Rusové ve Finsku - Russians in Finland

Rusové ve Finsku
Русские в Финляндии
Suomen venäläiset
Finlandsryssar
A-Eremenko-2.jpg
Kirka Babitzin.jpg
Eurovision Song Contest 1965 - Viktor Klimenko.jpg
Celková populace
88 057 přistěhovalců (2019) (1,58% populace)[1]
Regiony s významnou populací
Helsinki, Východní Finsko, Jižní Finsko
Jazyky
Finština, ruština
Náboženství
Finská pravoslavná církev, Ruská pravoslavná církev
Příbuzné etnické skupiny
Ruští lidé, Židé ve Finsku

Rusové ve Finsku nebo Ruští Finové tvoří jazykovou a etnickou menšinu v Finsko. Asi 30 000 lidí má občanství Ruská Federace,[2] a ruština je mateřským jazykem asi 70 000 lidí ve Finsku,[3] což představuje asi 1,3% populace.

Ruští občané, kteří se stěhovali před Druhá světová válka se nazývají „staří Rusové“. Další imigrační vlna nastala po rozpuštění Sovětského svazu, tak jako Ingrian Finové remigroval do Finska. V současné době jsou manželství a rodinné vazby dalšími dvěma běžnými důvody pro přistěhování Rusů do Finska.[4]

Dějiny

První migrační vlna Rusů začala na počátku 18. století, kdy bylo Finsko součástí Švédská říše.[4] Asi 40 000 ruských vojáků, civilních pracovníků a asi 600 podnikatelů se přestěhovalo do Finské velkovévodství, která se stala součástí Ruské říše v roce 1809. Kdy Finsko osamostatnilo se v roce 1917, mnoho vojáků se vrátilo do Ruska. Mnoho podnikatelů zůstalo, včetně Sinebrychoff rodina. Během Ruská revoluce mnoho aristokratů a důstojníků uprchlo do Finska jako uprchlíci. Největší uprchlická vlna byla v roce 1922, kdy do Finska přišlo asi 33 500 lidí. Mnozí z nich měli Nansenovy pasy po mnoho let. Během Kronštadtské povstání asi 1600 policistů uprchlo do Finska. Ruští občané, kteří se pohybovali v těchto třech vlnách, se nazývají „starí Rusové“, jejichž 3 000–5 000 potomků dnes žije ve Finsku.[4] Během druhé světové války jich bylo asi 69 700 Sovětští váleční zajatci ve Finsku a 200–300 dětí jim a finským ženám se narodily.[5][6][7]

Druhá velká imigrační vlna nastala po pádu Sovětského svazu. Mnoho ruských hostujících pracovníků přišlo do Finska a pracovalo s málo placenými pracemi. V 90. letech rostla imigrace do Finska a z ní pocházelo rusky mluvící obyvatelstvo Ingrian Finové emigroval do Finska. V dvacátých letech 20. století si v Rusku koupilo statky mnoho novozbohatlíků Východní Finsko.

Populace

Tabulka 1: Rusky mluvící lidé v roce 2008[8]
MěstoLidéNárůst v letech 2000–2008
Helsinki12,47054.8%
Vantaa3,958138.3%
Espoo3,02995.0%
Turku2,49538.8%
Tampere2,12174.9%
Lahti1,78750.7%
Lappeenranta1,71162.2%
Počet rusofonů v některých finských městech v roce 2008.

Podle Ruské velvyslanectví ve Finsku, ve Finsku žije asi 50 000 rusky mluvících lidí.[9] V roce 2008 však studie o Aleksanteri Institute, vypočteno 45 000 rusky mluvících lidí.[10] Podle Statistika Finsko, v roce 2012 bylo 70 899 rusky mluvících lidí.[3] Polovina rusky mluvících přistěhovalců jsou však Ingrian Finové a další Ugrofinští lidé.[11] V roce 2012 žilo v Ruské federaci 30 183 občanů[3] – dvojí občané zahrnuta. Kromě toho existují lidé, kteří obdrželi pouze finské občanství, a Estonští Rusové. Dva běžné důvody pro imigraci byly manželství a potomek Ingrian Finů.[12]

Kultura

ruský jazyk noviny Spektr byla založena v roce 1998 a rozhlasový kanál Rádio Sputnik (Russkoje Radio Helsinki) vysílá v ruském jazyce. Mnoho malých Ruské pravoslavné církve byly založeny ve Finsku.

Projevy nesnášenlivosti

V průzkumu z roku 2012 uvedlo 12% Rusů ve Finsku, že zažili rasově motivovaný zločin z nenávisti (ve srovnání s průměrem 5% Rusů ve všech zemích EU).[13] 27% Rusů ve Finsku bylo za posledních 12 měsíců oběťmi zločinů, například krádeží, útoků, děsivých hrozeb nebo obtěžování (ve srovnání se 17% Rusů v EU).[14]

V roce 2007 Evropská komise proti rasismu a intoleranci uvedla ve své třetí zprávě o Finsku [1]:

Ve své druhé zprávě ECRI doporučila, aby byla přijata opatření k boji proti negativním společenským postojům a projevům nesnášenlivosti vůči členům rusky mluvících komunit. Zástupci těchto komunit však ECRI naznačili, že nedostatek rozhodných opatření ze strany finských orgánů umožnil, aby se tyto postoje a projevy od druhé zprávy ECRI zintenzivnily. ECRI je znepokojena zprávami, které naznačují, že rusky mluvící osoby byly terčem násilí, přinejmenším v jednom případě s následkem smrti, a že rasistická motivace těchto činů nebyla policií vždy dostatečně řešena. Často bylo také hlášeno rasové obtěžování rusky mluvících dětí a rasistické šikany rusky mluvících dětí ve škole. Kromě toho byla pozornost ECRI upozorněna na přítomnost protiruských materiálů na internetu podněcujících k rasové nenávisti a na používání hanlivých výrazů k označení rusky hovořících osob, jakož i na negativní zobrazení těchto osob v médiích.

Pozoruhodní Rusové ve Finsku

Viz také: Kategorie: Finové ruského původu.

Viz také

Reference

  1. ^ http://pxnet2.stat.fi/PXWeb/pxweb/en/StatFin/StatFin__vrm__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rv.px/table/tableViewLayout1/?rxid=726cd24d-d0f1-416a-8eec-7ce9b82fd5a4
  2. ^ Tilastokeskus: Ulkomaiden kansalaiset (Statistics Finland: Foreign Citizenship) ve finštině, 2008
  3. ^ A b C „Téměř každá desátá osoba ve věku od 25 do 34 let cizího původu“. Tilastokeskus. Statistika Finsko. 27. září 2013. Citováno 22. ledna 2017.
  4. ^ A b C Socmag: Ruští přistěhovalci ve finské společnosti Archivováno 24. července 2011 v Wayback Machine 18. listopadu 2007
  5. ^ Suikkanen, Päivi (25. května 2016). „Dokumenttiprojekti: Matka isän luo“ (ve finštině). Yle. Citováno 25. října 2020.
  6. ^ Wilms, Noora (leden 2010). ""Ryssän heilat ja pikku-Iivanat"" (PDF) (ve finštině). Univerzita východního Finska. Citováno 25. října 2020.
  7. ^ Westerlund, Larsi [fi ] (2011). „Děti zahraničních vojáků ve Finsku, Norsku, Dánsku, Rakousku, Polsku a okupované sovětské Karélii“ (PDF). Finský národní archiv. Citováno 25. října 2020.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  8. ^ Tilastokeskus: Suomessa se připojila k 50 000 venäjänkielistä 8. září 2009 (ve finštině)
  9. ^ Venäjä esittää Suomen venäläisille virallista asemaa ve finštině
  10. ^ Veronica Shenshin: VENÄLÄISET JA VENÄLÄINEN KULTTUURI SUOMESSA Helsingin yliopisto, Aleksanteri-instituutti (2008) (ve finštině)
  11. ^ „Uusi tutkimus Suomen venäläisväestöstä“. Citováno 28. listopadu 2017.
  12. ^ Turun kulttuurikeskus ve finštině
  13. ^ Pressrelase a Informační list pro studii „Zločiny z nenávisti v Evropské unii“ vypracovanou EU Agentura pro základní práva Listopad 2012
  14. ^ Menšiny jako oběti zločinu podle EU Agentura pro základní práva Listopad 2012