Dolga Vas, Kočevje - Dolga Vas, Kočevje

Dolga Vas
Dolga vas Kocevska cesta.jpg
Dolga Vas leží ve státě Slovinsko
Dolga Vas
Dolga Vas
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 37'17,96 ″ severní šířky 14 ° 52'39,98 ″ východní délky / 45,6216556 ° N 14,8777722 ° E / 45.6216556; 14.8777722Souřadnice: 45 ° 37'17,96 ″ severní šířky 14 ° 52'39,98 ″ východní délky / 45,6216556 ° N 14,8777722 ° E / 45.6216556; 14.8777722
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionDolní Kraňsko
Statistická oblastJihovýchodní Slovinsko
ObecKočevje
Plocha
• Celkem6,49 km2 (2,51 čtverečních mil)
Nadmořská výška
460,3 m (1510,2 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem740
[1]

Dolga Vas (výrazný[ˈDoːu̯ɡa ˈʋaːs]; slovinština: Dolga vas, Němec: Grafenfeld[2][3] nebo Krapfenfeld,[4][5] Gottscheerish: Kropfnwold[5][6] nebo Kropfmvolt[7]) je dohoda o Řeka Rinža jihovýchodně od města Kočevje na jihu Slovinsko. Tato oblast je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí Statistický region jihovýchodního Slovinska.[8]

název

Slovinské jméno Dolga vas doslovně znamená „dlouhá vesnice“. Slovinský název odkazuje na uspořádání osady podél silnice.[5] Německé jméno Krapfenfeld (zaznamenané v katastru nemovitostí 1574 a také v pozdějších pramenech jako Grafenfeld) je odvozen z příjmení Krapf, doslovně znamená „Krapfovo pole“.[5][6][9] Název Grafenfeld je tedy korupcí Krapfenfeld a ne naopak.[9][10][11] Populární etymologie odvozila název od krapfen 'donut', což má za následek veselý přezdívku Kropfmvrassarə „jedlíci koblih“ pro obyvatele vesnice.[7]

Dějiny

V katastru nemovitostí z roku 1574 měla Dolga Vas osm plných farem rozdělených na 16 polovičních farem,[12] což odpovídá 110 až 115 obyvatelům.[6] Při sčítání lidu z roku 1770 bylo ve vesnici 52 domů.[6][9] V roce 1910 měla vesnice 86 domů a 266 obyvatel, z nichž 52 bylo německy mluvících.[6] Před druhou světovou válkou měla vesnice 90 domů a 457 obyvatel.[13] Na konci roku 1941 byli němečtí obyvatelé Gottschee vystěhováni, poté do vesnice přišli noví osadníci z různých částí Slovinska. Dne 11. května 1942 italské jednotky zabily ve vesnici sedm lidí.[12] Dne 28. srpna 1955 se dobrovolný hasičský sbor Dolga Vas stal zakládající jednotkou obecního hasičského sboru v Kočevje.[14]

Kostel

Dolga Vas měl a kaple klidu věnovaný Svaté jméno Ježíše.[13] Kostel stál uprostřed vesnice a byl zasvěcen 15. června 1717. Původně měl kostel zvonový štít nebo zvonek, ale po zakoupení druhého zvonu v roce 1792 a zvonice byl postaven v roce 1804 a začleněn do hlavní lodi. Kostel byl zrekonstruován v roce 1885, kdy ke zvonici byla přidána tašková střecha a hodiny. Kostel měl původně šindelovou střechu, ale krátce před druhou světovou válkou byl tento nahrazen betonovými taškami a kovovou střechou nad kněžiště. Přestože byl po válce v dobrém stavu, 18. června 1956 byl zcela zničen. V roce 2006 vesničané postavili kámen boží muka na místě bývalého kostela. Kostel svatého jména byl považován za vzácný architektonický poklad z tohoto období v regionu Kočevje kvůli jeho bohatému vybavení vytvořenému některými z nejvýznamnějších barokních řemeslníků v Kraňsku.[15]

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Dolga Vas, zahrnují:

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 38.
  3. ^ Ferenc, Mitja. 2007. Nekdanji nemški jezikovni otok na kočevskem. Kočevje: Pokrajinski muzej, str. 4.
  4. ^ Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 26.
  5. ^ A b C d Simonič, Ivan. 1935. „Kočevarji v luči krajevnih in ledinskih imen.“ Glasnik Muzejskega društva za Slovenijo 16: 61–81 a 106–123, str. 63.
  6. ^ A b C d E Petschauer, Erich. 1980. „Die Gottscheer Siedlungen - Ortsnamenverzeichnis.“ v Das Jahrhundertbuch der Gottscheer (str. 181–197). Klagenfurt: Leustik.
  7. ^ A b Tschinkel, Wilhelm. 1931. Gottscheer Volkstum in Sitte, Brauch, Märchen, Sagen, Legenden und anderen volkstümlichen Überlieferungen. Autor, str. 210.
  8. ^ Městský web Kočevje
  9. ^ A b C Schröer, Karl Julius. 1870. Wörterbuch der Mundart von Gottschee. Vídeň: K. ​​u. k. Staatsdruckerei, str. 411.
  10. ^ Elze, Theodor. 1900. „Die Abstammung der Gotschewer (Gottscheer) (Sind die Gotschewer fränkischen oder bairischen Stammes?).“ Mitteilungen des Musealvereins für Krain 13: 93–132, str. 129.
  11. ^ Kos, Milko. 1985. Srednjeveška zgodovina Slovencev. Ljubljana: Slovenska matica Ljubljana, str. 230.
  12. ^ A b C Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 220.
  13. ^ A b Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 215.
  14. ^ Gasilska zveza Kočevja: Zgodovina Archivováno 01.06.2011 na Wayback Machine (ve slovinštině)
  15. ^ Dolga vas: Podružnična cerkev Presvetega imena Jezusovega / Grafenfeld: Filialkirche Jméno Jesu[trvalý mrtvý odkaz ] (ve slovinštině a němčině)
  16. ^ Bokal, Ljudmila, ed. 2008. Čebelarski terminološki slovar. Lublaň: Založba ZRC, ZRC SAZU a Lukovica: Čebelarska zveza Slovenije, s. 254.
  17. ^ Prof. Dr. agr. habil., Dr. h. C. Wilhelm Lampeter (v němčině)

externí odkazy