Midrash Temurah (hebrejština: מדרש תמורה) je jedním z menší midrashim, skládající se ze tří kapitol.
Obsah
Rozvíjí názor, že Bůh ve své moudrosti a moci vytvořil všechny věci na Zemi jako kontrastní páry, které se navzájem doplňují. Život je znám pouze jako protiklad k smrti a smrt jako protiklad k životu (srov. Tao Te Ching, kap. 2); a podobně, pokud by byli všichni pošetilí nebo moudrí nebo bohatí nebo chudí, nebylo by známo, že jsou pošetilí nebo moudrí nebo bohatí nebo chudí. „Proto Bůh stvořil muže a ženu, krásu a deformaci, oheň a vodu, železo a dřevo, světlo a tmu, teplo a chlad, jídlo a hlad, pití a žízeň, chůzi a kulhání, zrak a slepotu, sluch a hluchotu, moře a země, řeč a hloupost, aktivita a odpočinek, bolest a potěšení, radost a smutek, zdraví a nemoc, “a podobně.
V kapitole 3, protiklady uvedené v Kazatel 3: 1 atd. Jsou vyjmenovány a jsou paralelní s Žalmy 136. Kapitola 1 obsahuje zajímavou antropologickou pasáž. Kapitola 2 začíná pseudepigrafickými interpretacemi připisovanými midrash Rabín Ishmael a Rabín Akiva; tyto se následně objevují jako spoluautoři midrash.
Podle A. Jellinek, dílo bylo zkomponováno v první polovině 13. století, protože čerpalo Ibn Ezra a dále Galene Dialog o duši, i když je citován Me'iri a Abraham Abulafia. Poprvé to upravil Azulai (Leghorn, 1786), připojený ke své druhé části Shem ha-gedolim; a byla přetištěna Jellinek.[1]
Reference
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Zpěvák, Isidore; et al., eds. (1901–1906). „Menší Midrashim“. Židovská encyklopedie. New York: Funk & Wagnalls. Jeho bibliografie:
- Zunz, G. V. str. 118;
- Rab Pe'alim, str. 123 a násl .;
- A. Jellinek, B. H. i., Str. Xx. a násl.