Frýdek, Frýdek-Místek - Frýdek, Frýdek-Místek

Frýdek (latinský: Fridecca, Němec: Friedek, Friedeck, polština: Frýdek) bylo samostatné město v Slezsko který byl spojen s moravský města Místek dne 1. ledna 1943 k založení města Frýdek-Místek. Leží na západní hranici Těšínské Slezsko kraj.
Dějiny
Frýdek leží na pravém břehu řeky Řeka Ostravice, který byl dohodnut v roce 1261 zvláštní smlouvou mezi Władysław Opolski, Vévoda z Opole a Ratiboře a Ottokar II Čech být místní hranicí mezi jejich státy.[1] V roce 1290 v procesu feudální fragmentace Polska the Těšínské vévodství byla vytvořena a hranice s Ostravicí byla poté potvrzena roku 1297.[2]
Hranici ze slezské strany chránila malá gord kolem kterého se objevilo malé městečko Jamnice/Jamnica. Mohlo to být poprvé zmíněno v latinském dokumentu z Vratislavská diecéze volala Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis od kolem 1305 jako položka v Jannutha.[3] Určitě bylo město i meč později zmíněno v roce 1327 jako Jemniczi když Kazimír I., vévoda z Těšína se stal vazalem krále Čechy. Termín oppidum použitý k jeho popisu v průvodním dokumentu byl použit v rozporu s civitates vládnoucí podle německých práv Těšín, Bielsko a Fryštát. Pravděpodobně to znamenalo Jemniczi byl ovládán podle polských (vévodských) tradičních práv.[4]
Město Frýdek bylo poprvé zmíněno v roce 1386 jako Fridek a později v roce 1416 jako Fredeck.[5] Město muselo být založeno na základě německých práv mezi lety 1327 a 1386 na základě Jemniczi, který později pohltil Frýdek.[A] Kostel v Jemniczi ve 14. století zůstal pro Frýdek na nějakou dobu farním kostelem, ale farnost byla poté přemístěna do nově postaveného kostela ve Frýdku, který byl uveden v matrice Petrova pence platba z roku 1447 mezi 50 těšínskými farnostmi diakonie tak jako Fredek.[6] Během umístění Frýdku byl také postaven hrad jako součást obranných zdí nového města, kde poté sídlil vévodský úředník odpovědný za výběr daní. V 15. století byl hrad rozšířen o Kazimír II., Vévoda z Těšína. V tom století bylo město spolu s okolními vesnicemi několikrát zastaveno. V roce 1526 Království české se stal součástí Habsburská monarchie. V roce 1573 Frýdek spolu se 16 okolními vesnicemi[b] byly prodány a rozděleny z těšínského vévodství a tvořily samostatný stát země. Státní zemi, jejíž správním centrem byl Frýdek, tehdy vlastnilo několik šlechtických rodů. Nejprve v 18. století Židé usadil ve městě. Na konci 18. století textilní průmysl vyvinut ve Frýdku. V roce 1848 se město stalo sídlem politického okresu, jednoho ze sedmi v Libereckém kraji Rakouské Slezsko (později zrušen a obnoven v roce 1901). V roce 1871 se železnice dostala do města.
V letech 1864–1865 zde byla postavena židovská synagoga a v roce 1911 také luteránský kostel. Podle rakouský Při sčítání lidu z roku 1910 mělo město 9879 obyvatel žijících v 734 budovách. Sčítání lidu žádalo jejich rodný jazyk a výsledky ukazují, že 5 123 (51,9%) hovoří německy, 4033 (40,8%) česky a 574 (5,8%) polsky. Dominantní náboženské skupiny byly Římští katolíci s 9 199 (93,1%), následovaný Protestanti s 353 (3,6%) a Židé s 353 (3,6%).[7]
Po první světová válka, vypadnout z Rakousko-Uhersko stalo se součástí Československo. V březnu 1939 se stala součástí Protektorát Čechy a Morava. 1. ledna 1943 se města Frýdek a Místek a několik dalších vesnic spojily do jednoho města. Po válce byl obnoven do Československa.
Galerie
Frýdek hrad
Katolický farní kostel
Bazilika Navštívení Panny Marie
Luteránský kostel
Kostel svatého Judoc
Fontána svatého Floriána na Zámecké náměstí
Synagoga
Poznámky
- ^ Vesnice Staré Město je jeho pozůstatkem.
- ^ Protože jsou zpětně uvedeny v dokumentu z roku 1584: Baška, Bruzovice, Dobrá, Janovice, Lískovec, Lubno, Nižní Lhoty, Nošovice, Pazderna, Pržno, Raškovice, Sedliště, Skalice, Staré Město, Vojkovice, Vyšní Lhoty. Později byly na jeho území založeny i další vesnice, například: Kaňovice, Malenovice, Morávka, Nová Ves nebo Krásná.
Reference
- ^ Panika, Idzi (2010). Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528) [Těšínské Slezsko ve středověku (do roku 1528)] (v polštině). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie. p. 50. ISBN 978-83-926929-3-5.
- ^ I. Panic, 2010, s. 272, 400
- ^ Schulte, Wilhelm (1889). Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis (v němčině). Vratislav.
- ^ Panika, Idzi (2005). Studia z dziejów Skoczowa w czasach piastowskich. Skoczów: BIBLOS. p. 90. ISBN 83-7332-246-9.
- ^ Mrózek, Robert (1984). Nazwy miejscowe dawnego Śląska Cieszyńskiego [Místní názvy bývalého Těšínského Slezska] (v polštině). Katovice: Slezská univerzita v Katovicích. p. 66. ISSN 0208-6336.
- ^ „Registrum denarii sancti Petri in archidiaconatu Opoliensi sub anno domini MCCCCXLVII per dominum Nicolaum Wolff decretorum doctorem, archidiaconum Opoliensem, ex Commissione reverendi v Christo patris ac domini Conradi episcopi Wratislaviensis, sedis apostolice collectoris, collecti“. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens (v němčině). Vratislav: H. Markgraf. 27: 361–372. 1893. Citováno 21. července 2014.
- ^ Ludwig Patryn (ed): Die Ergebnisse der Volkszählung vom 31. prosince 1910 ve Schlesien, Troppau 1912.
Souřadnice: 49 ° 41'8 ″ severní šířky 18 ° 21'2 ″ východní délky / 49,68556 ° N 18,35056 ° E