Severský noir - Nordic noir - Wikipedia

Nordic Noir v a Helsinki knihovna

Severský noir, také známý jako Skandinávský noir, je žánr z kriminalita obvykle psáno z policejního hlediska a zasazeno Skandinávie nebo Severské země. Prostý jazyk se vyhýbá metafora a zasazené do bezútěšné krajiny vede k temné a morálně složité nálada, zobrazující napětí mezi zjevně tichým a nevýrazným společenským povrchem a vraždou, misogynií, znásilněním a rasismem, které líčí pod ním. To kontrastuje s whodunit styl jako Anglický venkovský dům záhada vraždy. Popularita severského noiru se rozšířila i na obrazovku, jako např Zabíjení, Most,[1][2]V pasti,[3][4] a Pohraniční město.[5]

Počátky

Existují různé názory na původ, ale většina komentátorů souhlasí s tím, že žánr se stal dobře zavedeným jako literární žánr do 90. let; Švédský spisovatel Henning Mankell který byl někdy označován jako „otec severského noiru“[6] konstatuje, že Martin Beck série románů Maj Sjöwall a Per Wahlöö „prolomil předchozí trendy v krimi“ a propagoval nový styl: „Byli ovlivněni a inspirováni americkým spisovatelem Ed McBain. Uvědomili si, že existuje obrovské neprozkoumané území, na kterém by kriminální romány mohly tvořit rámec pro příběhy obsahující sociální kritiku. “[7] Kerstin Bergman poznamenává, že „to, díky čemu romány Sjöwall a Wahlöö vyčnívaly z předchozí kriminální fikce - a díky čemuž byly v následujících desetiletích tak vlivné - bylo především vědomé zahrnutí kritického pohledu na švédskou společnost.“[8]

Knihy Henninga Mankella o „Kurt Wallander „učinil ze žánru masový fenomén v 90. letech. Norský autor Karin Fossum Knihy o inspektorovi Sejerovi byly také velmi vlivné a široce přeložené.[9] Britský autor Barry Forshaw navrhl to Peter Høeg atmosférický román Slečna Smilla cítí sníh byla „masivně vlivná“ jako pravý předek „skandinávské nové vlny“ a nastavením své protiintuitivní hrdinky v Kodani a Grónsku zahájila současnou skandinávskou vlnu psaní kriminality.[10]

Jeden kritik se domnívá: „Severská kriminalita nese úctyhodnější kachet ... než podobný žánrová fikce vyrobené v Británii nebo USA ".[11] Jazyk, hrdinové a nastavení jsou tři společné rysy žánru, který se vyznačuje prostým, přímým stylem psaní bez metafora.[12] Romány jsou často policejní procesní se zaměřením na monotónní každodenní práci policie, která často zahrnuje současné vyšetřování několika trestných činů.[13] Mezi příklady patří Dívka s dračím tetováním a jeho pokračování podle Stieg Larsson,[14] Henning Mankell je Kurt Wallander detektivní série a Maj Sjöwall a Per Wahlöö je Martin Beck romány.[15]

Do roku 2010 neměl žánr žádný konkrétní název, ale někdy byl popisně označován jako „severská krimi“ nebo „skandinávská krimi“. V samotných severských zemích tomu tak stále je. Výrazy „Nordic noir“ a „Scandinavian noir“ jsou v angličtině používány převážně zaměnitelně; zatímco Skandinávii tvoří Dánsko, Norsko, a Švédsko, Severoněmecké - mluvící země, které jsou jazykově, etnicky a kulturně úzce spjaty, zatímco Severské země jsou širší skupinou, která zahrnuje i země v tradiční skandinávské sféře politického a kulturního vlivu, jako např Finsko, což je hlavně Finština - mluvící a kulturně odlišné od Skandinávie.

V Anglicky mluvící svět, termín „severský noir“ vytvořil skandinávské oddělení na University College of London a získal další využití v britských médiích v roce 2010, počínaje vysíláním BBC dokument s názvem Nordic Noir: The Story of Scandinavian Crime Fiction.[16] Opatrovník také odkazoval se na Zabíjení jako severský noir.[16][17] Tyto faktory podtrhují, že tento termín je považován za typický pro jev, který je spojován s hlediskem cizího oka v rozeznatelném severském kontextu.[16] Severský noir zůstává cizím výrazem, protože se v severských zemích nepoužívá.

Funkce

Někteří kritici připisují úspěch žánru výraznému a přitažlivému stylu, „realistickému, jednoduchému a přesnému ... a zbavenému zbytečných slov“.[12] Jejich protagonisty jsou obvykle mrzutí detektivové[18] nebo ty, které opotřebovávají starosti a zdaleka nejsou jednoduše hrdinské.[12] Tímto způsobem život protagonistů vrhl světlo na chyby společnosti, které přesahují samotný zločin.[19] To souvisí s tím, jak tento žánr často řeší záhadu vraždy, která je spojena s několika ději a tématy, jako je vyšetřování temného podbřišku moderní společnosti.[20] To se prokazuje v případě Nespavost filmy, které obsahovaly řešení kriminality spojené s úpadkem severského sociálního státu.[21]

Popis severského noiru citoval, že je typický slabě osvětlenou estetikou, kterou odpovídá pomalé a melancholické tempo i mnohovrstevné děje.[20] Často představuje kombinaci pochmurného naturalismu a bezútěšných míst se zaměřením na smysl místa, kde se mohou stát špatné věci.[18] To byly charakteristické emoce série Pohraniční město, které byly dále kombinovány s atmosférou vyplývající ze strachu z Rusko.[18]

Práce také dluží něco skandinávskému politickému systému, kde je zjevná rovnost, sociální spravedlnost a liberalismus Severský model je vidět, že zakrývá temná tajemství a skryté nenávisti. Stiega Larssona Tisíciletí trilogie se například zabývá misogynií a znásilněním, zatímco Henning Mankell Anonymní zabijáci se zaměřuje na selhání Švédska při integraci jeho populace přistěhovalců.[12][22]

Televize

Termín „nordic noir“ se rovněž používá u filmů a televizních seriálů tohoto žánru, jak u adaptací románů, tak u původních scénářů. Pozoruhodné příklady jsou Zabíjení, Most,[23] V pasti, Pohraniční město a Marcella.[1]

Kritik Boyd Tonkin navrhl, že Britové, ale silně ovlivněni Skandinávií Shetlandské ostrovy a Vnější Hebridy produkovali autory ve spojenecké, ne-li přesně identické tradici.[24] Exponenty zahrnují Ann Cleeves, jehož Shetlandy knihy byly upraveno pro televizi, a Peter May Lewis Trilogy. Relativně pomalejší narativní tempo kriminálních dramat ve Velké Británii Široký kostel, Chybějící a Řeka je také připočítán vlivu „skandinávského noiru“.[25]

Originální programy s titulky se ukázaly být u britského publika oblíbenější.[Citace je zapotřebí ] Mezinárodní adaptace, jako například ve francouzštině / britštině Sky Television Tunel (převzato ze švédštiny / dánštiny Most ) mají svou vlastní identitu při zachování stylistické a tematické souvislosti s původní sérií. Zatímco americké kino přineslo anglickou filmovou verzi filmu Dívka s dračím tetováním k celosvětovému publiku, přijímání potlesk a byl kasovní úspěch, americké úpravy, jako je Zabíjení dopadly méně dobře kriticky[26] a ukázaly se méně populární z hlediska reakce publika než původní produkce, příkladem je trvalý zájem o Arne Dahl Intercrime série, původně s názvem Tým A.a jeho televizní adaptace.

Autoři

Mezi autory, kteří se podíleli na vzniku a založení tohoto žánru, patří:[10]

Finština
islandský
dánština
Norština
švédský
Faerský

Reference

  1. ^ A b Hale, Mike (24. října 2017). „Ve třech streamovacích sériích severských noirů bojují ženy proti mrazu“. The New York Times. Citováno 2. dubna 2018.
  2. ^ „Netflix jde severským noirem s novým švédským thrillerem“. 8. září 2017. Citováno 2. dubna 2018.
  3. ^ Mike Hale, „Recenze: Jako Nordic Noir? „Trapped“ Is Chilly, and Pulls You In. “ New York Times, 17. února 2017. https://www.nytimes.com/2017/02/17/arts/television/review-like-nordic-noir-trapped-is-chilly-and-pulls-you-in.html
  4. ^ Futonský kritik. 13/11/20. Uznávaná islandská série „Trapped“ získává pokračování sezóny a jde do Netflixu.http://www.thefutoncritic.com/news/2020/11/13/acclaimed-icelandic-series-trapped-gets-a-sequel-season-and-goes-to-netflix-488204/20201113netflix01/
  5. ^ Dan Webster. „More Nordic noir: finská série„ Bordertown. “Mluvčí-recenze. St, 26. srpna 2020. https://www.spokesman.com/7blog/2020/aug/26/more-nordic-noir-finlands-series-bordertown/
  6. ^ Autor severského noiru Henning Mankell prohrává boj s rakovinou
  7. ^ Mankell, Henning (2006). Úvod do Roseanna. HarperCollins. ISBN  0-00-743911-3
  8. ^ Bergman, Kerstin (2014). Swedish Crime Fiction: The Making of Nordic Noir. Mimesis International. ISBN  978-88-575-1983-8
  9. ^ Barry Forshaw, Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV, Oldcastle Books, 2013
  10. ^ A b Forshaw, Barry (2013). Nordic Noir. Pocket Essentials. ISBN  978-1-84243-987-6.
  11. ^ Forshaw, Barry (8. července 2011). „Nové hvězdy severského noiru: norští autoři diskutují o vlně zločinu v jejich zemi“. Nezávislý. Citováno 5. září 2011.
  12. ^ A b C d „Skandinávská krimi - inspektor severský - proč jsou severské detektivní romány tak úspěšné?“. Ekonom. 11. března 2010. Citováno 5. září 2011.
  13. ^ Miller, Laura (15. ledna 2010). „Zvláštní případ severských detektivů“. The Wall Street Journal. Citováno 5. září 2011.
  14. ^ „Nordic Noir: The Story of Scandinavian Crime Fiction“. BBC. 21. srpna 2011. Citováno 5. září 2011.
  15. ^ „Nordic Noir a sociální stát“. The New York Times. 19. března 2010. Citováno 5. září 2011.
  16. ^ A b C Garcia, Alberto (2016). Emoce v současném televizním seriálu. New York: Palgrave Macmillan. p. 138. ISBN  9781349849369.
  17. ^ Frost, Vicky (11.11.2011). „Návrat zabití“. Opatrovník. ISSN  0261-3077. Citováno 2019-01-18.
  18. ^ A b C Mrozewicz, Anna Estera (2018). Beyond Eastern Noir: Reimagining Russia and Eastern Europe in Nordic Cinemas. Edinburgh: Edinburgh University Press. p. 17. ISBN  9781474418102.
  19. ^ Hansen, Kim Toft; Peacock, Steven; Turnbull, Sue (2018). Evropská televizní kriminální drama a další. Palgrave Macmillan. p. 27. ISBN  9783319968865.
  20. ^ A b Hansen, Kim; Waade, Anne (2017). Nalezení Nordic Noir: Od Beck po The Bridge. Cham: Palgrave Macmillan. p. 17. ISBN  9783319598147.
  21. ^ Hjort, Mette; Lindqvist, Ursula (2016). Společník severské kinematografie. Malden, MA: John Wiley & Sons. p. 444. ISBN  9781118475256.
  22. ^ Marc Sidwell, „Švédsko obrací stránku a skandinávský noir vysvětluje proč“ Archivováno 07.01.2014 na Wayback Machine, City AM, 28. srpna 2012
  23. ^ „Nordic Noir & Beyond“. NordicNoirTV. Citováno 2016-04-15.
  24. ^ Tonkin, Boyd (29. prosince 2012). „Nová vlna„ severského “noiru pochází z Velké Británie.“. Nezávislý. Nezávislé noviny. Citováno 28. dubna 2016.
  25. ^ Lawson, Mark (15. března 2017). "Scandi noir je mrtvý". Opatrovník. Citováno 31. prosince 2017.
  26. ^ Hale, Mike (28. března 2012). „Dánové vraždí jinak“. New York Times - televize. New York Times. Citováno 30. dubna 2016.

Další čtení

  • Bergman, Kerstin (2014). Swedish Crime Fiction: The Making of Nordic Noir. Mimesis International. ISBN  978-88-575-1983-8
  • Forshaw, Barry (2013). Nordic Noir: The Pocket Essential Guide to Scandinavian Crime Fiction, Film & TV. Harpenden: Pocket Essentials. ISBN  978-1-84243-987-6.
  • Lesser, Wendy (2020). Scandinavian Noir: In Pursuit of a Mystery. Farrar, Straus a Giroux.
  • Nestingen, Andrew & Arvas, Paula, vyd. (2011). Skandinávská kriminální fikce. University of Wales Press.

externí odkazy