Michel Serrault - Michel Serrault
Michel Serrault | |
---|---|
Serrault u Filmový festival v Cannes 1997 | |
narozený | Michel Lucien Serrault 24. ledna 1928 Brunoy, Francie |
Zemřel | 29. července 2007 Équemauville, Calvados, Francie | (ve věku 79)
obsazení | herec |
Manžel (y) | Juanita Saint-Peyron |
Michel Serrault (24. ledna 1928-29. Července 2007)[1][2][3][4][5] byl francouzský divadelní a filmový herec, který se objevil od roku 1954 do roku 2007 ve více než 130 filmech.[4]
Život a kariéra
I když chtěl být cirkusovým klaunem, Serraultovi rodiče ho poslali do semináře, aby studoval na kněžství. Strávil tam jen několik měsíců, než se stal hercem. Jeho první profesionální práce byla v produkci turné v Německu v Německu Molière je Les Fourberies de Scapin. Po vojenské službě v Dijonu se vrátil do Paříže a připojil se k burlesknímu souboru Roberta Dheryho a objevil se v jejich druhé úspěšné show Dugudu.[3]
V roce 1948 zahájil svou kariéru v divadle u Roberta Dhéryho v Les Branquignols. Jeho první film byl Aha! Les Belles Bacchantes, v hlavních rolích Robert Dhéry, Colette Brosset (Dhéryho tehdejší manželka) a Louis de Funès; režie Jean Loubignac v roce 1954. Serrault hrál v napínavém thrilleru z roku 1955 Les diaboliques, v hlavních rolích Simone Signoret a režie Henri-Georges Clouzot.
Setkal se a pracoval s ním Jean Poiret na počátku padesátých let, které vedly ke kabaretnímu písni a komedii a jejich společnému hraní v 18 filmech od roku 1956 do roku 1984, a v řadě her napsaných Poiretem. Jejich filmy zahrnuty Cette sacrée gamine (1956) s Brigitte Bardot a Sacha Guitry je poslední film Assassins et voleurs (1957).
Od února 1973 do roku 1978 ztvárnil roli Albina / Zazy naproti Jean Poiret ve hře La cage aux folles, napsal Poiret.[3] Znovu vytvořil roli pro filmová verze hry, která byla vydána v roce 1978.[3][4][2]
Serrault zemřel recidivující polychondritida u něj doma v Équemauville dne 29. července 2007 ve věku 79 let. Byl pohřben na hřbitově Sainte-Catherine v roce Honfleur a byl převezen v roce 2009 na hřbitov Neuilly-sur-Seine poblíž jeho manželky Juanity Saint-Peyron a dcery Caroline, která zemřela v roce 1977. Měl další dceru, herečku Nathalie Serraultovou.[6]
Divadlo (částečné)
- Klepání
- L'Avare
- La cage aux folles
- Le Tombeur
- Gugusse
- Nalijte avoir Adrienne
- Quand épousez-vous ma femme
- Na očištění bébé
Filmografie
Rok | Titul | Role | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1954 | Aha! les belles bacchantes | Michel Serrault, le trompettiste | Robert Dhéry | |
1955 | Les diaboliques („Diabolique“) | Monsieur Raymond, učitel | Henri-Georges Clouzot | |
1956 | Cette sacrée gamine („Mademoiselle Pigalle“) | druhý inspektor | Michel Boisrond | |
La vie est belle | Le demarcheur | Roger Pierre | ||
La terreur des dames | Un četník | Jean Boyer | ||
Assassins et voleurs[7] („Vrahové a zloději“) | Albert Le Cagneux, zloděj | Sacha Guitry | ||
1957 | Rozkošný démoni | Jacques Willis senior | Maurice Cloche | |
Le Naïf aux quarante enfants[8] („Nevinný se čtyřiceti dětmi“) | Jean-François Robignac, nový učitel francouzštiny | Philippe Agostini | ||
1958 | Clara et les Méchants | La Parole | Raoul André | |
1959 | Nina[9] | Gérard Blonville | Jean Boyer | |
Ach! Qué mambo[10] | Inspecteur Sapin | John Berry | ||
Messieurs les ronds-de-cuir | Le Conservatory du Musée / Son petit-fils | Henri Diamant-Berger | ||
Vous n'avez rien à déclarer? | Dr. Couzan | Clément Duhour | ||
1960 | Láska a Francouzka | Danielle právník | Různí režiséři | (část „Rozvod, Le“) |
Candide ou l'optimisme au XXe siècle („Candide, nebo optimista dvacátého století“) | druhý policista | Norbert Carbonnaux | ||
1961 | Ma femme est une panthère | Řezník | Raymond Bailly | |
La Belle Américaine („Americká kráska“) | Chauveau | Robert Dhéry | ||
1962 | La Gamberge[11] ("Tanec") | Pétrarque | Norbert Carbonnaux | |
Le repos du guerrier[12] („Warrior's Rest“) | Maître Varange | Roger Vadim | ||
Komentář réussir en amour | Le Commissaire | Michel Boisrond | ||
Un clair de lune à Maubeuge („Moonlight in Maubeuge“) | Monsieur Charpentier, lektor | Jean Chérasse | ||
Les quatre vérités („Tři bajky o lásce“) | Havran | Hervé Bromberger | (segment „Le corbeau et le renard“) | |
Nous irons à Deauville („Půjdeme do Deauville“) | Lucien Moreau | Francis Rigaud | ||
1963 | Carambolages („Carom Shots“) | Baudu, vyšetřující policejní inspektor | Marcel Bluwal | |
Bebert das Arábias | Barthoin - l'inspecteur des transports | Yves Robert | ||
1964 | Komentovat trouvez-vous ma soeur? | Varangeot | Michel Boisrond | |
Des pissenlits par la racine („Salát kořeny“) | Jérôme | Georges Lautner | ||
Les Durs à cuire[13] | Rossignol, soukromý detektiv | Jack Pinoteau | ||
Clémentine chérie | L'huissier | Pierre Chevalier | ||
La chasse à l'homme [14] | Gaston Lartois | Édouard Molinaro | ||
Jaloux comme un tigre | M. Lurot | Darry Cowl | ||
1965 | Les baratineurs | Henri | Francis Rigaud | |
La bonne případ | Hutin | Michel Drach | ||
Já a čtyřicetiletý muž | Bénéchol | Jack Pinoteau | ||
Cent briques et des tuiles („Jak nevyloupit obchodní dům“)[15] | Méloune | Pierre Grimblat | ||
Le lit à deux places („Manželská postel“, epizoda „Un monsieur de transition“) | Albert | François Dupont-Midi | ||
La tête du client[16] | Gaston Bérrien, alias „Monsieur Max“ | Jacques Poitrenaud | ||
Quand passent les faisans | Ribero | Édouard Molinaro | ||
Le Petit Monstre | Komorník | Jean-Paul Sassy | ||
1966 | Les Combinards | Le Père de Lucile | Jean-Claude Roy | |
Le Caïd de Champignol[17] | Sekýrovat | Jean Bastia | ||
Le roi de coeur („Král srdcí“) | Marcel, kadeřník | Philippe de Broca | ||
Král srdcí | Monsieur Marcel | Philipe de Broca | ||
1967 | Les compagnons de la marguerite | Inspektor Papin | Jean-Pierre Mocky | |
Le grand bidule | Pounet | Raoul André | ||
Du mou dans la gâchette | L'armurier | Louis Grospierre | ||
Le fou du labo IV | Grangerová | Bernard Gérard | ||
1968 | Ces messieurs de la famille[18] | Gabriel Pelletier | Raoul André | |
Pekáč[19] | Aldo Morelli | John Berry | ||
1969 | Un merveilleux parfum d'oseille | Commissaire Le Gac | Rinaldo Bassi | |
Appelez-moi Mathilde | François | Pierre Mondy | ||
1970 | Ces messieurs de la gâchette | Gabriel Pelletier | Raoul André | |
La liberté en croupe[20] | Paul Cérès | Édouard Molinaro | ||
1971 | Le cri du cormoran le soir au-dessus des jonques[21] | Alfred Mullanet | Michel Audiard | |
Qu'est-ce qui fait courir lesní krokodýli?[22] | Achille | Jacques Poitrenaud | ||
1972 | Le viager[23] | Louis Martinet | Pierre Tchernia | |
Tout le monde il est beau, tout le monde il est gentil | Marcel Jolin | Jean Yanne | ||
Un meurtre est un meurtre | Plouvier | Étienne Périer | ||
1973 | Moi y'en a vouloir des sous | Léon | Jean Yanne | |
La belle affaire[24] | Pavel | Jacques Besnard | ||
Le Grand Bazar („Velký obchod“) | Félix Boucan | Claude Zidi | ||
1974 | Les Gaspards[25] („Díry“) | Jean-Paul Rondin | Pierre Tchernia | |
Les Chinois v Paříži („Chinese in Paris“) | Grégoire Montclair | Jean Yanne | ||
La main à couper | Edouard Henricot | Étienne Périer | ||
La Gueule de l'emploi | La dame au chapeau vert / L'antiquaire / L'aveugle / Le taxi moustachu / Inspecteur Robillon | Jacques Rouland | ||
Un linceul n'a pas de poches („Žádné kapsy v plášti“) | Justin Blesch | Jean-Pierre Mocky | ||
1975 | C'est pas parce qu'on a rien à dire qu'il faut fermer sa gueule | Max | Jacques Besnard | |
L'Ibis rouge („Červený ibis“[26]) | Jérémie | Jean-Pierre Mocky | ||
Opération Lady Marlène | Paulo | Robert Lamoureux | ||
1976 | La situation est grave… mais pas désespérée | Jean-Pierre Mazard | Jacques Besnard | |
1977 | Le roi des bricoleurs | Bordin | Jean-Pierre Mocky | |
1978 | Préparez vos mouchoirs („Vytáhněte kapesníky“) | soused | Bertrand Blier | |
L'argent des autres | Monsieur Miremont | Christian de Chalonge | ||
La cage aux folles | Albin Mougeotte, alias "Zaza Napoli" | Édouard Molinaro | ||
1979 | L'esprit de famille[27] | Doktor Charles Moreau | Jean-Pierre Blanc | |
L'Associé („Spolupracovník“) | Julien Pardot | René Gainville | ||
La gueule de l'autre | Martial Perrin / Gilbert Brossard | Pierre Tchernia | ||
Jídlo formou bufetu | Le quidam / Muž v první scéně | Bertrand Blier | vzhled portrétu | |
1980 | Il lupo e l'agnello[28] („Le coucou“) | Léon | Francesco Massaro | |
Pile ou Face [29] ("Panna nebo orel") | Édouard Morlaix | Robert Enrico | ||
La cage aux folles II | Albin Mougeotte, alias "Zaza Napoli" | Edouard Molinaro | ||
1981 | Malevil | Počítat Charles-Emile Emmanuel | Christian de Chalonge | |
Garde à vue | Jerome / Charles / Emile Martinaud | Claude Miller | ||
1982 | Nestor Barma, oddělení de choc | Nestor Barma | Jean-Luc Miesch | |
Les fantômes du chapelier („Kloboučnický duch“) | Léon Labbé, kaple | Claude Chabrol | ||
Les quarantièmes rugissants („Řvoucí čtyřicátníci“) | Sébastien Barral | Christian de Chalonge | ||
Deux heures moins le quart avant Jésus-Christ („Čtvrtina na dva před Ježíšem Kristem“)[30]) | Julius Caesar | Jean Yanne | ||
1983 | Mortelle randonnée („Deadly Circuit“) | soukromý detektiv "oko" Beauvoir | Claude Miller | |
1984 | Le bon plaisir | Ministr | Francis Girod | |
Mort l'arbitre („Zabijte rozhodčího“) | Rico | Jean-Pierre Mocky | ||
Le bon roi Dagobert („Dobrý král Dagobert“) | Otarius | Dino Risi | ||
1985 | Les rois du gag | Gaëtan / Robert Wellson | Claude Zidi | |
Liberté, égalité, choucroute | Louis XVI Francie | Jean Yanne | ||
Na ne meurt que deux fois[31] | Robert Staniland | Jacques Deray | ||
La cage aux folles 3: The Wedding | Albin Mougeotte, alias "Zaza Napoli" | Georges Lautner | ||
1986 | Mon beau-frère a tué ma sœur („Můj švagr zabil mou sestru“) | Octave Clapoteau | Jacques Rouffio | |
1987 | Le Miraculé ("Zázrak") | Ronald Fox teriér | Jean-Pierre Mocky | |
Ennemisovy časy | Baudin | Denis Amar | ||
1988 | En toute nevinnost | Paul Duchêne | Alain Jessua | |
Bonjour l'angoisse | Michaud | Pierre Tchernia | ||
Ne réveillez pas un flic qui dort[32] („Let Sleeping Cops Lie“) | Roger Scatti | José Pinheiro | ||
1989 | Comédie d'amour | Paul Léautaud | Jean-Pierre Rawson | |
Buon natale, buonanno Luigi ("Veselé vánoce a šťastný nový rok") | Gino | Luigi Comencini | ||
1990 | Docteur Petiot[33] | Doktor Marcel Petiot | Christian de Chalonge | |
1991 | La vieille qui marchait dans la mer („The Old Lady Who Walked in the Sea“) | Pompilius | Laurent Heynemann | |
1992 | Ville à vendre | Rousselot | Jean-Pierre Mocky | |
Pokojová služba | Monsieur Luc | Georges Lautner | ||
Vieille canaille | Darius Caunes | Gérard Jourd'hui | ||
1994 | Bonsoir | Alex Ponttin | Jean-Pierre Mocky | |
1995 | Nelly et Monsieur Arnaud („Nelly a pan Arnaud“) | Monsieur Pierre Arnaud | Claude Sautet | |
Le bonheur est dans le pré („Štěstí je v terénu“) | Francis Bergeade | Étienne Chatiliez | ||
1996 | Beaumarchais, nesmyslný („Beaumarchais“) | Louis XV Francie | Edouard Molinaro | |
1997 | Vrah | Pan Wagner | Mathieu Kassovitz | |
Artemisia | Orazio Gentileschi | Agnès Merlet | ||
Rien ne va plus („Podvod“) | Vítěz | Claude Chabrol | ||
Le comédien („Komik“) | Komik | Christian de Chalonge | ||
1999 | Les enfants du marais („Děti bažiny“) | Pépé la Rainette | Jean Becker | |
2000 | Le monde de Marty | Antoine Berrant | Denis Bardiau | |
Le Libertin („Libertin“) | kardinál | Gabriel Aghion | ||
Les acteurs ("Herci") | Sám | Bertrand Blier | ||
2001 | Belphégor, le fantôme du Louvre („Belphegor, Fantom z Louvru“) | Verlac | Jean-Paul Salomé | |
Une hirondelle a fait le printemps („Dívka z Paříže“) | Adriene | Christian Carion | ||
Vajont - La diga del disonore („Vajont“) | Carlo Semenza | Renzo Martinelli | ||
2002 | 24 heures de la vie d’une femme („24 hodin v životě ženy“) | Louis | Laurent Bouhnik | |
Le papillon ("Motýl") | Julien | Philippe Muyl | ||
2003 | Le Furet | Anzio | Jean-Pierre Mocky | |
2004 | Albert est méchant[34] | Albert Moulineau | Hervé Palud | |
Ne quittez pas! | Lucien Mandel | Arthur Joffé | Hlas | |
2005 | Joyeux Noël ("Veselé Vánoce") | Pán hradu | Christian Carion | |
Grabuge![35] | Inspektor Lancret | Jean-Pierre Mocky | ||
2006 | Les enfants du platí[36] | Gustave | Pierre Javaux[37] | |
Le bénévole[38] | Max Birgos | Jean-Pierre Mocky[39] | ||
Monsieur Léon[40] ("Děda tajemství", TV) | Monsieur Léon | Pierre Boutron | Televizní film | |
Antonio Vivaldi | the Benátský doge | Jean-Louis Guillermou | ||
2007 | Pars vite et reviens tard („Smiluj se nad námi všemi“) | Hervé Decambrais / Hervé Ducouëdic | Régis Wargnier | (finální filmová role) |
Ocenění
Reference
- ^ Reuters (30. července 2007). „Francouzský herec Michel Serrault umírá“. reuters.com. Reuters. Citováno 26. srpna 2019.
- ^ A b Masters, Charles (31. července 2007). „Francouzský herec Michel Serrault umírá“. The Hollywood Reporter. Los Angeles, CA: The Hollywood Reporter. Citováno 26. srpna 2019.
- ^ A b C d Bergan, Ronald (2. srpna 2007). „Michel Serrault: francouzský komik, herec, který se proslavil ve filmu La Cage aux Folles ze 70. let“. Opatrovník. New York, NY: The Guardian. Citováno 26. srpna 2019.
- ^ A b C Nesselson, Lisa (20. července 2007). „Michel Serrault, 79 let, herec: Francouz hrál ve filmu„ La cage aux folles “'". Odrůda. New York, NY: Odrůda. Citováno 26. srpna 2019.
- ^ Britský filmový institut (2007). „Michel Serrault“. bfi.org.uk. Londýn, Anglie: Britský filmový institut. Citováno 26. srpna 2019.
- ^ „Michel Serrault (1928-2007)“. cinema2000.pt. cinema2000.pt. 2007. Archivovány od originál dne 2011-07-20. Citováno 2012-12-27.
- ^ „Assassins et voleurs“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-19.
- ^ „Le naïf aux 40 enfants“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-19.
- ^ „Nina (1959)“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-19.
- ^ „Ach! Qué mambo“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-19.
- ^ „La gamberge“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Le repos du guerrier“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Les durs à cuire“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „La chasse à l'homme“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Cent briques et des tuiles“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „La tête du client“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Le caïd de Champignol“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Ces messieurs de la famille“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Pekáč“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „La liberté en croupe“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Le cri du cormoran, le soir au-dessus des jonques“. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Qu'est-ce qui fait courir les krokodýli?“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Le viager“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ "La belle affaire". imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „Les Gaspards“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „L'Ibis rouge“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-20.
- ^ „L'esprit de famille“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-11-09.
- ^ "Le coucou". imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-11.
- ^ "Pile ou Face". Allmovie.com. Citováno 2012-11-09.
- ^ „Deux heures moins le quart avant Jésus-Christ“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-11.
- ^ „On ne meurt que deux fois“. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Ne réveillez pas un flic qui dort“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Docteur Petiot“. Allmovie.com. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Albert est méchant“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Grabuge!“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Les enfants du pays“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Les enfants du pays“. Allmovie.com. Citováno 2012-09-21.
- ^ "Le Bénévole". imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ "Le Bénévole". Allmovie.com. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Monsieur Léon“. imdb.com. IMDb. Citováno 2012-09-21.
- ^ „Migliore attore straniero“. daviddedonatello.it (v italštině). Archivovány od originál dne 02.04.2015. Citováno 2012-09-21.
externí odkazy
- Michel Serrault na IMDb
- Michel Serrault ve francouzštině
- Nekrolog - KSL Television & Radio, Salt Lake City UT
- Nekrolog v Cinema2000.pt (portugalsky)
- Guardian nekrolog
- Michel Serrault v Najděte hrob