Člen zákonodárného sboru (Indie) - Member of the Legislative Assembly (India)
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Září 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
A Člen zákonodárného sboru (MLA) je zástupce volený voliči an volební obvod (volební obvod) do zákonodárce z Státní vláda v indický systém vláda. Z každého volebního obvodu si lidé volí jednoho zástupce, který se poté stane členem zákonodárného sboru (MLA). Každý stát má sedm až devět MLA pro každý Člen parlamentu (MP), které má v Lok Sabha, dolní komora indické dvojkomorový parlament. Jsou zde také členové ve třech jednokomorový zákonodárné sbory v Území Unie: Zákonodárné shromáždění v Dillí, Zákonodárné shromáždění Džammú a Kašmír Zákonodárné shromáždění Puducherry.
Úvod
Ve státech, kde jsou dva domy, je a Státní legislativní rada (Vidhan Parishad) a Státní zákonodárné shromáždění (Vidhan Sabha). V takovém případě je zákonodárnou radou horní komora, zatímco zákonodárné shromáždění je dolní komora státního zákonodárného sboru.
Guvernér nesmí být členem zákonodárného sboru nebo parlamentu, nesmí vykonávat žádnou funkci zisku a má nárok na platy a příspěvky. (Článek 158 indické ústavy).
Zákonodárné shromáždění se skládá z ne více než 500 členů a ne méně než 60. Největší stát, Uttarpradéš, má ve svém shromáždění 404 členů. Státy, které mají malou populaci a jsou malé, mají ustanovení o tom, že v zákonodárném shromáždění bude ještě menší počet členů. Puducherry má 33 členů. Mizoram a Goa mít každý pouze 40 členů. Sikkim má 32. Všichni členové zákonodárného sboru jsou voleni na základě franšíza pro dospělé a jeden člen je volen z jednoho volebního obvodu. (Stejně jako má prezident pravomoc nominovat dva.) Anglo Indi do Lok Sabha #repeal on 26/01/2020 #), the Guvernér má pravomoc nominovat jednoho člena[1] z angloindické komunity, jak to považuje za vhodné, pokud je toho názoru, že nejsou ve shromáždění dostatečně zastoupeni.
Kvalifikace
Kvalifikace stát se členem zákonodárného sboru je do značné míry podobná kvalifikaci být členem parlamentu.
i) Osoba by měla být občanem Indie
ii) ve věku nejméně 25 let[2] být členem zákonodárného shromáždění a ne méně než 30 let podle článku 173 indické ústavy být členem zákonodárné rady.
Nikdo se nemůže stát členem zákonodárného shromáždění nebo zákonodárné rady kteréhokoli státu, pokud není jednotlivec voličem z kteréhokoli volebního obvodu státu. Ti, kteří se nemohou stát členy parlamentu, se také nemohou stát členy státního zákonodárného sboru.
Člen je volen lidmi daného volebního obvodu a zastupuje je v zákonodárném sboru a debatuje o otázkách souvisejících s jeho volebním obvodem. Pozice MLA je jako MP, ale rozdíl je pouze v tom, že MLA je na státní úrovni a MP je na národní úrovni.
Období
Funkční období zákonodárného sboru je pět let. Může však být rozpuštěn dříve než guvernér na žádost hlavního ministra. Funkční období zákonodárného sboru lze v případě nouze prodloužit,[Citace je zapotřebí ] ale ne více než šest měsíců najednou. Legislativní rada je horní komora ve státě. Stejně jako Rajya Sabha je to stálý dům. Členové horní komory státu jsou vybíráni na základě síly každé strany v dolní komoře a státní gubernatoriální nominace. Funkční období je šest let a třetina členů Sněmovny odchází do důchodu každé dva roky. Horní komora státního shromáždění, na rozdíl od horní komory parlamentu, může být zrušena dolní komorou, pokud schválí konkrétní zákon, který stanoví rozpuštění horní komory, a nechá si to ověřit v obou komorách parlamentu a poté podepsal prezident do zákona. Pouze Andhra Pradesh, Bihar, Karnataka, Maharashtra, Telangana a Uttar Pradesh mají své horní komory, které mají šestileté funkční období, J&K má také šestileté funkční období dolní komory. Všechny ostatní státy výše uvedenou metodou zrušily horní komoru, protože horní komora způsobuje zbytečné problémy a problémy.[3]
Pravomoci
Nejdůležitější funkcí zákonodárce je tvorba práva. Státní zákonodárce má pravomoc přijímat zákony o všech věcech, na nichž Parlament nemůže vydávat právní předpisy. Některé z těchto položek jsou policie, věznice, zavlažování, zemědělství, místní samosprávy, veřejné zdraví, Pouť a pohřebiště. Některá témata, ke kterým obě Parlament a státy mohou vydávat zákony, jako jsou vzdělávání, manželství a rozvod, lesy a ochrana divokých zvířat a ptáků.
Pokud jde o peněžní poukázky, je situace stejná. Účty mohou pocházet pouze ze zákonodárného sboru. Legislativní rada může návrh zákona schválit do 14 dnů od data přijetí návrhu zákona nebo do 14 dnů navrhnout jeho změny. Tyto změny mohou nebo nemusí být Shromážděním přijaty.
Státní zákonodárce má kromě tvorby zákonů i jednu volební moc, když volí prezidenta Indie. Do tohoto procesu jsou zapojeni zvolení členové zákonodárného sboru spolu s volenými členy parlamentu.
Některé části ústavy může parlament změnit se souhlasem poloviny státních zákonodárných sborů. Státní zákonodárci se tak účastní procesu novelizace ústavy.
MLA podle členství ve straně
Členové zákonodárného sboru podle jejich politické strany (k 1. prosinci 2020)
Stát / UT | Celkový | Volný | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
BJP | NDA | INC | UPA | Ostatní | ||||||||||||||||
Andhra Pradesh | 175 | 0 | JSP (1) | 0 | Žádný | YSRCP (151) | ||||||||||||||
TDP (23) | ||||||||||||||||||||
Arunáčalpradéš | 60 | 41 | JDU (7) | 4 | PPA (1) | |||||||||||||||
JE (4) | ||||||||||||||||||||
IND (3) | ||||||||||||||||||||
Assam | 126 | 61 | AGP (14) | 22 | AIUDF (14) | BPF (11) | 3 | |||||||||||||
IND (1) | ||||||||||||||||||||
Bihar | 243 | 74 | JDU (43) | 19 | RJD (75) | CÍL (5) | ||||||||||||||
VIP (4) | CPI (ML) (12) | |||||||||||||||||||
ŠUNKA (4) | CPI (M) (2) | LJP (1) | ||||||||||||||||||
IND (1) | CPI (2) | BSP (1) | ||||||||||||||||||
Chhattisgarh | 90 | 14 | Žádný | 70 | Žádný | JCC (4) | ||||||||||||||
BSP (2) | ||||||||||||||||||||
Goa | 40 | 27 | IND (2) | 5 | NCP (1) | GFP (3) | ||||||||||||||
MGP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Gudžarát | 182 | 111 | Žádný | 65 | BTP (2) | Žádný | 2 | |||||||||||||
NCP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (1) | ||||||||||||||||||||
Haryana | 90 | 40 | JJP (10) | 31 | Žádný | INLD (1) | ||||||||||||||
HLP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Himáčalpradéš | 68 | 44 | Žádný | 21 | CPI (M) (2) | |||||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Jharkhand | 81 | 26 | AJSU (2) | 18 | JMM (29) | Žádný | 1 | |||||||||||||
RJD (1) | ||||||||||||||||||||
NCP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (2) | CPI (ML) (1) | |||||||||||||||||||
Karnataka | 224 | 119 | IND (2) | 67 | Žádný | JD (S) (33) | 2 | |||||||||||||
Kerala | 140 | 1 | Žádný | 21 | IUML (18) | CPI (M) (59) | 3 | |||||||||||||
CPI (19) | ||||||||||||||||||||
JD (S) (3) | ||||||||||||||||||||
NCP (2) | ||||||||||||||||||||
KC (M) -J (2) | KC (M) (2) | |||||||||||||||||||
KC (B) (1) | ||||||||||||||||||||
RSP (L) (1) | ||||||||||||||||||||
C (S) (1) | ||||||||||||||||||||
KC (J) (1) | INL (1) | |||||||||||||||||||
KJ (S) (1) | ||||||||||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Madhya Pradesh | 230 | 126 | IND (4) | 96 | Žádný | BSP (2) | 1 | |||||||||||||
BSP (1) | ||||||||||||||||||||
Maharashtra | 288 | 105 | RSP (1) | 44 | SHS (57) | CÍL (2) | 1 | |||||||||||||
NCP (53) | ||||||||||||||||||||
BVA (3) | ||||||||||||||||||||
JSS (1) | PJP (2) | MNS (1) | ||||||||||||||||||
SP (2) | ||||||||||||||||||||
SWP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (7) | PWPI (1) | CPI (M) (1) | ||||||||||||||||||
IND (6) | ||||||||||||||||||||
Manipur | 60 | 23 | JE (4) | 17 | Žádný | AITC (1) | 7 | |||||||||||||
FNM (4) | ||||||||||||||||||||
LJP (1) | ||||||||||||||||||||
IND (3) | ||||||||||||||||||||
Meghalaya | 60 | 2 | JE (21) | 19 | NCP (1) | KHNAM (1) | ||||||||||||||
UDP (8) | ||||||||||||||||||||
PDF (4) | ||||||||||||||||||||
HSPDP (2) | ||||||||||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Mizoram | 40 | 1 | MNF (27) | 5 | Žádný | ZPM (6) | 1 | |||||||||||||
Nagaland | 60 | 12 | NDPP (20) | 0 | Žádný | FNM (25) | 1 | |||||||||||||
IND (2) | ||||||||||||||||||||
Urísa | 147 | 22 | IND (1) | 9 | CPI (M) (1) | BJD 113 | 1 | |||||||||||||
Paňdžáb | 117 | 2 | Žádný | 80 | Žádný | AAP (19) | ||||||||||||||
SMUTNÝ (14) | ||||||||||||||||||||
RET (2) | ||||||||||||||||||||
Rádžasthán | 200 | 71 | RLP (3) | 105 | BTP (2) | CPM (2) | 3 | |||||||||||||
RLD (1) | ||||||||||||||||||||
IND (1) | IND (12) | |||||||||||||||||||
Sikkim | 32 | 12 | SKM (19) | 0 | Žádný | SDF (1) | ||||||||||||||
Tamil Nadu | 234 | 0 | AIADMK (124) | 7 | DMK (97) | AMMK (1) | 4 | |||||||||||||
IUML (1) | ||||||||||||||||||||
Telangana | 119 | 2 | Žádný | 6 | Žádný | TRS (102) | 1 | |||||||||||||
CÍL (7) | ||||||||||||||||||||
TDP (1) | ||||||||||||||||||||
Tripura | 60 | 36 | IPFT (8) | 0 | Žádný | CPI (M) (16) | ||||||||||||||
Uttarpradéš | 403 | 312 | REKLAMA (9) | 7 | Žádný | SP (49) | 1 | |||||||||||||
BSP (18) | ||||||||||||||||||||
IND (3) | SBSP (4) | |||||||||||||||||||
Uttarakhand | 70 | 56 | Žádný | 11 | Žádný | IND (2) | 1 | |||||||||||||
Západní Bengálsko | 294 | 16 | Žádný | 23 | CPI (M) (19) | AITC (221) | 7 | |||||||||||||
AIFB (2) | ||||||||||||||||||||
RSP (2) | ||||||||||||||||||||
CPI (1) | GJM (2) | |||||||||||||||||||
Dillí | 70 | 8 | Žádný | 0 | Žádný | AAP 62 | ||||||||||||||
Džammú a Kašmír | NA | |||||||||||||||||||
Puducherry | 33 | 3 | AINRC (7) | 14 | DMK (3) | Žádný | 1 | |||||||||||||
AIADMK (4) | IND (1) | |||||||||||||||||||
Celkový | 4036 | 1367 |
Viz také
Reference
- ^ „Struktura indické vlády na státní úrovni“. KKHSOU.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2010-10-05. Citováno 2010-02-18.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ MLA Post Tenure