Mlaka pri Kočevju - Mlaka pri Kočevju

Mlaka pri Kočevju
Mlaka pri Kocevju Slovinsko.jpg
Mlaka pri Kočevju sídlí v Slovinsko
Mlaka pri Kočevju
Mlaka pri Kočevju
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 39'45,56 ″ severní šířky 14 ° 50'58,49 ″ východní délky / 45,6626556 ° N 14,8495806 ° E / 45.6626556; 14.8495806Souřadnice: 45 ° 39'45,56 ″ severní šířky 14 ° 50'58,49 ″ východní délky / 45,6626556 ° N 14,8495806 ° E / 45.6626556; 14.8495806
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionDolní Kraňsko
Statistická oblastJihovýchodní Slovinsko
ObecKočevje
Plocha
• Celkem1,46 km2 (0,56 čtverečních mil)
Nadmořská výška
479,1 m (1571,9 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem287
[1]

Mlaka pri Kočevju (výrazný[ˈMlaːka pɾi kɔˈtʃeːu̯ju]; Němec: Kerndorf,[2][3] Gottscheerish: Kearndoarf[4]) je osada severně od města Kočevje na jihu Slovinsko. Tato oblast je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí Statistický region jihovýchodního Slovinska.[5]

název

Název osady byl změněn z Mlaka na Mlaka pri Kočevju v roce 1953.[6] Název Mlaka je odvozeno od slovinského obecného podstatného jména mlaka „rybník“, odkazující na vesnický rybník.[7]:134[8] Petschauer naznačuje, že německé jméno Kerndorf lze odvodit z příjmení, Kern, nebo z čehož lze odvodit Středně vysoká němčina Kurn (dialekt Kirn) 'ruční mlýnek '.[4]

Dějiny

Mlaka pri Kočevju byl a Gottschee německy vesnice. V katastru nemovitostí z roku 1574 měla pět plných farem rozdělených na 10 polofarm, což odpovídá populaci 60 až 65. Při sčítání lidu z roku 1770 měla osada 28 domů. V roce 1936 bylo v osadě 46 domů s počtem obyvatel 164. Vesnické hospodářství bylo v této době založeno na zemědělství, těžbě dřeva, řeziva a palivového dřeva, sběru bobulí, podomním prodeji a prodeji mléka a másla v nedalekém městě Kočevje.[9] Původní obyvatelé (77 etnických Němců z nejméně 19 domů) byli během druhé světové války, ve dnech 4. až 12. ledna 1942, vystěhováni.[7]:134 Budovy v obci přežily válku v relativně dobrém stavu a počet obyvatel po válce dále rostl a v roce 2000 dosáhl maxima 308.[7]:135

Náboženské dědictví

Vesnický kostel byl zasvěcen svatým Phillipovi a Jamesovi a pochází z roku 1677.[7]:135–136 Byla to malebná budova s zvonový štít a velké sloupoví. Hlavní oltář vytvořil Franz Götzl v roce 1841 a boční oltář zasvěcený sv. Ondřeji z roku 1862. Vedle něj byla kaple zasvěcená sv. Notburga.[10] Kostel chátral a byl zbořen po roce 1966. Jeho dva zvony byly vyřazeny a kameny z kostela byly znovu použity k stavbě blízkých domů.[7]:136 A kaple-svatyně na jižním okraji obce byl zbourán v roce 1963. Náhradu věnovanou svatému Petrovi postavil Peter Požar a byla zasvěcena 29. června 2007. Druhá kaple-svatyně věnovaná svatým Phillipovi a Jamesovi byla postavena kolem 100 m od místa starého kostela a byl zasvěcen 25. července 2007.[7]:136

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 42.
  3. ^ Ferenc, Mitja. 2007. Nekdanji nemški jezikovni otok na kočevskem. Kočevje: Pokrajinski muzej, str. 4.
  4. ^ A b Petschauer, Erich. 1980. „Die Gottscheer Siedlungen - Ortsnamenverzeichnis.“ v Das Jahrhundertbuch der Gottscheer (str. 181–197). Klagenfurt: Leustik.
  5. ^ Městský web Kočevje
  6. ^ Spremembe naselij 1948–1995. 1996. Databáze. Ljubljana: Geografski inštitut ZRC SAZU, DZS.
  7. ^ A b C d E F Ferenc, Mitja a Gojko Zupan. 2012. Izgubljene kočevske vasi, sv. 2 (K – P). Ljubljana: Znanstvena založba Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani.
  8. ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan a Založba ZRC, s. 265.
  9. ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 216.
  10. ^ Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 232.

externí odkazy