Huseynagha Sadigov - Huseynagha Sadigov - Wikipedia

Huseynagha Sadigov
Hüseynağa Sadıqov
Huseynaga Sadigov.jpg
Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánu
V kanceláři
23. ledna 1988-29. Května 1992
PrezidentKamran Bagirov (První tajemník komunistické strany Ázerbájdžánu), Abdurrahman Vazirov (První tajemník komunistické strany Ázerbájdžánu), Ayaz Mutalibov, Yagub Mammadov (herectví), Abulfez Elchibey
PředcházetElmira Qafarova
UspělTofig Gasimov
Osobní údaje
narozený (1940-03-14) 14. března 1940 (věk 80)
Baku, Ázerbájdžánská SSR, SSSR

Huseynagha Musa oghlu Sadigov (Ázerbájdžánština: Hüseynağa Musa oğlu Sadıqov; narozený v roce 1940), také hláskovaný jako Huseynaga Sadikhov je Ázerbájdžánština politik a diplomat.[1]

Časný život

Sadigov se narodil 14. března 1940 v Baku, Ázerbajdžán. V roce 1963 absolvoval Ázerbájdžánská univerzita jazyků pojmenoval podle Mirza Fatali Akhundov s titulem v Evropské jazyky. Pokračoval ve svém postgraduální studium na stejné univerzitě. Současně Sadigov pracoval jako překladatel a asistent ředitele Celá sovětská akciová organizace Intourist stejně jako ředitel ázerbájdžánského hotelového komplexu, který se v té době stavěl. V roce 1968 absolvoval mezinárodní kurzy cestovního ruchu na Rada ministrů SSSR.[1]

Politická kariéra

Od roku 1971 pracoval na manažerských pozicích v Kabinet ministrů Ázerbájdžánská SSR a ústřední výbor v Ázerbájdžánská komunistická strana. Od roku 1974 do roku 1988 se Sadigov připojil k diplomatická služba a pracoval na velvyslanectví v SSSR v Berlíně (východní Německo) a generální konzuláty v Lipsku a Rostocku (východní Německo). V letech 1988 až 1991 působil jako ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánské SSR. Po vyhlášení nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1991 byl Sadigov jmenován Ministr zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky.[1] V roce 1989 získal status Poradce mimořádného a zplnomocněného velvyslance 1. hodnosti SSSR a v roce 1992 - diplomatický status Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec z Ázerbájdžánská republika. Během svého funkčního období byl Sadigov silným zastáncem ázerbájdžánské spolupráce a případného vstupu do Ázerbájdžánu NATO.[2] Prozápadní pozici země vyhlásil 4. prosince 1991, několik týdnů před oficiálním jednáním rozpuštění Sovětského svazu. Sadigov vedl ázerbájdžánskou delegaci na čtyřicátém šestém plenárním zasedání Valného shromáždění OSN v březnu 1992, během něhož se Ázerbájdžánská republika stala členem OSN. Je prvním Ázerbájdžáncem, který přednesl projev na Valném shromáždění Organizace spojených národů. V roce 1992 jej nahradil Tofig Gasimov a jmenoval velvyslance v Německo, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Lucembursko a Rakousko.[1] Jeho funkční období skončilo v roce 2005.[3]

Práce a ocenění

Sadigov napsal více než 50 politických článků v německých a ázerbájdžánských médiích. V roce 2007 byl Huseynagha Sadigov oceněn Německý spolkový kříž za zásluhy za jeho službu při vývoji Vztahy Ázerbájdžán-Německo.[3]

Osobní život

Sadigov má dvě děti. Mluví plynně Němec, arabština, turečtina a ruština.[1]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E „Ministři zahraničních věcí Ázerbájdžánu. Huseynagha Sadigov“. Citováno 2010-07-06.
  2. ^ Sergej Markedonov (2010-03-15). „Баку-Ереван: Конкуренция за Запад“ [Baku-Jerevan: konkurence na Západ]. Gazetasng.ru. Citováno 2010-07-07.
  3. ^ A b „Гусейнага Садыхов будет награжден Орденом большого служебного креста ФРГ“ [Huseynagha Sadigov bude vyznamenán německým spolkovým křížem za zásluhy]. bakililar.az. 10. 2. 2007. Archivovány od originál dne 15. 6. 2008. Citováno 2010-07-07.