Mačkovec, Kočevje - Mačkovec, Kočevje

Mačkovec
Mackovec Kocevje 2.jpg
Mačkovec leží ve Slovinsku
Mačkovec
Mačkovec
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 45 ° 36'47,39 ″ severní šířky 14 ° 57'29,92 ″ východní délky / 45,6131639 ° N 14,9583111 ° E / 45.6131639; 14.9583111Souřadnice: 45 ° 36'47,39 ″ severní šířky 14 ° 57'29,92 ″ východní délky / 45,6131639 ° N 14,9583111 ° E / 45.6131639; 14.9583111
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionDolní Kraňsko
Statistická oblastJihovýchodní Slovinsko
ObecKočevje
Plocha
• Celkem5,48 km2 (2,12 čtverečních mil)
Nadmořská výška
616,6 m (2,023,0 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem30
[1]

Mačkovec (výrazný[ˈMaːtʃkɔʋəts]; dříve také Mačkova vas,[2][3][4][5] Němec: Katzendorf,[4][6] někdy Kazendorf,[2] Gottscheerish: Kotzndoarf[7]) je dohoda v Obec Kočevje na jihu Slovinsko. Tato oblast je součástí tradičního regionu Dolní Kraňsko a je nyní součástí Statistický region jihovýchodního Slovinska.[8]

název

Název Mačkovec a podobná jména (např. Mačkovci, Mački, atd.) se předpokládá, že nejsou odvozeny přímo od slovinského společného podstatného jména maček „kočka“, jak navrhuje Simonič,[9] ale z příjmení Maček (což je založeno na tom zoonym a zůstává slovinským příjmením dodnes). Je to alternativní teorie, kterou Snoj považuje za méně pravděpodobnou Mačkovec je odvozeno od slovinského obecného podstatného jména mačkovec 'kozí vrba 'nebo'restarrow '.[10] Alternativní slovinské jméno Mačkova vas znamenalo by to „vesnici, kde žije rodina Mačků“. Německé jméno Katzendorf Předpokládá se, že pochází z německého příjmení Gottschee Kotze, což znamená „vesnice, kde žije rodina Kotzeů“,[7] a ne od německého obecného podstatného jména Katze 'kočka'. Příjmení Kotze byl doložen v Gottschee v 18., 19. a na počátku 20. století.[11]:143[12]

Dějiny

V blízkosti Mačkovce bylo identifikováno prehistorické osídlení.[13] Mezi tímto raným osídlením a moderní dobou však neexistovala kontinuita.[14]:110 V moderní době byl Mačkovec původně a Gottschee německy vesnice. V katastru nemovitostí z roku 1574 měl Mačkovec čtyři plné statky rozdělené do osmi polovičních statků,[13] což odpovídá populaci mezi 40 a 50 lety.[7] V roce 1770 bylo ve vesnici 18 domů.[7][11]:402 V roce 1936 bylo ve vesnici 22 domů a mělo 93 obyvatel. Místní hospodářství bylo založeno na zemědělství a obchodování s potravinami.[15] Původní obyvatelé Mačkovce byli vystěhováni v listopadu 1941. Německé síly osadu vypálily v březnu 1944 a zůstaly jen dva domy.[13]

Náboženské dědictví

Kostel kolem roku 1930
Bývalý kostel v roce 2020
Kostel sv. Anny

Místní kostel, věnovaná Svatá Anna, byl postaven na vrcholu Hunter's Peak (slovinština: Lovski vrh, Němec: Annaberg ‚Mount Saint Anne '[14]:193) severně od osady. Je to také stránka a prehistorický Doba železná vyrovnání. Poutní kostel, budova ze 16. století, která přežila Druhá světová válka, byl zničen v roce 1953 nebo 1954.[16] A kaple-svatyně věnovaný svaté Anně byl postaven vedle místa bývalého kostela v roce 2003.[14]:193

Kaple zasvěcená Svaté rány dříve stál ve vesnici. Byl pravděpodobně postaven po roce 1741 a měl klenbu kněžiště a plochá, případně vymalovaná, střecha v lodi. Nad vchodem byla dřevěná zvonek, postavený v roce 1819, kdy byl zakoupen zvon. Zvon byl odstraněn rakousko-uherskými jednotkami. V kapli byl renesančně řešen kalich. V roce 1930 tři místní rodiny - Kofler, Springer a Stiene - zakoupili nový 60 kg zvon pro kapli. Po vypálení vesnice v roce 1944 byla kaple zničena.[14]:111

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky Archivováno 18. listopadu 2008, v Wayback Machine
  2. ^ A b Intelligenzblatt zur Laibacher Zeitung, Ne. 141. 24. listopadu 1849, s. 26.
  3. ^ Special-Orts-Repertorium von Krain. 1885. Vídeň: Alfred Hölder, str. 9.
  4. ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 6: Kranjsko. 1906. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 40.
  5. ^ Simonič, Ivan. 1934. „Migracije na Kočevskem v luči priimkov“. Etnolog 7: 107–138, str. 110. (ve slovinštině)
  6. ^ Ferenc, Mitja. 2007. Nekdanji nemški jezikovni otok na kočevskem. Kočevje: Pokrajinski muzej, str. 4.
  7. ^ A b C d Petschauer, Erich. 1980. „Die Gottscheer Siedlungen - Ortsnamenverzeichnis.“ v Das Jahrhundertbuch der Gottscheer (str. 181–197). Klagenfurt: Leustik.
  8. ^ Městský web Kočevje Archivováno 2. dubna 2010, v Wayback Machine
  9. ^ Simonič, Ivan. 1935. „Kočevarji v luči krajevnih in ledinskih imen.“ Glasnik Muzejskega društva za Slovenijo 16: 61–81 a 106–123, str. 72.
  10. ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Lublaň: Modrijan a Založba ZRC, s. 249.
  11. ^ A b Schröer, Karl Julius. 1870. Wörterbuch der Mundart von Gottschee. Vídeň: K. ​​u. k. Staatsdruckerei.
  12. ^ Mapa Mlaky pri Kočevski Reki před druhou světovou válkou s enkonmy a příjmením[trvalý mrtvý odkaz ]
  13. ^ A b C Savnik, Roman, ed. 1971. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 2. Ljubljana: Državna založba Slovenije, s. 2 231.
  14. ^ A b C d Ferenc, Mitja a Gojko Zupan. 2012. Izgubljene kočevske vasi, sv. 2 (K – P). Ljubljana: Znanstvena založba Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani.
  15. ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 216.
  16. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví Archivováno 12. července 2010 na adrese Wayback Machine referenční číslo ešd 11988

externí odkazy