Seznam místních vládců Vojvodiny - List of local rulers of Vojvodina - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Červen 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
  |
|---|
| Tento článek je součástí série o politika a vláda Vojvodina |
Statut |
Výkonný |
Legislativa |
související témata |
Tohle je seznam místních vládců Vojvodina. Seznam zahrnuje také místní vládce Banátu, Bačky a Srem, včetně částí zmíněných regionů, které nejsou součástí dnešní Vojvodiny, a také další vládci větších politických celků, kteří měli konkrétní místní vazby na území dnešní Vojvodiny .
Dávné doby
Římští císaři
- Maximinus, Římský císař (235–238), vládl v rezidenci v Sirmiu
- Decius Traian, Římský císař (249–251), narozen ve vesnici Budalia poblíž Sirmium
- Ingenuus Římský císař (260) se prohlásil za císaře v Sirmiu
- Regalianus Římský císař (260) se prohlásil za císaře v Sirmiu
- Claudius II, Římský císař (268–270), strávil většinu svého života v Sirmiu
- Aurelian, Římský císař (270–275), narozený v Sirmiu
- Probus, Římský císař (276–282), narozený v Sirmiu
- Maximianus Herculius, Římský císař (285–310), narozen poblíž Sirmia
- Galerius, Římský císař (305–311), vládl jako císař během Tetrarchie z pobytu v Sirmiu (293–296)
- Crispus, císař římské říše. V roce 317 byl v Sirmiu prohlášen za Caesara
- Konstantin II, císař římské říše. V roce 317 byl v Sirmiu prohlášen za Caesara
- Vetranion, Římský císař. Prohlásil se za císaře v Sirmiu (v roce 350)
- Constantius II, Římský císař (337–361), narozen v Sirmiu
- Gratian, Římský císař (367–383), narozený v Sirmiu
- Theodosius I. Veliký, Římský císař (378–395). Stal se císařem v Sirmiu
Římští prefekti
- Valerius Licinius, prefekt Diecéze Panonie s bydlištěm v Sirmiu (308–314)[1]
- Apricanus, prefekt Pannonia Secunda provincie s bydlištěm v Sirmiu (355)[2][3]
- Aurelius Victor, prefekt provincie Pannonia Secunda (v době císaře Julijana)[2]
- Messala, prefekt provincie Pannonia Secunda (373)[2][4]
- Petronius Probus, prefekt v Sirmiu (374)[2]
- Leontius, prefekt Prefektura Illyricum s bydlištěm v Sirmiu (426)[2][5]
- Apraemis, prefekt Prefektura Illyricum s bydlištěm v Sirmiu (před 441)[6]
jiný
Středověk
- Avar správa
- bulharský vévodové
- byzantský místní vládci
- Constantine Diogenes, archon Sirmia (1018–1028)
- Místní vládci během správy Maďarské království
- Giletus, vévoda Syrmia (1231)[13]
- Stefan Lazarević, Srbský despot (1402–1427)
- Đurađ Branković, Srbský despot (1427–1456)
- Vuk Grgurević, Srbský despot (1471–1485)
- Lovro Iločki, vévoda ze Syrmie (1477–1524)[14]
- Đorđe Branković, Srbský despot (1486–1496)[15]
- Jovan Branković, Srbský despot (1496–1502)
- Ivaniš Berislav, Srbský despot (1504–1514)
- Stefan Berislav, Srbský despot (1520–1535)[16]
- Radič Božić, Srbský despot (1527–1528)
- Pavle Bakić, Srbský despot (1537)
- Stefan Štiljanović, Srbský despot (1537–1540)
- Vládci Syrmia
- Stefan Dragutin, král Dolní Syrmie (1282–1316)
- Stefan Vladislav II, král Dolní Syrmie (1316–1325)
- Ugrin Čak, vládce Horní Syrmie (před rokem 1311)
- Srb vládci
- Jovan Nenad, samozvaný srbský císař (1526–1527)
- Radoslav Čelnik, vévoda ze Syrmie (1527–1530)
Moderní doba
Osmanská říše
- Eyalet z Temešváru
- Kazim-bey nebo Gazi Kasim-paša, beylerbey z Eyalet z Temešváru (1552–1554)[17]
- Hasan-paša, beylerbey z Eyalet z Temešváru (1594)[18]
- Sofi Sinan-paša, beylerbey z Eyalet z Temešváru (1594)[19]
- Hasan-paša (mladší), beylerbey z Eyalet z Temešváru (1594)[20]
- Ibrahim-paša, beylerbey z Eyalet z Temešváru (1687)[21]
- Ibrahim-paša, beylerbey z Eyalet z Temešváru (1701-)[22]
- Sanjak ze Segedinu
- Hasan Predojević, bej z Sanjak ze Segedinu (1592)
- Banátské povstání
- Teodor Nestorović, vůdce banátského povstání (1594)[23]
- Sava zákaz, vůdce banátského povstání (1594)[23]
- Velja Mironić, vůdce banátského povstání (1594)[23]
Habsburská monarchie
- Jmenovaný vůdce habsburských Srbů
- Jovan Monasterlija, vévoda z Srbové (1691–1706)
- Banát Temeswar
- Claudius Mercy, guvernér Banát Temeswar
- Franz Leopold Engelshofen, guvernér Banátu Temeswar[24]
- Ticanova vzpoura
- Teodor Avramović Tican, vůdce povstání (1807)[25][26]
- Srbská Vojvodina
- Stevan Šupljikac Voivod (vévoda) z Srbská Vojvodina (1848)
- Josif Rajačić, správce Srbská Vojvodina (1848–1849)
- Velcí vojvodové z Vojvodství Srbska a Banát Temeschwar
- Franz Joseph I., Císař Rakouska a Velký vojvoda (Velký vévoda) z Vojvodství Srbska (1849–1916)
- Karl I., Císař Rakouska a Velký vojvoda (Velký vévoda) z Vojvodství Srbska (1916–1918)
- Guvernéři Vojvodství Srbska a Banát Temeschwar
- Ferdinand Mayerhofer, guvernér (1849–1851)[25][27]
- Johann Coronini-Cronberg, guvernér (1851–1859)
- Josip Šokčević, guvernér (1859–1860)[25][28]
- Karl August von Bigot de Saint-Quentin, guvernér (1860)[25][29]
Po roce 1918
- Banátská republika
- Dr. Otto Roth, Vrchní komisař Banátská republika (1918–1919)[30]
- Banát, Bačka a Baranja
- Dr. Jovan Lalošević, prezident Lidová správa pro Banát, Bačku a Baranju (1918–1919)[25][31][32]
- Slavko Miletić, Předseda Velké lidové rady (1918–1919)[25][32]
- Zákazy Dunaj Banovina (1929–1941):[25][33]
- Daka Popović (1929–1930)[33]
- Radoslav Dunjić (1930)[33]
- Svetomir Matić (1930–1931)[33]
- Milan Nikolić (1931–1933)[33]
- Dobrica Matković (1933–1935)[33]
- Milojko Vasović (1935)[33]
- Svetislav Paunović (1935–1936)[33]
- Svetislav Rajić (1936–1939)[33]
- Jovan Radivojević (1939–1940)[33]
- Branko Kijurina (1940–1941)[33]
- Milorad Vlaškalin (1941)[33]
- Civilní komisař z Banát:
- Joseph-Sepp Lapp (1941–1944).[25][34]
- Prezidenti prezidenta Vojvodiny (1974–1991):[25][35]
- Radovan Vlajković (1974–1981).[25][35]
- Predrag Vladisavljević (1981–1982).[25][35]
- Danilo Kekić (1982–1983).[25][35]
- Đorđe Radosavljević (1983–1984).[25][35]
- Nandor Major (1984–1985).[25][35]
- Predrag Vladisavljević (1985–1986).[25][35]
- Đorđe Radosavljević (1986–1988).[25][36][37]
- Nandor Major (1988–1989).[25][35]
- Jugoslav Kostić (1989–1991).[25][35]
- Prezidenti vlády Vojvodiny:[25][37]
- Aleksandar Šević (1945–1948).[25][37]
- Luka Mrkšić (1948–1953).[25][37]
- Stevan Doronjski (1953).[25][37]
- Geza Tikvicki (1953–1962).[25][37]
- Đurica Jojkić (1962–1963).[25][37]
- Ilija Rajačić (1963–1967).[25][37]
- Stipan Marušić (1967–1971).[25][37]
- Franjo Nađ (1971–1974).[25][37]
- Nikola Kmezić (1974–1982).[25][37]
- Živan Marelj (1982–1986).[25][37]
- Jon Srbovan (1986–1989).[25][37]
- Sredoje Erdeljan (1989).[25][37]
- Jovan Radić (1989–1991).[25][37]
- Radoman Božović (1991).[25][37]
- Jovan Radić (1991–1992).[25][37]
- Koviljko Lovre (1992–1993).[25][37]
- Boško Perošević (1993–2000).[25][37]
- Damnjan Radenković (2000).[25][37]
- Đorđe Đukić (2000–2004).[25][37]
- Bojan Pajtić (od roku 2004).[25][37]
- Předsedové Vojvodinského shromáždění:[25][33]
- Aleksandar Šević (1945–1946).[33]
- Mateja Matejić,[33] Ivan Melvinger,[33] Đorđe Marinković[33] (1946–1947).
- Jovan Doroški,[33] Đurica Jojkić,[33] Isa Jovanović[33] (1947–1948).
- Đurica Jojkić (1948–1950).[33]
- Petar Milovanović (1950–1951).[33]
- Danilo Kekić (1951–1953).[33]
- Luka Mrkšić,[33] Stevan Doronjski[33] (1953–1958).
- Stevan Doronjski (1958–1963).[33]
- Radovan Vlajković (1963–1967).[33]
- Ilija Rajačić (1967–1973).[33]
- Sreta Kovačević (1973).[33]
- Vilmoš Molnár (1974–1982).[33]
- Đorđe Stojšić (1982–1983).[33]
- Ištvan Rajcan (1983–1984).[33]
- Dobrivoj Radić (1984–1985).[33]
- Rudi Sova (1985–1986).[33]
- Dobrivoj Radić (1986–1988).[33]
- Živan Marelj (1988–1989).[33]
- Janoš Šreder (1989).[33]
- Branko Kljajić,[33] Verona Ádám Bokros[33] (1989–1991).
- Damnjan Radenković (1991–1992).[33]
- Svetislav Krstić (1992–1993).[33]
- Milutin Stojković (1993–1997).[33]
- Živorad Smiljanić (1997–2000).[33]
- Nenad Čanak (2000–2004).[33]
- Bojan Kostreš (2004–2008).[33]
- Sándor Egeresi (2008–2012).[33]
- István Pásztor (od roku 2012).
Galerie
Traianus Decius, Římský císař (249–251), narozen ve vesnici Budalia poblíž Sirmium
Marcus Aurelius Probus, Římský císař (276–282), narozený v Sirmiu
Stefan Dragutin, Král Srem (1282–1316)
Stefan Vladislav II, Král Srem (1316–1325)
Jovan Nenad, samozvaný srbský císař (1526–1527)
Stevan Šupljikac (1786–1848), první vojvoda srbské Vojvodiny (1848)
Josif Rajačić, správce srbské Vojvodiny (1848–1849)
Tituly rakouského císaře. Kromě jiných titulů Franz Joseph I. také byl Velký vojvoda (Velký vévoda) z vojvodství Srbska (Grosswojwod der Wojwodschaft Serbien)
Viz také
Reference
- ^ Petar Milošević, Arheologija i istorija Sirmijuma, Novi Sad, 2001, strana 201.
- ^ A b C d E Petar Milošević, Arheologija i istorija Sirmijuma, Novi Sad, 2001, strana 204.
- ^ Vladislav Popović, Edward L. Ochsenschlager, Đurđe Bošković, Sirmium: Archeologické výzkumy v Syrmian Pannonia, Том 1, Archeologický institut, Bělehrad, 1982, strana 39. 1971. Citováno 25. července 2011.
- ^ Gibbon, Edward (1840). Edward Gibbon, Historie úpadku a pádu římské říše, 2: s mapami, Harper & Brothers, 1840, strana 113. Citováno 25. července 2011.
- ^ Butler, Alban; Burns, Paul (leden 1995). Alban Butler, Butlerovy životy svatých, Том 10, Continuum International Publishing Group, 1995, strana 50. ISBN 9780860122593. Citováno 25. července 2011.
- ^ Petar Milošević, Arheologija i istorija Sirmijuma, Novi Sad, 2001, strana 205.
- ^ A b Crevier, Jean Baptiste Louis (1755). Jean Baptiste Louis Crévier, Dějiny římských císařů od Augusta po Konstantina, Vytištěno pro J. a P. Knaptona, 1755, strana 302. Citováno 25. července 2011.
- ^ Petar Milošević, Arheologija i istorija Sirmijuma, Novi Sad, 2001, strana 196.
- ^ Brzezinski, Richard; Mielczarek, Mariusz (19. srpna 2002). Richard Brzezinski, Mariusz Mielczarek, The Sarmatians, 600 BC-AD 450, Osprey Publishing, 2002, strana 9. ISBN 9781841764856. Citováno 25. července 2011.
- ^ A b Původní autor: Gumilev. "Sarmatians". Shvoong.com. Citováno 25. července 2011.
- ^ A b "Sarmatia". Everything2.com. 25. února 2003. Citováno 25. července 2011.
- ^ Vladislav Popović, Edward L. Ochsenschlager, Đurđe Bošković, Sirmium: Archeologické výzkumy v Syrmian Pannonia, svazek 1, Arheološki institut (Bělehrad, Srbsko), 1982, strana 51.
- ^ Magyar történelmi tár: A történelmi kútfök ismeretének elömozdítására, Ferencz Toldy, Divéky Adorján, Szádeczky K. Lajos, Magyar Tudományos Akadémia. Történelmi bizottsága, Barabás Samu, Eggenberger, 1863, strana 167.
- ^ John Van Antwerp Fine, The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest, University of Michigan Press, 1994, strana 593.
- ^ http://www.beoassistant.com/English/Serbia-monastery.php
- ^ Anton Molik, Zgodovina Srbov Hrvatov in Slovencev, svazek 2, Tiskovna zadruga, 1920, strana 10.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 151.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 194.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 195.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 198.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 232.
- ^ Milan Tutorov, Banatska rapsodija, Novi Sad, 2001, strana 249.
- ^ A b C Dr. Drago Njegovan, Prisajedinjenje Vojvodine Srbiji, Novi Sad, 2004, strana 61.
- ^ „Ladislau Gyémánt, Evreii din Transilvania in epoca emancipării (1790–1867), 2000“. 23. května 2004. Citováno 25. července 2011.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an Ben Cahoon. "Srbsko". Worldstatesmen.org. Archivovány od originál dne 4. ledna 2013. Citováno 25. července 2011.
- ^ „Ferdo Šišić, Pregled povijesti hrvatskoga naroda, 1962“. 23. května 2004. Citováno 25. července 2011.
- ^ Baumgart, Winfried (20. července 2005). Winfried Baumgart, 20. listopadu 1852 až 10. Dezember 1853, svazek 3, Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2005, strana 401. ISBN 9783486568127. Citováno 25. července 2011.
- ^ Časopis soudobých dějin, svazek 30, Institut za historiju radničkog pokreta Hrvatske, 1998, strana 170. 14. července 2008. Citováno 25. července 2011.
- ^ „Helmut Rumpler, Die Protokolle des österreichischen Ministerrates, 1848–1867: Volume 4, Part 2, Austria, Ministerrat, 2007“. 23. května 2004. Citováno 25. července 2011.
- ^ „Gheorghe Iancu, Magda Wachter, Vládnoucí rada: Integrace Transylvánie do Rumunska: 1918–1920, Centrum transylvánských studií, 1995, strana 28“. 23. května 2004. Citováno 25. července 2011.
- ^ „Petar Pekić, Povijest Hrvata u Vojvodini od najsterijih vremena do 1929. godine, 1930“. 23. května 2004. Citováno 25. července 2011.
- ^ A b „Пајтић: Војводина и данас има улогу као пре девет деценија“. www.dnevnik.rs. 25. listopadu 2010. Citováno 25. července 2011.
- ^ Enikő A. Sajti, „Julianna Parti, Maďaři ve Voivodině, 1918–1947, 2003“. 29. ledna 1933. Citováno 25. července 2011.
- ^ A b C d E F G h i http://hrcak.srce.hr/file/28947
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 14. 7. 2012. Citováno 2011-07-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 02.06.2011. Citováno 2011-07-26.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
Literatura
- Ćirković, Sima (2004). Srbové. Malden: Blackwell Publishing. ISBN 9781405142915.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Petar Milošević, Arheologija i istorija Sirmijuma, Novi Sad, 2001.
- Aleksa Ivić, Istorija Srba u Vojvodini, Novi Sad, 1929.
- Dušan J. Popović, Srbi u Vojvodini, knjige 1–3, Novi Sad, 1990.
- Milan Tutorov, Mala Raška a u Banatu, Zrenjanin, 1991.
- Drago Njegovan, Prisajedinjenje Vojvodine Srbiji, Novi Sad, 2004.