Mikko Porvali - Mikko Porvali

Mikko Porvali v roce 2010.

Mikko Pietari Porvali (narozen 15. dubna 1980) je a Finština autor, historik, právník a Detektiv vrchní inspektor z Finská policie.[1][2][3]

Porvali vydal několik knih s historickými tématy, většinou zabývajícími se tématy jako např vojenské historie a inteligence, stejně jako historie Finská policie. Jeho knihy byly vydány ve Finsku vydavatelstvím Atena Publishing[4] a ve Švédsku Lind & Co.[5]

Život

Narozen v Petäjävesi, Porvali je syn policisty a vnuk rodiny Karelští evakuovaní. Jeho rodinné kořeny jsou v Kuokkala, Terijoki (v současnosti Repino, Zelenogorsk, Petrohrad ) a mnoho z jeho knih vychází z tohoto prostředí a ze života jeho starších příbuzných. Patří sem zejména jeho dědeček, finský voják a pohraniční stráž na ruských hranicích Karelská šíje.

Porvali sloužil v Finská policie od roku 2001 pocházející z venkovské oblasti strážník do vyšších řad detektivní větev. Vystudoval Finská policejní vysoká škola a právnická fakulta University of Lapland. Porvali sloužil Finské obranné síly doma i dál krizový štáb mise v zahraničí dosahující hodnosti Kapitán.[6][7]

Knihy

Autor faktů a beletrie

Porvali vydal pět non-fiction knih o finštině vojenská rozvědka v době druhá světová válka. Jeho knihy popisují vývoj finské armády hlídkování na velké vzdálenosti stejně jako finské úsilí o špionáž během války. Jeho kniha Operaatio Hokki[8] byl v roce 2011 nominován na cenu Finlandia za literaturu faktu.[9]

Dvě Porvaliho knihy líčí barevné osobní příběhy válečné éry. První, Kaatunut Normandiassa[10] (Zabit v akci, Normandie) vypráví příběh svého příbuzného zabitého jako člen kanadských vojsk během Normandská kampaň a druhý, Rautasormus[11] (Železný prsten) je sbírka výjimečných válečných milostných příběhů.

Kromě knih literatury faktu, Porvali napsal dva romány krimi podle skutečných příběhů vycházejících z historie finské policie. První z těchto knih, Sinisen kuoleman kuva[12] (Face of the Blue Death), byla vydána v roce 2015. Druhá, Veri ei vaikene[13] (Krev nikdy nemlčí), publikovaná v roce 2016, byla oceněna jako nejlepší finská kriminální kniha roku.[14][15][16]

Bibliografie

Literatura faktu

  • Vakoojakoulu: Päämajan asiamieskoulutus jatkosodassa, Jyväskylä: Atena, 2010. ISBN  978-951-796-655-9
  • Kaatunut Normandiassa: Suomalaissotilaan tarina, Jyväskylä: Atena, 2011. ISBN  978-951-796-701-3
  • Operaatio Hokki: Päämajan vaiettu kaukopartio, Jyväskylä: Atena, 2011. ISBN  978-951-796-760-0
  • Salainen tiedustelija: Suomalaisen vakoojaupseerin kirjeet 1940–1944, Jyväskylä: Atena, 2012. ISBN  978-951-796-849-2
  • Rautasormus ja muita sota-ajan rakkaustarinoita, Jyväskylä: Atena, 2013. ISBN  978-951-796-890-4
  • Hyökkäyksen edellä: Kaukopartio Kannaksella kesällä 1941, Jyväskylä: Atena, 2013. ISBN  978-951-796-945-1
  • Vanki, vakooja, sissi, Jyväskylä: Atena, 2015. ISBN  978-952-300-121-3
  • Tiedustelun näkymätön historia - Antiikista maailmansotiin, Atena, 2018. ISBN  978-952-300-401-6

Romány

  • Sinisen kuoleman kuva. Karelia Noir I., Jyväskylä: Atena, 2015. ISBN  978-952-300-158-9
  • Veri ei vaikene. Karelia Noir II, Jyväskylä: Atena, 2016. ISBN  978-952-300-244-9
  • Kadonneen kaupungin varjo. Karelia Noir III, Jyväskylä: Atena, 2018. ISBN  978-952-300-448-1

Přeloženo do švédštiny

  • Bakom Röda arméns linjer: Finska fjärrpatrullens sista uppdrag Stockholm: Lind & Co, 2012. ISBN  978-91-86597-34-4
  • Bakom fiendens linjer: Den finské finské fjärrpatrullen na Karelska näset Stockholm: Lind & Co, 2015. ISBN  978-91-86597-83-2
  • Fånge, spion, přívrženec Stockholm: Lind & Co, 2016. ISBN  978-91-88243-03-4
  • Spionskolan: Finlands hemliga agentverksamhet under andra världskriget Stockholm: Lind & Co, 2017. ISBN  978-91-88243-25-6
  • En blå död, Karelia noir I Stockholm: Lind & Co, 2017. ISBN  978-91-74618-08-2
  • Blod döljer inget. Lind & Co, 2018. ISBN  978-91-7779-650-3

Reference

  1. ^ „Kieliongelmat ehtivät jo tulla tutuiksi EU: n taisteluosaston harjoituksessa“. Helsingin Sanomat (ve finštině). 21. 11. 2006. Citováno 2017-06-08.
  2. ^ „Mikko Porvali“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-06-08.
  3. ^ „Kirjailijoiksi ryhtyneet poliisit yrittävät ymmärtää ihmistä: poliisin tärkein ase on suu“. Helsingin Sanomat (ve finštině). 7. 11. 2015. Citováno 2017-06-08.
  4. ^ „Mikko Porvali“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-06-08.
  5. ^ „Mikko Porvali | Lind & Co“. Lindco.se (ve švédštině). Citováno 2017-06-08.
  6. ^ „Reservin upseerien ylennykset 6.12.2016“. Puolustusvoimat (ve finštině). Citováno 2017-08-02.
  7. ^ „Lainopillinen edustus Euroopan unionin nopean toiminnan joukoissa“. Lakimiesuutiset (ve finštině). 07.01.2014. Citováno 2017-08-02.
  8. ^ „Mikko Porvali: Operaatio Hokki“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-07-19.
  9. ^ "Cena Finlandia za literaturu faktu 2011 | Knihy z Finska". Booksfromfinland.fi. Citováno 2017-06-08.
  10. ^ „Mikko Porvali: Kaatunut Normandiassa“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-07-19.
  11. ^ „Mikko Porvali: Rautasormus“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-07-19.
  12. ^ „Mikko Porvali: Sinisen kuoleman kuva“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-07-19.
  13. ^ „Mikko Porvali: Veri ei vaikene“. Atena (ve finštině). Citováno 2017-07-19.
  14. ^ „Mikko Porvali - Číst a přežít“. Readandsurvive.com. Citováno 2017-06-08.
  15. ^ „Mikko Porvali“. Google.com. Citováno 2017-06-08.
  16. ^ „Finská kontroverze dálkových hlídek“. Larsgyllenhaal.blogspot.fi. Citováno 2017-06-08.

externí odkazy