Horace Engdahl - Horace Engdahl
Horace Engdahl | |
---|---|
![]() Horace Engdahl v roce 2008 | |
narozený | |
obsazení | Profesor skandinávské literatury University of Aarhus; bývalý stálý tajemník švédské akademie |
Manžel (y) | Ebba Witt-Brattström (1989–2014) |
Horace Oscar Axel Engdahl (narozen 30. prosince 1948) je a švédský literární historik a kritik a byl členem Švédská akademie od roku 1997. Stálým tajemníkem Švédské akademie byl od roku 1999 do června 2009, kdy jej vystřídal švédský autor a historik Peter Englund.
Životopis
Engdahl se narodil v Karlskrona, Blekinge, Švédsko. Získal titul B.A. v roce 1970 v Stockholmská univerzita;[1] získal doktorát (fil. dr. ) v roce 1987, se studií o švédštině romantismus, ale mezitím působil jako literární kritik, překladatel a redaktor časopisu a byl jedním ze zavaděčů kontinentální tradice literární vědy ve Švédsku. Je mimořádným profesorem Skandinávská literatura na University of Aarhus v Dánsko. On mluví švédský, Angličtina, Němec, francouzština a ruština plynně.
Engdahl byl členem Kris redakce.[2]
Dne 16. Října 1997 se Engdahl stal členem Švédská akademie, zvolen do křesla číslo 17 uvolněného smrtí Johannes Edfelt; dne 1. června 1999 uspěl Sture Allén jako stálý tajemník Akademie, tj. její výkonný člen a mluvčí. Jako takový měl každoroční úkol oznamovat příjemci Nobelova cena za literaturu veřejnosti. Dne 20. prosince 2008 bylo oznámeno, že po deseti letech Engdahl odstoupí z funkce stálého tajemníka Akademie 1. června 2009.[3]
V letech 1989 až 2014 byl ženatý Ebba Witt-Brattström, profesor literatury na Univerzita Södertörn mimo Stockholm. Mají tři syny.
Kontroverze
V říjnu 2008 to Engdahl řekl Associated Press že Spojené státy je „příliš izolovaný, příliš ostrovní“ na to, aby vyzval Evropu jako „střed literárního světa“[4] a že „nepřekládají dostatečně a skutečně se neúčastní velkého dialogu literatury ... Ta nevědomost je omezující“. V době rozhovoru žádný americký autor od roku 1993 neobdržel Nobelovu cenu za literaturu.[5] Jeho komentáře vyvolaly polemiku přes Atlantik s Harold Augenbraum, hlava USA Národní knižní nadace nabízející mu zaslání seznamu čtení.[4] Engdahl byl údajně „velmi překvapen“, že americká reakce byla „tak násilná“. Nemyslel si, že to, co řekl, bylo „to hanlivé nebo senzační“ a připustil, že jeho komentáře mohly být „možná trochu zobecňující“.[4]
V dubnu 2018 New York Times uvedl, že Engdahl se ohradil proti bývalým členům Akademie, kteří odešli po obvinění ze sexuálního zneužívání Jean-Claude Arnault.[6]

Bibliografie
- Om det utopiska tänkesättet: föreläsning i Stockholm (1982)
- Švédský balet a tanec: současný pohled (1984)
- Den romantiska texten: en essä i nio avsnitt (1986)
- Om uppmärksamheten (1988)
- Stilen och lyckan: Essäer om litteratur (1992)
- Beröringens ABC: en essä om rösten i litteraturen (1994)
- Stagnelius Kärleken (1996)
- Meteorer (1999)
- Ärret efter drömmen (2009)
- Cigaretten efteråt (2011)
- Den Sista Grisen (2016)
- Nattens mänsklighet (2019)
- De obekymrade (2019)
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2008-12-19. Citováno 2008-12-23.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ "Stol nr 17 - Horace Engdahl | Svenska Akademien". www.svenskaakademien.se (ve švédštině). Citováno 2018-02-11.
- ^ Nilsson, Dan (2008-12-20). "Fattade beslutet i maj". Svenska Dagbladet. Citováno 2008-12-20.
- ^ A b C „Žádné ceny Nobelovy ceny pro americké spisovatele: jsou příliš farní“ autorka Suzanne Goldenberg, Opatrovník, Čtvrtek 2. října 2008
- ^ „Ztratili jsme se v překladu?; New York Times, 4. října 2008, Charles McGrath
- ^ „Sexuální zneužívání skandál vrhá stín nad Nobelovu cenu za literaturu“; The New York Times, 11. dubna 2018