Lolita (opera) - Lolita (opera)

Lolita
Opera podle Rodion Shchedrin
Scedrin-Plisecká 1.JPG
Rodion Shchedrin, skladatel, s manželkou, Maya Plisetskaya, v roce 2009
Nativní název
.Олита
LibretistaRodion Shchedrin
Jazykruština
Na základěLolita, román od Vladimir Nabokov (1955)
Premiéra
14. prosince 1994 (1994-12-14)
Královská švédská opera

Lolita (.Олита) je opera ve dvou dějstvích skladatele Rodion Shchedrin. Ve složení v roce 1992 používá ruský jazyk libreto skladatel, který je založen na Vladimir Nabokov rok 1955 román stejného jména, psáno v angličtině. Opera měla premiéru v roce 1994 na Královská švédská opera, Stockholm, s použitím švédského překladu původního libreta.

Historie složení

Lolita je Shchedrinovo čtvrté dílo pro scénu založené na literárních dílech ruských spisovatelů. Při skládání filmové partitury a baletu podle něj už byl svým vlastním libretistou Tolstoj je Anna Karenina (1972), opera založená na Gogol je Mrtvé duše (1976) a balet založený na Čechov je Racek (1979).[1] To bylo následováno Enchanted Wanderer v roce 2002 na základě Nikolai Leskov rok 1873 novela The Enchanted Wanderer,[2] a Boyarinya Morozova v roce 2006 na základě textů z Život protopope Avvakum a Život Boyarina Morozova.[3]

V roce 2001 Shchedrin extrahoval „symfonické fragmenty“ pro orchestr z partitury opery, které byly publikovány jako Lolita-Serenáda, věnovaná Mariss Jansons.[4]

Historie výkonu

Opera Lolita byl pověřen Mstislav Rostropovič.[5] Poprvé byl určen pro Opéra Bastille, nová opera v Paříži, slavnostně otevřena v roce 1989.[6] Místo toho měla premiéru 14. Prosince 1994 v Královská švédská opera, zinscenovaná Ann-Margret Pettersonovou a dirigovaná Rostropovichem. Představení trvalo čtyři hodiny a bylo považováno za dobře připravené, ale hudebně monotónní.[7] Lasse Zilliacus přeložil dílo do švédštiny.[8] První představení v ruštině bylo dne 12. Května 2003 na festivalu Permské divadlo opery a baletu dirigoval Valery Platonov.[9] To bylo také vydáno v roce 2004 v Moskva v opeře Novaya.[10] Opera byla nominována na ruskou Zlatá maska cena.[10] V roce 2008 proběhlo druhé dějství opery koncertně v Petrohradě Mariinské divadlo, provádí Valery Gergiev, společně s Messiaen L'ascension a Pierre Boulez je Čtyři notacev rámci festivalu Second New Horizons.[6]

Premiéra německé verze v překladu Ariane Csonky Comstock[11] bylo vydáno dne 30. dubna 2011 v den zahájení premiéry Internationale Maifestspiele Wiesbaden ve výrobě Hessisches Staatstheater Wiesbaden, za přítomnosti skladatele a jeho manželky, Maya Plisetskaya.[1][12] To bylo představeno Konstanze Lauterbachem, dirigoval Wolfgang Ott, s Emma Pearson v titulní roli a Sébastien Soulès jako Humbert. Po dohodě se skladatelem byla opera zkrácena o třetinu.[1][13][14][15] Workshop před premiérou, tzv Opernforum (Opera Forum), představil historii a hudbu díla.[16]

Lolita byl publikován Schott; je k dispozici v ruštině, švédštině, angličtině a němčině. Ariane Comstock ji přeložila do angličtiny. Doba představení je uvedena jako tři hodiny.[17]

Role

Role[17]Typ hlasu[17]Premiéra obsazení 14. prosince 1994
(Dirigent: Mstislav Rostropovich)[8]
Lolitalyrický koloraturní sopránLisa Gustafsson[18]
Humbert HumbertbarytonPer-Arne Wahlgren[19]
Claire Quiltytext tenorBjörn Haugan[20]
Charlotte, Lolita matkamezzosopránLaila Andersson-Palme [sv ]

Synopse

Lolita je jedinou inscenovanou operou po Nabokovově románu, který byl ve Spojených státech napsán v angličtině. Příběh „slavného a nechvalně proslulého románu“ vypráví Humbert Humbert, 37letý literární vědec, který je posedlý a sexuálně zapletený s dcerou své bytné Lolity, které je na začátku příběhu 12 let. Shchedrin nazval román „úžasným thrillerem, který prosí o proměnu v operu“.[10] Komentoval dále: „Cítím to jako nostalgii po kráse; je to opravdu symbol ... Pro mě osobně je Lolita jako postava méně lidská bytost, ale spíše archetyp, symbol krásy, ale prchavá krása . “[6] Většinu spiknutí si ponechal, ale posunul začátek k soudu, kde je Humbert odsouzen.[14]

Vydavatel shrnuje: „Humbert Humbert, profesor literatury a sofistikování, je posedlý dvanáctiletou Lolitou bez otce. Svádí dívku a nějakou dobu s ní žije poté, co se oženil s matkou pro forma (krátce poté). Tři roky po skončení jejich stále komplikovanějšího vztahu se Humbert znovu setkává s Lolitou, nyní vdanou za jiného muže a čekající na své dítě. Humbertova žárlivost však nesměřuje k Lolitě nebo jejímu manželovi, ale k Mefistofelián filmový režisér Quilty, který používá Lolitu pro porno filmy. Humbert se Quiltymu krvavě mstí - a na elektrickém křesle je odsouzen k smrti. “[21]

Recenze německé premiéry má více podrobností: Humbert se ožení s Charlotte, matkou Lolity, aby se s Lolitou přiblížila. Když Charlotte zjistí Humbertovu vášeň pro svou dceru, zpanikaří a zemře při autonehodě. Humbert udržuje její smrt v tajnosti před Lolitou a cestuje s ní po Spojených státech. Dívka uteče do aféry s Quilty, která ji týrá pro porno filmy a je zabita Humbertem. Humbert zemřel ve vězení; Lolita, opět v nové záležitosti, zemře při porodu.[14] Lolita smrt byla v románu, ale původně ne v opeře až do německé premiéry.[13]

Hudba

Opera je hodnocena pro velký orchestr skládající se ze 4 flétny (3. zdvojnásobení altová flétna, 4. zdvojnásobení pikola ), 2 hobojové, Anglický roh, 3 klarinety (3. zdvojnásobení alt saxofon ), 2 fagoty, kontrabassoon, 4 rohy, 3 trubky, 3 pozouny, basa tuba, a poklep sekce vyžadující 3 hráče (nástroje zahrnují a.o. skleněné zvonkohry, sirénu, zvonkohry, Plechová píšťalka a xylofon), harfa, celesta, cembalo a struny. Kromě několika menších rolí vyžaduje opera a chlapecký sbor a „sbor soudců“, kteří všichni zpívají bas.[17]

Hudba Lolita-Serenáda, která je součástí opery, byla přirovnávána k opeře Alban Berg je svůdná žena:

Navzdory temnotě a násilí - Lolita je koneckonců příběh dravého, posedlého, sebeklamného vraha a ztraceného dětství a předčasné smrti osamocené 13leté dívky - Shchedrin Serenáda Lolita má mnoho momentů ovlivňování něhy, od jemně propletených flétnových úponků, které ji začínají, až po sladce smutný epilog, který kus končí. Bodování je nápadné a nezapomenutelné, zejména při použití náhradních, neozdobených figurek cembala, které dodávají pocit křehkosti a ztracené nevinnosti. Každý, kdo (stejně jako já) reaguje na Bergovy Lulu Suite by měl slyšet tuto pozoruhodnou skladbu, která je čerpána ze stejné studny.[22]

Opera začíná pouhými flétnami a violoncelly, což symbolizuje rozdíl ve věku protagonistů.[15] Scéna začíná Humbertem, který se obviňuje u soudu. "Sbor soudců", všechny "ruské" basy připomínající chorál v Ruská pravoslavná církev mu říká „zvíře“.[14]

Shchedrinova hudba byla pojmenována komorní hudba pro rozšířené části opery, odrážející soucitně s psychikou protagonistů, také některé komické postavy, jako například dvě zpívající reklamní dívky.[14] Ve scéně mezi Humbertem a Lolitou připomínající Carmen, Cituje Shchedrin Bizet.[13]

Nakonec Humbert koktá slabiky Lolitina jména proti zpěvu chlapeckého sboru Ora pro nobis (Modlete se za nás).[15]

Reference

  1. ^ A b C Lolita, Hessisches Staatstheater Wiesbaden 2011
  2. ^ Enchanted Wanderer, Mariinské divadlo, 13. dubna 2011
  3. ^ Boyarina Morozova, WERGO 2007
  4. ^ Lolita-Serenáda, Schott 2011
  5. ^ Symfonický koncert z děl Rodiona Shchedrina balletandopera.com 26. června 2011
  6. ^ A b C Galina Stolyarova: Zápas vyrobený v hudbě Archivováno 2012-03-29 na Wayback Machine, St. Petersburg Times 31. října 2008
  7. ^ Michael Walsh: Lulu je erotická sestřička Čas 13. února 1995
  8. ^ A b Lolita (Opera) vtheatre.net
  9. ^ Musiktheater seit 1990 / Ein kommentierter Katalog pdf 2,6 MB, s. 36, Schott 2008 (v němčině)
  10. ^ A b C Neil McGowan: Lolita autor: R. Schchedrin expat.ru, 8. dubna 2004
  11. ^ Ariane Csonka Comstock Archivováno 24. 09. 2015 na Wayback Machine gate.net
  12. ^ Wiesbaden, Hessisches Staatstheater Wiesbaden, Maifestspiele Wiesbaden: Lolita 30.dubna 2011, tisková zpráva ioco.de 15. května 2011 (v němčině)
  13. ^ A b C Peter P. Pachs: „V ungewöhnlicher Dichte: Deutsche Erstaufführung von Shchedrins Lolita ve Wiesbadenu, Neue Musikzeitung 1. května 2011 (v němčině)
  14. ^ A b C d E Volker Milch: Oper Lolita - Deutschlandpremiere bei den 115. Maifestspielen ve Wiesbadenu Archivováno 09.08.2011 na Wayback Machine Wiesbadener Tagblatt 1. května 2011 (v němčině)
  15. ^ A b C Sandra Trauner: Oper Lolita eröffnet Maifestspiele ve Wiesbadenu[trvalý mrtvý odkaz ] DPA 1. května 2011 (v němčině)
  16. ^ Richard Hörnicke: Zerbrechliche "Kindfrau" / Staatstheater Opernforum zu Lolita, dem diesjährigen Maifestspiel-Auftakt Archivováno 2011-10-05 na Wayback Machine Wiesbadener Tagblatt 19. dubna 2011 (v němčině)
  17. ^ A b C d "Lolita". Schottova hudba. Archivovány od originál dne 24. září 2015. Citováno 29. dubna 2011.
  18. ^ Lisa Gustafsson Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine duvemala.com
  19. ^ „Premiéra Shchedrinova Lolita ve Stockholmu “. Opera. Rolls House Publishing Co. 47 (7): 11. ledna 1995.
  20. ^ Valentina Nikolaevna Kholopova (2002). Der Weg im Zentrum: Annäherungen an den Komponisten Rodion Shchedrin. Schottova hudba. p. 123.
  21. ^ Zločin na jevišti schott aktuell · časopis, pdf 1,8 MB, str. 12, Schott 2/2009
  22. ^ Shchedrin: Serenáda Lolita; Anna Karenina; Koncert pro orchestr 1; 2 tanga goliath.ecnext.com 1. ledna 2003

externí odkazy