Pavlo-Kurtik - Pavlo-Kurtik - Wikipedia

Titulní šlechtic viz Pavlo Kurtik.

Sanjak z Albánie s Pavlem-Kurtikem Vilayetem

Pavlo-Kurtik (turečtina: vilayet-i Pavlo Kurtik) byla správní jednotkou v rámci sanjak z Albánie, Osmanská říše, který měl jurisdikci na jih od Tirana, mezi Erzen a Shkumbin řeky.[1] Do roku 1466 to byl jeden z 9 vilayetů provincie Arvanit-ili.[2] Pavlo-Kurtik byl poprvé zmíněn v prvním hlubší sanjak z Albánie (1431–1432).[3]

Zeměpis

Pavlo-Kurtik měl jurisdikci na jih od Tirana, mezi Erzen a Shkumbin řeky.[1]

Dějiny

Pavlo Kurtik nebo Pal Kurti, stylizovaný jako Slavo-Albánec, vstoupil do osmanských služeb krátce po roce 1400,[4] a byl jedním z mála předosmanských křesťanských feudálů.[5] Rodina Kurtiků byla původně křesťanská, ale byla Islamizovaný ve druhé generaci.[4][6]

Demografie a administrativa

1431–1432 defter, prozkoumal İnalcık, Halil

Vilayet Pavlo-Kurtik měl většinu křesťanů spahi; mělo 20 timary, z nichž 9 patřilo křesťanům. Z muslimských timarů je jeden přiřazen k kadı Jenidže-kale (Bratušeš) a jeden do dizdar. Pět z nich je přiděleno bey-kulu (otrokům emíra), jeden spahi-oglanům, jeden bratru Ajas-Hamze Begovi a jeden Aliji Karli-oglu. Timarův syn Isa, syn Pavla Kurtika, je zvláštní. Všech devět timarů nemělo po dobu jedné nebo dvou desetiletí islámskou populaci. Dva z timarantů byli synové velkých pánů: Isa, syn Pavle Kurtika, a Ali, syn Karla, kteří konvertovali na islám.[6]

Timar Isa Beg zahrnuje 107 vesnic s 1225 domácnostmi (rodinami) s příjmem 81 306 akçe. Třicet šest z nich bylo vilayet z Balša, 2 z vilayet z Kondo Miho, 18 ze země Gonomajmo (Gonoma) a 26 bylo tahvil (přiděleno) svému otci Pavlovi Kurtikovi; to znamená, že Pavlo Kurtik osobně držel těchto 26 vesnic. Výraz tahvil označil přiřazení aktuálního timaru, ale výraz „vilayet-i Pavlo Kurtik“ ukazuje, že Pavlo Kurtik byl držitelem tohoto regionu ještě dříve. Pozice Isa Bega, Kurtikova syna, který konvertoval k islámu a byl jmenován subaşi této provincie, byla mnohem větší. Další syn, Mustafa, držel v časopise Timar 9 142 akce Berat Vilayet.[6]

Místní timy Isa Bega nebyly kontrolovány ani osobně sbírány emin, ale spravoval a vydal sám Isa Beg. To ukazuje, že Isa Beg měla určitá privilegia. Alija, Karloův syn, má také stejná privilegia ve svém timaru.[6]

Alijin velký timar měl 30 vesnic s příjmem asi 30 000 akçe.[6] Timar byl později dán Karlovým synům, kteří zůstali křesťanem. Další syn Karla, Muzak, měl za vlády malého timara v Pavlo-Kurtik Mehmed I.. Hamza veled-i Karli, který byl později pánem timaru v Altun-ili (Ibalea), byl s největší pravděpodobností synem Muzaka.[7]

Jedním z křesťanských spahi, kteří v Pavlo-Kurtik drželi větší timary, byl Dimitri z Prespy s 9 031 akcemi. Dimitrij vzal osobní souhlas a dal svůj timar svému švagrovi / zeťovi Ozgurovi (Sguras). V hlubině Sanjak z Avlony „Murad-beg, syn Ozgura, má ve stejné oblasti skvělý timar se 64 729 akcemi.[7]

Reference

  1. ^ A b Škrivanić 1959, str. 86.
  2. ^ Kiel 1990, str. 20.
  3. ^ Hrabak, Међу ретким феудалцима хришћанима има у том попису и словенских (српских) имена. Најпознатији je био Павле Куртић (5), који je управљао целом једном облашћу (вилајетом) (86); његов син Мустафа, међутим, већ je примио веру завојевача (59). Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  4. ^ A b Kiel 1990, str. 155.
  5. ^ İnalcık 1995, str. 22.
  6. ^ A b C d E İnalcık 1953, str. 37.
  7. ^ A b İnalcık 1953, str. 38.

Zdroje

Další čtení

  • Halil İnalcik: Hicrî 835 tarihli Sûret-i defter-i sancak-i Arvanid. (Kopie rejstříku A.H. 835 pro albánský Sanjak)