Satyanidhi Tirtha - Satyanidhi Tirtha
Vážený pane Satyanidhi Tirtha | |
---|---|
Osobní | |
narozený | Kauligi Raghupathyacharya Současnost Okres Bijapur, Karnataka |
Odpočívadlo | Kurnool, Andhra Pradesh |
Náboženství | hinduismus |
Objednat | Vedanta (Uttaradi Math ) |
Filozofie | Dvaita, Vaishnavism |
Náboženská kariéra | |
Guru | Satyavrata Tirtha |
Nástupce | Satyanatha Tirtha |
Učedníci
|
Část série na |
Dvaita |
---|
![]() |
|
Hinduistický portál |
Satyanidhi Tirtha (d. 1660) byl a Hind filozof, učenec a svatý. Sloužil jako papež Šrí Uttaradi Math od 1638–1660. Byl 19. v řadě od roku Madhvacharya. Satyanidhi Tirtha vládl pontifikátu s pozoruhodným rozdílem. Jeho život byl ságou nejvyšších duchovních úspěchů.[1]
Život
Většina informací o jeho životě pochází ze dvou hagiografie: jedním je Gurucarya, hagiologická práce o papežech z Uttaradi Math a ten druhý je Satyanidhivilasa autor: Sarkara Srinivasa.[2][1] Narodil se jako Kaulagi Raghupathyacharya do Deshastha Rigvedi Brahmin rodina učenců Purushothamacharya a Satyadevi v Puntamba, Maharashtra. Studoval Vyakarana a Shastras pod Kumbhari Vasudevacharya. Byl vysvěcen a byl jmenován papežem Uttaradi Math v roce 1638.[2] Působil jako papežský mutt po dobu 21 let a 9 měsíců. Po jeho smrti v roce 1660 byly jeho mrtvé ostatky zakotveny v muttu Kurnool. Jeho nástupcem byl Satyanatha Tirtha.[3]
Funguje
Satyanidhi Tirtha napsal tři díla skládající se z komentářů k dílům Vyasatirtha a několik hymnů. Jsou to následující:[4]
- Bhedojjivana, glosa na Bhedojjivana z Vyasatirtha
- Vayu Bharathi Stotra, chválospev na Vayu a Bharathi.
- Vishnu Sahasranama Vyakhyana, komentář k Višnu Sahasranama.
Dědictví
Satyanidhi Tírthu velebil Sarkara Srinivasa ve své současné kavyi Satyanidhivilasa, kavya na počest Satyanidhi v 8 cantos.[4][5] Jeho žák Satyanatha Tirtha předkládá pohledy Purvapaksa a Siddhanta pod každou adhikaranou a kritizuje první z nich v souladu s názory jeho učitele Satyanidhi Tirtha ve své práci Abhinava Chandrika.[2][6]
Reference
- ^ A b Sharma 2000, str. 194.
- ^ A b C Sharma 2000, str. 497.
- ^ Dagens 1984, str. 535.
- ^ A b Sharma 2000, str. 496.
- ^ Glasenapp 1992, str. 239.
- ^ Sharma 2000, str. 447.
Bibliografie
- Sharma, B.N. Krishnamurti (2000). A History of the Twoita School of Vedānta and its Literature, Vol 1. 3rd Edition. Motilal Banarsidass (dotisk 2008). ISBN 978-8120815759.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dagens, Bruno (1984). Entre Alampur et Śrīśailam: recherches archéologiques en Andhra Pradesh, část 1. Institut franc̜ais dʼindologie.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Glasenapp, Helmuth von (1992). Madhvova filozofie víry Viṣṇu. Dvaita Vedanta Studies and Research Foundation.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dasgupta, Surendranath (1922). Historie indické filozofie, sv. 4. Motilal Banarsidass. ISBN 978-8120804159.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Devadevan, Manu V. (2016). Pravěk hinduismu. Walter de Gruyter GmbH & Co KG. ISBN 978-3110517378.CS1 maint: ref = harv (odkaz)