí jazyky. Leden 1956. Pomáhal Vukovi Karadžičovi, prominentovi v srbské renesanci, a jedné z předních osobností vzdělávacího hnutí své doby,
  9. ^ Petar Milosavljević (1995). Srpski nacionalni program i srpska književnost. Narodna i univ. knjižnica. p. 73.
  10. ^ Jugoslovenski istoriski časopis. 5. 1939. str. 242. Српски препород. Ова глава почиње нашом борбом с Мађарима 1848/49. Она је била само један део велике европске револуције 1848 и вођена на наче- лима слободе народа народа
  11. ^ Vasa Čubrilović (1982). Istorij̀a političke misli u Srbij̀i XIX veka. Narodna kn̂iga. p. 160.