Běloruské národní obrození - Belarusian national revival - Wikipedia
![]() | tento článek případně obsahuje původní výzkum.Leden 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Leden 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Část série na |
---|
Historie Bělorusko |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Pravěk |
Středověk |
Brzy moderní |
|
Moderní |
|
![]() |

The Běloruské národní obrození (Běloruský: Беларускае нацыянальнае адраджэнне) je sociální, kulturní a politické hnutí, které se zasazuje o oživení Běloruská kultura, Jazyk, zvyky a vytvoření běloruské státnosti u národní nadace.
Na počátku a v polovině 19. století Jan Czeczot, Wladyslaw Syrokomla, Wincenty Dunin-Marcinkiewicz, Jan Barszczewski a několik dalších spisovatelů, z nichž většina zastupovala místní šlechtu, vytvořili první literární díla v moderní době Běloruský jazyk. Jejich práce byla napsána v místních venkovských dialektech a ignorovala psané tradice Starý běloruský jazyk z období Litevské velkovévodství.[Citace je zapotřebí ]
Ve druhé polovině 19. století se mezi běloruskými studenty na hlavních univerzitách Ruské říše, tj. V University of St. Petersburg. Tyto kluby vydaly několik nelegálních publikací, například Homan s požadavky na autonomii nebo nezávislost pro Bělorusko. Ignacy Hryniewiecki, vrah Car Alexander II Ruska, podle některých historiků, byl jedním z tvůrců běloruské frakce v ruském socialistickém hnutí Narodnaya Volya.[1]
Viz také
Reference
- ^ Michaluk D. Białoruska Republika Ludowa 1918-1920 u podstaw białoruskiej państwowości - Toruň, Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 2010