Yvonne Hirdmanová - Yvonne Hirdman

Yvonne Hirdman (2012)

Yvonne Hirdmanová (narozen 18. ledna 1943), je švédský historik a Rod výzkumník. Za svou práci získala řadu ocenění, včetně Srpnová cena.

Raná léta a vzdělání

Yvonne Hirdman je dcerou učitele jazyků Einara Hirdmana (1916–1999) a Charlotte Hirdmanové, rozené Schledtové (1906–1966), a vnučkou Gunnara a Maj Hirdmana. Je matkou Anji Hirdmanovou a sestrou Sven Hirdman. Vyrostla v Hökarängen, Malmberget. a Oskarshamn. V roce 1968 získala bakalářský titul a v roce 1974 titul PhD Stockholmská univerzita s tezí o Sveriges Kommunistiska Parti 1939–1945 („Švédská komunistická strana 1939–1945“).

Kariéra

Mimo jiné prováděla genderově orientovaný výzkum a je známá zejména tím, že ve Švédsku zavedla koncept „pohlaví“, který byl v anglickém jazyce zaveden již v roce 1988.[1] Její teorie měla nejprve vliv na vyšetřování státní moci, kde byla jednou z jejích členů.[2] Byla profesorkou historie na University of Gothenburg, pracující v Institutu pro pracovní život; profesor soudobých dějin na Södertörn University; a profesorka historie na Stockholmské univerzitě, kde je od roku 2017 profesorkou emeritou na katedře historie.[3]

Hirdman provedl mnoho výzkumů týkajících se pohlaví a je také osobou, která v 80. letech zavedla slovo „gender“ ve švédském jazyce.[1] Pojem pohlaví se stal užitečným, když se hovořilo o „ženě“ nebo „muži“ v kontextu spíše kulturním a sociálním než biologickém.[4] V roce 1988 Hirdman publikoval zprávu na univerzitě v Göteborgu v knižní podobě s názvem: Systém Genus: teoretické úvahy o sociální podřízenosti žen, vyšetřování moci.[5] Právě v této zprávě napsal Hirdman o pojmu pohlaví v jeho důležitosti ve švédském jazyce a poté byl tento koncept zahájen ve švédském jazyce.[6] V roce 2004 napsala knihu s názvem: The Genus System - Reflections on Women's Social Subordination.[7] V roce 2001 Hirdman vydala své první vydání knihy Rod, o měnících se formách stability.[8] Novější vydání vyšlo v roce 2003 se stejným názvem.[9] Ve všech těchto knihách a zprávách je společnou součástí to, že je každý znepokojen a dotýká se pohlaví subjektu jako subjektu i jako konceptu. Na Hirdmana lze proto nahlížet jako na protagonistu v této oblasti a na osobu, která na toto téma v historii Švédska udělala zásadní dojem.

V roce 2015 vyšla její autobiografie, Medan jag var ung („Když jsem byl mladý“).[2]

Vybraná díla

  • Sveriges kommunistiska parti 1939-1945. Sverige under andra världskriget. Stockholm: Allmänna förl. 1974. Libris 7257729
  • Vi bygger landet: den svenska arbetarrörelsens historia fr Per Per Götrek till Olof Palme. Solna: Pogo tisk. 1979. Libris 7639436
  • Mat som vetenskap, utopi och ideologi. 1980. Libris 3172972
  • Magfrågan: mat som mål och medel: Stockholm 1870-1920. Tema nova. Stockholm: Rabén & Sjögren. 1983. Libris 8349157
  • Olof Petersson och Yvonne Hirdman (1985). Všechna práva vyhrazena: TAMs, TBVs a TCOs tematräff om den politiska makten och folkstyret den 5. prosince 1985. Uppsala: Maktutredningen. Libris 556019
  • Om makt. Uppsala: Maktutredningen. 1986. Libris 556040
  • Genussystemet: teoretiska funderingar kring kvinnors sociala underordning. Uppsala: Maktutredningen. 1988. Libris 753181
  • Att lägga livet till rätta: studier i svensk folkhemspolitik. Stockholm: Carlsson. 1989. Libris 7665869
  • Genderový systém: teoretické úvahy o sociální podřízenosti žen. Uppsala: Maktutredningen. 1990. Libris 883049
  • Den socialistiska hemmafrun och andra kvinnohistorier. Stockholm: Carlsson. 1992. Libris 8376656
  • Utopie v domácnosti: esej. Mezinárodní deník politické ekonomie; Sv. 22: 2. Armonk, NY: Sharpe. 1992. Libris 12000263
  • Folkhemstanken och kvinnorna: historiens andra sida. Samtal om rättvisa, 1103-2146; 9. Stockholm: Brevskolan. 1993. Libris 7431356
  • Vyprávění o podřízenosti? Dotisk - Institutet for arbetslivsforskning, 1400-2027: 19. Stockholm: Institutet för arbetslivsforskning. 1994. Libris 1975578
  • Otázka sociálního inženýrství a ženy: Švédsko ve třicátých letech. Dotisk - Institut för arbetslivsforskning, 1400-2027: 7. Stockholm: Institutet för arbetslivsforskning. 1994. Libris 1956049
  • Ženy - od možnosti k problému?: Konflikt pohlaví v sociálním státě - švédský model. Řada výzkumných zpráv / Arbetslivscentrum, 1103-2499: 3. Stockholm: Arbetslivscentrum. 1994. Libris 1777349
  • Genusanalys av välfärdsstaten: en utmaning av dikotomierna. Dotisk - Institut för arbetslivsforskning, 1400-2027: 5. Stockholm: Institutet för arbetslivsforskning. 1994. Libris 1947234
  • Påminnelser: om kvinnors liv i Sverige. Stockholm: Carlsson. 1995. Libris 7666498
  • Med kluven tunga: LO och genusordningen. Stockholm: Atlas. 1998. Libris 7777514
  • Rod: om det stabilas föränderliga bývalý. Malmö: Liber. 2001. Libris 8354469
  • Klíčové pojmy ve feministické teorii: analýza pohlaví a dobrých životních podmínek. Freia 0907-2179 34. Aalborg: Freia, Feministické výzkumné centrum v Aalborgu, Katedra rozvoje a plánování, Aalborg University. 2001. Libris 8954150
  • Det tänkande hjärtat: boken om Alva Myrdal. Stockholm: Ordfront. 2006. Libris 10141468
  • Gösta och genusordningen: feministiska betraktelser. Stockholm: Ordfront. 2007. Libris 10425277
  • Den röda grevinnan: en europeisk historia. Stockholm: Ordfront. 2010. Libris 11744243
  • Vad bör göras? : jämställdhet och politik under femtio år. Stockholm: Ordfront. 2014. Libris 15122351
  • Medan jag var ung: ego-historia från 1900-talet. Stockholm: Ordfront. 2015. Libris 17048945

Ocenění

  • 2003 - Årets väckarklocka
  • 2005 - Kellgrenpriset
  • 2010 - Cena Hertig Karls
  • Cena 2010 - srpen
  • 2016 – Cena Moa

Reference

Citace

  1. ^ A b Yvonne Hirdman: Genussystemet - reflexioner kring kvinnors sociala underordningWebové platformy Göteborgs universitets
  2. ^ A b "Hodnocení Medan jag var ung, Yvonne Hirdman: Egohistoria från en orolig själ - LitteraturMagazinet". Citováno 2015-05-25.
  3. ^ Lundgren, Kjell. „Det nordiska välfärdssamhället under 1900-talet“. www.historia.su.se. Citováno 2017-03-13.
  4. ^ "Rod / kön | Nationella sekretariatet för genusforskning". www.genus.se (ve švédštině). Citováno 2017-03-13.
  5. ^ "LIBRIS - Genussystemet:". libris.kb.se (ve švédštině). Citováno 2017-03-13.
  6. ^ Bolin, Eva (2004). Yvonne Hirdmanová - profesorka i Historia.
  7. ^ „LIBRIS - Genussystemet - reflexioner k ...“ libris.kb.se (ve švédštině). Citováno 2017-03-13.
  8. ^ "LIBRIS - Rod:". libris.kb.se (ve švédštině). Citováno 2017-03-13.
  9. ^ "LIBRIS - rod:". libris.kb.se (ve švédštině). Citováno 2017-03-13.

externí odkazy