Část III albánské ústavy - Part III of the Albanian Constitution
| Část seriálu o |
| Albánská ústava |
|---|
 |
| Albánie |
| Preambule |
| Části ústavy |
| Referenda |
|
Část třetí (Část III) z Ústava Albánie je třetí z osmnácti částí.[1]S názvem Shromážděníje rozdělena do 4 kapitol, které se skládají z 22 článků.
Shromáždění
Kapitola I: Volby a volební období
- článek 64 -
1. Shromáždění se skládá ze 140 poslanců volených podle systému poměrných voleb s regionální konkurencí a národním prahem.
2. Na rozdělení mandátů se podílejí volební subjekty, které dosáhnou celostátního prahu.
3. Voliči mají právo dát přednostním hlasům kandidáty na volebních listinách. Kritéria a pravidla pro implementaci volebního systému, pro určení volebních zón, národní hranici, počet mandátů pro každou volební zónu, rozdělení mandátů a rozsah preferovaného hlasování stanoví zákon o volby. Volební zákon zaručuje, že ne méně než dvě třetiny seznamu s více jmény budou předmětem preferenčního hlasování a budou zastoupeny podle pohlaví.
- článek 65 -
1. Shromáždění je voleno každé čtyři roky. Mandát Shromáždění začíná jeho prvním zasedáním po volbách a končí ke stejnému datu, ve stejném měsíci čtvrtého roku ode dne prvního zasedání. V každém případě zůstává shromáždění ve službě až do prvního zasedání nově zvoleného shromáždění.
2. Volby do nového shromáždění se konají v nejbližším volebním období, které předchází datu skončení mandátu shromáždění. Volební období a pravidla pro konání voleb do sněmu stanoví zákon o volbách.
3. Je-li Shromáždění rozpuštěno před skončením jeho plného mandátu, konají se volby nejpozději 45 dní po jeho rozpuštění.
4. Shromáždění nesmí schvalovat zákony po dobu 60 dnů před ukončením svého mandátu do prvního zasedání nového shromáždění, s výjimkou případů, kdy byla uložena mimořádná opatření.
- článek 66 -
Mandát Shromáždění se prodlužuje pouze v případě války a tak dlouho, dokud trvá. Když je shromáždění rozpuštěno, samo se vybavuje.
- článek 67 -
1. Prezident republiky svolává nově zvolené Shromáždění nejdříve ke dni ukončení mandátu předchozího Shromáždění, nejpozději však do 10 dnů po skončení jeho mandátu. Pokud bylo předchozí shromáždění rozpuštěno před skončením funkčního období, svolá prezident republiky nové shromáždění nejpozději do 10 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
2. Pokud prezident republiky tuto pravomoc nevykonává, svolává se Shromáždění desátým dnem lhůty stanovené v bodě 1 tohoto článku.
Kapitola II: Poslanci
- článek 68 -
1. Kandidáty na poslance zastupují na úrovni volební zóny politické strany nebo voliči. Kandidát může být předložen pouze jedním z navrhujících subjektů podle této části. Pravidla pro registraci kandidátů na poslance stanoví volební zákon.
2. Zákon o volbách stanoví rovněž další nezbytná kritéria a pravidla pro organizaci a průběh voleb, včetně těch, která se týkají registrace voličů, vedení volební kampaně, správy a platnosti voleb a vyhlášení jejich výsledků.
- článek 69 -
1. Aniž by rezignovali na svou funkci, nemohou kandidovat ani být zvoleni poslanci:
a) soudci, státní zástupci;
b) vojenští opraváři v činné službě;
c) zaměstnanci policie a národní bezpečnosti;
ç) diplomatičtí zástupci;
d) starostové a vedoucí obcí a prefekti v místech, kde vykonávají své povinnosti;
dh) předsedové a členové volebních komisí;
e) prezident republiky a vyšší úředníci státní správy uvažovaní zákonem.2. Mandát získaný v rozporu s odstavcem 1 tohoto článku je neplatný.
- článek 70 -
1. Poslanci zastupují lidi a nejsou vázáni žádným povinným mandátem.
2. Poslanci nesmí současně vykonávat žádnou jinou veřejnou povinnost, s výjimkou funkce člena Rady ministrů. Další případy neslučitelnosti stanoví zákon.
3. Poslanci nesmějí vykonávat žádnou výdělečnou činnost, která vychází z majetku státu nebo místní správy, ani nesmí nabývat svůj majetek.
4. Za každé porušení odstavce 3 tohoto článku, na návrh předsedy shromáždění nebo jedné desetiny jeho členů, rozhodne shromáždění o zaslání věci Ústavnímu soudu, který rozhodne o neslučitelnosti.
- článek 71 -
1. Mandát poslance začíná dnem, kdy je prohlášen za zvolený příslušnou volební komisí.
2. Mandát poslance končí, případně je neplatný:
a) když nesloží přísahu;
b) když se vzdá mandátu;
c) je-li zjištěna jedna z podmínek nevyhnutelnosti uvažovaných v článcích 69 a 70, odstavcích 2 a 3;
ç) po skončení mandátu shromáždění;
d) je-li bezdůvodně nepřítomný ve shromáždění déle než šest po sobě jdoucích měsíců.
dh) pokud je pravomocným rozsudkem odsouzen za spáchání trestného činu.
- článek 72 -
Před zahájením výkonu mandátu skládají poslanci ve sněmu přísahu.
- článek 73 -
1. Poslanec neodpovídá za názory vyjádřené shromážděním a hlasování při výkonu funkce. Toto ustanovení není použitelné v případě pomluvy.
2. Poslance nelze zatknout ani ho zbavit svobody v jakékoli formě, ani proti němu nelze provádět osobní prohlídku nebo prohlídku bydliště bez povolení shromáždění.
3. Zástupce může být zadržen nebo zatčen bez povolení, pokud je zajat během nebo bezprostředně po spáchání trestného činu. Generální prokurátor nebo hlavní speciální prokurátor okamžitě uvědomí shromáždění, které, pokud zjistí, že zde není prostor pro řízení, nařídí zrušení opatření.
4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku může Shromáždění z důvodu ochrany údajů vést diskuse na uzavřených zasedáních. Rozhodnutí se přijímá veřejným hlasováním.
Kapitola III: Organizace a fungování
- článek 74 -
1. Shromáždění každoročně pracuje na dvou zasedáních. První zasedání začíná třetí pondělí v lednu a druhé zasedání první pondělí v září.
2. Shromáždění se schází na mimořádném zasedání, pokud o to požádá prezident republiky, předseda vlády nebo pětina všech poslanců.
3. Mimořádná zasedání svolává předseda shromáždění na základě stanoveného programu jednání.
- článek 75 -
1. Shromáždění volí a odvolává svého předsedu.
2. Shromáždění je organizováno a funguje podle předpisů schválených většinou všech členů.
- článek 76 -
1. Předseda předsedá debatám, řídí práci, zajišťuje dodržování práv shromáždění a jeho členů a zastupuje shromáždění ve vztazích s ostatními.
2. Nejvyšším civilním zaměstnancem shromáždění je generální tajemník.
3. Další služby nezbytné pro fungování shromáždění zajišťují další zaměstnanci, jak je uvedeno ve vnitřních předpisech.
- článek 77 -
1. Shromáždění volí stálé výbory ze svých řad a může rovněž zřizovat zvláštní výbory.
2. Shromáždění má právo a na žádost jedné čtvrtiny svých členů je povinno určit výbory vyšetřovatelů k přezkoumání konkrétní záležitosti. Jeho závěry nejsou pro soudy závazné, lze je však oznámit úřadu státního zástupce, který je hodnotí podle zákonných postupů.
3. Výbory vyšetřovatelů jednají v souladu s postupy stanovenými zákonem.
- článek 78 -
1. Shromáždění rozhoduje většinou hlasů za přítomnosti více než poloviny svých členů, s výjimkou případů, kdy ústava stanoví kvalifikovanou většinu.
2. Zasedání poslanců, která jsou svolávána bez svolání v souladu s předpisy, nemají žádný účinek.
- článek 79 -
1. Zasedání shromáždění jsou otevřená.
2. Na žádost prezidenta republiky, předsedy vlády nebo jedné pětiny poslanců mohou být zasedání Shromáždění ukončena, pokud pro něj hlasovala většina všech jeho členů.
- článek 80 -
1. Předseda vlády a kterýkoli další člen Rady ministrů je povinen odpovědět na slyšení a dotazy poslanců do tří týdnů.
2. Člen Rady ministrů má právo účastnit se zasedání Shromáždění nebo jeho výborů; dostane slovo, kdykoli o to požádá.
3. Vedoucí státních institucí podávají na žádost parlamentních výborů vysvětlení a informují o konkrétních otázkách své činnosti v rozsahu povoleném zákonem.
Kapitola IV: Legislativní proces
- článek 81 -
1. Rada ministrů, každý zástupce a 20 000 voličů má právo navrhovat zákony.
2. Tři pětiny všech členů Shromáždění schvalují:
a) zákony o organizaci a fungování institucí stanovené v ústavě;
b) zákon o občanství;
c) zákon o obecných a místních volbách;
ç) zákon o referendech;
d) kódy;
dh) zákon pro stav nouze;
e) zákon o postavení veřejných funkcionářů;
ë) zákon o amnestii;
f) zákon o správním rozdělení republiky.
- článek 82 -
1. V takovém případě musí být k návrhu zákona vždy přiložena zpráva, která odůvodní finanční výdaje na jeho provedení.
2. Žádný nevládní návrh zákona, který vyžaduje zvýšení výdajů státního rozpočtu nebo snížení příjmů, nesmí být schválen bez zaujetí stanoviska Rady ministrů, které musí být vydáno do 30 dnů ode dne obdržení návrhu zákon.
3. Pokud Rada ministrů ve výše uvedeném termínu neodpoví, projde návrh zákona přezkumem obvyklým postupem.
- článek 83 -
1. O návrhu zákona se hlasuje třikrát: v zásadě článek za článkem a v celém rozsahu.
2. Shromáždění může na žádost Rady ministrů nebo jedné pětiny všech poslanců přezkoumat a schválit návrh zákona ve zrychleném řízení, nejdříve však do jednoho týdne od zahájení přezkumného řízení.
3. Zrychlené řízení není povoleno pro přezkum návrhů zákonů uvedených v čl. 81 odst. 2, s výjimkou písmene a).
- článek 84 -
1. Prezident republiky schválí zákon do 20 dnů od jeho předložení.
2. Zákon se považuje za vyhlášený, pokud předseda nepřevezme nároky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 85 odst. 1.
3. Zákon vstupuje v platnost nejdříve 15 dnů od jeho zveřejnění v Úředním věstníku.
4. V případě mimořádných opatření, jakož i v případě nouze a nouze vstoupí zákon v platnost okamžitě po veřejném oznámení. Zákon bude zveřejněn v nadcházejícím vydání Úředního věstníku.
- článek 85 -
1. Prezident republiky má právo vrátit zákon k přezkoumání pouze jednou.
2. Dekret prezidenta o přezkumu zákona pozbývá účinnosti, pokud proti němu hlasuje většina všech členů Shromáždění.