Per Wästberg - Per Wästberg
![]() | The neutralita stylu psaní v tomto článku je ptal se.Říjen 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Per Erik Wästberg (narozen 20. listopadu 1933) je a švédský spisovatel a člen Švédská akademie od roku 1997.
Wästberg se narodil v roce Stockholm, syn Erika Wästberga a jeho manželky Grety rozené Hirschové, a je držitelem titulu v oboru literatura z Univerzita v Uppsale. Byl šéfredaktorem největšího švédského deníku, Dagens Nyheter 1976–1982 a přispívá od roku 1953. Je starším bratrem Olle Wästberg.[1]
Literární dílo
Wästberg, který jako svítidlo Amnesty International a bývalý prezident Mezinárodní PEN - stejně jako být členem Nobelova cena pro Výbor pro literaturu - má své vlastní bezvadné pověsti o dobrořečení, zachránil okouzlující duši před zapomenutím a jemně připomněl čtenářům.
Román o Anders Sparrman napsal Per Wästberg ukazuje, že předmět této poetické životopisný román, byl Švéd přírodní vědec, první zoolog studovat například nosorožce afrického. Dokonce ani v době, kdy zemřel, v roce 1820 už nikdo necestoval dále na jih. Ale jak Per Wästberg prozrazuje dojímavý postskript, Sparrmanův život zůstal navzdory chvályhodným vědeckým objevům a průlomové kartografii temný.[2]
Politické práce
Wästberg vedl rozsáhlou kampaň za kampaň lidská práva. Byl prezidentem PEN International od roku 1979 do roku 1986 a zakladatel švédské sekce Amnesty International (1963). V této souvislosti byl zapojen dokoloniální hnutí. Byl obzvláště aktivní v boji proti Apartheid v Jižní Afrika, kde se stal jeho blízkým přítelem Nadine Gordimer.
Vláda ho vyloučila v roce Rhodesie v roce 1959 a po vydání jeho knihy proti apartheidu På svarta listan (Na černé listině) v roce 1960 mu byl zakázán vstup jak do Rhodesie, tak do Jižní Afrika. Do Jižní Afriky se vrátil až v roce 1990, po propuštění z vězení Nelson Mandela.
Seznam publikovaných prací
Romány
- Pojke med såpbubblor (1949)
- Ett gammalt skuggspel (1952)
- Chalva kungariket (1955)
- Arvtagaren (1958)
- Vattenslottet (1968)
- Luftburen (1969)
- Jordmånen (1972)
- Eldens skugga (1986)
- Bergets källa (1987)
- Ljusets hjärta (1991)
- Vindens låga (1993)
Poezie
- Tio atmosfärer (1963)
- Enkel resa (1964)
- En avlägsen likhet (1983)
- Frusna tillgångar (1990)
- Förtöjningar (1995)
- Tre rader (1998)
- Raderingar (1999)
- Fortifikationer (2001)
- Tillbaka i tid (2004)
O Africe a třetím světě
- Förbjudet område (1960)
- På svarta listan (1960)
- Afrika berättar (1961)
- Afrika-ett uppdrag (1976)
- Já Sydafrika - resan až do friheten (1995)
- Moderní afrikanský litteratur (1969)
- Afrikansk poesi (1971)
- Resor, intervjuver, porträtt, politiska analyzer från en långvarig vistelse ve společnosti Sydafrika (1994)
Biografie a eseje
- Ernst och Mimmi, biografi genom brev (1964)
- Alice och Hjördis Två systrar (1994)
- En dag på världsmarknaden (1967)
- Berättarens ögonblick (1977)
- Obestämda artiklar (1981)
- Bestämda artiklar (1982)
- Frukost med Gerard (1992)
- Lovtal (1996)
- Ung mans dagbok (1996)
- Ung författares dagbok (1997)
- Duvdrottningen (1998)
- Edith Whartons hemliga trädgård (2000)
- Övergångsställen (2002)
- Ute i livet: en memoar (1980–1994) (2012)
- Gustaf Adolf Lysholm: diktare, drömmare, servitör - en biografi (2013)
- Per Wästbergs Stockholm (2013)
- Lovord (2014)
- Erik och Margot: en kärlekshistoria (2014)
- Mellanblad (2015)
V angličtině
- Případ proti Portugalsko – Angola a Mosambik (s Anders Ehnmark, 1965)
- Úkoly v Africe (1986)
Reference
externí odkazy
- Životopis Výboru pro Nobelovu cenu
- Rozhovor a profil poprvé publikováno v časopise Prospect
- PEN International
Kulturní kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Werner Aspenström | Švédská akademie, Sedadlo č. 12 1997– | Uspěl Držitel úřadu |
Pozice neziskových organizací | ||
Předcházet Mario Vargas Llosa | Mezinárodní prezident PEN International 1979–1986 | Uspěl Francis King |
Předcházet René Tavernier | Mezinárodní (prozatímní) prezident PEN International 1989–1990 | Uspěl György Konrád |