Rasismus v Lotyšsku - Racism in Latvia

Vyjádření rasismus v Lotyšsku zahrnovat rasistický diskurz politiků a médií, stejně jako rasově motivované útoky. Evropská komise proti rasismu a intoleranci bere na vědomí určitý pokrok dosažený v letech 2002–2007 a uvádí také, že řada jejích dřívějších doporučení není implementována nebo je implementována pouze částečně.[1] Zvláštní zpravodaj OSN pro současné formy rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související intolerance upozorňuje na tři obecně zranitelné skupiny a komunity: etnické Rusy, kteří se přistěhovali do Lotyšska za SSSR, romská komunita a nedávní neevropští migranti.[2] Kromě toho bere na vědomí nesoulad mezi „názorem většiny státních institucí, které považují rasismus a diskriminaci za vzácné a ojedinělé případy, a názory občanské společnosti, která vyjádřila vážné znepokojení ohledně strukturální povahy těchto problémů“.[3]

Právní rámec

Článek 91 Ústava stanoví, že „lidská práva budou realizována bez jakékoli diskriminace“. Různé zákony zakazují diskriminaci, včetně rasové, v různých oblastech. Oddíl 78 trestního zákona stanoví k roku 2017:

(1) U osoby, která se dopustí činů směřujících k vyvolání národní, etnické, rasové nebo náboženské nenávisti nebo nepřátelství,

použitelným trestem je odnětí svobody na dobu do tří let nebo dočasné odnětí svobody nebo veřejně prospěšné práce nebo pokuta.

(2) Pro osobu, která se dopustí stejných činů, pokud je spáchá skupina osob nebo veřejný činitel, nebo odpovědný zaměstnanec podniku (společnosti) nebo organizace, nebo pokud je spáchána s využitím automatizovaného systému zpracování údajů , použitelným trestem je odnětí svobody na dobu až pěti let nebo dočasné odnětí svobody, veřejně prospěšné práce nebo pokuta.

(3) Za spáchání činu uvedeného v odstavci 1 tohoto oddílu, je-li spojen s násilím nebo vyhrožováním nebo je-li spáchán organizovanou skupinou, je příslušným trestem odnětí svobody na dobu až deseti let, přičemž nebo bez zkušebního dohledu po dobu až tří let.

[4]

Článek 48 téhož zákona umožňuje považovat rasistické motivy trestného činu za přitěžující okolnosti.

Mezi mezinárodními nástroji zaměřenými na boj proti rasismu je Lotyšsko členem Dodatkový protokol k Úmluvě o kyberkriminalitě (od roku 2007), Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (od roku 2005 s prohlášeními) a Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (od roku 1992; prohlášení o povolení jednotlivých stížností se nevydává, jako v roce 2017). Kromě toho je Lotyšsko členem některých úmluv zakazujících diskriminaci, včetně rasové, v určitých oblastech (Úmluva o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958 a Úmluva proti diskriminaci ve vzdělávání ).

Doporučení ECRI pro Lotyšsko zahrnuje prohlášení v rámci CERD a ratifikaci různých dalších smluv, včetně Protokol č. 12 k Evropské úmluvě o lidských právech, Evropská úmluva o státní příslušnosti, Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, Evropská charta regionálních nebo menšinových jazyků a Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin.[5]

Podávání zpráv o příslušných smlouvách

DohodaZpráva LotyšskaReakce orgánu odborníků
Úmluva o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958.2017[6]
Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin2016[7]2018[8]
Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace2017[9]2018[10]

Rasistické zločiny

Mezi trestné činy motivované rasismem patří násilné útoky, znesvěcení hřbitovů a podněcování k nenávisti.[11][12]

Počet odsouzení podle § 78 trestního zákona: 2 v roce 2010 (podmínečné zbavení svobody), 4 v roce 2011 (3 - zbavení svobody na dobu kratší než 1 rok; 1 - pozastavení zbavení svobody), 2 v roce 2012 (podmínečné zbavení svobody), 7 v roce 2013 (podmínečné zbavení svobody), 7 v roce 2014 (podmínečné zbavení svobody).[13]

Rasismus v politice a mediálním diskurzu

ECRI zaznamenala ve své zprávě z roku 2007, že politici a média budou nadále využívat rasistické projevy, přičemž uvedla dva typy rasistických projevů: zaprvé zaměřené na přistěhovalce, určité etnické skupiny, jako jsou Romové a náboženské menšiny, včetně Židů a muslimů, a zadruhé, souvisí se vztahy mezi Lotyši a rusky mluvícím obyvatelstvem.[14]

V roce 2010 politická strana Visu Latvijai!, dříve popsaný politologem jako rasistický Nils Muižnieks (bývalý lotyšský ministr pro sociální integraci, později vedoucí Evropská rada je Komise proti rasismu a nesnášenlivosti ),[15] vstoupila do parlamentu a v roce 2011 do vlády. Ve stejném roce vypukl skandál ohledně vyjádření ministra zahraničí G. V. Kristovskis, kritizovaný jeho partnerem ve vládní koalici Aivars Lembergs uvádí: „Současný člověk je neslučitelný s rasismem. Jsem rád, že Kristovskis není lékař.“ Kristovskis si svůj post udržel.[16]

Hodnocení rozsahu rasismu

Na ECRI setkání panelů na vysoké úrovni v roce 2005, Jean-Yves Camus, politolog, popsal rasismus jako "rys každodenního života" v případové studii Lotyšska.[17] V roce 2006 lotyšský ministr zahraničních věcí uvedl, že „Lotyšsko již není chráněno před projevy rasismu, což je zvláště patrné v ulicích Rigy během temných hodin dne a během temných měsíců“.[18] Odborníci požádali o oficiální noviny Latvijas Vēstnesis v roce 2007 nepovažovali rasismus za masový nebo typický pro lotyšskou společnost obecně.[19] V roce 2007 Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti poznamenala, že „hlavním zájmem odborníků v boji proti rasismu je rozsáhlé popírání problému rasistického násilí ze strany veřejnosti i úřadů“.[20]

V roce 2008 ministr pro sociální integraci Oskars Kastēns prohlásil, že rasismus v Lotyšsku je na úrovni, která není nebezpečná,[21] a předseda parlamentní komise pro lidská práva Jānis Šmits řekl na schůzce s ECRI delegace, že výtržnictví by nemělo být zaměňováno s rasismem, který v Lotyšsku údajně neexistuje (Šmits byl napaden dalšími účastníky setkání - vůdcem nevládní organizace Afrolaty K. Ejugbo označil problém rasismu za velmi akutní a je odborníkem z centra PROVIDUS M. Golubeva to označil za stále naléhavější), protože etničtí Lotyši jsou mírumilovní lidé.[22][23][24] Veřejný ochránce práv ve své zprávě za rok 2008 napsal, že rasově motivované útoky „nejsou vzácné“.[25]

Stížnosti na diskriminaci

V roce 2003 byl Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace „znepokojen nízkým počtem zahájených případů souvisejících s článkem 4“ a doporučil, aby Lotyšsko „zvážilo, zda omezený počet stížností není výsledkem nedostatečné informovanosti obětí o jejich práva, nedůvěra jednotlivců v policejní a soudní orgány nebo nedostatečná pozornost či citlivost orgánů na případy rasové diskriminace “.[26]Statistiky úřadu veřejného ochránce práv (v letech 2005 a 2006, Národní úřad pro lidská práva) týkající se stížností na diskriminaci na základě mandátu ECRI byly následující.

RokPísemné žádosti / ústní konzultace o diskriminaci na základě rasy a etnického původuPísemné žádosti / ústní konzultace o diskriminaci na základě jazykaPísemné žádosti / ústní konzultace o diskriminaci na základě náboženství
2005[27]5 písemných, 10 ústních0 písemných, 5 ústních0 písemných, 1 ústní
2006[28]9 písemných, 40 ústních14 písemných, 14 ústních0
2007[29]13 písemných, 40 ústních17 písemných, 3 ústní11 písemných, 1 ústní
2008[30]23 písemných, 34 ústních20 písemných, 46 ústních1 písemný, 4 ústní
2009[31]14 písemných, 12 ústních14 písemných, 8 ústních1 orální
2010[32]9 písemných, žádné informace o ústních4 písemné, žádné informace o ústním0 písemné, žádné informace o ústní

V roce 2007 sdružení občanské společnosti zvažovala nízký počet stížností na diskriminaci, který odráží spíše nedostatečné povědomí veřejnosti o jejich právech a kompetencích veřejného ochránce práv než skutečnou situaci s rasovou diskriminací v zemi.[33]

Reference

  1. ^ Shrnutí//Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008 Archivováno 9. května 2009 v Wayback Machine
  2. ^ Souhrn // Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o současných formách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související intolerance při jeho návštěvě Lotyšska v roce 2008 A / HRC / 7/19 / Add.3
  3. ^ Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o současných formách rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související intolerance při jeho návštěvě Lotyšska v roce 2008 A / HRC / 7/19 / Add. 3 odst. 76
  4. ^ Trestní zákon Státní jazykové centrum
  5. ^ Odst. 7–10 //Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008
  6. ^ Úmluva o pozorování diskriminace (zaměstnání a povolání) CEACR, Lotyšsko, 1958 (č. 111)
  7. ^ Třetí zpráva Lotyšska o FCNM
  8. ^ Třetí stanovisko k Lotyšsku Poradní výbor pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin
  9. ^ Zpráva Lotyšska o CERD pro období 2003–2017)
  10. ^ Závěrečná pozorování ICERD
  11. ^ Naida noziegumi Latvijā: likumdošana un policijas prakse Lotyšské centrum pro lidská práva, 2008 - 23.-33. lpp.(v lotyštině)
  12. ^ Paras. 24–27, 90–95 //Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008
  13. ^ Informace obdržené od Lotyšska o opatřeních v návaznosti na závěrečná pozorování CCPR / C / LVA / CO / 3 / Add.1 Viz příloha, obrázek 3
  14. ^ Odst. 99-101 //Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008
  15. ^ N. Muižnieks. Lotyšsko. In: Rasistický extremismus ve střední a východní Evropě. Vyd. C. Mudde. Routledge, 2005. ISBN  0-415-35593-1 - str. 107
  16. ^ Лембергс назвал Кристовскиса мракобесом Mixnews.lv 2010 (v Rusku)
  17. ^ Využití rasistických, antisemitských a xenofobních prvků v politickém diskurzu Setkání panelů na vysoké úrovni u příležitosti Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace. Paříž, 21. března 2005. ECRI: 2005. - s. 44
  18. ^ Odst. 92 //Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008
  19. ^ Rasismus a etnocentrismus. Nīdējamais un vēlamais Archivováno 22. července 2011 v Wayback Machine Latvijas Vēstnesis(v lotyštině)
  20. ^ Odst. 95 //Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008
  21. ^ Kastēns: Rasisms Latvijā nav bīstamā līmenī(v lotyštině)
  22. ^ «Нет расизму» или «Нет расизма»? Rakurs, 24. května 2008(v Rusku)
  23. ^ Rasismy: risināma problēma vai apšaubāms tikums? Diena, 30. května 2008(v lotyštině)
  24. ^ Нацменьшинства снова пожаловались Европе(v Rusku)
  25. ^ Tiesībsarga 2008. g. ziņojums - 39. lpp.(v lotyštině)
  26. ^ Závěrečná pozorování CERD A / 58/18 (2003) odst. 447
  27. ^ Latvijas Republikas kārtējais ziņojums par 1965.gada Konvencijas par jebkuras rasu diskriminācijas izskaušanu izpildi Latvijas Republikā laika posmā no 2003.gada līdz 2007.gadam (návrh zprávy Lotyšska o CERD za období 2003–2007) Archivováno 8. ledna 2010 v Wayback Machine - str. 76(v lotyštině)
  28. ^ Odst. 41 // Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008 Archivováno 9. května 2009 v Wayback Machine
  29. ^ Výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2007 - str. 62(v lotyštině)
  30. ^ Výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2008 - str. 70(v lotyštině)
  31. ^ Výroční zpráva veřejného ochránce práv za rok 2009 - str. 124(v lotyštině) Pozn V průběhu roku 2009 se počet zaměstnanců veřejného ochránce práv snížil o více než 20% - str. 4
  32. ^ Diskriminācijas novēršana Latvijā: no likumdošanas līdz tiesu praksei (2008–2011) Lotyšské centrum pro lidská práva, 2011(v lotyštině) - 17. lpp.
  33. ^ Odst. 41 // Třetí zpráva ECRI o Lotyšsku, 2008

Další čtení

2011/12

externí odkazy