M Thc Thiên Tứ - Mạc Thiên Tứ
M Thc Thiên Tứ | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tông Đức hầu | |||||||||
Hrobka Mạc Thiên Tứ | |||||||||
Vládce Hà Tiên | |||||||||
Panování | 1736 – 1771 | ||||||||
Předchůdce | Mạc Cửu | ||||||||
Nástupce | Tang Lieng (Siamská okupace) | ||||||||
Panování | 1773 – 1777 | ||||||||
Předchůdce | Tang Lieng (Siamská okupace) | ||||||||
Nástupce | volný (další: Mạc Tử Sinh ) | ||||||||
narozený | 1700 Hà Tiên trấn | ||||||||
Zemřel | 1780 (ve věku 79–80) Thonburi, Siam | ||||||||
Manželka | Nguyễn Thị | ||||||||
| |||||||||
Otec | Mạc Cửu | ||||||||
Matka | Bùi Thị Lẫm (裴氏 廪)[2] |
M Thc Thiên Tứ | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
čínské jméno | |||||||||||||||||
čínština | 鄚 天賜 | ||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
Vietnamské jméno | |||||||||||||||||
vietnamština | M Thc Thiên Tứ |
M Thc Thiên Tứ (Hán tự: 鄚 天賜, pchin-jin : Mò Tiāncì, Khmer: ម៉ាក់ ធាន ទឺ, 1700–1780), také známý jako Mạc Thiên Tích (鄚天錫 ) nebo M Tc Tông (鄚琮, Khmer: ម៉ាក់ តុង[1]), byl vůdce čínské komunity, který vládl Hà Tiên od roku 1736 do roku 1777. Byl povolán Mo Shilin (čínština : 莫士 麟; pchin-jin : Mò Shìlín, Thai: ม่ อ ซื่อ หลิน) v Opravdové záznamy dynastie Čching.[3]
Byl nejstarším synem Mạc Cửu a narodil se vietnamské paní z Biên Hòa. Měl také sestru Mac Kim Dinh, která byla vdaná za syna čínského generála Trần Thượng Xuyên.[4][5] Po smrti svého otce získal titul Tổng binh Hà Tien a vznešený titul Marquess Tông Đức (Vietnamština: Tông Đức hầu) z Nguyễn pane. Jeho vláda viděla zlatý věk Hà Tien. Byla zřízena byrokracie, zvýšena armáda, byly postaveny hrady a obchodní ulice.[6] Hà Tien se stal obchodním centrem v Delta Mekongu; stal se nejznámějším přístavem v Záliv Siam dlouho před založením Saigon a Bangkok. Ve svém dopise z roku 1742 Japoncům Tokugawa shogunate v Khmer, říkal si Reachea Krong Kampucea Tiptei (រាជា ក្រុងកម្ពុជាធិបតី, „Kambodžský král“) a později Neak Somdec Preah Sotoat (អ្នក ស ម្ដ ច ព្រះ សុ ទ ត្ដ).[5] Siamské zdroje mu však říkaly oba Ong Chien Chun (อง เชียง ชุน,[7] "Čínský generál") a Phraya Rachasethi (พระยา ราชา เศรษฐี), čímž ho zaměňuje Oknya Reachea Sedthei (ឧកញ៉ា រាជា សេដ្ឋី), Khmerský guvernér Banteay Meas.[8]
Mạc Thiên Tứ se také zajímal o čínskou kulturu a vybudoval mnoho škol.[6] Přijal politiku náboženské tolerance, ke všem náboženstvím přistupoval nestranně.[5] Pierre Pigneau de Behaine, francouzský katolický kněz, směl kázat v Hà Tien.
Podle vietnamského zdroje v roce 1739, a kambodžský armáda vedená „Nặc Bồnem“ vtrhla do Hà Tien, ale byla T defeated zcela poražena. Od té doby se Kambodža nepokusila obnovit Hà Tien.[6] Ačkoli žádná kambodžská kronika tuto aféru nezaznamenala, vítězství Tứ bylo velmi významné, protože poté umožnilo Hà Tien plné nezávislosti na Kambodži.[8]
V roce 1756 kambodžský král Chey Chettha VII (Nặc Ong Nguyên) zemřel. Thommo Reachea IV (Nặc Ông Yếm) nastoupil na trůn, ale brzy byl zavražděn a zmocněn Ang Hingem (អង្គ ហ៊ីង, Nặc Hinh). Kambodžský princ Ang Ton (Nặc Ông Tôn), uprchl do Hà Tiên. Tam se Ang Ton stal adoptivním synem Mạc Thiên Tứ.[8] Tứ doprovodil Ang Tona zpět do Kambodže a korunoval jej novým králem Outey II. Na oplátku Outey postoupil Huong Úc (mordern Sihanoukville ), Cần Bột (Kampot ), Trực Sâm (Chhouk ), Sài Mạt (Banteay Meas ) a Linh Quỳnh (Kiri Vong ) do Hà Tiên.[9]
Po Válka druhého pádu Ayutthaya „M Thc Thiên Tứ skryl siamského prince Chao Chui (เจ้า จุ้ย, Chiêu Thúy). Chao Chui byl synem knížete Aphai a také vnukem krále Thai Sa. Po Taksin korunován na nového krále Siamu, byl Taksin Chao Chui považován za velkou hrozbu.[9][6] Taksin se pokusil přesvědčit Mạc Thiên Tứ, aby předal Chao Chui, ale byl odmítnut. Místo toho se Tứ pokusil nainstalovat Chao Chui jako nového siamského krále. V roce 1769, Hà Tien námořnictvo pod Trần Hầu (Trần Đại Lực) byl poslán k útoku Chantaburi.[10] Taksin jmenován Chiam (Tang Lieng nebo Trần Liên, Khun Phiphit Wathi), a Teochiu šéf čínské nevyžádané flotily, jako nový viceguvernér Trat s titulem Phraya Phiphit. Hà Tien námořnictvo bylo poraženo Phraya Phiphitem a muselo ustoupit.[8]
Další incident zvýšil rozpory mezi Mạc Thiên Tứ a Taksinem. Po porážce Konbaung Barma, Taksin poslal pomocnou misi do Qing Čína požadovat královskou pečeť s tvrzením, že trůn z Ayutthaya království přišel ke konci. Tứ se však hlásil k Číňanům Cchien-tchang že Taksin byl uchvatitel.[11] Qianlong zamítl Taksinovu žádost a nařídil Taksinovi nainstalovat prince Chao Chui. Taksin byl čím dál víc podrážděný z Tových činů.
V roce 1771 přistála siamská armáda vedená Taksinem a Phrayou Phiphitem Kampong Som (současnost Sihanoukville ) a Kampot, poté oblehl a zajal Hà Tien.[8] Tứ musel uprchnout Gia Định (moderní Ho Či Minovo Město ) a hledejte útočiště pro pána Nguyễna.[9][6] Taksin jmenován Tang Lieng jako guvernér Hà Tien.[12][13] O dva roky později se Tứ za pomoci pána Nguyễna vrátil do Hà Tien.[9][6]
V roce 1775 Nguyễn Phúc Thuần byl poražen Tây Sơn armáda a uprchl na jih. Tứ vedl vojáky, aby ho podporovali. Thuần byl zajat a popraven povstaleckým generálem Tây Sơn Nguyễn Huệ v roce 1777. Huệ se ho pokusil přesvědčit, aby se vzdal, ale byl odmítnut. Tứ uprchl do Phú Quốc pak do Siamu. Tôn Thất Xuân, mandarinka pána Nguyễna, také uprchla do Siamu na podporu. v Thonburi, král Taksin je srdečně přivítal. Taksin také požádal Tứ, aby pohřbil jejich minulá nedorozumění.[6] Tứ získal siamskou hodnost a titul Phraya Rachasethi Yuan (Thai: พระยา ราชา เศรษฐี ญวน, rozsvícený "Phraya Rachasethi Vietnamci"), [14] používající slovo „juan“ (ญวน) odlišit od bývalého guvernéra Tang Lieng (Phraya Rachasethi Chin).
Nguyễn Ánh nastoupil na trůn pánů v roce 1780. Ánh vyslal do Siamu vyslance, aby se spojili se Siamem.[6] Ve stejné době byla vypleněna siamská obchodní loď Đỗ Thanh Nhơn, důležitý vojenský velitel lorda Nguyễna. Podle vietnamských záznamů při této příležitosti Nguyễn Huệ padělal dopis od Ánh Tứ a poslal jej Taksinovi. V dopise Ánh plánoval přepadnout Thonburi a nařídil Tứ a Tôn Thất Xuânovi, aby mu pomohli uvnitř. Taksin byl přijat a uvrhl Mrewc Thiên Tứ do vězení.[6] Avšak thajské záznamy uváděly, že Mạc Thiên Tứ plánoval uprchnout zpět do Hà Tien, ale byl odhalen, takže ho Taksin zatkl.[7]
Tứ spáchal ve vězení sebevraždu. Dva z jeho synů, Mạc Tử Hoàng a Mửc Tử Hnůj, byli popraveni společně s Tônem Thất Xuânem a vyslanci pána Nguyễna.[6] Tři další synové, Mạc Tử Sinh, Mạc Tử Tuấn a Mửc Tử Thiêm, byli zachráněni Kalahom (Pok) a schoval se na venkově. Po Král Rama I. na siamský trůn, směli žít Bangkok. Později se Sinh stal novým vládcem Hà Tien.[6] V roce 1789 Mạc Công Bính, syn Mạc Tử Hoànga, přinesl své tělo zpět do Vietnamu a pohřben v Hà Tien.[15]
Rodina
Mạc Thiên Tứ měl velké množství potomků,[15] počítaje v to:[2]
- Synové:
- Mửc Tử Hoàng (鄚 子 潢), dědic zjevný, narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
- Mửc Tử Hnůj (鄚 子 溶) nebo Mạc Tử Duyên (鄚 子 沿), narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
- Mạc Tử Thảng (鄚 子 淌), narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
- Mạc Tử Sinh (鄚 子 泩) nebo Mạc Tử Sanh, narozený konkubíně
- Mạc Tử Tuấn (鄚 子 浚), narozený konkubíně
- Mửc Tử Thiêm (鄚 子 添), narozený konkubíně
- Dcery:
- Mạc Thị Long (鄚 氏 隆), narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
- Mạc Thị Hai (鄚 氏 咍), narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
- Mạc Thị Giác (鄚 氏 灚), narozený hlavní manželce Nguyễn Thị
Poznámky
- ^ A b „ប្រវត្តិសាស្ត្រ ប្រទេស កម្ពុជា - ជំពូក ទី ៣“ (v Khmer).
- ^ A b Dai & Yang 1991, str. 252
- ^ „清 实录 · 乾隆 实录 · 卷 之 八百 三 十七“ (v čínštině).
- ^ Coedes 1966, str. 213
- ^ A b C Ooi 2004, str. 806
- ^ A b C d E F G h i j k Đại Nam liệt truyện tiền biên, sv. 6
- ^ A b พระ ราช พงศาวดาร กรุงธนบุรี
- ^ A b C d E Cooke & Li 2004, str. 44–46
- ^ A b C d Việt Nam sử lược, Quyển 2, Otevírací doba, Nedostatek 6
- ^ Vũ Thế Dinh, Hà Tiên trấn Hiệp trấn Mạc thị gia phả, kolem A.39, Čtvrtek Hán Nôm, Hà Nội, tờ 8a-8b.
- ^ Eric Tagliacozzo, Wen-chin Chang, Čínské oběhy: kapitál, komodity a sítě v jihovýchodní Asii, str. 151
- ^ Cooke & Li 2004, str. 105
- ^ „Vznik království Thonburi v kontextu čínské éry 1727–1782, s. 20“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2018-12-05. Citováno 2018-12-05.
- ^ Siamský tavicí hrnec Edward Van Roy
- ^ A b Hà Tiên trấn Hiệp trấn Mạc thị gia phả
Zdroje
- Coedes, George (1966), Vytváření jihovýchodní Asie, University of California Press, ISBN 978-0-520-05061-7
- Cooke, Nola; Li, Tana (2004), Vodní hranice: obchod a Číňané v regionu Lower Mekong, 1750-1880 Rowman & Littlefield, ISBN 978-0-7425-3083-6
- Ooi, Keat Gin (2004), „Mac Thien Tu (1780-1800)“, Jihovýchodní Asie: historická encyklopedie, od Angkor Wat po Východní Timor, svazek 1, ABC-CLIO, s. 806–807, ISBN 1-57607-770-5
- Dai, Kelai; Yang, Baoyun (1991), Ling nan zhi guai deng shi liao san zhong (v čínštině), Zhengzhou: Zhongzhou gu ji chu ban she, ISBN 7534802032
Regnal tituly | ||
---|---|---|
Předcházet Mạc Cửu | Vládce Hà Tiên 1736–1771 | Uspěl Tang Lieng |
Předcházet Tang Lieng | Vládce Hà Tiên 1773–1777 | Volný Další titul drží Mạc Tử Sinh |