Vůdce opozice (Indie) - Leader of the Opposition (India)
Vůdce opozice Indie | |
---|---|
![]() Znak Indie | |
Rezidence | Nové Dillí |
Délka termínu | 5 let |
Zahajovací držák | Ram Subhag Singh |
webová stránka | www |
The Vůdce opozice je politik, který vede oficiální opozice v kterékoli Domě Parlament Indie. Vůdce opozice je parlamentním předsedou strany s nejvyšším počtem křesel po vládní straně.
Zatímco pozice existovala i v dřívějších Ústřední zákonodárné shromáždění Britské Indie a její držitelé tam včetně Motilal Nehru, získala zákonné uznání prostřednictvím Plat a příspěvky vůdců opozice v zákoně o parlamentu, 1977 který definuje pojem "vůdce opozice" jako člen skupiny Lok Sabha nebo Rajya Sabha který je prozatím vůdcem této sněmovny strany v opozici vůči vládě, která má největší početní sílu a je jako taková uznávána Předseda Rajya Sabha nebo Mluvčí Lok Sabha.[1][2]
Podle platu a příspěvků vedoucích opozice v zákoně o parlamentu z roku 1977, kterým má tento úřad oficiální a statutární postavení, o požadované většině rozhodují vedoucí sněmoven, tj. Řečník a předseda. Ustanovení 4 zákona o ústřední komisi pro bdělost z roku 2003 stanoví, že vůdce největší opoziční strany bude uveden do funkce člena výběrové komise ve scénáři, kdy dolní komora parlamentu nemá uznávaného vůdce opozice.[3]
Vedoucí opozice v Lok Sabha
The Lok Sabha neměl do roku 1969 uznávaného vůdce opozice. Pracovní místo bylo rovněž neobsazeno v letech 1980 až 1989 a v současné době od roku 2014[4]
№ | název | Potrait | Strana | Lok Sabha | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
– | Volný | 26. ledna 1952 | 4. dubna 1957 | Žádná oficiální opozice[5] | za prvé | ||
4. dubna 1957 | 4. března 1962 | Druhý | |||||
4. dubna 1962 | 4. března 1967 | Třetí | |||||
4. března 1967 | 12. prosince 1969 | Čtvrtý | |||||
1 | Ram Subhag Singh | ![]() | 17. prosince 1969 | 27. prosince 1970 | Indický národní kongres (O) | ||
– | Volný | 27. prosince 1970 | 30. června 1977 | Žádná oficiální opozice | Pátý | ||
2 | Yashwantrao Chavan | ![]() | 1. července 1977 | 11. dubna 1978 | Indický národní kongres | Šestý | |
3 | C. M. Stephen | 12. dubna 1978 | 9. července 1979 | ||||
(2) | Yashwantrao Chavan | ![]() | 10. července 1979 | 28. července 1979 | |||
4 | Jagjivan Ram | ![]() | 29. července 1979 | 22. srpna 1979 | Janata Party | ||
– | Volný | 22. srpna 1979 | 31. prosince 1984 | Žádná oficiální opozice[5] | Sedmý | ||
31. prosince 1984 | 18. prosince 1989 | Osmý | |||||
5 | Rajiv Gandhi | ![]() | 18. prosince 1989 | 23. prosince 1990 | Indický národní kongres | Devátý | |
6 | L. K. Advani | ![]() | 24. prosince 1990 | 13. března 1991 | Strana Bharatiya Janata | ||
21. června 1991 | 26. července 1993 | Desátý | |||||
7 | Atal Bihari Vajpayee | ![]() | 21. července 1993 | 10. května 1996 | |||
8 | P. V. Narasimha Rao | ![]() | 16. května 1996 | 31. května 1996 | Indický národní kongres | Jedenáctý | |
(7) | Atal Bihari Vajpayee | ![]() | 1. června 1996 | 4. prosince 1997 | Strana Bharatiya Janata | ||
9 | Sharad Pawar | ![]() | 19. března 1998 | 26.dubna 1999 | Indický národní kongres | Dvanáctý | |
10 | Sonia Gandhi | ![]() | 31. října 1999 | 6. února 2004 | Třináctý | ||
(6) | L. K. Advani | ![]() | 21. května 2004 | 18. května 2009 | Strana Bharatiya Janata | Čtrnáctý | |
11 | Sushma Swaraj | ![]() | 21. prosince 2009 | 19. května 2014 | Patnáctý | ||
- | Volný | 20. května 2014 | 29. května 2019 | Žádná oficiální opozice | Šestnáctý | ||
30. května 2019 | současnost, dárek | Sedmnáctý |
Vedoucí opozice v Rajya Sabha
v Rajya Sabha do roku 1969 neexistoval žádný vůdce opozice ve skutečném smyslu tohoto pojmu. Do té doby se praktikovalo nazývat vůdce strany v opozici, která měla největší počet členů, jako vůdce opozice, aniž by podle něj bylo formálně uznáno, postaveno nebo privilegováno. Úřadu vůdce opozice bylo oficiálně uznáno prostřednictvím platu a příspěvků na vůdce opozice v zákoně o parlamentu z roku 1977. Tento zákon definuje vůdce opozice v Rádžji Sabha jako člena rady států, který je: prozatím vůdce v této sněmovně strany v opozici vůči vládě, která představuje největší početní sílu a kterou jako takového uznává předseda Rady států. Vůdce opozice v Rajya Sabha by tedy měl splňovat tři podmínky, a to:
- měl by být členem Sněmovny
- strany v opozici vůči vládě, která má největší početní sílu a
- být uznán předsedou Rajya Sabha (viceprezident Indie)
Vůdce opozice má úřad podobný úřadu, který vznikl v Anglii z praxe, ačkoli nemá žádné oficiální funkce podle právních předpisů nebo pravidel sněmovny. V Anglii. Opozice Jejího Veličenstva je alternativní vláda Jejího Veličenstva. Opozice Jejího Veličenstva je proto pro vládu Jejího Veličenstva na druhém místě a vůdce opozice je téměř alternativní předseda vlády Jejího Veličenstva.[6]
Technicky je však zatím pouze vůdcem hlavní opoziční strany. Může být několik stran v opozici, ale opozicí se rozumí druhá hlavní strana dočasně v menšině, s vůdci zkušenými v úřadu, kteří jsou připraveni, až nastane čas, sestavit alternativní vládu. To poskytuje záruku, že její kritika bude vedena důslednou politikou a bude vedena s odpovědností - nikoli v duchu, vypočítanou tak, aby zničila hru kvůli ceně.
Úkol vůdce opozice není tak obtížný jako úkol vůdce sněmovny, ale přesto má značný význam. Opozice je podstatnou součástí demokratické vlády. Od opozice se očekává účinná kritika. Není proto nepravdivé tvrdit, že nejdůležitější částí parlamentu je opozice. Vláda vládne a opozice kritizuje. Oba tedy mají funkce a práva.
Útoky na vládu a na jednotlivé ministry jsou funkcí opozice. Povinností opozice je postavit se proti. Tato povinnost je hlavní kontrolou korupce a vadné správy. Je to také prostředek, kterým se předchází jednotlivým nespravedlnostem. Tato povinnost je stěží méně důležitá než povinnost vlády. Zjevná absurdita, kterou opozice požaduje, aby vláda vyhradila parlamentní čas, aby mohla opozice vládu cenzovat, vůbec není absurditou. Obě strany sněmovny uznávají, že vláda vládne otevřeně a čestně a že je připravena čelit kritice nikoliv tajné policie a koncentračních táborů, ale racionálním argumentem.
Opozice i vláda jsou ve skutečnosti ve shodě. Menšina souhlasí s tím, že většina musí vládnout, a většina souhlasí s tím, že by měla menšina kritizovat. Proces parlamentní vlády se zhroutí, pokud nebude existovat vzájemná snášenlivost. Předseda vlády se setkává s výhodami vůdce opozice a vůdce opozice se setkává s výhodami vlády. Pouze touto metodou může systém parlamentní vlády vydržet. Opozice nemá právo bránit ve smyslu učinění Parlamentu neplodným nebo neproduktivním. Byl by nejjasnějším důkazem triumfu stranického ducha nad parlamentním duchem, kdyby se některá vláda rozhodla zbavit práva opozice. Nepřetržité dodržování práv opozice, které vláda prokazuje, by mělo být přijato jako prima-facie důkaz řádnosti její parlamentní víry.
S ohledem na význam opozice v parlamentní demokracii je funkce vůdce opozice skutečně odpovědná. Ten mimo jiné hlídá zásahy do práv menšin, požaduje debaty, když se vláda snaží sklouznout bez parlamentní kritiky. Musí být na jeho místě ještě stáleji než předseda vlády. Musí být obeznámen se všemi triky zkušeného poslance a se všemi příležitostmi pravidel sněmovny. Je to vynikající výcvik pro budoucí obyvatele státní pokladny a je nezbytný pro efektivní fungování demokratické vlády. “Při plnění svých povinností a povinností musí vůdce opozice brát v úvahu nejen to, čím je dnes, ale i to, v co doufá být zítra. Podle slov Harolda Macmillana: „Předpokládám, že neexistuje žádná obtížnější pozice a v některých ohledech větší odměna než pozice vůdce opozice - kritizovat, nacházet chyby a zároveň samozřejmě rozvíjet své vlastní návrhy a politiky bez pravomoci je realizovat. Je to v jistém smyslu nevděčné, protože každý člověk, který si je vědom administrativních kapacit a touhy řídit se svými vlastními plány, musí po celou dobu pociťovat pocit frustrace.
Stejně tak v rámci téměř jedinečného indického vládního systému má vůdce opozice velmi zvláštní odpovědnost vůči parlamentu a národu. Ve chvílích nebezpečí, okamžiky zvláštnosti cizího nebezpečí, a to zejména také ve věcech ovlivňujících bezpečnost a zabezpečení říší. I když zůstává kritikem, musí být v jistém smyslu partnerem a dokonce i. opora vlády, proti které se staví. Tuto dvojí odpovědnost musí plnit věrně “.
V Indii je zákonem uznáno vůdcům opozice v Lok Sabha a Rajya Sabha. Zákon o platu a příspěvcích vedoucích námitek v parlamentu z roku 1977 definuje vůdce námitek ve vztahu k kterékoli sněmovně jako „člena Rady států nebo případně Sněmovny lidu“, který je prozatím vůdcem v této sněmovně strany v opozici vůči vládě, která má největší početní sílu a kterou jako takovou uznává předseda Rady států nebo předseda Sněmovny lidu, případ může být *. Ve vysvětlení k uvedené definici bylo objasněno, že tam, kde jsou dvě nebo více stran v opozici vůči vládě, v Radě států nebo v Sněmovně lidu, které mají * Podle pokynů vydaných předsedou v obou komorách je minimální početní síla potřebná k uznání jako politické strany desetina celkového počtu členů sněmovny. stejná početní síla, předseda Rady států nebo případně předseda Sněmovny lidu bude, s ohledem na postavení stran, uznat některého z vedoucích těchto stran jako vůdce námitek pro účely tohoto oddílu a toto uznání bude konečné a nezvratné.
Je mu přidělen plat Rs.4000 / - za každý den denní příspěvek Rs.400 / -, příspěvek za volební obvod Rs. 8 000 / - za mensem. příspěvek na dopravu Rs. 3000 / - za mensem (není-li poskytován s dopravou a řidičem) a příspěvek na přeplatek ve výši Rs. 3000 / - za mensem, příspěvek na cestování v případě ne více než šesti provedených zpátečních cest, během každého roku v zemi, a bezplatné a plně zařízené rezidenční a jiné telefony, pomocná sekretářka a zdravotnická zařízení.
The Výbor pro veřejné účty doporučil, aby vůdce největší uznávané opoziční strany (ať už pravidelná strana nebo strana složená z různých stran nebo skupin) byl uznán jako vůdce opozice. Podle výboru by byla zdravá parlamentní konvence, pokud by vůdce opozice byl pozván předsedou vlády předtím, než předseda učiní jakékoli politické prohlášení ve sněmovně a předem obdrží kopii prohlášení a jeho návrhy na řešení jakýkoli konkrétní podnik v určitý den je, pokud je to možné, přijímán mluvčím a vůdcem Sněmovny. Výbor navrhl, aby vůdci opozice byla vyplacena mzda a měla by jí být poskytnuta kancelářská a obytná ubytování a někteří pracovníci sekretariátu.
Teprve v roce 1969 obě komory poprvé od nezávislosti uznaly opoziční stranu [Kongresovou stranu (opozici) vytvořenou po rozdělení kongresové strany v listopadu 1969] a vůdce opozice v každé sněmovně.
V Rajya Sabha byla v prosinci 1969 Kongresová strana v parlamentu (opozice) uznána jako „strana a její vůdce Shyam Nandan Mishra jako vůdce opozice v Rajya Sabha z důvodu následování této strany 39 v dům 240. Poté, co Shyam Nandan Mishra přestal být členem sněmovny z důvodu svého zvolení do Lok Sabha, byl v Rajya Sabha uznán MS Gurupadaswamy, který byl zvolen za vůdce. Ve sněmovně však nebylo ve věci učiněno žádné formální oznámení, ačkoli byl jako takový v řízení popsán.
Následující členové byli vůdci opozice v Rádžáji Sabhá.[7]
№ | název | Strana | Období |
---|---|---|---|
– | Volný | Žádná oficiální opozice | Leden 1952 - prosinec 1969 |
1 | Shyam Nandan Prasad Mishra | Indický národní kongres (O) | Prosinec 1969 - březen 1971 |
2 | M. S. Gurupadaswamy | Březen 1971 - duben 1972 | |
3 | Kamalapati Tripathi | Indický národní kongres | 30. března 1977 - 15. února 1978 |
4 | Bhola Paswan Shastri | Indický národní kongres (O) | 24. února 1978 - 23. března 1978 |
(3) | Kamalapati Tripathi | Indický národní kongres | 23. března 1978 - 8. ledna 1980 |
5 | L. K. Advani | Bharatiya Jana Sangh | 21. ledna 1980 - 7. dubna 1980 |
6 | P. Shiv Shankar | Indický národní kongres | 18. prosince 1989 - 2. ledna 1991 |
(2) | M. S. Gurupadaswamy | Janata Dal | 28. června - 21. července 1991 |
7 | Jaipal Reddy | 22. července 1991-29. Června 1992 | |
8 | Sikander Bakht | Strana Bharatiya Janata | 7. července 1992 - 23. května 1996 |
9 | Shankarrao Chavan | Indický národní kongres | 23. května 1996 - 1. června 1996 |
(8) | Sikander Bakht | Strana Bharatiya Janata | 1. června 1996 - 19. března 1998 |
10 | Manmohan Singh | Indický národní kongres | 21. března 1998 - 21. května 2004 |
11 | Jaswant Singh | Strana Bharatiya Janata | 3. června 2004 - 16. května 2009 |
12 | Arun Jaitley | 3. června 2009 - 26. května 2014 | |
13 | Ghulam Nabi Azad | Indický národní kongres | 8. června 2014 - Držitel úřadu |
Reference
- ^ „Plat a příspěvky vůdců opozice v zákoně o parlamentu, 1977“. Ministerstvo parlamentních věcí, indická vláda. Archivovány od originál dne 16. ledna 2010. Citováno 1. října 2012.
- ^ Parlament Indie. Legislativní subjekty Citováno 2014-05-21.
- ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 6. října 2003. Citováno 22. července 2014.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 21. května 2014. Citováno 17. listopadu 2013.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ A b „Žádný vůdce oppn? Ve dnech Nehru, Indiry, Rajiv žádný nebyl.“. Rediff. Citováno 6. října 2020.
- ^ https://rajyasabha.nic.in/rsnew/practice_procedure/oppo.asp#LE1
- ^ Rajya Sabha Úvod. Rajyasabha.nic.in. Citováno 2014-05-21.