Kuhlarji - Kuhlarji
Kuhlarji | |
---|---|
![]() ![]() Kuhlarji Umístění ve Slovinsku | |
Souřadnice: 45 ° 32'28,42 ″ severní šířky 14 ° 53'45,60 ″ východní délky / 45,5412278 ° N 14,8960000 ° ESouřadnice: 45 ° 32'28,42 ″ severní šířky 14 ° 53'45,60 ″ východní délky / 45,5412278 ° N 14,8960000 ° E | |
Země | ![]() |
Tradiční region | Dolní Kraňsko |
Statistická oblast | Jihovýchodní Slovinsko |
Obec | Kočevje |
Plocha | |
• Celkem | 1,06 km2 (0,41 čtverečních mil) |
Populace (2012) | |
• Celkem | 0 |
[1] |
Kuhlarji (výrazný[ˈKuːxlaɾji]; ve starších zdrojích také Kihlerje,[2] Němec: Küchlern,[3][4] Gottscheerish: Kichlarn[5]) je vesnice v Obec Kočevje na jihu Slovinsko. Tato oblast je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí Statistický region jihovýchodního Slovinska.[6] Již nemá žádné stálé obyvatele.[1]
Zeměpis
Kuhlarji leží v povodí spojeném cestami do Zdihovo a Morava. Blízké nadmořské výšky zahrnují vrch Ajbik (661 m), vrch Kuchelj (slovinština: Kuheljsko brdo653 m) a vrch Bolvik (622 m). V okolí se nacházejí dvě krasové jeskyně: Široká šachta (Široko brezno) a Dove Cave (Golobja jama).[7]
název
Jména Kuhlarji a Küchlern jsou považovány za odvozené z příjmení Kuche,[5] což bylo doloženo také v osadě v roce 1574.[8]:78 Název tedy znamená „vesnice, kde žije rodina Kuche“.
Dějiny
Kuhlarji byl Gottschee německy vesnice. V katastru nemovitostí z roku 1574 měl jeden plný statek rozdělený na dvě poloviční farmy se třemi vlastníky půdy, což odpovídalo počtu obyvatel mezi 10 a 14. Při sčítání lidu z roku 1770 byly ve vesnici čtyři domy.[5] Obec dosáhla svého maximálního počtu obyvatel v roce 1880, kdy v osadě žilo 25 lidí.[8]:78 Před druhou světovou válkou, kdy byla vesnice zničena, měla čtyři domy[7] a populace 17.[8]:253 V té době bylo živobytí osady založeno na zemědělství a obchodování s potravinami.[9] Původní německé etnické obyvatelstvo, celkem 15 osob ze tří domů, bylo vystěhováno 18. prosince 1941. Německá Gottschee jménem Juliana Bauerová spolu se svým synem a starým německým Gottschee (příjmení Wittine) odmítli opustit vesnici a byli stále žili v jednom z domů, dokud nebyli v roce 1953 násilně přemístěni, aby uvolnili místo pro vojenské zařízení.[8]:79
Reference
- ^ A b Statistický úřad Slovinské republiky
- ^ Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 28.
- ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 38.
- ^ Ferenc, Mitja. 2007. Nekdanji nemški jezikovni otok na kočevskem. Kočevje: Pokrajinski muzej, str. 4.
- ^ A b C Petschauer, Erich. 1980. „Die Gottscheer Siedlungen - Ortsnamenverzeichnis.“ v Das Jahrhundertbuch der Gottscheer (str. 181–197). Klagenfurt: Leustik.
- ^ Městský web Kočevje
- ^ A b Savnik, Roman (1971). Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije. p. 229.
- ^ A b C d Ferenc, Mitja a Gojko Zupan. 2012. Izgubljene kočevske vasi, sv. 2 (K – P). Ljubljana: Znanstvena založba Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani.
- ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 219.