Střední Khmer - Middle Khmer - Wikipedia

Střední Khmer
AncientKhmerScript.jpg
Nápis ve středním Khmeru
KrajKambodža, části Thajsko, Laos a Vietnam
Éravyvinul se do Khmer, Severní Khmer, Západní Khmer a Khmer Krom do 18. století
Austroasiatic
  • Střední Khmer
Raná forma
Kódy jazyků
ISO 639-3–
GlottologŽádný
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Střední Khmer je historická etapa Khmerština jak existoval mezi 14. a 18. stoletím,[1] překlenující období mezi starými Khmery a moderním jazykem. Začátek období středních Khmerů se zhruba shoduje s pádem Angkorianů Khmer Empire siamským Ayutthaya království a období kambodžské historie populárně označované jako Temné věky Kambodže. Období středního Khmeru bylo fází přechodu, která zaznamenala relativně rychlé a dramatické změny, zejména v roce fonologie,[2] který skončil vznikem jazyka rozpoznatelného jako moderní Khmer přibližně souběžně s korunovací roku 1777 Ang Eng, otec básníka-krále Ang Duong.

Khmer byl napsán indickým písmem od 6. do 7. století.[3] Starý Khmer a změny středních Khmerů jsou zaznamenány rozsáhlou epigrafií, která umožnila rekonstruovat a studovat střední Khmery. Během období středních Khmerů jazyk ztratil hlasové zastávky starých Khmerů, což mělo za následek komplexní kompenzační změny v samohláskovém systému. Staré khmerské samohlásky, které následovaly dříve vyslovené zastávky, zůstaly většinou nezměněny, zatímco stejné samohlásky, které následovaly původně odpovídající neznělé iniciály, byly snížen různými procesy včetně dvojhláska.[2] Kromě toho ke ztrátě koncového "-r", téměř úplného ve většině moderních khmerských dialektů, a ke spojení slabiky-finále - / s / do - / h / došlo během období středních Khmerů.

Střední Khmer je doložen širokou škálou textů i nápisů éry. Middle Khmer se vyvinul do tří moderních jazyků: Severní Khmer, Západní Khmer a různé dialekty středních Khmerů, včetně Standard Khmer a Khmer Krom.

Dějiny

„Starý Khmer“ popisuje jazyk tak, jak existoval až do 14. století. Byl to jazyk tří po sobě jdoucích občanských řádů v regionu, Funan,[4] Chenla a Khmer Empire (Angkor), který v době svého zenitu ovládal většinu pevninské jihovýchodní Asie od delty Mekongu na západ k Andamanskému moři a od Thajského zálivu na sever do Číny. Starý Khmer byl jazykem vládnutí Khmerské a jazyk správy v celé říši. Po 14. století pytel Angkor siamské Ayutthaya království, Khmerská říše byla smrtelně oslabena a neustále ztrácela jak svoji hegemonii, tak prestiž v regionu. Území na sever od pohoří Dangrek bylo ztraceno laoským královstvím, zatímco západ a severozápad podlehly předchůdcům Thajců. Delta Mekongu byla ztracena Vietnamu. Centrum khmerské kultury ustoupilo na jihovýchod a nakonec bylo zredukováno na malý klín mezi svými mocnými sousedy, Thajskem a Vietnamem, přičemž oba soupeřili o kontrolu nad polním řádem jako vazalský stát.[5][6]

V této souvislosti, zhroucení Khmerské říše, se ze starých Khmerů rychle vyvinul Střední Khmer. Všechny moderní odrůdy Khmerů pocházejí přímo z „rozpadu řečových komunit“, ke kterému došlo během období středních Khmerů.[7] Srovnávací metody aplikované na moderní odrůdy, spolu s bohatstvím textů středních Khmerů,[1] poskytli lingvistům dobrý obrázek o středních Khmerech. Jelikož však neexistují další existující potomci starých Khmerů, musí se lingvisté spoléhat na analýzu jeho epigrafie a pravopis, stejně jako popisy středních Khmerů, k interně rekonstruovat Starý Khmer.[8] I když to dělá pochopení Middle Khmer důležité, vážně to bránilo vyšetřování a rekonstrukci Proto-Khmer.[7]

Přechod od starých Khmerů

Po pádu Khmerské říše již starý Khmer nebyl dominantním jazykem mocného centralizovaného státu a začal absorbovat vlivy Thajců, Laosů a v menší míře Vietnamců a Cham. Dědici kambodžského trůnu byli vzděláváni a vychováváni v zahraničních hlavních městech jako rukojmí. Řemeslníci a řemeslníci, včetně zákoníků a básníků, byli zabiti nebo odvezeni zpět jako vězni, aby pracovali v nově dominujících královstvích. Dopady na používání khmerského jazyka byly drastické a okamžité. Oficiální použití ztichlo; neexistují žádné dochované nápisy pro dvě stě let od roku 1450 do přibližně 1650.[7] Účinek na běžné použití není znám, ale jazyk, který se objevil v období pozdního středního Khmeru, byl natolik odlišný, že nebylo možné použít pravidla starého Khmeru k jeho dešifrování. Ačkoli vývoj probíhal postupně z generace na generaci, úplná restrukturalizace fonologie v relativně krátkém období 200–300 let je podle jazykových standardů považována za rychlou.[9]

Brzy Middle Khmer

Lingvisté neformálně hovoří o dvou obdobích středních Khmerů na základě dostupnosti zdrojů. Důkazy o jazyce datovaném jistotou od 14. do počátku 17. století jsou nedostatečné. Mnoho textů středních Khmerů je nedatováno. Interní důkazy poskytují odhady chronologického řazení, ale ne absolutní data.[10] Předpokládá se, že mnoho nejnovějších textů pochází z doby krále Ang Duonga (1789–1859), kterému se připisuje cbap srei („Chování pro dámy“).[11] Analýza metrických rýmů v cbap literatura uvedla, že mezi nejstaršími cbap byli ker kala a kuna cau který mohl pocházet z raného středního období. Hodně z fonologických změn, které označují Middle Khmer, již bylo zavedeno a mnoho dalších bylo v době pozdního Middle Khmerů v plném proudu a procesy probíhající v raném období často je třeba odvodit porovnáním pozdně starých Khmerů s jazykem pozdějších textů středních Khmerů .[12][13]

Pozdní střední Khmer

Pozdní střední Khmer je období, pro které máme nejvíce důkazů. Kromě nápisů existují rukopis palmových listů z různých žánrů nebo oborů, včetně kroniky, románky, etická pojednání a technické příručky.[1] Devoicing zastávek byl do této doby dokončen a nový samohláskový inventář se začal formovat.[14]

Fonologie

Fonologický inventář nejstarších středních Khmerů se velmi podobá inventáři starých Khmerů. Souhlásky a samohlásky jazyka před hlavními zvukovými změnami jsou uvedeny níže.[15][16] Znělé implozy [ɓ] a [ɗ] může mít kontrast s [b] a [d], což je poměrně vzácné,[17] nebo se tyto dvě sady mohly vyvinout během různých fází středních Khmerů a nikdy nebyly v kontrastu.[18] Předpokládá se, že samohlásky v závorkách byly použity na počátku středního khmerska, ale nikdy to nebylo prokázáno ani vyvráceno.[16] Kromě uvedených samohláskových jader existovaly dvě dvojhlásky zděděné od starých Khmerů, [iə] a [uə], a třetí, [ɨə], vstoupila do jazyka prostřednictvím výpůjček z thajštiny.[19]

BilabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
PlosiveNasávánpʰtʰCkʰ
NeznělýptCkʔ
Vyjádřenýɓbɗdɟɡ
NosníVyjádřenýmnɲŋ
FrikativníNeznělýsh
PřibližněVyjádřenýwlrj
PředníCentrálníZadní
krátkýdlouhokrátkýdlouhokrátkýdlouho
Zavřítiiːɨɨːuuː
Zblízka(E)Eəəː(Ó)Ó
Open-mid(ɛ)ɛː
OtevřenoAAɔɔː
Khmerština
Vorvong-Sorvong-tale-Pavie9.jpg
Khmerština
Dialekty

Podnětem pro hlavní změny, ke kterým došlo během středních Khmerů, byl devoicing starých khmerských zastánců.[2][20] Na rozdíl od moderního jazyka Old Khmer kontrastoval s hlasovými zastávkami / g /, / ɟ /, / d /, / b / s neznělými / k /, / c /, / t / a / p / a měl jednoduchý systém samohlásek sestávající osmi nebo devíti dlouhých monofongů s krátkými protějšky a dvěma dvojhláskami. Jak se hlasy postupně ztrácely a dvě zastavovací řady se spojily, kontrast se přesunul na následující samohlásky. Samohlásky následující po dříve vyjádřených souhláskách zůstaly nezměněny v kvalitě, ale vyjádření bylo přeneseno na samohlásku dávající sekundární charakteristiku dech fonace. Samohlásky, které následovaly původně neznělé zastávky, byly sníženy. Ve většině případů snížení vedlo k procesu dvojhlásky, který začal on-glides a jak posun postupoval, on-glide se stal ohniskem nového samohláskového jádra. Ve slovech s / aː /, která nelze snížit, to byla samohláska, která následovala po dříve vyjádřených souhláskách.[21]

Toto opustilo jazyk se dvěma nadbytečnými řadami souhlásek a doplňkovou sadou kontrastních samohlásek pro každou řadu souhlásek, což ve skutečnosti zdvojnásobilo počet jader samohlásek v jazyce.[22][23] Dříve vyslovené zastávky se označují jako „vysoký registr“, zatímco dříve neznělé zastávky se nazývají „nízký registr“. Každý symbol samohlásky, který měl ve staré a rané střední khmerské jedinou hodnotu, se po restrukturalizaci vyslovuje odlišně v závislosti na registru předchozího souhláskového symbolu. Sekundární charakteristika dechové fonace ve vysokém registru se stala nadbytečnou s vývojem kontrastních samohlásek pro každou sérii a moderní dobou se ve většině dialektů postupně ztrácela. Dýchavý hlas versus jasný hlas stále kontrastuje v západních Khmerech a dechový hlas v některých samohláskách s vysokým registrem může být stále slyšet v centrálních Khmerech, ale je to náhodné a nepřináší žádný lexikální význam; reproduktory o tom nevědí.[24][25]

[giː]> [gi̤ː]> [kiː]
[kiː]> [kᵊiː]> [kəi]

[ɟɛː]> [ɟɛ̤ː]> [cɛː]
[cɛː]> [cAɛː]> [caɛ] ~ [cae]

[gaːŋ]> [ga̤ːŋ]> [kEaːŋ] (moderní: [kiəŋ])
[kaːŋ]> [kaːŋ]> [kaːŋ]

Existují určité neshody ohledně toho, kdy byl tento proces devoicing a dvojhláska dokončen, ale všechny odhady spadají do rozmezí 16. až 18. století.[14] Jenner na základě interních důkazů uvádí základní obecný rozsah mezi 16. a 18. stoletím a dochází k závěru, že vzhledem k nedatované povaze většiny středních khmerských textů již nebylo možné dosáhnout konkrétnosti.[26] Lewitzův argument citoval cizí přepisy „Angkoru“ (Middle Khmer: [ʔɔŋgɔːr]), které byly v 16. století psány „Angar“ nebo „Angor“ s „g“ a v 17. století se staly „Anckoor“ s „k“, což znamená, že ke skutečnému odhalení zastávek došlo pozdě ve středním Khmeru mezi 16. a 17. stoletím a bylo dokončeno 18. stoletím.[27] Vickery, který použil stejnou metodu s větším seznamem slov, dospěl k závěru, že španělské a portugalské přepisy slov středního Khmeru prokázaly, že devokování zastávek vyvrcholilo v posledních dvou desetiletích 16. století, mnohem dříve než Lewitzův odhad.[28]

Opětovné získání hlasových zastávek

Navzdory ztrátě hlasových zastávek se všechny moderní odrůdy Khmerů vynořily ze středního khmerského období se dvěma v inventáři, / b / a / d /. V obou případech je nyní vyslovena zastávka bez hlasu Old Khmer a jejich realizace jsou nejběžnější implozivní [ɓ] a [ɗ]. Důkladná analýza středních Khmerů musí vysvětlit jak: pokud se hlasové zastávky spojily s neznělými zastávkami, znovu se objevily pouze / b / a / d / a měly zřetelný vývoj od / p / a / t / a také proč neznělé staré khmerské / p / a / t / byly souhlásky k "reacquire" vyjadřování namísto původně vyjádřené série.[29]

Tento posun historicky získal menší pozornost lingvistů než vývoj registrů a komplikovaných samohláskových systémů. Dřívější hypotézy předpokládaly, že starý Khmer, podobně jako v jiných jazycích jihovýchodní Asie, měl kromě * / b /, * / p /, * / pʰ / a * / d /, * / t /, * / tʰ /, a čtvrtá série, která byla vyjádřena a buď implodována (* / ɓ /, * / ɗ /), preglottalizovaná (* / ˀb /, * / ˀd /) nebo pre-nasalized (* / ᵐb /, * / ⁿd /).[30] Podle těchto raných hypotéz, protože indický systém psaní neměl pro tyto zvuky žádný symbol, stará khmerská písmena pro / p / a / t / dělala dvojí povinnost, což také představovalo tuto čtvrtou sérii.[31] Vzhledem k tomu, že řada starých Khmerů vyjádřila ve středních Khmerech devoice, písmena dříve používaná pro / b / a / d / se začala vyslovovat / p / a / t /, takže původní / p / a / t / se staly nadbytečnými a byly použity pouze pro čtvrtou sérii, která se poté normalizovala na / b / ([ɓ]) a / d / ([ɗ]) jako součást restrukturalizace souhlásky středních Khmerů.[3] Tyto hypotézy, založené na předpokladech o Proto-Mon-Khmeru a pravopisných domněnkách, nezohledňovaly fonaci ani nebránily složitosti samohláskového systému.

V poslední době existují dvě teorie o tom, jak k tomuto zdánlivému „převrácení“ došlo, obě elegantně integrují tento fenomén do devoicingového posunu a přisuzují přestavbu vyjádřených / b / a / d / komplikovaným fonologickým detailům ten proces. Diffloth navrhl pětistupňový proces uvedený v tabulce níže, jak jej dali Wayland a Jongman:[32]

EtapaKontrast souhlásky a samohláskyPoznámky
1pV- tV- cV- kV-
bV- dV- ɟV- gV-		Raný střední Khmer; neznělé a hlasové zastávky kontrast; samohlásky jsou stejné bez ohledu na hlas souhlásky
2pV- tV- cV- kV-
bV̤- dV̤- ɟV̤- gV̤-		hlasové a neznělé zastávky stále kontrastují; samohlásky následující za souhláskami začínají přijímat nadbytečné dechové hláskování
2.5ɓV- ɗV- cV- kV-
bV̤- dV̤- ɟV̤- gV̤-		mezistupeň; dechový hlas vs jasný hlas posiluje kontrast; jasné síly hlasových samohlásek předcházející / p / a / t / do
rozvíjet implodovaný hlas; / ɓ / kontrastuje s / b /
3ɓV- ɗV- cV- kV-
pV̤- tV̤- cV̤- kV̤-		hlasové zastávky ztrácejí hlas; kontrast je udržován hláskováním samohlásek; / ɓ / nyní kontrastuje s / p /
4ɓV1- ɗV1- životopis1- kV1-
pV̤- tV̤- cV̤- kV̤-		zastavení devoicing je dokončeno; phonation ovlivňuje kvalitu samohlásky: samohlásky s jasným hlasem se snižují a začínají bičovat
dechové hlasové samohlásky zachovávají dřívější kvality; tato fáze trvala nejdéle
5ɓV1- ɗV1- životopis1- kV1-
pV- tV- cV- kV-		první (nízké) registrační samohlásky dostatečně diferencované, redundantní fonace se stává nekontrastivní a je ztracena

Druhá teorie, kterou navrhli Wayland a Jongman, také předpokládá pět fází vývoje s výsledky podobnými Difflothovým, ale dosaženým různými prostředky. Ve své druhé fázi se hlasové zastávky stávají a ochablý hlas kvalita, která způsobí, že následující samohlásky začnou dýchat, zatímco neznělé zastávky ztuhlé. Ve třetí fázi přestane slack vs tuhý hlas stále kontrastovat a formant přechody z tuhých vyjádřených zastávek na následující samohlásky začnou ovlivňovat samohlásky snížením a poté byly znovu interpretovány jako dvojhláska. Ve čtvrté fázi náhlé uvolnění ztuhlého hlasu postupně podmíní / p / a / t /, aby se staly vyjádřenými implosivy / ɓ / a / ɗ /, zatímco uvolněný hlas / b̥ / a / d̥ / se stane / p / a / t /. Nadbytečná dechová fonace je v páté fázi minimalizována a ztracena ve většině dialektů.[33] V tomto návrhu jsou / b / a / d / nikdy v kontrastu s / ɓ / a / ɗ / a většina dialektů nikdy není skutečně „registrovaným jazykem“, protože phonace samohlásek nikdy není jediným kontrastním prvkem.

V této teorii trvá vývoj druhé a čtvrté fáze nejvíce času a mezi fázemi se překrývá. Podle autorů tato teorie nejlépe vysvětluje všechny použité směny a fonologické procesy a vysvětluje současnou situaci v Modern Khmer. Posun je dokončen u středních Khmerů, Severních Khmerů a Khmer Krom, tří moderních odrůd představujících drtivou většinu Khmerů. Western Khmer je stále mezi fázemi čtyři a pět; / b / a / d / jsou přítomny, ale mnoho samohlásek nemá dvojhlásky nebo jsou v raných stádiích dvojhlásky (tj. stále se skládají z monofthongu plus mírného klouzání) a u většiny samohlásek je stále prominentní kontrast s dechovým versus jasným fonováním vykazuje stále nižší funkční zátěž.[34] Toto je bráno jako další validace mechanismů navrhovaných ve vývoji Middle Khmer.[35]

Konečné souhlásky

Old Khmer povoleno 15 souhlásek v slabice-konečné poloze, včetně / s / a / r / kromě 13 v současné době povoleno v moderních Khmerů. Final / s / a / r / se stále odrážejí v moderním khmerském pravopisu, ale během období středních Khmerů, slabika-final / s / jednoduše odladit na / h / a nyní se vyslovuje / h / u všech moderních odrůd, zatímco osud slabiky-final / r / nebyl tak jednoduchý.[36] Texty psané poezií v průběhu doby středních Khmerů ukazují, že zvuk psaného závěrečného textu / r / byl zaměňován s konečným textem / l / a pravděpodobně byl vyslovován jako nebo podobný tomuto textu.[37] V poetických metrech se slova psaná s koncovkou / r / často používala, jako by se rýmovala slovy psanými s koncovkou / l /. Ve skutečnosti byly / -r: -l / rýmy častější než / -r: -r / rýmy, zejména ve velmi raných létech středních Khmerů,[38] což naznačuje, že finále starých Khmerů / r / již na začátku středních Khmerů oslabovalo. Tento trend pokračoval postupně po celé období středních Khmerů, takže přechodem na raně novověké Khmery se místo / -r: -l / používaly rýmy místo / -r: -l /, což souhlasí se skutečností, že psané konečné / r / je v moderních středních Khmerech nevýslovný.[39]

Ztráta finále / r / však nebyla tak úplná jako ztráta finále / s /. Final / r / je stále prominentní v severních Khmerech a některými mluvčími západních Khmerů. Také zbytky raného Middle Khmer / r /> / l / fúze jsou stále patrné v Central Khmer, kde Middle Khmer * / kɑntor / („krysa“) je vyslovován / kɑndol / ~ / kɑndao /, * / prampiːr / („sedm ") jako / prampɨl / a * / her / (" horké, pikantní ") jako / hɨl / ~ / haə /.[36] Až na několik podobných příkladů, psaný final / r / v moderních dialektech Central Khmer je tichý: * / kaːr /> / kaː /. Přesná fonetická realizace final / r / ve středním Khmeru nebyla s jistotou prokázána.[40] Může se lišit podle dialektu,[36] buď být [r], [l] nebo [Ø] (tichý), ačkoli rýmy v jednom textu často naznačují všechny tři, což naznačuje, že výslovnost nebyla dialektická, ale spíše k posunu mohlo dojít postupně, což ovlivnilo final / r / v různých prostředích ve fázích, dokud se / Ø / nezvýraznil. Jenner naznačuje, z toho odvozením, že písemné finále / r / mohlo být vyslovováno [ɹl] v rané střední khmerské.[40]

Zbytek konečných souhlásek, které jsou v moderních Khmerech povoleny, dobře koresponduje s písemnými formami ze starých Khmerů, což naznačuje, že se během období středních Khmerů nezměnily.[19]

Poznámky

  1. ^ A b C Jenner (1976), str. 693.
  2. ^ A b C Jenner (1976), str. 694.
  3. ^ A b Vickery (1992), str. 240.
  4. ^ Vickery (2003), str. 125.
  5. ^ Keat (2004).
  6. ^ Coedès (1968), str. 236–237.
  7. ^ A b C Sidwell (2009), str. 107.
  8. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 101.
  9. ^ Jenner (1974), str. 52.
  10. ^ Jenner (1976), str. 707.
  11. ^ Jenner (1976), str. 705.
  12. ^ Wayland & Jongman (2002), Úvod.
  13. ^ Jenner (1976).
  14. ^ A b Headley (1998), str. 21.
  15. ^ Headley (1998), str. 23.
  16. ^ A b Jenner (1974), str. 51.
  17. ^ Diffloth (1990), citováno v Wayland & Jongman (2002, str. 106)
  18. ^ Wayland & Jongman (2002), s. 109–110.
  19. ^ A b Jacob (1976), str. 23.
  20. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 104–105.
  21. ^ Jenner (1976), str. 695.
  22. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 112.
  23. ^ Jenner (1976), str. 696.
  24. ^ Headley (1998), str. 24.
  25. ^ Jacob (1968), citováno v Jenner (1974, str. 48–49)
  26. ^ Jenner (1976), str. 674.
  27. ^ Lewitz (1967), str. 387.
  28. ^ Vickery (1992), str. 244–246.
  29. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 106.
  30. ^ Vickery (1992), str. 248.
  31. ^ Vickery (1992), str. 240, poznámka 1.
  32. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 106–107.
  33. ^ Wayland & Jongman (2002), s. 109–112.
  34. ^ Wayland & Jongman (2001).
  35. ^ Wayland & Jongman (2002), str. 111–113.
  36. ^ A b C Jacob (1976), str. 24.
  37. ^ Jenner (1975), str. 606–607.
  38. ^ Jenner (1975), str. 603.
  39. ^ Jenner (1975), str. 605.
  40. ^ A b Jenner (1975), str. 607.

Reference

  • Coedès, Georgi (1968). Walter F. Vella (ed.). Indické státy jihovýchodní Asie. trans. Susan Brown Cowing. University of Hawaii Press. ISBN  978-0-8248-0368-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Diffloth, Gérard (1990). Historie khmerského jazyka. Cornell University Library, Ithaca, NY: Nepublikovaný rukopis.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Headley, Robert K (1998). "Cham důkaz pro změny Khmer zvuku" (PDF). Příspěvky z lingvistiky jihovýchodní Asie. 15: 21–29. Citováno 9. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jacob, Judith M (1968). Úvod do kambodžštiny. London: Oxford University Press. ISBN  978-0197135563.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jacob, Judith M (1976). „Zkouška samohlásek a závěrečných souhlásek v korespondenci mezi předangkorským a moderním khmerským“ (PDF). Pacifická lingvistika. 42 (19): 19–38. Citováno 3. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lewitz, Saveros (1967). „La toponymie khmère“. Bulletin de l'École Française d'Extrême-Orient (francouzsky). 53 (2): 375–451. doi:10.3406 / befeo.1967.5052.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jenner, Philip N (1974). „Vývoj registrů ve standardních Khmerech“ (PDF). Canberra: PL. 31: 47–60. Citováno 6. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jenner, Philip N (1975). "Konečné kapaliny středních Khmerů". STUF - jazyková typologie a univerzálie. 28 (1–6): 599–609. doi:10.1524 / kus1975.28.16.599. S2CID  131639485.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jenner, Philip N (1976). „Relativní seznamka některých khmerských CPĀ'PA *“. Oceanic Linguistics Special Publications (13): 693–710. JSTOR  20019179.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Keat, Gin Ooi, ed. (2004). Southeast Asia: A Historical Encyclopedia, from Angkor Wat to East Timor, Volume 1 (ilustrované vydání). ABC-CLIO. ISBN  978-1576077702. Citováno 31. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sidwell, Paul (2009). „Klasifikace austroasijských jazyků: historie a nejnovější stav techniky“. 76. Lincom Europa. Citováno 3. ledna 2016. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vickery, Michael (1992). "Půjčit slova a devoicing v Khmer" (PDF). Mon Khmer Studies. 18: 240–250. Citováno 12. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vickery, Michaele (2003). „Funan revidoval: Dekonstrukce starověku“. Bulletin de l'École Française d'Extrême-Orient. 90 (1): 101–143. doi:10.3406 / befeo.2003.3609.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Wayland, Ratree; Jongman, Allard (2001). „Samohlásky Chanthaburi Khmer: fonetické a fonemické analýzy“ (PDF). Monhmérské studie. 31: 65–82. Citováno 14. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Wayland, Ratree; Jongman, Allard (2002). „Registrogenesis in Khmer: A Phonetic Account“. Monhmérské studie. 32: 101–114. Citováno 3. ledna 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

externí odkazy