Elmira Gafarová - Elmira Gafarova

Elmira Mikayil qizi Gafarova (Ázerbájdžánština: Elmira Mikayıl qızı Qafarova / Елмира Микајыл гызы Гафарова) (narozen 1. března 1934 - 1. srpna 1993), také hláskoval jako Elmira Qafarova (Ázerbájdžánština: Elmira Qafarova / Елмира Гафарова) byl Ázerbájdžánština politik a diplomat.^[1]

Časný život

Gafarová se narodila 1. března 1934 v Baku, Ázerbajdžán. V roce 1952 dokončila střední vzdělání a byla přijata Ázerbájdžánská státní univerzita v roce 1953. V roce 1958 absolvovala univerzitu v oboru Filologie a pokračoval s ní postgraduální studium do roku 1961, kdy získala doktorát z filologie. Zatímco na univerzitě, Gafarova byl zástupcem Komsomol výbor univerzity. V roce 1958 byla přijata Ázerbájdžánská komunistická strana. V roce 1962 byla jmenována předsedkyní Centra organizačního výboru Ázerbájdžánského Komsomolu a v letech 1966 až 1970 působila jako první tajemnice organizace.^[1]

Politická kariéra

V letech 1970–1971 pracovala jako ředitelka odboru kultury ÚV Ázerbájdžánské komunistické strany a v letech 1971 až 1980 byla první tajemnicí stranického výboru Baku. V roce 1980 byla jmenována do funkce Ministr školství z Ázerbájdžánská SSR kterou držela do roku 1983. V letech 1983–1987 působila Gafarova jako ministryně zahraničních věcí Ázerbájdžánské SSR. Během zahraniční služby se účastnila Valné shromáždění OSN zasedání v říjnu 1984 o otázkách rasismu a diskriminace.^[2] Byla také zvolena do Nejvyšší sovět Ázerbájdžánu. Od roku 1987 do roku 1991 byla mluvčí Nejvyššího sovětu Ázerbájdžánu SSR a byl zvolen poslancem do Nejvyšší sovět Sovětského svazu.^[1] V letech 1987–89 působila také jako místopředsedkyně vlády Ázerbájdžánské SSR.^[3] Když byla předsedkyní parlamentu, hrála Gafarová významnou roli při obnově historického jména Ganja dne 30. prosince 1989 a vyrobil Novruz svátek oslavovaný v Ázerbájdžánu oficiálním státním svátkem 13. března 1990. Je také připočítána s přijetím zákona o obnovení nezávislosti Ázerbájdžánu dne 18. října 1991, přijetí Ázerbájdžánské republiky do Organizace spojených národů dne 2. března 1992 atd.^[2]

Černý leden

Gafarová byla jedním z prvních vůdců, kteří svolali mimořádné zasedání ázerbájdžánského Nejvyššího sovětu ve dnech 21. – 22. Ledna a odsoudili sovětské úřady za masakr civilistů v Baku v noci z 19. na 20. ledna 1990. Zasedání 160 poslanců vydalo prohlášení o odsouzení masakru a apelovalo na Nejvyššího sovětu SSSR, Nejvyššího sovětu svazové republiky, všechny parlamenty světa a Spojené národy zmínka o vojenské agresi proti civilnímu obyvatelstvu bez ohledu na Ženeva a Vídeňské úmluvy.^[2] Výsledkem bylo, že ázerbájdžánská generální prokuratura zahájila trestní vyšetřování ohledně odstavců 4 a 6 článku 94 (úmyslná vražda za přitěžujících okolností), 149 (úmyslné zničení nebo poškození majetku), 168 (zneužití pravomoci) a 225 (zneužití pravomoci) ) trestního zákona, který byl v té době účinný. Probíhající vyšetřování dosud nebylo uzavřeno.^[4]

Ocenění

Gafarova byla oceněna různými řády a medailemi SSSR.^[1] Byla oceněna Řád rudého praporu práce a Řád cti během její kariéry.^[2]

Elmira Gafarova zemřela 1. srpna 1993 v ázerbájdžánském Baku. Byla pohřbena v Ulička cti.^[2]

Viz také

• Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánu

Reference