Lordship of Prilep - Lordship of Prilep

Říše krále Marka

Област краља Марка
Oblast kralja Marka
1371–1395
Vlajka
Vlajka
Erb
Erb
Středověká říše krále Marka
Středověká říše krále Marka
Hlavní městoPrilep
VládaKrálovství
Král 
• 1371–1395
Král Marko (pouze)
Historická éraStředověký
• Markovo dědictví
26. září 1371 1371
• podrobení Bayezid I.
1395
Předcházet		Uspěl
Srbská říše
Osmanská říše

The Lordship of Prilep (srbština: Господство Прилепа / Gospodstvo Prilepa), také známý jako Říše krále Marka (srbština: Област краља Марка / Oblast kralja Marka), v některých dalších historiografiích se mu někdy říká království Prilep (Makedonština a bulharský: Прилепско кралство). Lordship of Prilep byl jedním z nástupnických států Srbská říše, pokrývající (hlavně) jižní oblasti, odpovídající západním částem dnešní doby Severní Makedonie. . Jeho centrální oblast Pelagonia, s městem Prilep, byl držen pánem Vukašin Mrnjavčević, který se v roce 1365 stal srbským králem a spoluvládcem srbského císaře Stefan Uroš V (1355-1371). Poté, co král Vukašin zemřel u Bitva o Maritsu v roce 1371,[1] říši získal jeho syn a určený nástupce (rex iunior) Marko Mrnjavčević, který získal titul srbského krále. V té době byla hlavní města srbské říše Skopje a Prizren,[2] ale v následujících letech král Marko ztratil účinnou kontrolu nad těmito oblastmi a přestěhoval své bydliště do Prilep. Vládl tam až do své smrti v Bitva o Rovinu v roce 1395.[3] Na konci téhož roku dobyli říši zesnulého krále Marka osmanští Turci.

Dějiny

Od roku 1334,[4] město Prilep bylo pod srbskou vládou[5] a okolní region byl držen srbština feudální pán Vukašin Mrnjavčević, který byl roku 1365 korunován za krále Srbů a Řeků za spoluvládce posledního srbského císaře Stefan Uroš V.[6] Po smrti Vukašina i Uroše v roce 1371 byl Vukašinův syn Marko Mrnjavčević, který držel titul „Junior King“ (rex iunior),[7] se stal jediným právním vládcem srbské říše a převzal titul srbského krále, ale jeho moc byla zpochybněna dalšími srbskými feudálními pány, kteří získali kontrolu nad jinými regiony a ponechali Marko pouze s oblastmi v západní polovině Vardarian Makedonie se středem v Prilepu.[8]

Král Marko zůstal účinným vládcem pouze v oblasti Prilep,[9] a byl také nominálně uznán některými dalšími feudály v okolních oblastech. Všichni, včetně krále Marka, byli nuceni vzdát hold napadení osmanských Turků. Od té doby, co se stal a vazalský[10] tureckého sultána byl Marko Mrnjavčević povinen odpovědět na sultánovu výzvu z roku 1395 a zúčastnit se Bitva o Rovinu kde byl zabit.[11][12] Turci využili příležitosti k dobytí regionu Prilep a přidali jeho území k Sanjak Ohridský.

Vzhledem k tomu, že Marko, který se prohlásil za srbského krále, nezmenšil svůj nárok na Prilep ani na jiné místní město či region, používají historici pro jeho doménu různé výrazy. V srbštině historiografie, nazývá se jednoduše: Vláda krále Marka (srbština: Област краља Марка)[13] nebo Doména krále Marka (srbština: Држава краља Марка).[14]

Galerie

  • Rozpuštění srbské říše na konci 14. století

  • Srbský král Marko, lord z Prilepu (1371-1395)

  • Pevnost krále Marka v Prilepu

Reference

  1. ^ Ostrogorsky 1956, str. 481.
  2. ^ Gavrilović 2001, str. 146.
  3. ^ Ćirković 2004, str. 86.
  4. ^ Ćirković 2004, str. 63.
  5. ^ Ostrogorsky 1956, str. 451.
  6. ^ Ćirković 2004, str. 78.
  7. ^ Fajn 1994, str. 363.
  8. ^ Fajn 1994, str. 380.
  9. ^ Temperley 1919, str. 97-98.
  10. ^ Nicol 1993, str. 275.
  11. ^ Ostrogorsky 1956, str. 489.
  12. ^ Nicol 1993, str. 302.
  13. ^ Благојевић & Медаковић 2000, str. 231.
  14. ^ Ћурић 1984, str. 16.

Zdroje