Moravské Valašsko - Moravian Wallachia

Okresy z Česká republika které obsahují celé moravské Valašsko (červené) a částečně (oranžové)

Moravské Valašsko (čeština: Moravské Valašskonebo jednoduše Valašsko; rumunština: Valahia Moravă) je hornatý etnoregion nacházející se v nejvýchodnější části Morava v Česká republika, blízko Slovák hranice, zhruba soustředěný na města Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm.[1] Název Valašsko se dříve používal na všech vrchovinách Moravy a sousedních hor Slezsko, ačkoli v 19. století byla menší oblast definována jako etnokulturní moravské Valašsko. The tradiční dialekt (dnes zřídka slyšet) představuje směs prvků z českého a Slovák jazyky a má zřetelnou lexikon rumunština původu související s pastorační ekonomikou vysočiny. Název pochází z „Vlachs “, původně románsky mluvící komunita, která migrovala na Moravu.

Geografie a antropologie

Veřovické vrchy, typická krajina Valašska.

Valašsko moravské je hornatá oblast ležící v nejvýchodnější části Morava v Česká republika, blízko slovenských hranic, zhruba ve středu měst Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Je součástí Západní Karpaty.

To je ohraničené na západě s Lachia (čeština: Lašsko) podél Štramberk –Příbor –Frýdek linie (podle Šembery) nebo podle dialektologie (podle František Bartoš ).[2]

Kultura

Valašská lidová architektura: skanzen (skansen) v Rožnov pod Radhoštěm.

Populace je tradičně pastevecká. Ačkoli chov zvířat byl dlouho spojován se zemědělstvím praktikovaným v nížinách sousedících se Západními Karpaty, Vlachovy metody a související rituály péče o ovce a kozy byly jedinečné a nově zavedené, stejně jako zavedení pastvy na vysočině a důraz na výroba mléka a sýrů (bryndza ).[Citace je zapotřebí ] Oblečení „Vlach“ je stále důležitým prvkem etnografie České republiky, Slovenska a Polska. Hudba této oblasti je považována za ovlivněnou Vlachy (např. Viz Lachianské tance ), ale také představuje lokálně živou směsici Vlachian se slovenskou, českou, německou a polskou hudební kulturou z Tatry a údolí Moravy.[3][stránka potřebná ]

Dějiny

Původ

Není jasné, proč a kdy Vlachovy migrace do toho, co je dnes Česká republika a Slovensko došlo.[4] Podle Lozovana byli Vlachové zpočátku románsky mluvící a ortodoxní křesťané, transhumantní pastevci pocházející z Sedmihradsko.[5] Kamusella poznamenává, že Vlachs se stěhoval po Karpatech na Moravu mezi 13. a 18. stoletím a že nejzachovalejší ortodoxní křesťanství bylo ale slovanizováno.[6]

Raně novověké období

Moravské Vlachy z Brumov, 1787

Vlachové na východní Moravě vstal během the Třicetiletá válka (1618–48). Úspěšně bojovali proti habsburské vládě v letech 1620–23 a původně je podporovali vzpurní protestantští Maďaři. Poté, co měli celou Moravu východně od řeky Moravy pod kontrolou do roku 1621, byli Vlachové poraženi v roce 1623, poté proběhla řada veřejných poprav. Koncem roku 1623 obnovili útoky a zejména v březnu 1624 porazili polský kontingent. V letech 1625–30 habsurgické a dánské armády opakovaně procházely Moravou. Vlachové se připojili k Dánům a později ke Švédům. Po dánském ústupu v roce 1627 a švédském ústupu v roce 1643 Habsburkové konečně porazili Vlachy v roce 1644.[7]

Moderní doba

Minimálně od poloviny 18. století se obyvatelstvo moravského Valašska označovalo za valašské. V té době byla komunita v němčině známá jako zemřít Wallachey. Daniel Sloboda [de ] nahradil termín Ualachy (Vlahi) termínem Ualassko (Valasko) a definoval moravský Valaš jako pastýře a zdůraznil, že tento pojem nemá nic společného s Rumuny. Poznamenal, že řeč byla o prvcích polských a východoslovanských dialektů.[8]

V roce 1866 Hyde Clarke hlásili, že Moravané si prohlíželi Moravské Vlachy (Valaši) jako „mimozemská rasa“, ale slovansky mluvící. Měli charakteristické návyky a oblečení.[9]

Pozoruhodné osoby

Viz také

Reference

  1. ^ Valašská vesnice - krátká historie valašského regionu. V skanzenu Rožnov Pod Radhoštěm 2012 [1] Archivováno 2017-10-27 na Wayback Machine
  2. ^ Kevin Hannan (1996). Hranice jazyka a identity v těšínském Slezsku. Peter Lang. p. 67–71. ISBN  978-0-8204-3365-3.
  3. ^ Johnston 2010.
  4. ^ Československá společnost umění a věd v Americe (1968). Minulost a současnost Československa: Politické, mezinárodní, sociální a ekonomické aspekty. Mouton. p. 686.
  5. ^ Lozovan 2015, str. 175.
  6. ^ Kamusella 2008, str. 64.
  7. ^ Polišenský 1971.
  8. ^ Kevin Hannan (1994). Jazyk a identita v západoslovanském pohraničí: případ těšínského Slezska. University of Texas v Austinu. str. 124–125, 148.
  9. ^ Antropologický přehled. Trübner and Company. 1866. str. 91–.

Další čtení

externí odkazy